Na vánoce budu doma

1

Capeside, prosinec 2015. Mnoho věcí se tu za ty roky změnilo. Na druhou stranu jiné...

Záběr na loďku plující přes zátoku.

...zůstávají stejné.

Loďka připlouvá k molu. Vystupuje z ní mladý hoch. Šestnáctiletý Alex Potter. Rozhlédne se kolem sebe a pak jde k velkému domu. Zastaví se u žebříku, který vede k jednomu z oken.

Pokoj se od té doby, co jsme ho viděli naposled, drasticky změnil. Je tam opět spousta filmových plakátů, staré i nové, ale jsou zarámované. Na jednom z plakátů, nějaký akční thriller, je napsáno "režíroval Dawson Leery". Zdi byly také přemalovány a mají nyní blankytnou barvu. Povlečení na posteli je rovněž jiné a je tu také nový nábytek. Očividně je to dívčí pokoj.

Alex vlézá oknem do pokoje.

ALEX: Brrr. Jestli bude ještě větší zima, budu si muset na loďku přidělat brusle.

Čtrnáctiletá dívka na něj pohlédne. Je vysoká, má tmavé dlouhé vlasy a světle modré oči. Také vypadá, že má o sobě velmi kladné smýšlení.

LILY: No, vzhledem k tomu, že je zima, tak bys sem moh prostě chodit pěšky.

ALEX: Je to tradice. Vesluju sem přes zátoku už od svých sedmi let.

LILY: Jo, a každej rok, když zátoka zamrzá, se sem skoro nemůžeš dostat.

Alex ji probodne pohledem.

ALEX: Tak na co kouknem?

Lily pohlédne na hromádku filmů.

LILY: Ehm... A.I., Pátek 13., Vyvolený nebo Anglický pacient.

ALEX: Nikdy jsem ho celýho neviděl.

LILY: Jak to?

ALEX: Já nevím. Z nějakýho důvodu vždycky uprostřed usnu. A mimoto fakt nemám rád válečný filmy.

LILY: Ale jdi. Válečný filmy jsou klasika.

ALEX: Všechny jsou na jedno brdo.

LILY: I "Zachraňte vojína Ryana"?

ALEX: Obzvlášť "Zachraňte vojína Ryana".

Lily zavře oči a zavrtí hlavou.

ALEX: Ušetři mě toho obvyklýho "můj brácha je známej filmovej režisér, a proto vím o filmech naprosto všechno."

Náhle oba něco zaslechnou.

ALEX: Co to bylo?

LILY: Klídek. To byl nejspíš jenom vítr.

ALEX: Pamatuj, obvykle když někdo řekne "byl to jenom vítr", je to ve skutečnosti masovej vrah.

LILY: Ozvalo se to ze skříně. Pochybuju, že by se tam schovával nějakej "šílenej vrahoun".

ALEX: Dobře, tak ji zkontroluj.

Lily jde ke skříni, otevře ji...

...a vypadne mrtvola s nožem v hrudi.

Lily s křikem odskočí.

LILY: Áááááááá!

Náhle se mrtvola začne smát. Pak vstane a vytáhne ze sebe falešný nůž. Alex se rozesměje.

ALEX: Fajn, dokonce i já to musím uznat. Tohle bylo fakt dobrý.

LILY: Nebála jsem se.

ALEX: Ale ano, bála.

LILY: Řekni mi, proč jsem vždycky cílem legrácek Paceyho Wittera já?

PACEY: Protože kdybych to zkusil na tvou mámu, stařík Mitch by mě roztrhnul vejpůl.

Třiatřicetiletý Pacey Witter nasadí svůj obvyklý úšklebek a položí falešný nůž na stůl. Moc se nezměnil. Je oblečen stejně jako před patnácti lety a má stejný "ceasarovský" účes. Kdyby nebylo vrásek a náznaku únavy v jeho tváři, mohli byste si myslet, že je pořád teenager.

PACEY: Tak co je na pořadu večera?

LILY: Mysleli jsme na "Anglického pacienta".

PACEY: Co takhle nějakej film, kterej není totální kravina?

LILY: (povzdechne si) Ne, ty taky.

PACEY: A mimoto, Alex u něho jako vždycky usne. U tohohle filmu nemoh zůstat vzhůru už od tý doby, co se narodil.

ALEX: Jak to víš?

PACEY: Tvá teta mi to řekla. Tenhle film byl tvá osobní ukolébavka.

LILY: Řekni mi něco, Pacey. Ty se znáš s Alexovou tetou, že?

PACEY: Jo.

LILY: Tak proč tě nikdy nevidíme kolem, když jeho teta a strýc přijedou na návštěvu?

Pacey neodpoví. Místo toho dojde k rádiu a zapne ho.

PACEY: Hele, mám nápad. Něco si poslechnem.

LILY: To jsi celej ty, vyhýbáš se tématu.

PACEY: Když myslíte, slečno Leeryová.

Začínají hrát "Rolničky".

PACEY: Uf. Do vánoc pořád zbejvaj tři tejdny. Proč to už hrajou?

ALEX: Je to tradice.

PACEY: Radši bych si ještě pár dnů držel "tradice" od těla, díky.

Změní stanici. Začíná hrát stará známá píseň - úvodní píseň Dawsonova světa

PÍSEŇ ZAČÍNÁ

ALEX: Ach ne. Tuhle ne.

PACEY: Co je na ní špatnýho?

ALEX: Byla nahraná před tím, než jsem se narodil.

PACEY: Je to klasika.

Pacey si začne prozpěvovat, zatímco Alex a Lily nesouhlasně vrtí hlavami.

Střih na panorama New Yorku.

Na ulici před Mayceyho obchodním domem zastaví limuzína. Z limuzíny vystoupí v obleku třiatřicetiletý světově proslavený filmař, Dawson Leery.

Dawson v úžasu vzhlédne na sněhové vločky padající z oblohy a pak se koukne na hodinky.

DAWSON: Ach bože, jdu strašně pozdě.

Rozběhne se přes ulici.

(na plátně se objeví "Společnost Warner Brothers uvádí")

Dawson se jen tak tak vyhne dvěma lidem na chodníku.

(na plátně se objeví "film Kevina Williamsona")

Dawson doběhne ke dveřím obchoďáku a zhluboka oddechuje.

Dawson vběhne do Maceyho obchoďáku.

(na plátně se objeví "Dawsonův svět: Na vánoce budu doma)

(na plátně se objeví "Hrají: James Van Der Beek")

Dawson přeskočí lavičku.

(na plátně se objeví "Katie Holmes")

(na plátně se objeví "Joshua Jackson")

(na plátně se objeví "Michelle Williams")

(na plátně se objeví "Kerr Smith")

Dawson se vyhne několika nakupujícím, shánějícím vánoční dárky.

(na plátně se objeví "Meredith Monroe")

Dawson se rozhlíží po obchoďáku a někoho hledá.

(na plátně se objeví jména několika dalších herců)

DĚVČÁTKO: TATI!

Dawson otočí hlavu k tříleté dívence a pak se k ní rozběhne.

DAWSON: Ahoj, miláčku. Jak je?

DĚVČÁTKO: Dobře. Dostala jsem od Santa Clause sladkou hůlčičku.

Zvedne sladkost tak, aby ji Dawson viděl.

DAWSON: Kde máš maminku?

Náhle někdo poklepe Dawsonovi na rameno. Dawson se otočí a je pozdraven dlouhým polibkem od atraktivní ženy s dlouhými hnědými vlasy.

DĚVČÁTKO: Emmmm.

(na plátně se objeví "Scénář a režie Kevin Williamson")

PÍSEŇ KONČÍ

Přeruší polibek a hluboce pohlédnou jeden druhému do očí.

DAWSON: Ahoj, Joey. Chyběl jsem ti?

Třiatřicetiletá Joey Potterová-Leeryová se na něj jemně usměje.

JOEY: Není to tak vždycky?

2

KLUK: Nezáleží, pokolikátý to vidím, pořád mě ten pohled dostává.

Tenhle kluk žil v New Yorku po celý svůj život a stále ho uváděl v úžas. Nezáleželo na vší té zločinnosti, nečistotě a hluku, stále se považoval za šťastného, že tu žije. To byl celý on, věčný optimista. Zdědil to po svém otci. Narodil se jako Pacey Mitchel Leery v roce 2003 během druhého univerzitního ročníku svých rodičů. Ještě se tenkrát nevzali, ale bydleli spolu blízko areálu ESU. Nebylo to zrovna průměrně prostorné místo k bydlení pro tříčlennou rodinu. Ovšem Dawson Leery a Joey Potterová nikdy nebyly průměrná dvojice. Téměř každý ten příběh zná. V televizi ho dávají nejméně dvakrát do roka. Už odmala se Dawson Leery chtěl stát slavným filmařem. Svůj první film, "Mořská nestvůra z hlubin", natočil v patnácti. Josephinu Potterovou zvanou "Joey" potkal ještě mnohem dříve, jelikož bydleli v sousedství v malém městečku Capeside. Byli nejlepší přátelé, blízcí si jako členové rodiny. Dokonce spávali v jedné posteli. Když se dostali do puberty, zamilovali se do sebe. Výsledkem toho bylo, co herec Christopher Wolfe popsal jako "ten typ nekončícího vztahu chodí spolu/nechodí spolu, který vidíte skoro v každém televizním dramatu, ale jaksi byste ho od Dawsona Leeryho očekávali." Nemýlil se. Dawsonův život vždy vypadal více jako fikce než realita. Zvláště ten fakt, že skončili s Joey na stejné univerzitě. O dva roky později se jim narodil syn. Byl to zázrak, že dokázali zůstat na škole i poté, co se narodil, ale nějak to dokázali. Joey se pro sebe pokoušela nalézt uplatnění v umění. Ironií je, že právě toto je zachránilo. Joey vždy říkala, že neví, čím by chtěla být, ale poslední, co by očekávala, by bylo kreslení komiksů. Joey tak mohla pracovat doma a vydělávat peníze, zatímco se starala o syna. Nakonec Dawson dokončil film o zesnulém Arthurovi Brooksovi. Měl ohromný úspěch. Najednou u něj žebrala filmová studia, aby pro ně natáčel a nakonec i psal jejich vysokorozpočtové snímky. Časem ukončili studia na univerzitě a Dawson si udělal velké jméno ve filmovém průmyslu. Když začala Joey malovat obrazy a dělat sochy, zatímco stále pokračovala v práci na komiksech, skončili tak, že měli více peněz, než mohli utratit. Jednoho dne se přestěhovali ze svého bytu do přepychového podkroví s výhledem na Central Park. V té chvíli se rozhodli vzít. Obřad se samozřejmě konal v Capeside. Tam se jejich syn seznámil se svým bratrancem Alexem a svou tetou Lily, která byla jen o dva roky starší než on. Ale stalo se něco zvláštního. Jeho rodiče stále čekali na někoho, kdo nepřišel. Rozesmutnilo je to, jako by něco postrádali. Když začal chodit do školy, jeho život se dramaticky změnil. Každý v New Yorku Leeryovy znal, takže bylo těžké zůstat svůj. Vypadal příliš jako jeho otec a nosil stejný účes jako Dawson v patnácti. Takže ve třetí třídě dostal Pacey Leery přezdívku "Dawson Junior". To se rychle zkrátilo na "DJ" a už to tak zůstalo. Jeho rodiče mu také říkali DJ a on sám se podepisoval jako "DJ Leery". Učitelé mu říkali DJ. Přátelé i nepřátelé mu říkali DJ. Podoba s rodiči nebyla pouze vnější. Když bylo DJovi deset, uměl číst jako středoškolák. Jeho rodiče byli vždy chytří a nejspíše to bylo dědičné. Byl bystrý. Vlastně až trochu moc bystrý. Nepodědil jen otcův optimismus, ale také matčinu paličatost. Tudíž neexistovala situace, ve které by ztratil řeč. Byl opravdu hodně podobný svým rodičům. Jediný rozdíl byl, že oni vyrůstali v Capeside, zatímco on vyrůstal v New Yorku. Když žijete v New Yorku, naučíte se starat sami o sebe. Naneštěstí, když jste taková altruistická osoba jako je DJ, rádi se také staráte i o jiné. Trávil čas v Central Parku a bavil se s bezdomovci. Jednou dokonce zabránil přepadení, když útočníkovi chrstl do tváře obsah své termosky. A žil pro vyprávění příběhů. Zřídkakdy byl DJ sobecký. Když se procházel Rockefellerovým centrem, uvědomil si, že toto je jeden z těch řídkých případů.

DJ: Nemůžu uvěřit, že tohle dělám.

Podívá se dolů do tašky z obchodu, kterou nese v pravé ruce.

DJ: Myslel bych si, že když se blíží Vánoce, neměl bych mít potřebu kupovat si nové "hračky."

Vyndá dotyčnou "hračku" z tašky a prohlédne si ji. Je to černočervený snowboard. Usměje se a odhodí prázdnou tašku do blízkého odpadkového koše. Rychle se rozeběhne a naskočí na snowboard. Jak s ním sviští po zledovatělém chodníku, těsně míjí vyděšené chodce.

DJ: JÓÓÓ!

Najednou se snowboardem přeskočí blízkou lavičku a zastaví kousek za ní. Několik lidí začne tleskat. DJ je obdaří drobným úsměvem.

DJ: Díky, díky.

*****

Zpět v Capeside. Alex Potter vejde do Leeryovic restaurace. Mít nejlepšího přítele s vlastní restaurací má své výhody. Zvláště když v té restauraci pracují členové vaší rodiny.

ALEX: Ahoj, tati. Ahoj, dědo.

Alexovi rodiče se nikdy nevzali, ale i po všech těch letech byli stále spolu. Alex byl na to vždy pyšný, zvláště když to srovnal se svými prarodiči. Jeho děda, Mike, byl úplně jiný případ. Děda Potter byl kdysi drogový dealer a byl propuštěn z vězení teprve před pěti lety. Prostě nikdo, koho byste nazvali typický rodinný typ. Jediný důvod, proč tu pracoval, byl, že majitelé restaurace byli jeho staří přátelé.

BODIE: Ahoj, Alexi. Jak jsi se sem dostal?

ALEX: No, když to tu vlastní rodiče tvýho nejlepšího přítele, máš určitý privilegia.

MIKE: Neříkej.

Vlasy Mikea Pottera zešedivěly, ale bez ohledu na to vypadá dokonale zdravý. Pár let ve vězení vás udrží v kondici.

ALEX: Takže, tati, co podniknem letos o svátcích. Pojedem někam?

BODIE: Promiň, synu. Víš, že si to s tvou matkou nemůžeme dovolit.

ALEX: Já vím. Ale je to tak nefér. Chci říct, že dostanu pár dní volno ze školy, jen abych se potloukal po starým nudným Capeside. Stejně jako každej rok.

BODIE: Hele, vzchop se. Za pár dní přijede teta Joey. Nebudeš rád, že ji uvidíš?

ALEX: Jo. Jistě.

Alexova rodina nebyla moc velká a většina příbuzných nikdy na návštěvu nepřijížděla. No, samozřejmě s výjimkou tety Joey. Joey Potterová byla jediný člen rodiny, který dosáhl opravdového úspěchu. Žila ve velkém New Yorku a před pár lety si vzala Dawsona, staršího bráchu Lily. Stále se s Lily hádali, jestli to znamená, že jsou příbuzní, nebo ne. Tahle hádka už trvala dlouho. Od té doby, co začal Dawson režírovat velké filmy, měli je za nejoblíbenější příbuzné. Vždy dávali ty nejlepší vánoční dárky.

Později, když Alex míří domů, přemýšlí o tom, co se stalo včera. Už odmala na ně s Lily dohlížel Pacey Witter. Nikdy nepožádal o zaplacení hlídaní, dělal to prostě proto, že chtěl. Pacey mu nikdy nepřipadal jako skutečný dospělý, spíše jako starší bratr. Alex nikdy nepochopil, proč Pacey vůbec zůstal v Capeside, ale byl asi nejznámější osobou ve městě. Nikdy si vlastně nenašel konkrétní práci, jako by celé město byla jeho práce. Občas si přivydělával v hodinách tance a dokonce suploval za učitele. Trenér, automechanik, turistický průvodce. Během turistické sezóny pořádal závody člunů, organizoval jarní trhy a o vánocích občas hrál Santova elfa. Ale jedna věc Alexe stále trápila. Jediná doba, kdy Pacey nebyl kolem, byla, když přijela na návštěvu teta Joey. Podle Alexovy matky Pacey kdysi pomáhal s otevřením Potterovic motelu. Kdykoli však někdo nadhodil řeč o tetě Joey, Pacey ztichl a vyhnul se odpovědi. Z nějakého důvodu se to ještě zhoršilo, když někdo zmínil jejího manžela.

ALEX: Co se přesně stalo, Pacey?

Noc. Houseboat Paceyho Wittera. Pacey leží na posteli, zírá do stropu a přemýšlí. Je mu třiatřicet a ještě nemá přítelkyni. Jistě, chodil na rande, někdy to bylo i vážnější, ale nikdy to netrvalo déle než tři měsíce, že? Zajímají tě jenom ty, které můžeš zachránit nebo se s nima vyspat.

PACEY: To není pravda.

Pacey se rozhlédne po místnosti.

PACEY: Bezva, Pacey, teď se bavíš s duchama.

Ale Dawson Leery nebyl duch. Ach ne, byl jisto jistě naživu. Člověk si nemohl přečíst společenský časopis bez toho, aby tam jeho jméno někde nezahlédl. Pacey tyhle stránky prostě přeskakoval. Ale někdy slyšel jejich hlasy v hlavě. Jeho a její. Dawsona a Joey. Nikdy o nich s nikým nemluvil. Ale to neznamenalo, že by na ně nemyslel. Některá z nejlepších období jeho života se točila kolem nich. Naneštěstí ta nejhorší také.

VZPOMÍNKA

Osmnáctiletý Pacey Witter sedí v jídelně Capesideské střední. U stolu s ním sedí Jen Lindleyová a Jack McPhee. Náhle přijdou Dawson a Joey a přisednou si k nim.

PACEY: Nazdar, D-Mane. Jak to jde s tím filmem o Brooksovi?

Dawson položí na stůl scénář.

DAWSON: Koukni se sám, Pacey.

Pacey se na scénář překvapeně podívá.

JEN: Ty už jsi to dokončil?

DAWSON: Jo. Je to neuvěřitelný. Jakmile mi s tím začala pomáhat Joey, práce jen letěla.

JOEY: Hele, jsem jen ráda, že jsem mohla pomoct.

Paceyho přátelství s Dawsonem se nedávno obnovilo - od té chvíle, co dala Gretchen Dawsonovi kopačky a odjela zpět na vysokou. Na druhou stranu Joey byla úplně jiný případ. Rozešli se kvůli dívce jménem Anna, která Paceyho trochu přitahovala. Pacey byl ten, kdo se chtěl rozejít, ale z nějakého důvodu se zdálo, že se z toho Joey vzpamatovala velice rychle. Přesto se v jeho přítomnosti stále zdála být neklidná. Mimoto se během posledních pár týdnů zlepšilo její přátelství s Dawsonem. A v té chvíli mu začala pomáhat s filmem.

JACK: Takže plánujete někdo z vás zúčastnit se školního výletu posledního ročníku?

PACEY: Zapomínáš, Jacku. Já technicky vzato nejsem v posledním ročníku.

JOEY: Taky mě to nevzrušuje.

JEN: Proč ne, Joey? Chci říct, že jsi vždycky říkala, že chceš navštívit New York. A mimoto, je svatej Valentýn. Kdo říká, že se nemůžeš trochu pobavit?

JOEY: Svatej Valentýn je obvykle větší "zábava", když s někým chodíš.

PACEY: Jasně, házej na mě vinu.

JEN: Vypadá to, že přesně to dělá.

Náhle promluví Dawson.

DAWSON: No tak, Joey. Bude zábava. Slibuju, že toho nebudeš litovat.

JOEY: Dobře, fajn, ukecal jsi mě do toho. Ale jestli něco půjde špatně, budu tě z toho osobně činit zodpovědným.

DAWSON: Přijímám.

Dawson, Joey a Jack zamíří do třídy a nechávají Paceyho a Jen samotné.

KONEC VZPOMÍNKY

Ó, něco už šlo špatně. Ale vypadá to, že Pacey už má pro tentokrát vzpomínání plné zuby. Lehne si zpět na postel a pokračuje v zírání do stropu.

V přepychovém New Yorkském podkroví ukládá Joey v dětském pokoji svou tříletou dceru ke spánku.

KATIE: Mami. Proč nebydlíme ve vile?

JOEY: Cože?

KATIE: V televizi bohatí lidé žijí ve vilách. A my jsme bohatí, protože jste s tátou pořád v televizi.

JOEY: No, protože nemáme rádi vychloubání.

KATIE: Vychloubání?

JOEY: To je, když někdo ukazuje ostatním, že má víc věcí než oni. A to je sobecké a být sobecký není nic hezkého.

KATIE: A ty a tatínek nejste sobecký lidi, že ne?

Joey se na chvilku odmlčí.

JOEY: Dobrou noc, zlatíčko. Sladké sny.

Joey Katie přikryje a pak odejde z pokoje.

JOEY: Kdysi dávno...

VZPOMÍNKA

Byly to tři týdny od rozchodu Joey a Paceyho. Pouze dva od odjezdu Gretchen z města, kdy byl Dawson zase jednou opuštěn se zlomeným srdcem, jako tomu bylo vždy. Ale Joey si začínala všímat jedné jeho stránky, kterou před tím neviděla. Působil dospěleji, vyzráleji, sebejistěji, než kdy předtím. A nebe jí pomoc, začínala se do něj znovu zamilovávat. Tyto city začala mít dokonce už před tím, než jí dal Pacey kopačky. Vlastně to začalo, když ho viděla líbat se s Gretchen. I Drue si toho všiml. Během výletu posledního ročníku do New Yorku na svatého Valentýna vše jen vyvrcholilo. Procházeli se s Jen a Jackem po Central parku a viděli dvojice držet se za ruce. Dawson působil celý den napjatý a v tom okamžiku už to nevydržel a musel odtamtud co nejrychleji zmizet. Joey pak přišla k němu na pokoj a spatřila poslední věc, kterou by očekávala. Plakal.

JOEY: Dawsone? Dawsone, co se děje?

DAWSON: Nic.

Joey si k němu sedne na postel.

JOEY: Dawsone, ty pláčeš. Určitě se něco děje.

Dawson přestane plakat.

DAWSON: Asi jsem si jenom najednou uvědomil pravdu.

JOEY: Jakou pravdu?

DAWSON: Co je na mně špatnýho?

Joey je tou otázkou překvapena.

JOEY: Na tobě není nic špatnýho, Dawsone.

Dawson má stále slzy v očích.

DAWSON: Tak proč mě žádná nechce?

JOEY: Dawsone.

DAWSON: Přiznejme si to. Nejsem Billy, nejsem Nick, nejsem Drue a nejsem Pacey.

JOEY: Nemusíš být.

Joey začne podléhat panice.

DAWSON: Ty to nechápeš, Joey. Absolutně každá holka v mým životě se na mě vykašlala, protože přišel někdo lepší. Nudily se se mnou a tak šly dál.

V téhle chvíli se Joey opravdu naštve.

JOEY: Ty nejsi špatný, Dawsone. Uvědomuješ si vůbec, jak výjimečný jsi pro m... pro každou. Lidi jako ty jsou vzácný, sama Gretchen mi to řekla.

DAWSON: Nesnáším to. Nesnáším cítit se takhle, nesnáším city, nesnáším být sám.

Dawson si položí hlavu do dlaní. Joey nyní vypadá, jako by sama měla začít plakat.

DAWSON: Ach bože. Nechci takhle skončit. Být sám. Já prostě... nesnáším... být sám.

Joey se dotkne jeho ramene, v očích má slzy. Dawson k ní vzhlédne a stále pláče. Podívají se jeden druhému do očí. Náhle se Joey bezmyšlenkovitě nakloní a jemně ho políbí. Dawson tím vypadá zaskočen, ale pak ho Joey políbí znovu. Tentokrát to trvá déle. Pak jí začne Dawson polibek oplácet. Nakonec si v obětí lehají na postel.

KONEC VZPOMÍNKY

Náhle někdo vejde do bytu.

DAWSON: (do mobilu) Děláš si ze mě srandu? To chtějí tolik? Vidíš, to je důvod, proč rád obsazuju méně známé herce. Ne... neboj se, podepíšu šek, ještě než odjedu. Díky. Tobě taky šťastné a veselé Vánoce.

Dawson zavěsí.

DAWSON: Ahoj.

Joey se na něj usměje.

JOEY: Ahoj. Co se děje?

DAWSON: Nic moc. Pár herců si hraje na primadony.

JOEY: (sarkasticky) Ach ty můj chudáčku, my si to tak nemůžeme dovolit.

DAWSON: Vtipný. Vážně, jsem jen rád, že jsme natáčení dokončili před svátky. Teď se můžu plně soustředit na Capeside.

JOEY: Nemůžu se dočkat. Už se těším, že zase uvidím Alexandera.

DAWSON: Počkej vteřinku. Slyším správně? Nemohla ses dočkat, až odtamtud vypadneš, a teď se nemůžeš dočkat, až se tam vrátíš?

JOEY: Tak mě žaluj. Capeside má v sobě sentiment.

Dawson pohlédne na fotografii na zdi. Je na ní on se svými přáteli během jejich posledního ročníku na střední škole. Je tam on. Je tam jeho budoucí žena, Joey Potterová. Jeho první dívka, Jen Lindleyová. Jack McPhee. Jackova sestra, Andie... a Pacey Witter. Dawson si povzdechne. Nezáleží, kolik let uplynulo, stále cítí vinu za to, co se stalo. Byla to ironie, začal ten školní rok tím, že nechtěl mít nic společného s Paceym, a skončil ho tím, že Pacey nechtěl mít nic společného s ním... a Joey. Znal Paceyho skoro tak dlouho jako Joey. Byl to jeho druhý nejlepší přítel, jeho "ocásek", jak si Pacey říkával. Ale pak, v předposledním ročníku na střední, se vše pokazilo. Bylo to během toho období, kdy spolu s Joey zrovna nechodili. Ale aby si byl jistý, že na ni bude dáván pozor, požádal Paceyho, aby na ni dohlédl. To byla pravděpodobně největší chyba v Dawsonově životě. Nakonec začal Pacey chovat k Joey city, ale Dawsonovi o tom neřekl. Ani když ji za jeho zády políbil, o tom Dawsonovi stále neřekl. Když to Dawson zjistil, docela to jejich přátelství zničilo. Joey pak začala s Paceym chodit. Jak později Dawson zjistil, nebylo to kvůli tomu, kdo byl, ale spíše, co představoval. Bylo to kvůli tomu, že Pacey byl neznámý element, "špatná strana silnice", "špatný hoch", jak mu říkával Drue Valentine. Mohl to být stejně snadno nějaký jiný podobný kluk, o kterého by Joey projevila zájem. Jediný rozdíl byl, že to byl Dawsonův přítel. Potom se Dawson pokoušel zapomenout na Joey chozením se svou dětskou láskou (a Paceyho sestrou), Gretchen. Netrvalo to moc dlouho, ale způsobilo to třenice mezi Paceym a Joey, což je nakonec dovedlo k rozchodu. Co se stalo poté, je něco, na co Dawson nikdy nezapomene.

VZPOMÍNKA

Pacey vejde do domu Leeryových domu a hledá Dawsona.

PACEY: Zdravím, pane Leery. Je tu Dawson? Potřebuju s ním o čem mluvit.

MITCH: Zkus to nahoře.

Pacey jde do Dawsonova pokoje, ale Dawson tam není. Otočí se a chce odejít, uslyší však z venku hlasy. Jde k oknu.

JOEY: Dawsone... počkej. Musíme si promluvit.

Dawson se k ní rychle otočí.

DAWSON: Promluvit? O čem?

JOEY: O tom, co se stalo.

DAWSON: Co se stalo? Myslím, že je dost očividný, co se stalo.

JOEY: Dawsone... přeháníš to.

DAWSON: Přeháním? My... my... my jsme měli sex.

Joey se jemně dotkne jeho ruky.

JOEY: (tiše) Milovali jsme se.

Nahoře v okně slyší Pacey celý rozhovor. V jeho tváři se zračí směs hrůzy a zlosti.

DAWSON: Nemůžeš mi to pořád dělat. Tohle... tohle... nic mě nevarovalo... ne... proč teď?

Joey neodpoví. Jen se na něj dívá s prosícíma očima.

DAWSON: Proč teď, když jsem na tebe skoro zapomněl?

JOEY: Skoro?

Najednou za sebou uslyší hlas.

PACEY: Nazdar, Dawsone.

Oba se otočí a spatří Paceyho stojícího na zápraží.

JOEY: Pacey.

DAWSON: My jen...

Pacey je přeruší.

PACEY: Počkejte minutku... jen chvilku. Tohle už jsem jednou zažil, nebo ne? Ach... ano. Tohle je ta část, kdy mám říct "hádali se... o čem?" Správně, Dawsone?

Dawson i Joey mají starostlivý výraz.

PACEY: Nepotřebuju odpověď. Vím přesně, o čem jste se bavili a nemůžu říct, že jsem překvapenej. Zničenej, ano, ale ne překvapenej.

JOEY: Pacey. Ty to nechápeš. My...

PACEY: Nedělej to, Potterová. Prostě to nedělej, ano? Vím přesně, co se chystáš říct. Chystáš se mě přesvědčit, že to byla chyba a že lituješ toho, co jsi udělala. Nech mě, abych ti něco řek... jdi s tím k čertu. Víš, že to tak není. A já to vím taky.

Joey se pokusí k němu přiblížit a promluvit si.

Pacey ucukne tak rychle, až to Joey vyděsí tak, že o pár kroků ustoupí.

PACEY: NEDOTÝKEJ SE MĚ! Ty... během celýho našeho vztahu absolutně pokaždý, když jsem se bál srovnání s ním, jsi přišla s tím, nakolik jsem lepší než on. Pamatuješ? Nic z toho nebyla pravda, že? Kolik z toho, co jsi mi říkala, byla úplná lež, co? Ty malá mrcho.

Náhle přiskočí Dawson a postaví se před Joey.

DAWSON: NEOPOVAŽUJ SE.

PACEY: Á, přichází velkej, statečnej hrdina.

Pacey jde k Dawsonovi.

PACEY: Víš co, Dawsone? Jsi pokrytec. Všechny tvý řeči o přátelství, loajalitě, lásce a dělání správnejch věcí. To ve skutečnosti moc neznamená, když stojíš na druhý straně, co? Tak spusť, vykecej se z toho. Jak můžeš tohle ospravedlnit, co? SPUSŤ, OSPRAVEDLŇ TO!

Dawson se uklidní, ale neodpoví. Všechno jeho zloba před chvílí přejde v lítost.

PACEY: Nemůžeš, že ne? Tentokrát jsi ty ten "špatnej hoch" a není tu absolutně nic, co bys s tím moh udělat. Tvůj obrázek "nevinný oběti" se právě roztříštil a to tě zabíjí. A řeknu ti, že vidět tohle dělá celou tu nechutnou záležitost příjemnou.

DAWSON: Je mi to líto.

PACEY: Tobě je to líto? Jo, no, mně je to taky líto. Je mi líto, že jsem se sem vůbec obtěžoval přijít. Je mi líto, že jsem vyplýtval tolik času na takovou bezcennou dvojku, jako jste vy dva, který od svých patnácti odmítaj dospět. A nejvíc ze všeho je mi líto, že jsem se kdy vůbec vracel.

Pacey chce odejít, ale Dawson se ho pokusí zastavit.

DAWSON: Pacey... Pacey počkej!

Pacey se otočí a udeří ho. Dawson upadne na zem.

JOEY: DAWSONE!

Joey k němu běží, ale Pacey se postaví mezi ně.

PACEY: Dvojí volba, Potterová. Buď se pokusíš mě zastavit, nebo se půjdeš podívat, jestli je v pořádku.

Pacey udělá krok stranou a pomalu odchází, ale Joey jde k Dawsonovi.

PACEY: Jasně.

Když Joey pomůže Dawsonovi na nohy, Pacey už je už pryč.

KONEC VZPOMÍNKY

Dawson vzpomíná, co se stalo pak. Joey s ním šla nahoru do jeho pokoje a mluvili. Mluvili hodiny. O valentýnském výletě, o Gretchen a Paceym, o jeho rodičích, o jejím otci. Oba se smáli a plakali a cítili se bližší, než byli za dlouho dobu. Proč tehdy? Možná proto, že v tu chvíli si oba uvědomili, že to jediné, co mohou v té situaci zachránit, je jejich pouto. Mluvili, dokud neusnuli... tentokrát jen spali. Naneštěstí to nevěděli Dawsonovi rodiče, když je následující ráno našli. Je zbytečné říkat, že toho oba museli hodně vysvětlovat. Následujících pár měsíců uteklo rychle. Dawson viděl pane Brookse zemřít v nemocniční posteli a Joey se od něj ani na chvíli nehnula. Oba byli také přítomni narození druhého dítěte Mitche a Gale, holčičky Lilian, pojmenované po matce Joey. Jejich další polibek přišel až na maturitním plese. A Pacey ho sledoval očima plnýma nenávisti. Naposledy ho viděli na maturitní slavnosti. Když se nyní Dawson dívá do pokoje své tříleté dcery a vidí ji spát, přemýšlí, jak dva lidé tím, že jsou spolu, mohou přinést radost, ale také zlomit srdce.

JOEY: Je krásná, že?

Dawson se otočí na svou ženu.

DAWSON: Jo, to má po své matce.

Joey se na něj usměje a pak se obejmou.

JOEY: Stále na něho myslíš, viď?

DAWSON: Na koho?

JOEY: Na Paceyho.

DAWSON: Myslíš DJe? Jo, měl být doma už před hodinou.

JOEY: Ne. Myslím toho druhého.

DAWSON: Jak to víš?

JOEY: Tvé oči. Jsem s tebou, žiju s tebou, mám s tebou děti, umím v nich číst líp než kdy předtím.

Dawson si povzdechne.

DAWSON: Jo. Bože, to jsme tomu dali, co? Chci říct, že je smutné vědět, že nějaká pouta nevydrží.

JOEY: Naše vydrželo, ne? Jsme spolu a jsme šťastní, i když se to někdy zdálo být nemožné. Náš byl happy end.

DAWSON: Jo, přesně jak jsi slíbila. Ale... ale vypadá to, že ne každý dostane happy end.

Znovu se obejmou.

JOEY: Miluju tě, Dawsone.

DAWSON: A já miluju tebe, Josephino.

Joey se zasměje.

JOEY: Já ti dám Josephino!

Začne Dawsona lechtat pod žebry. Dawson se zasměje a oba se skácí na pohovku v obýváku. Pak si pohlédnou do očí, začnou se líbat a mazlit se. V tom se otevřou dveře. Je to DJ. Rychle přestanou. DJ si dá ruku přes oči.

DJ: Emmmm... mami... tati... máte ložnici, víte?

DAWSON: Ehm... ahoj, DJi. To je skateboard?

DJ: Snowboard.

DAWSON: Och.

JOEY: Buď rád, že jsi nepřišel o pár minut později.

DJ: MAMI! Obrázek pro psychiatra... obrázek pro psychiatra.

DJ si protře spánky a pak zamíří do svého pokoje.

DAWSON: Joey?

JOEY: Jo?

DAWSON: Kdy se z nás stali mý rodiče?

Joey se jen směje.

3

PACEY: Hou hou hou.

Pacey vyjde z kabinky v obchodě oblečen jako Santa a děti se kolem něj začnou srocovat. Začne rozdávávat sladkosti.

HLAS: (za ním) Ale, ale, ale. Vypadá to, že jsi konečně pro sebe našel práci, Pacey. Velká škoda, že ji můžeš dělat jenom jeden měsíc v roce.

Pacey se otočí, aby se postavil tomu, kdo ho popichuje.

PACEY: Šerif Witter. Jaký překvápko. Já vím... křiklavá červená je spíš tvá barva, není to tak, Dougie?

DOUG: Řekni mi, bráško, dospěješ vůbec někdy? Je ti přes třicet a pořád se chováš jako by ti bylo dvanáct.

PACEY: A ty si pořád odmítáš přiznat pravdu.

Doug se ušklíbne.

DOUG: Vidíš, přesně to mám na mysli. Jediný rozdíl mezi tebou teď a před patnácti lety je, že jsi měl tenkrát přátele.

PACEY: Já mám přátele.

DOUG: Ha! Říkáš párku děcek, pro než jsi dost starej, abys byl jejich táta, "přátelé"? Přiznej si to, Pacey. Jsi ztroskotanec, vždycky jsi byl a vždycky budeš.

Doug odejde a nechá Paceyho samotného.

ANDIE: (za ním) A tohle je ten člověk, co nechtěl dělat "Skippyho, policejního psa"?

Pacey se otočí a spatří za sebou stát blondýnu. Má na sobě červený kostýmek, brýle a nese malou nákupní tašku. Stále má ten srdečný, starostlivý úsměv, který si po celé ty roky pamatoval.

PACEY: Andie? ANDIE!

Pokusí se ji obejmout, ale překáží mu vycpávky Santova převleku.

PACEY: Jak je, McPheeová? Vypadáš... no... skvěle.

ANDIE: Ty taky. Ráda tě vidím.

PACEY: Tak... jak jde život cvokařky?

ANDIE: Psychiatričky, Pacey. Je to fajn.

PACEY: Jsem jenom překvapenej. Myslel bych si, že po všech těch problémech, cos měla jako teenager, by tohle bylo to poslední, co bys chtěla dělat.

ANDIE: Asi prostě ráda pomáhám lidem. Mimochodem... Jack mi říkal, že s Jen taky později přijedou.

PACEY: Skvělý. Musíš se stavit v domě na pláži, představím tě dětem.

Andie je překvapena.

ANDIE: Ty máš děti?

Pacey se zasměje.

PACEY: Ne, nejsou moje. Jsou to mý přátelé, Alex a Lily.

ANDIE: Fajn, tak se uvidíme později.

Andie odejde.

Lily mluví se svým otcem v obýváku.

Mitch Leery se moc nezměnil. Ačkoli mu trochu zešedivěly vlasy a jeho ruce nejsou tak svalnaté, stále je ve formě, jako vždy byl.

MITCH: No, co si myslíš?

Dívají se na stromek.

LILY: Musím říct, tati, že to vypadá přesně jako stromek.

MITCH: Ha ha, velice zábavné, mladá dámo. Ale vážně, vánoční stromek je dárek sám o sobě.

LILY: Jsme Leeryovi nebo Griswaldovi?

DAWSON: (za nimi) Trochu z toho a trochu z toho.

Oba se otočí a spatří Dawsona v předsíni.

MITCH: Dawsone? HEJ, GALE, HÁDEJ, KDO JE TADY?

Mitch jde a obejme ho, právě když Gale schází ze schodů.

DAWSON: Neboj, tati. Žebra nepotřebuju.

MITCH: Nestěžuj si. Ahoj, slečinko.

Mitch jde k malé Katie, která stojí vedle Dawsona.

KATIE: Ahoj, dědo. Je tu Santa?

MITCH: Santa přijde až v noci, když budete všichni hezky spinkat.

Mitch začne Katie lechtat a ta se rozřehoní. Přijde Gale a obejme Joey, která právě vešla.

GALE: Tak strašně ráda vás zase vidím.

DJ obhlíží terén u sousedů. Bloumá zahradou, když vtom na někoho narazí.

DJ: Ou.

Vzhlédne a spatří před sebou blonďatou ženu. Nevypadá potěšeně.

ŽENA: Mohl bys mi vysvětlit, co tu děláš?

DJ: Och, ehm, zdravím, slečno Lindleyová. Moh bych se vás zeptat na to samý.

Není to poprvé, co DJ potkal Jennifer Lindleyovou, prezidentku Lindley Enterprises. Společnost zdědila, když před pěti lety zemřel její otec v důsledku infarktu. Její společnost vlastnila spoustu firem, včetně malé právnické firmy, která párkrát pomohla DJově otci. Pomáhalo také, že byla starou přítelkyní jeho rodičů. Vlastně byla Dawsonova první dívka. Postačí říct, že se kvůli tomu DJ cítil v její přítomnosti nepříjemně.

JEN: Já vím, co nedělám. Nešlapám po babiččině zahradě jako někdo.

DJ: Ale jděte, půda je zmrzlá.

BABIČKA: (za nimi) Nech to dítě být, Jennifer.

Oba se otočí a spatří starou ženu na elektrickém kolečkovém křesle.

JEN: Počkej, babi. Pomůžu ti.

BABIČKA: Téhle věcičce, ve které sedím, říkají "turbo stroj". S ním jsem nejspíš rychlejší než ty.

Sjede po rampě a zamíří k nim.

BABIČKA: Ahoj, Pacey. Mám radost, že tě zase vidím.

DJ: Prosím vás, neříkejte mi tak, paní Ryanová. Dávám přednost oslovení "DJ". "Pacey" zní tak... nevím... divně.

BABIČKA: Samozřejmě... DJi. (otočí se k Jen) Přijel s tebou Jack?

JEN: Jo. Chtěl vzít Alexe a Lily na nějaký vánoční nákupy na poslední chvíli.

DJ: Půjdu a podívám se po nich. Moh bych si udělat malou obhlídku po městě.

DJ odejde zatímco Jen a babička zamíří k domu Leeryových.

Babička se tam dostane první.

V obchodě dokončují Alex a Lily vánoční nákupy. Náhle někdo srazí Lily z ruky pár krabic.

KLUK: Jejda.

Jeho dva přátelé za ním se začnou smát.

KLUK: Promiň mi to, Leeryová. Asi jsem tě přehlíd.

ALEX: To se vsadím, Jeffe.

Jeff Valentine se na ně jen ušklíbne. Je mladší než oni, ale to mu nemůže zabránit v tropením neplech. A jelikož má vždy kolem sebe své lokaje, způsobuje docela velké problémy.

JEFF: Copak, Alexi? Obviňuješ mě, že jsem do ní vrazil schválně?

ALEX: Přesně tak.

JEFF: Poslouchej, ty malej bastarde. A myslím to doslovně. Měl by sis radši dávat pozor, jak se mnou mluvíš. Nechtěl bys, aby začaly tvým rodičům ubývat zákazníci, nebo ano?

Alex se stáhne. Jeffův otec, Drue Valentine, je jeden z nejbohatších lidí v Capeside a má spoustu vlivu. Nemusel by se ani moc snažit, aby lidi přesvědčil k vyhýbání se Potterovic penziónu.

JEFF: Zatím, ztroskotanci.

Lily sebere dárky a spolu s Alexem odejdou. Někdo však celý ten rozhovor slyšel.

DJ: (za nimi) A ty jsi kdo?

Jeff se na něj otočí.

JEFF: Jeff Valentine k tvým službám. A ty?

DJ: Znepokojený občan. Co nemá rád výhružky a vydírání, jaký jsi před chvílí předved.

JEFF: No, a má bejt? Co je ti do toho? A co s tím hodláš udělat?

DJ se usměje.

DJ: Cokoli budu muset.

Náhle někdo položí ruku na Jeffovo rameno.

PACEY: Tak copak tu máte za problém?

JEFF: Nic... zatím.

Jeff a jeho kamarádi odejdou.

PACEY: No, to je jedno jablko, co nepadlo daleko od stromu. Jsi v pořádku, chlapče?

DJ: Jo. Nic mi není, pane...?

PACEY: Wittere.

DJ: Pane Wittere. Já jsem DJ.

PACEY: Těší mě, že tě poznávám, DJi. Ale co sakra znamená to "DJ"?

DJ: To je přezdívka. Řek bych vám místo čeho, ale asi byste z toho nebyl odvázanej.

Pacey se na chvíli zarazí.

PACEY: Připadáš mi nějak povědomej. Neviděli jsme se už?

DJ: To pochybuju. Ale myslím, že vím kam směřujete. To ta rodinná podoba.

PACEY: To není u všech. Třeba má rodina se mi vůbec nepodobá. Mezi námi, vyhýbal bych se jim jako moru... kromě sestry. Je to všechno banda egocentrickejch po vládnutí prahnoucích podivínu.

DJ: Měl byste vidět mýho tátu. Ne že by to byl po vládnutí prahnoucí podivín... je jak z nějakýho televizního seriálu. Super bohatej, ale chová se, jako by žil ve Forest Hills nebo tak něco. Mý rodiče představujou takovej "obrázek bez poskvrnky", že si nemyslím, že kdy ve svejch životech udělali nějakou chybu.

PACEY: Možná by mi mohli dát nějaký rady.

Pacey se pro sebe usměje.

DJ: No, máte možnost.

DJ na někoho zamává a Pacey se otočí, aby viděl na koho.

DJ: Hej, tati, mami. Tady.

Chvíli Paceymu trvá, než je spatří.

Ovšem Dawson si ho všimne okamžitě.

DAWSON: (mumlá) Joey, asi máme problém.

Joey se podívá jeho směrem a překvapením jí poklesne čelist.

Nejdříve je Pacey v šoku. Pak se v jeho tváři objeví zlost a zamumlá jediné slovo.

PACEY: Dawsone.

4

DAWSON: (tiše) Ehm... ahoj, Pacey.

Pacey Witter ho jen probodává očima. Poprvé za hodně dlouho dobu se střetává tváří v tvář se svým bývalým nejlepších přítelem. A co říká? Jen se opakuje.

PACEY: Dawsone.

DAWSON: Je to nějaká chvíle.

PACEY: (hořce) Nebalamuť se, Leery. Je to dekáda.

DJ: Počkejte chvíli. Tati... vy se znáte?

PACEY: (tiše) Tati?

Pacey se podívá na DJe a pak na Dawsona.

PACEY: Myslím, že je tu podoba.

DAWSON: DJi, tohle je Pacey Witter... starý přítel.

PACEY: Z nedostatku lepšího označení.

Pacey se obrátí k Joey.

PACEY: (hořce) Jak to jde, Potterová? Ó...počkej. Teď je to "Leeryová", Viď? Má chyba.

Objeví se Jack, následován Lily a Alexem. Když vidí, co se stalo, jen neslyšně zakleje.

PACEY: No... rád bych řek, že jsem vás zase rád viděl... ale není to tak. Přeju hezkej život.

Pacey chce odejít, ale ucítí, že ho někdo tahá za nohavici. Koukne dolů a spatří Katie, která mu hledí do tváře.

KATIE: Pane? Proč jste tak zlý?

Pacey neodpoví a odejde pryč.

Střih do Potterovic penziónu. Bessie pevně objímá svou sestru.

BESSIE: Tak jak se má "úspěšná holka z New Yorku"?

JOEY: Bylo by to trochu lepší, kdybys mě takhle přestala nazývat.

DAWSON: Alespoň tě nemá za "úspěšnýho filmařskýho guru".

BESSIE: Vidím, že léta neodvála tvůj šarm, Dawsone.

Dawson se usměje.

Jdou s Joey do kuchyně, aby si s Bessie a Bodiem pořádně popovídali.

****

Později večer.

DJ: Hele, teto Bessie? Kde jsou máma a táta?

BESSIE: V domě tvých prarodičů. Musí toho ještě hodně dohonit. Od léta, co byli v New Yorku, je neviděli.

DJ: A Alex?

BESSIE: Je tam taky. Zůstává u Leeryových každou noc.

DJ: Dobře, protože jsem si chtěl s tebou o něčem promluvit.

BESSIE: Poslouchám.

DJ se posadí na židli.

DJ: Na někoho jsem dneska narazil. A zdálo se, že ho táta zná, ale když jsem se ho na to pozdějc ptal, řek mi, že to není důležitý. To samý máma. Takže... víš něco o Paceym Witterovi.

BESSIE: (tiše) Pacey.

DJ: Protože se mi zdá fakt divný, že mý rodiče znají někoho, kdo se jmenuje stejně jako já... a je to neobvyklý jméno... a nikdy mi o tom neřekli.

BESSIE: Jsi si jistý, že to chceš slyšet?

DJ přikývne.

BESSIE: Když byli tvý rodiče teenageři, jen trochu starší než ty, nebyli přesně takoví, co by capesideští považovali za normální. Byli to vyvrženci... tvůj otec kvůli svému životnímu postoji, který někteří považovali za zastaralý, a tvá matka kvůli svému rodinnému zázemí.

DJ: O tom jsem slyšel.

BESSIE: No, měli přátele, kteří byli také vyvrženci. Byla tu Andie McPheeová, která měla psychické problémy. Jen Lindleyová, kterou sem poslali rodiči, protože si s ní nechtěli dělat starosti. A Jack McPhee, což byl jediný gay v Capeside.

Na chvíli se odmlčí.

BESSIE: A pak tu byl Pacey Witter, jejich nejstarší kamarád. Znal je skoro tak dlouho, jako se znali navzájem. Byl to komediant, měl vždy srdce na dlani a byl zábavný. Jeho otec byl šerif, ale vůbec se mu nevěnoval. Vlastně si myslím, že ho spíš vychovali tví rodiče než jeho vlastní. Ve skutečnosti se více kamarádil s Dawsonem než s Joey. S Joey se neustále hádali a vždycky šli jeden druhému na nervy. Dawson byl vězněn uprostřed. Ale... během třetího ročníku na střední škole k ní začal Pacey chovat city.

DJ: (zmateně) Po-počkej minutku. Chtělas říct během druháku, ne? Rodiče mi říkali, že se během něho dali dohromady.

Na tváři DJe se objeví šokovaný výraz, když si uvědomí, co se stalo.

DJ: Ó... ó! Dobře... máma a táta měli takovej ten nekonečněj vztah "chodí spolu/nechodí spolu". Hádal bych, že se to stalo ve fázi, kdy spolu zrovna nechodili, co?

BESSIE: Jo... v té poslední. Tví rodiče se pohádali... hodně se to týkalo mého táty. Stačí říct, že to pro oba bylo traumatizující. Dawson se bál, že mu Joey znovu ublíží, takže se rozhodl držet se od ní dál, dokud si všechno pořádně nepromyslí. Ale stále mu na ní záleželo... takže někoho požádal, aby na ni dohlédl.

DJ: Nech mě hádat... Paceyho, že?

BESSIE: Dawson si myslel, že Pacey je jediný, komu může věřit. Jak jen se mýlil. Tvá matka byla přesvědčena, že už ji více nemiluje a zůstávala v tom přesvědčení dlouhou dobu. Pak o ni začal Pacey projevovat zájem a od té chvíle šlo všechno z kopce. Tvá máma si myslela, že ji Dawson nemiluje, a tak se rozhodla zkusit to s Paceym. A když to Dawson zjistil, bylo to z třetí ruky.

DJ stále naslouchá a může jen těžko uvěřit tomu, co slyší.

BESSIE: V té chvíli jí Dawson řekl, co k ní pořád cítí, ale bylo příliš pozdě. Tvá máma mi později řekla, že si chtěla užít nějaké dobrodružství, dokud je mladá. Odjela s Paceym na léto a nechala Dawsona samotného. Když se vrátila, něco se změnilo. Dawson přes léto ohromně vyzrál, zatímco oni zůstali stejní. Pacey se stále cítil nejistý a věřil, že Dawson je o hodně lepší než on... jako kdyby věděl, co přijde.

DJ: Co máš na mysli? Co se stalo?

BESSIE: Nakonec tví rodiče obnovili své přátelství. A co je důležitější, Dawson a Pacey také obnovili své přátelství. To bylo nejspíše kvůli tomu, že Dawson začal chodit s Paceyho starší sestrou.

DJ: (směje se) To začíná zní jako nějaká špatná telenovela.

BESSIE: Zhorší se to. Chápej, vidět Paceyho sestru s Dawsonem přineslo zpátky spoustu starých citů, které k němu tvá máma cítila. Tohle, spolu s několika dalšími problémy, je s Paceym přivedlo k rozchodu. Nedlouho poté Paceyho sestra odjela a nechala Dawsona samotného. Pak se na výletě posledního ročníku něco stalo.

DJ: Co?

BESSIE: Neplánovali to, prostě se to stalo. Po tom všem, čím prošli, spolu i odděleně, myslím, že to už prostě v sobě nemohli déle dusit.

DJ se uvědomí, o čem Bessie mluví. Je mladý, ale ne tak mladý, aby nevěděl, co dva lidé, kteří milovali jeden druhého, udělali. A museli to samozřejmě alespoň jednou dělat, protože jinak by se nenarodil. A jindy zase kvůli narození Katie. Bylo mu jen trochu nepříjemné myslet takto na své rodiče.

DJ: (tiše) Pacey to moc dobře nevzal, co?

BESSIE: Příšerně. Zjistil to tím nejhorším možným způsobem. Pak praštil tvého otce a to bylo naposledy, co s nimi kdy mluvil.

DJ: Až do dnešního odpoledne. Díky. Řek bych, že si budu muset zejtra s tátou popovídat.

Střih do restaurace. "Pure Gold" pro upřesněnou.

Dawson neměl rád přepychové restaurace. Ovšem nemohl do nich přestat chodit kvůli pracovním schůzkám. Zdálo se, že každý známý herec nebo producent takovéto restaurace zbožňuje. Dawson je nemohl vystát. Raději by jedl cheesburger a pil čokoládový koktejl, než jedl převařené jídlo a pil velice, velice laciné víno. Teď tu byl jen proto, že jako mladý si to nemohl dovolit. Bylo to jen pro extra bohaté. No, a teď byl extra bohatý. Avšak narozdíl od něho si jeho žena nenechávala svou nelibost pro sebe.

JOEY: Dobře, kolik to stálo? Nedivím se, že mi nikdo nikdy nedal velký spropitný, když jsem tu pracovala. To jídlo je hrozný.

DAWSON: Ehm... Joey. Mohla bys mluvit tišeji, prosím. Lidi na nás začínají civět. A mimoto by to mohlo být horší.

JOEY: Horší? Jak by to mohlo být horší?

Najednou si k jejich stolu přisedne muž s tmavými vlasy, v tmavém obleku a s poťouchlým úsměvem na tváři

MUŽ: Doufám, že se dobře bavíte.

JOEY: Je nám fajn, pane...

MUŽ: Ty se na mě nevzpomínáš? Jsem zdrcen s ohledem na náš nezapomenutelný pobyt ve skladu.

DAWSON: Drue Valentine. Měl bych tě znát.

DRUE: Dawson Leery, slavný filmař. Co tě přivádí do našeho malého zapadákova?

DAWSON: Mám tu rodinu, pamatuješ?

DRUE: A vidím, že jsi pod pantoflem malé krotké Joey. Nejspíše na vás jen působí všechen ten přebytečný tlak v tomto období, jestli víte, co myslím.

Drue gestikuluje rukama a dostane se mu ďábelského pohledu od Joey.

DAWSON: Co tu děláš, Drue?

DRUE: Vlastním to tu... a můžu vás nechat vyhodit jedním lusknutím prstů, jestli se vám nelíbí má společnost. Takže, slyšel jsem, že máte děti. Jednomu je dvanáct, že? Opravte mě, jestli se mýlím, ale maturovali jste teprve před čtrnácti lety. Vysoká musela bejt pořádnej záhul, co?

JOEY: Tak jo. Nestarám, jestli mě necháš vyhodit z města, bude to s tvým jménem obtisknutým na mý pěsti.

DRUE: Znamenají pro vás něco slova "potíže se zákonem", paní Potterová-Leeryová? Protože přesně to nastane, jestli na mě vztáhneš ruku.

Drue se ušklíbne, protože ví, že není nic, co by mu mohla udělat.

DAWSON: Pojď, Joey. Jdeme domů.

Odcházejí a nechají tam Druea stát s úšklebkem na tváři.

DRUE: Nashle.

5

Střih do domu Leeryových. Dawson a Joey přijdou domů.

JOEY: Napadlo by tě, ze se může po střední ještě zhoršit?

DAWSON: Nenech se jím vytočit. Musíme žít s uspokojením, že vyděláváme víc peněz než on.

Joey se usměje.

JOEY: Nikdy by mě nenapadlo, že přijde den, kdy budu moct něco takového říct.

Náhle vzhlédnou. Spatří DJe, který k nim schází ze schodů.

DAWSON: Ahoj, DJi. Cos dělal nahoře? Nevzbudil jsi Katie, že ne?

DJ: Katie pořád spí. Přišel jsem, protože... jsem mluvil s tetou Bessie.

JOEY: O čem?

DJ: O spoustě věcí, mami... o spoustě věcí.

DJ se na chvíli podívá do země a pak zpět na ně.

DJ: Včetně vašeho starýho přítele. O tom, co se jmenuje Pacey. Ironií je, že je to stejný jméno, se kterým jsem se narodil.

Joey si skousne rty.

DAWSON: (tiše) Kolik ti toho řekla?

DJ: Asi takhle, tati. Capesideská Regatta nebyla tvá nejzářivější chvilka, co?

Dawson reaguje, jako by ho ta vzpomínka silně zabolela.

JOEY: Raději zkontroluji Katie. Dawsone?

DAWSON: Zvládnu to... neboj.

Dawson ji políbí na tvář a Joey jde nahoru.

DJ se podívá na svého otce. Jdou do kuchyně.

DAWSON: No... řekni něco.

DJ: Jen se pokouším najít správný slova.

Po chvíli promluví Dawson.

DAWSON: Vím, jaký to je. Moji rodiče... tvoji prarodiče... měli nějaké problémy, když jsem byl teenager. Pamatuji si, jak jsem sledoval zhroucení plačícího táty zrovna v téhle kuchyni. Řeknu ti, že nic na světě nebolí víc než zjištění, že ti, co tě vychovali, jsou taky jen lidé.

DJ: O tom mi povídej.

DAWSON: Když jsem zjistil, že se rodiče rozešli, brečel jsem skoro nejvíc ve svém životě.

DJ: A kdy to bylo nejvíc?

DAWSON: Ten den, kdy se dali zase dohromady. Ten den, kdy jsem se zhroutil na molu, dívaje se, jak osoba, kterou jsem miloval víc než sám život, mě opouští kvůli někomu, kdo byl jedním z mých nejbližších přátel.

DJ má ve tváři smutný výraz.

DJ: Ale získal jsi ji zpátky, ne?

DAWSON: Jo, získal. Za nejhorších možných okolností.

DJ: Litoval jsi toho někdy? Chci říct...

DAWSON: Litoval, že ji miluju, chceš říct? Ani za milion let. Tvá matka je pro mě všechno. Můj nejlepší přítel, má inspirace, mé svědomí... má spřízněná duše. Je pro mě všechno a ani všechny Oscary na celém světě to nemůžou změnit. Lituji jedině toho, že jsem musel ztratit druhého nejlepšího přítele, abych si to uvědomil.

S tímhle odejde Dawson nahoru. DJ zůstane v kuchyni a přemýšlí.

Střih do pokoje Lily. Joey leží na posteli, zatímco Dawson chodí sem a tam.

JOEY: Uděláš v podlaze díru, uvědomuješ si to?

DAWSON: Promiň, Joey. Myslíš, že to od nás bylo správný? Myslím, nechat Lily a Katie v pokoji pro hosty.

JOEY: Byl to nápad tvých rodičů. Mimoto, tenhle pokoj v nás vyvolává hodně vzpomínek.

DAWSON: Když si odmyslíme tu novou "holčičí" dekoraci

Joey se usměje.

JOEY: Na to jsem nepomyslela.

Dawson si lehne vedle ní na postel.

JOEY: Pamatuješ, když nás nechali v tomhle pokoji o svatební noci?

Dawson se na ni usměje.

DAWSON: Jo. Jen, Andie a Jack sem přinesli všechny moje starý věci. Plakáty Spielbergových filmů, masky, všechno. Takže to tu vypadalo úplně stejně, jako když jsme se poprvé políbili.

JOEY: ...poprvé "opravdu políbili". Beru to zpátky, já vím. Ale musím přiznat, že to bylo... pěkně romantický.

Na chvíli si pohlédnou do očí.

JOEY: To není pokoj, co tě trápí, že?

DAWSON: Ne, to ta celá záležitost s Paceym. Strávil jsem posledních patnáct let pokoušením se být dospělý. Ale v ten okamžik, co jsem spatřil tvář Paceyho Wittera, mi bylo zase osmnáct. Já prostě nevím, jak s tím vypořádat.

JOEY: Nevypořádáš se s tím, Dawsone. My se s tím vypořádáme. Ty a já... spolu.

DAWSON: Toho se právě bojím, asi. Že tě kvůli němu zase ztratím.

Joey mu pohlédne hluboko do očí.

JOEY: (šeptá) Nikdy mě neztratíš.

Políbí se a pak ulehnou na postel. Kamera vyjede oknem a přesune se na noční oblohu.

Střih do Potterovic penziónu. DJ je v Alexově pokoji a dívá se oknem na zátoku.

ALEX: Nemůžu tomu uvěřit. Chci říct, bože, jak jsem moh něco takovýho zapomenout?

DJ: Musel jsi bejt tenkrát skoro ještě batole. Nemůžeš si z toho nic pamatovat.

ALEX: Jo, ale stejně.

Chvíli jsou oba zticha, pak promluví Alex.

ALEX: Znám Paceyho Wittera od dětství, ale nikdy jsem ho neviděl takhle rozrušenýho.

DJ: Počkej minutku... ty víš, kde bydlí? Skvělý.

ALEX: Cože?

DJ: Chci si s ním promluvit.

ALEX: Děláš si srandu?

DJ: Ne. Vyplížíme se ven, zastavíme se u mých prarodičů pro Lily a pak půjdeme k Paceymu.

ALEX: A co máš přesně v plánu?

DJ se zazubí.

DJ: Uvidíš.

Střih na molo za Paceyho domem. DJ, Alex a Lily připlouvají na loďce.

ALEX: Nelíbí se mi to. Plížit se jak zloději.

LILY: Vlastně to není vstup na cizí pozemek. Známe majitele.

DJ se podívá na dům.

DJ: Páni, tohle místo je skvělý.

LILY: Jo, Pacey a jeho sestra Gretchen ho koupili, než jsem se narodila. Ale od doby, co odjela, tu bydlí sám.

ALEX: Mohli byste bejt zticha? Někdo by nás moh načapat.

DJ: Nikdo nás...

Náhle DJ na někoho narazí.

DJ: ...nenačapá?

Vzhlédne a spatří před sebou Paceyho.

DJ, Alex a Lily zaječí.

PACEY: MŮŽETE PŘESTAT?!! Ježíši, vzbudíte celou čtvrť, to chcete?

Ztichnou.

PACEY: Jelikož je jasný, že mě nechcete okrást, radši vás pozvu dál.

Střih do kuchyně Paceyho domu. Pacey nalévá dětem horkou čokoládu.

PACEY: Tak... co vás sem tak pozdě přivádí?

Chvíli všichni mlčí a pak promluví DJ.

DJ: Ehm... teta Bessie mi něco zajímavýho vyprávěla. O vás... a mých rodičích.

Pacey si uvědomí, o čem mluví, a zesmutní.

PACEY: Ach.

DJ: A... vzhledem k tomu, jak jste reagoval, když jste spatřil mýho tátu... no... napadlo mě, že bych vám možná moh pomoct dát to zase do pořádku.

Pacey vstane a začne přecházet po kuchyni.

PACEY: Víš... měl jsem hned poznat, že jsi Leery. Pokračuje v tobě celá ta záležitost s "nechtěným hrdinou". Taky vypadáš, že hledáš šťastný konce. Po všech těch letech se pořád nemůžu rozhodnout, jestli je to dobrá věc nebo špatná.

DJ: Vždycky mi to fungovalo.

PACEY: Děláš na mě dojem. Většina lidí by z toho teď vyšilovala.

DJ: Ale já z toho vyšiluju. Cítím se jako Marty McFly v "Návratu do budoucnosti". Vidím svý rodiče, jaký byli, když byli teenageři. Jenomže oni nejsou teenageři, ale chovaj se, jako by byli.

Pacey je zmatený.

PACEY: Co máš na mysli?

DJ: Nechtějí to vyřešit a ani vy ne. Dospět, abyste jednou provždy zakopali válečnou sekeru.

PACEY: To se nestane, chlapče.

DJ: Bývali jste přátelé.

PACEY: Důraz na "bývali".

DJ: A zase můžete bejt. Jen... jen si s nima promluvte, ano?

Pacey se znovu posadí.

PACEY: I kdybych chtěl, fakt pochybuju, že by tam Dawson zůstal stát na tak dlouho, aby mě vyslech.

Promluví Lily.

LILY: Mí rodiče mají dneska vánoční večírek. Víš, ten, na kterej si nechtěl přijít. Věř mi, jestli se dá na jednu věc u mýho bráchy spolehnout, je to vysazenost na tradice. Bude si s tebou muset promluvit, když tam přijdeš.

PACEY: Pořád nevím, nevím.

LILY: Prosíííím...

Lily mu věnuje prosebný pohled.

PACEY: Ach, ale co sakra. Jen a McPheeovi tam taky budou, ne? Takže by to nemuselo bejt zas tak hrozný.

DJ se na něj zazubí.

PACEY: Nic neslibuju. Promluvím si s nima, to je celý. Dohodnuto?

DJ: Dohodnuto.

Střih do příštího dne. DJ, Alex a Lily se procházejí po docích.

ALEX: Nemůžu uvěřit, že jsi to fakt dokázal.

DJ: To byla ta jednodušší část. Skutečně je přinutit, aby si řekli alespoň tři slova, to je ta těžší.

Uslyší za sebou kroky.

ALEX: Ach ach. Znovu už ne.

JEFF: (za nimi) Ale, ale, jestlipak tohle není náš pan "Samaritán".

Otočí se a spatří Jeffa Valentine, který k nim jde spolu se svým otcem. Alex ho probodne pohledem.

JEFF: Auuuuuu. Děsíš mě, Pottere. Radši děs sebe, tentokrát mám s sebou svýho tátu.

DRUE: Potter? (směje se) Takže toto je ten nemanželskej kříženec, co, synu?

Přijde k němu DJ.

DJ: Pane, nemyslím...

DRUE: No, to je dost očividný. Protože kdybys myslel, věděl bys, že si máš hledět svýho. Kdopak vůbec jsi?

DJ: DJ Leery.

DRUE: Leery? Páni, to je jak setkání ze starých časů, co? Jasně, vidím to zděděný vysoký čelo.

DJ ho probodne pohledem. Ale než může cokoli říct, uslyší za sebou hlas.

JEN: (za nimi) Co kdybys obtěžoval někoho svého kalibru, Drue? Třeba nějaké prase?

Na scénu přichází Jen.

DRUE: Páni, tohle je fakt jak setkání ze starých časů. Ty si prostě nemůžeš pomoct, co, Lindleyová?

JEN: Sni dál, hade. Nech ty děti být, nebo jinak...

DRUE: Nebo jinak co? Ve velkým městě máš možná velkou moc. Ale tady v Capeside... se mě nemůžeš dotknout...

Přijde k ní blíž.

DRUE: ...ledaže bys mě opravdu hezky požádala, samozřejmě.

Vyzývavě se na ni ušklíbne. Jen zhnuseně otočí hlavu.

JEN: Pojďte, lidi. Jdeme pryč.

Jen, DJ, Alex a Lily odcházejí. Drue a Jeff tam zůstanou stát s úšklebky na tvářích.

DJ: Co má za problém?

JEN: Nechtěla jsem s ním chodit a tvá matka ho jednou na střední pěkně uzemnila.

DJ se zasměje.

6

Střih do domu Leeryových. Je vánočně vyzdoben, zářivě osvětlen a hraje tam hudba. Náhle přijde předními dveřmi Pacey a rozhlédne se kolem sebe.

PACEY: Zase doma, zase doma, tradadá...

Pacey se pro sebe ušklíbne. Náhle se objeví Lily.

LILY: Skvělý, jsi tady. Do poslední chvíle jsem se bála, že nepřijdeš.

PACEY: Děláš si srandu? Nikdy by mě nenapadlo přijít pozdě na svůj pohřeb.

LILY: Mysli pozitivně, Pacey.

PACEY: Ty myslíš pozitivně. Já budu myslet realisticky.

Lily se zazubí.

LILY: Strýček Frank? Sám doma. První díl.

Oba se na chvíli odmlčí.

PACEY: Tak kdo už přišel?

LILY: Ehmmm... Jack, Jen, Andie, můj brácha a Joey a tvá sestra...

PACEY: Gretchen? Gretchen je tady? Bezva. Dostane se mi ponížení před svou rodinou.

LILY: S tímhle přístupem se nikam nedostaneš. Prostě najdi Dawsona a začni rozhovor. Ano?

Náhle ho Lily krátce políbí na tvář.

PACEY: Za co to bylo?

Lily ukáže nahoru.

LILY: Jmelí.

PACEY: Zapomeň na to. Jeden případ zneužití mladistvýho mi v mým životě úplně stačí.

LILY: Sni dál, Wittere. Tak dobře zase nevypadáš.

PACEY: (posměšně) Když to říkáš.

Střih na Joey, Dawsona a DJe v kuchyni.

DAWSON: Joey?

JOEY: Jo?

DAWSON: Právě přišel Pacey.

Joey vykulí oči a pak vykoukne, aby se o tom sama přesvědčila.

JOEY: Tvoji rodiče ho pozvali?

DAWSON: Řekli by mi to.

JOEY: Tys ho pozval?

DAWSON: Samozřejmě, že ne.

JOEY: No, někdo musel.

Oba se současně podívají na DJe.

DJ: Co?

DAWSON: Máš s tím něco společného?

DJ: (předstírá, že nic neví) Co vás to napadá?

Střih do obývacího pokoje. Jack je u mísy s punčem a s někým mluví, když vtom se za jeho zády objeví Jen.

JEN: Ehm... Jacku?

Jack skoro nadskočí.

JACK: Ehm... jo?

JEN: Už jsi měl čas popřemýšlet o tom, o čem jsme mluvili, než jsme odjeli z města?

Vzdálí se do rohu místnosti.

JACK: Jo, měl.

JEN: A?

JACK: A... pořád nevím.

Jen si povzdechne.

JEN: Není to tak těžký. Uděláš to, nebo ne?

JACK: Je to velká věc, Jen. Kdybys nebyla má nejbližší přítelkyně, nikdy bych o tom ani neuvažoval, jenom mě nech si to promyslet.

JEN: A co je na tom tak velkého?

JACK: Je ta dost velký, Jen. Žádáš mě, abych... abych... prostě si nejsem jistý, že je to až tak dobrý nápad.

JEN: Ale...

JACK: Jen mi dej trochu víc času na přemýšlení, ano?

JEN: (neochotně) Dobře.

Jack se posadí k blízkému stolu. Za chvíli přijde Dawson a sedne se vedle něj.

DAWSON: Kvůli čemu je Jen tak naštvaná?

JACK: Ničemu.

DAWSON: Znám její "smutnou tvář", Jacku. To nebylo nic.

JACK: Dobře... pohádali jsme se.

DAWSON: Typ hádky "nechal sis kopačky od mého přítele pro sebe" nebo "dala jsi mé sestře drogy"?

Jack se směje.

JACK: Horší.

DAWSON: Jak to?

Jack si povzdechne.

JACK: Víš, že mě Jen na chvíli zaměstnala jako svého "výkonného asistenta"? S tím si můžu poradit. Je to dobrá práce a mít svou nejbližší přítelkyni za šéfa má jistě své výhody.

DAWSON: To si umím představit.

JACK: Nicméně nemá v poslední době moc štěstí s randěním. Znáš to... moc práce, málo času, všichni chlapi jsou pitomci a tak dále. Pointa je, že ji to fakt začalo rozčilovat.

Dawson na Jacka se zájmem pohlédne.

DAWSON: Co se stalo?

JACK: Chápej, ještě zvýšila svý úsilí, když se narodila Katie. Asi když viděla, jak jste v tom s Joey dobří, přimělo ji to chtít svou vlastní rodinu. A jelikož nemá moc štěstí, rozhodla se nakonec podstoupit umělý oplodnění.

Dawson vykulí oči.

DAWSON: Chápu, proč jsi tak rozrušený. Chci říct, že takhle důvěřovat úplnému cizinci.

JACK: A tady se to zhoršuje, Dawsone. Jen v tomhle úplnému cizinci nedůvěřuje. Takže ona... ona mě požádala, abych byl dárcem.

Dawsonovi poklesne čelist a pak se mu na tváři objevuje velký úsměv.

DAWSON: Začínám vzpomínat na "Příští správnou věc".

JACK: To není legrace.

Dawson zvážní.

DAWSON: Máš pravdu. Promiň. Takže cos jí řekl?

JACK: Řekl jsem, že o tom popřemýšlím. Už je to týden.

DAWSON: Takže... co uděláš?

JACK: Nevím. Chci říct, že tohle je asi jediná šance, jak bych se kdy mohl zreprodukovat, ne? Ale bylo by lepší, kdyby v tom bylo více dobrého než špatného.

DAWSON: Nechápu, kam míříš.

JACK: Zamysli se nad tím, Dawsone. "Hele, Lindleyi, proč se tví rodiče nevzali?" "Protože je můj táta gay".

DAWSON: Teď jsi paranoidní. Víš, co si myslím? Mám dojem, že se ve skutečnosti bojíš, že skončíš jako tvůj táta.

JACK: Prosím?

DAWSON: Ačkoli tě táta nakonec akceptoval, vždycky sis myslel, že nejsi dost dobrý. Myslím, že se bojíš, že by to s tvým dítětem mohlo být podobné.

Jack neodpoví.

DAWSON: Popřemýšlej o tom.

Dawson odejde.

Střih k jinému stolu. Sedí tam Andie a Pacey a povídají si.

ANDIE: Víš, Pacey. Někdy uvažuji, co by se stalo, kdybych nikdy neodjela. Kdybych nezmizela do Evropy.

PACEY: Myslím, že bys začala chodit s Dawsonem, protože všichni ostatní už spolu chodili.

Oba se smějí.

ANDIE: Ne ne. Není můj typ. Já letím na 'nebezpečný outsidery'.

PACEY: To by vysvětlovalo tvý povolání. Asi chceš zahanbit Tamaru Jacobsovou.

Zazubí se na ní.

PACEY: Pověz mi, McPheeová. Litovala jsi někdy něčeho, co se stalo na střední. Chci říct, existuje něco, co by sis přála, aby se odehrálo jinak?

ANDIE: Jo.

PACEY: Co?

ANDIE: Přála bych si, abych to byla já, koho jsi vzal to léto na lodi pryč.

Pacey se odmlčí.

PACEY: Víš, co je zábavný? Já taky.

Pacey se podívá do země.

Střih do kuchyně na Joey s Katie v náručí. Náhle přijde Gretchen.

GRETCHEN: Je moc roztomilá.

Joey se usměje.

JOEY: Já vím.

Joey postaví Katie na zem a ta se rozvěhne k Mitchovi.

GRETCHEN: Podívej se na sebe... úplně jsi dospěla.

JOEY: Jsem překvapená, že jsi tu, Gretchen.

GRETCHEN: Udržuji blízký kontakt s Mitchem a Gale. V práci jsem se krapet nudila, tak mě napadlo, že bych mohla navštívit své rodné město. Chtěla jsem zítra zajít za svým malým bráškou, ale koukám, že on místo toho přišel za mnou.

Podívají se na Paceyho, který si stále povídá s Andie.

JOEY: Měla bys vidět, jak šílel, když nás s Dawsonem včera potkal.

GRETCHEN: To si umím představit. Dawsonovi rodiče mi řekli, co se tenkrát stalo. Přála bych si, abych mohla říct, že jsem na tebe hrdá, ale nejsem.

JOEY: (zmatená) Myslíš, že jsem učinila špatnou volbu?

GRETCHEN: Samozřejmě, že ne. Věř mi, učinila jsi správnou volbu. Jeden z důvodů, proč jsem se vrátila na školu, byl, že jsem si byla jistá, že na tebe Dawson nikdy nezapomene. Není to volba, co bylo špatně, ale způsob, jakým jsi ji učinila.

Joey se podívá do země.

GRETCHEN: Ale neber to všechno na sebe. Dawson v tom taky nebyl úplně nevinně, pamatuješ? Měl stejný díl viny jako ty.

JOEY: Jen bych si přála, aby k nám necítil takovou nenávist.

GRETCHEN: Víš, co se říká. "Čas zahojí všechny rány." Možná byste si s ním měli pokusit promluvit. Kdo ví, možná bude naslouchat.

Joey se slabě usměje.

JOEY: Staly se už divnější věci.

Střih na Dawsona v obýváku. Dívá se na Paceyho stojícího u mísy s punčem.

DAWSON: (pro sebe) Je to teď nebo nikdy.

Jde k Paceymu. Chvíli se na sebe dívají v trapném tichu.

PACEY: Ehm... ahoj.

DAWSON: Ahoj.

PACEY: No, tohle je, ehm, trochu trapný.

DAWSON: ...jemně řečeno.

Oba se usmějí.

PACEY: Taaak... děláš teď do... ehm... filmů, že?

DAWSON: Jo, tak by se to dalo říct.

Pacey se pro sebe usměje.

DAWSON: Rozhodně by se to tak dalo říct. A co ty, Pacey? Co děláš?

PACEY: Znáš to... trochu tohohle... trochu tamtoho. Záleží na tom, co je za měsíc.

Na chvíli se oba opět odmlčí.

PACEY: No, třeba se zase uvidíme?

DAWSON: Jo... třeba.

Rozejdou se na opačné strany.

PACEY: Ach jo, fakt skvělý, Wittere. Možná bych si měl...

DAWSON: ...dát na čelo vytetovat 'tupec'.

Pacey zamíří do kuchyně za DJem. Nevšimne si, že je tam také Joey.

PACEY: No, zkusil jsem to. Nemůžeš říct, že jsem to... nezkusil.

Spatří Joey. DJ rychle z kuchyně zmizí.

PACEY: Fajn... čas na druhý kolo, co?

Joey na něj chvíli zmateně hledí.

JOEY: Ehm... jak se máš?

PACEY: Fajn. Je mi fajn. Prostě... fajn. Všechno je prostě...

JOEY: ...fajn?

PACEY: Jo. Tak... kde teďka bydlíte?

JOEY: Ehm... v New Yorku... v podkroví. Velkém podkroví.

PACEY: Nikdy bych si nepomyslel, že přijde den, kdy se zařadíš do "zástupu zbohatlíků", kterej jsi nenáviděla, hm?

JOEY: No... ráda jsem tě zase viděla. Možná se ještě uvidíme, než odjedeme.

PACEY: My?

JOEY: Jo. "My".

Joey chce odejít.

PACEY: Je to hodnej kluk, víš?

JOEY: Cože?

PACEY: DJ. Je to hodnej kluk.

Joey se usměje.

JOEY: Vyved se po svém otci.

Joey odejde.

PACEY: (tiše) Jo, to vím taky.

Střih do obývacího pokoje. Dawson jde k Joey a nese dva drinky.

DAWSON: Bavíš se?

JOEY: Jsme zpátky v Capeside dva dni a už začala ta minidramata. Narazila jsem na Witterovy, a co ty?

DAWSON: Pacey, DJ, Jack a Jen a Valentinova rodina.

Joey se usměje.

JOEY: Vyhrál jsi. Co je s Jackem a Jen?

DAWSON: Jen chce rodinu... a požádala Jacka, aby byl dárce.

JOEY: Dárce?

Joey se na chvilku zamyslí a pak pochopí.

JOEY: Óóóó... Co jí řekl?

DAWSON: Že neví.

JOEY: No, oba víme, že je lepší se do záležitostí jiných lidí neplést.

DAWSON: Ale to nás nezastaví, co?

JOEY: Přesně.

Oba se zasmějí.

DAWSON: Já ti nevím. Asi mám nějaké nutkání dávat všechno do pořádku.

JOEY: To je tvým velkým smyslem pro zodpovědnost. Je to jedna z věcí, které na tobě miluju nejvíc.

Dawson se na ni usměje.

DAWSON: (žertuje) Já myslel, že sis mě vzala pro peníze.

Joey se usměje.

JOEY: To by se ti tak líbilo.

Vzhlédnou na jmelí, které visí nad nimi.

JOEY: Jestli se sem Gretchen byť přiblíží, nakopnu ji.

DAWSON: Můžeš ji nahradit.

JOEY: Jsi si jistý?

DAWSON: Jasně. Chci říct, že s tebou jsem nikdy nedostal příležitost.

Joey ho obejme a pak se políbí.

Vidí to Pacey. Povzdechne si a pak zamíří ke dveřím. Dawson a Joey si toho všimnou a Dawson se k němu pokusí protlačit zástupem lidí.

Pacey vejde ven, těsně následován Dawsonem.

DAWSON: Pacey? PACEY!

Pacey se k němu rychle otočí.

PACEY: CO?

DAWSON: Co máš za problém?

PACEY: Chceš vědět, co mám za problém? To, co jsem tam viděl, to je můj problém.

DAWSON: Takže to řeknu přímo. Políbil jsem svou ženu na vánočním večírku a tys začal vyšilovat.

V té chvíli všichni vyjdou ven a sledují hádku.

PACEY: A o to jde, ne? "Ženu". Jsi ženatej, jsi ženatej roky. Máš děti -- skvělý děti. Obě dvě. Žiješ v New Yorku, v podkrovním apartmá. V PODKROVNÍM APARTMÁ! Dobrý bože. Děláš to, co jsi vždycky chtěl, natáčíš filmy. Jsi na obálkách časopisů a poskytuješ rozhovory televizi. A vyděláváš... víc peněz za měsíc, než jsem já kdy vydělal za celej svůj život.

Dawson je tím výbuchem šokován.

PACEY: (křičí) Víš, co je můj problém, Dawsone? Máte životy... oba dva. Oblíkáte si každej den stodolarový obleky a já nosím stejný havajský košile a kalhoty, co jsem nosil na střední. Mám stejnej účes, bydlím ve stejným domě, dělám stejnou práci, jím stejný jídlo, žiju stejnej život jako před patnácti lety. Je mi třicet a žiju pořád v Capeside. (tiše) To je můj problém, Dawsone. Vy jste dospěli a já ne. Nemůžu dospět a asi nikdy nedospěju. Šílím, protože tys dostal to, cos vždycky chtěl--splnily se ti sny. Dostals filmy, holku, peníze, život. Zatímco já jsem nedostal nic.

Pacey se rozpláče. Dawsonovi ho začne být líto.

PACEY: Smutný je, že jsem za to posledních pár let vinil a nenáviděl vás dva. A ve skutečnosti to není vůbec vaše chyba... ale moje.

Pacey se otočí a vydá se na odchod.

DAWSON: (tiše) Pacey.

Pacey odejde. Joey přijde k Dawsonovi a položí mu ruku na rameno. Otočí se tam, kde stál DJ... ale je pryč.

7

Střih k houseboatu Paceyho. Pacey sedí na molu a kouká dolů do vody.

Najednou za sebou uslyší kroky. Otočí se a spatří DJe, který k němu jde.

PACEY: Hele, poslechni, zkusil jsem to.

DJ: Nic jsem neřek.

DJ si sedne k Paceymu na molo. Po chvíli promluví.

DJ: Víte, když mi bylo sedm...

Pacey se na něj podívá.

DJ: Když mi bylo sedm, táta mě vzal na Coney Island. Máma mu samozřejmě řekla, aby na to zapomněl. Nelíbilo se jí to. Táta... ten to viděl jinak. Když jsme tam byli, vyprávěl mi, jaký to tam bylo, když se začalo stavět. A popisoval to tak poutavě, že jsem měl pocit, jako bychom se vrátili do těch dob. Tohle byl asi vždycky tátův největší dar... zaujmout svou představivostí.

PACEY: Já vím. Když jsme vyrůstali, bylo to jako... chápej, s tvou mámou jsme neměli to, co bys zrovna nazval dokonalými životy.

DJ: Slyšel jsem.

PACEY: Z nějakýho důvodu, když jsme byli s tvým tátou, nebylo to tak strašný. Nějak dokázal naše hrozný životy proměnit v dobrodružství. I když jsme byli jeden na druhýho naštvaný, dokázal nás udržet pohromadě. Tři mušketýři... to jsme byli. (tiše) Chybí mi to.

DJ: Ještě něco jinýho mi táta jednou řek. Vyprávěl mi o tom, jak se během druháku na střední zamiloval do mámy a že měl fakt dobrýho kámoše, kterej mu to pomoh si uvědomit. Sice mi táta nikdy neřek, jak se ten kluk jmenoval, ale získal jsem dojem, že to byl někdo důležitej.

Pacey se usměje.

PACEY: Fakt? Co ještě říkal o tom kámošovi?

DJ: Že měl poměr s učitelkou angličtiny. Zeptal jsem se ho: 'Tys kamarádil s Dustinem Hoffmanem?'

PACEY: HA!

DJ: Poslouchejte, ještě je tu něco, co musím zařídit. Ale co kdybysme se sešli pozdějc v domě mých prarodičů a ještě jednou to zkusili, ano?

PACEY: Ano.

DJ odejde. Pacey se na chvíli zamyslí a pak se mu na tváři objeví bizarní úšklebek.

PACEY: Rozseknem to.

Pacey se znovu usměje a pak odejde.

Střih na ulici. Lily a Alex jdou po ulici a baví se spolu.

LILY: Tak... co si myslíš?

ALEX: My občas blbneme, ale dospělí jsou ještě horší.

LILY: Pravda.

ALEX: Je nejspíš dobrý, že to ze sebe Pacey všechno dostal. Všechnu tu bolest a vztek v sobě musel držet roky.

LILY: Nemyslím si ale, že to už skončilo.

ALEX: Ne bez pořádný rvačky. Je to asi na dlouho.

Náhle někdo zezadu bez varování srazí Alexe tváří do sněhu. Je to Jeff se svými dvěma kamarády.

JEFF: Říkal jsem ti, aby sis dával bacha, Pottere.

Alex vstane a postaví se Jeffovi.

ALEX: Teď si to s tebou vyřídím, Jeffe.

Nikdo si nevšimne, že se k nim blíží DJ.

Střih k domu Leeryových, Dawson se dívá na okno svého bývalého pokoje a povzdechne si. Pak zamíří k molu a všimne si, že tam někdo je.

PACEY: Je to dlouho, co jsme tu byli naposled, co, Dawsone?

K Dawsonovi přijde Pacey.

DAWSON: (tiše) Jo.

Střih na ulici. Lily se pokouší pomoct Alexovi, ale někdo jí poklepe na rameno.

LILY: Co je?

Otočí se a spatří svého synovce, DJe.

DJ: (mumlavě přes zatnuté zuby) Sežeň mý rodiče... řekni jim, že si zahraju na 'Návrat do budoucnosti', jo?

DJ sebere ze země plnou hrst sněhu. Udělá z ní kouli a hodí ji přímo Jeffovi do tváře.

PLESK!

Jeff si z tváře otře sníh a upřeně pohlédne na DJe.

JEFF: (rozzlobeně) Ty?

DJ: (popichuje) Chyť si mě, jestli to dokážeš.

JEFF: Jsi mrtvej.

DJ se rozběhne a Jeff a jeho kamarádi běží na ním.

Střih před dům Leeryových.

PACEY: Naposled, když jsme tu byli, to bylo po tom, cos mi zachránil život. Pamatuješ... když se potopila má loď.

Dawson přikývne.

PACEY: Nemusels to dělat, víš? Kdybych umřel, Joey by byla tvá. Možná by kvůli mě trochu truchlila, ale nakonec by se vrátila k tobě. Tak jako se vracela vždycky .

DAWSON: To bych nemohl udělat.

PACEY: Já vím. A o to jde, ne? Všechny ty roky, co jsme byli přátelé, jsi pro mě dělal všechno. Tys byl ten, kterýmu jsem se svěřil s Tamarou. Tys byl ten, kdo vždycky připravil na mý narozeniny něco, na co jsem se moh těšit. Tys byl ten, kdo mi řek, že se Andie líbím. A co jsem pro tebe udělal na oplátku?

Pacey si povzdechne.

PACEY: Pokusil jsem se ti vzít holku, co pro tebe znamenala všechno, a praštil jsem tě, když jsi ji nakonec získal zpátky.

Dawson se na něj přátelsky ušklíbne.

DAWSON: Šťastná trefa.

Oba se usmějí.

DAWSON: Neplánoval jsem, aby se stalo, co se stalo, Pacey. Prostě se to stalo.

PACEY: A stejně by k tomu nakonec došlo. Je to, jako byste vy dva měli nějakou dohodu, že skončíte spolu.

DAWSON: Když je to tak, mohli bychom se pokusit dát to všechno do pořádku.

PACEY: Nějaký věci nemůžeš dát do pořádku, Dawsone. Lidi si nedaj poradit... udělaj, co udělaj.

Oba se odmlčí.

DAWSON: A co přátelství, Pacey? Je to jedna z těch věcí, co se nemůžou dát do pořádku?

PACEY: Někdy.

Dawson se podívá do země.

PACEY: ...a někdy jsou lidi příliš tvrdošíjný, než aby věděli, kdy mají přestat.

Pacey napřáhne pravačku.

PACEY: Tak co říkáš? Máš ve svým nabitým životě místo pro svýho bejvalýho ocáska?

Dawson se usměje a pak mu podá ruku.

DAWSON: To se vsaď, že mám.

V té chvíli vyjde ze dveří domu Joey, která nese Katie. Vidí Dawsona a Pacey, jak si potřásají rukama, a na tváři se jí objeví široký úsměv.

Náhle k nim přiběhnou Lily a Alex.

ALEX: (zadýchaně) Pacey? Strejdo Dawsone?

PACEY: Co? Co se stalo?

LILY: Jde o DJe, pere se s Jeffem Valentinem.

Přibíhá k nim Joey.

JOEY: COŽE?

PACEY: Říkal něco?

LILY: Řek mi, abych vám vyřídila, že si zahraje na 'Návrat do budoucnosti'.

V té chvíli si Dawson vzpomene na DJův snowboard. Usměje se pro sebe.

Střih na ulici. DJ utíká a v patách jsou mu Jeff a jeho kamarádi.

DJ sáhne do svého batohu a vytáhne snowboard.

ZAČNE HRÁT HLAVNÍ MOTIV Z 'NÁVRATU DO BUDOUCNOSTI'

DJ naskočí na snowboard a rozjede se po zledovatělé ulici. Nabere rychlost a jeho pronásledovatelé mu sotva stačí. Zamíří mezi zaparkovaná auta a kličkuje mezi sloupy lamp. Jeffa a ostatní si drží pár kroků za sebou.

V té chvíli se objeví Dawson, Joey, Pacey, Alex, Lily a malá Katie.

JOEY: Ublíží si. Musíme zasáhnout.

Dawson ji jemně chytne za ruku.

DAWSON: Dej mu šanci, Joey.

JOEY: Ale...

Pacey pohlédne k nákladnímu autu stojícímu na ulici a na tváři se mu objeví úšklebek.

PACEY: Klídek, Potterová. Myslím, že vím, co dělá.

Náklaďák, na který se Pacey dívá, nese nápis 'Capesideské zahrady' a je plně naložen.

DJ zvýší rychlost a jeho pronásledovatelé zjišťují, že nemohou zastavit ani kdyby chtěli. Led je pro ně příliš kluzký. DJ zamíří přes ledovou kaluž k náklaďáku a těsně se mu ho podaří minout. Ostatní tolik štěstí nemají. Uklouznou po kaluži a narazí do náklaďáku. Tvářemi se zaboří do 'nákladu'... obrovské kupy čerstvého hnoje.

HUDBA KONČÍ.

PACEY: PÁÁÁÁNI! Ty bylo přistání.

Ostatní se podívají na triumfujícího DJe. Dawson má na tváři široký úsměv, zatímco Joey se nemůže ubránit hlasitému smíchu.

JOEY: (směje se) Jak... jak tě to... to... cha cha.

DJ: Jednoduše, mami. 'Návrat do budoucnosti', druhý díl. Hrají Michael J. Fox a Christopher Loyd. Michael J. Fox převeze kluka, co ho pronásleduje, a ten přistane na náklaďáku s hnojem. Ryzí komediální genialita.

PACEY: Filmový odkazy? Hádám, že jaký otec, takový syn. A to je to nejlepší, co tě napadlo?

DJ překříží ruce.

DJ: Vlezte mi na záda.

DAWSON: Jaká matka, takový syn

Dawson dá ruce kolem ramen Joey.

Jeff vyleze z náklaďáku právě ve chvíli, kdy ve svém autě přijede Drue.

DRUE: Jeffe? Co ti to udělali?

DAWSON: Skvělý, další problémy.

Drue přijde k Dawsonovi.

DRUE: Tak jo, Leery. Připrav se na právní problémy.

Joey se postaví mezi ně.

JOEY: Ach ne, to neuděláš.

DRUE: Ach ano, ud...

JOEY: Jsme bohatí. Jestli si jen na okamžik myslíš, že jsou tvoji právníci lepší než naši, hluboce se mýlíš.

Paceyho tvář se rozzáří.

PACEY: (tiše) Připrav si telefon. Jak dobří jsou ti vaši právníci, D-Mane?

DAWSON: (tiše) Opravdu dobří.

PACEY: A mohli by tě vysekat z...?

DAWSON: Z čehokoli, co není ilegální.

Pacey se zazubí.

PACEY: Dám mu ránu.

DAWSON: Cože?

PACEY: Dám mu ránu. Nemáš ponětí, jak dlouho jsem chtěl něco takovýho udělat.

DAWSON: Ach ne, nedáš. Jsou to moje peníze. Jestli mu dá někdo ránu, budu to já.

PACEY: Ale jdi ty. Splň umírajícímu poslední přání.

DAWSON: Ty neumíráš, Pacey

PACEY: Ale moh bych.

DAWSON: Proč neuděláme kompromis a nedáme mu ránu oba současně.

Joey udeří Drua pěstí.

BUCH-ŽUCH!!!

Drue klesne v bezvědomí k zemi a všichni se na něj jen dívají.

PACEY: Dawsone?

DAWSON: Jo?

PACEY: S takovouhle ránou, proč jsem ti ji prostě nenechal?

8

Střih do domu Leeryových. Je ráno po Štědrém dnu. Katie stojí u stromečku a vesele poskakuje na místě.

KATIE: Dárky... dárky... dárky!

Joey jde k ní a vezme ji do náruče.

JOEY: Přísahám, že máš nejmíň trpělivosti ze všech lidí, co jsem kdy potkala, ty malá opičko.

Joey políbí svou dceru na nos právě ve chvíli, kdy do pokoje přijdou Dawson, Pacey a DJ. Joey postaví Katie na zem a ta běží do kuchyně.

Dawson jde k Joey a dá ji ruku kolem ramen.

DAWSON: Po kompak to asi má?

Joey se usměje.

JOEY: Vlez mi na záda.

Dawson se na ni zazubí.

DAWSON: To je nabídka?

DJ: Ježíši... prosím vás, nechte si to, až tu nebudu, jo?

PACEY: Jo... 'ježíši'... přesně jak říkal.

Dawson a Joey se rozesmějí.

DAWSON: Tohle vypadlo z bývalého krále humorných poznámek?

PACEY: Hele, navzdory veřejnému mínění jsem přece jen trochu dospěl.

Střih o pár minut později. Všichni jsou u stromečku a otvírají dárky.

Pacey zvedne balíček, který je mu adresován.

PACEY: 'Od Leeryových', no jo... ale od kterých?

Dawson se usměje.

DAWSON: To je od nás. Je to na poslední chvíli, ale doufám, že se ti to bude líbit.

Pacey otevře krabici a vytáhne kožené sako.

PACEY: Páni. Díky, lidi.

Náhle si Pacey všimne, že v kapse saka něco je.

PACEY: Co? Co to...

Vyndá z kapsy pár klíčů a upře na ně zrak.

JOEY: Dawsone? To jsi neudělal, že ne?

DAWSON: To je druhá polovina tvého dárku, Pacey. Mělo by to být venku.

Pacey vstane a zamíří ke dveřím. Vyjde ven a spatří na příjezdové cestě novou značkovou motorku. Rozběhne se k ní, aby si ji prohlédl.

PACEY: To snad není možný. To snad není VŮBEC MOŽNÝ!!!

V domě spolu mluví Dawson a Joey.

JOEY: Kolik vůbec stála?

DAWSON: Ani to nechtěj vědět.

JOEY: Dawsone, slyšel jsi někdy rčení 'máš srdce větší než peněženku'?

DAWSON: No, mám velkou peněženku.

JOEY: Měl bys mít.

Později. Všichni sedí za stolem v obývacím pokoji.

Mitch, Gale, Lily, Mike, Bodie, Bessie, Alex, Dawson, Joey, DJ, Katie, Pacey, Andie, Jen a Jack.

Náhle Dawson vstane.

DAWSON: Mohu vás poprosit o pozornost?

Všichni se podívají směrem k Dawsonovi.

DAWSON: Jen jsem si uvědomil, že je to nějaký čas, kdy jsme všichni byli spolu v jedné místnosti. A, no, je to hezký. Rád vidím, že po všech těch letech pořád můžeme...

DJ: (mumlavě) A je to tady.

Dawson se otočí k DJovi.

DAWSON: Promiň?

DJ: Ne, pokračuj, tati. Nenech se vyrušovat ze svýho obvyklýho nekonečnýho proslovu.

DAWSON: Nemívám nekonečný proslovy.

Pacey ukáže na DJe.

PACEY: Ten kluk ví, o čem mluví.

DJ: Je to tak průhledný, tati. Začneš o tom, jak je hezký bejt zase spolu. Pak uděláš nějakej filmovej odkaz, máma se o něm s tebou začne dohadovat, ty vypíchneš pointu a my budeme muset na jídlo čekat dalších dvacet minut.

DAWSON: Už jsi skončil?

DJ: Moh bych pokračovat.

DAWSON: Jen buď zticha a nech mě to dokončit. Dobře, chlapče?

DJ: Všimnul sis, že kdykoli je ohrožena tvá rodičovská autorita, začneš štěkat příkazy?

V té chvíli mohou Mitch, Pacey, Jen, Jack a Andie prasknout smíchy.

DAWSON: Ano, ha ha, Dawson je za hlupáka... můžu to dokončit?

Všichni se utiší.

DAWSON: Jen jsem chtěl, abyste věděli, že jsem hrdý. Hrdý na každého jednotlivého z vás. A chtěl bych navrhnout přípitek.

Dawson pozvedne svou skleničku.

DAWSON: ...na přátelství.

Podívá se na Joey a usměje se

DAWSON: Bez ohledu na to, jak je komplikované.

Otočí se k Paceymu.

DAWSON: Nebo jak bylo rozvráceno.

Všichni pozvednou své skleničky.

JACK: A teď bych chtěl učinit prohlášení já a ...

DAWSON: (v žertu)... a ukradl mi světlo ramp, že?

JACK: Klid, oscarový chlapče. Budeš mít ještě příležitost.

Jack vstane.

JACK: Takže mi všichni musíte slíbit, že to vezmete v klidu, ano?

Rozhostí se ticho.

JACK: Dobře, ehm, pamatujete, jak Jen chtěla mít jednoho dne svou rodinu, ale nemohla najít toho správného chlapa? No, rozhodla se, že na to nepůjde 'starým způsobem'. A já budu dárce.

V té chvíli Jen vyskočí ze židle a Jacka obejme.

JEN: Děkuji ti... děkuji ti.

Všichni ostatní mohou prasknout smíchy.

JACK: Hej.

ANDIE: Gratuluji... 'tati'.

JACK: Nezačínej, Andie.

Pacey vstane.

PACEY: Vydržte. Taky chci něco říct.

Všichni pohlédnou na Paceyho.

Pacey na obou rukách udělá symbol 'míru'.

PACEY: (imituje Nixona) Nejsem darebák. Promiňte, lidé... nemohl jsem odporovat.

Všechno se opět rozesmějí.

Později v obývacím pokoji. Joey a Andie sedí na pohovce.

ANDIE: Pořád nemůžu uvěřit, kolik je tu sněhu. Je to nádherný.

JOEY: Bude se ti po tom stýskat, až se vrátíš do LA, co?

ANDIE: Nevrátím se do LA, Joey.

Joey je zmatená.

JOEY: Co? Proč?

ANDIE: Mám to tu ráda... Capeside. Já nevím, v LA jsou všichni tak posedlí prací. Jako by zpomalit a poznat lidi kolem sebe způsobilo konec světa nebo tak něco. Tady je to prostě, no, normální.

JOEY: 'Normální' a 'Capeside'? To jsou dvě slova, o kterých bych si nikdy nepomyslela, že je uslyším společně.

Andie se usměje. Pak pomalu otočí hlavu, aby viděla do kuchyně, kde se baví Dawson, DJ a Pacey.

JOEY: Mám takový pocit, že místní počasí není to jediné, co tě přivedlo zpátky.

ANDIE: Co můžu říct? Nikdy není pozdě na další šanci.

DJ: Pak táta řekne: "Poslouchej ty sebestředná primadono, buď projevíš respekt vůči ostatním hercům, nebo během deseti minut zabiju tvou postavu. A věř mi, když jsem to udělal svý vlastní ženě, udělám to i tobě."

Dawson, Pacey a DJ se zasmějí.

DJ pohlédne stranou.

DJ: Hej, Lily.

Jde k Lily a nechá Dawsona a Paceyho v kuchyni samotné.

PACEY: Musíš na něj být hrdý.

DAWSON: Jo, to jsem. Je to hodný kluk.

PACEY: Vyved se po svém otci.

Dawson se zazubí.

PACEY: Víš, Dawsone, dospěl jsem k rozhodnutí.

DAWSON: A jakému?

PACEY: Zůstanu v Capeside.

Dawson je zmatený.

DAWSON: Co? Proč?

PACEY: Protože dlouhej čas jsem byl přesvědčenej, že tu zůstávám kvůli vám. Přesvědčoval jsem sám sebe, že jste mě s Joey odsoudili k životu tady. Ale najednou jsem si uvědomil, že to tu mám rád. Chci tu zůstat, protože je to můj domov. Patřím sem.

Dawson se usměje.

PACEY: No, tak to byl můj dnešní filosofický výstup. Ach, a ještě jedna věc.

DAWSON: Jo?

PACEY: Je mi líto, že jsem nebyl na svatbě. Muselo to bejt skvělý.

DAWSON: Nejlepší den mého života.

PACEY: Zasloužíš si to, kámo.

DAWSON: Díky.

Střih ven, na molo. Joey sedí na molu a kouká na zátoku. Náhle přijde Dawson a sedne si vedle ní.

DAWSON: Nepřekvapuje tě, že po tom všem, co se stalo, jsme skončili tady? Na stejném molu, ve stejného domě, se stejnými lidmi kolem.

Joey se na něj usměje.

JOEY: Myslím, že to ukazuje, že bez ohledu na všechno se vracíme k tomu, co nás utvořilo... co nás udělalo takovými, jakými jsme. Znáš to staré rčení: "Všechno se mění"? To je velký omyl.

Dawson se na ni usměje.

DAWSON: Jo, jsi stále ten rozpustilý cynik, jakým jsi vždy byla.

JOEY: A ty jsi stále ten věčný snílek, kterého znám a miluji.

Joey si opře hlavu o Dawsonovo rameno. Po chvíli ji znovu zvedne. Otočí se a spatří, jak všichni vyjdou z domu a zamíří k nim. Gale nese foťák.

DAWSON: A je to tu.

GALE: Čas na fotku!

Joey obrátí oči v sloup, což Dawsona rozesměje.

Pacey si k nim sedne a Jen, Jack a Andie se postaví za ně. DJ si sedne úplně dopředu a okolo něj se posadí Lily a Alex.

GALE: Řekněte 'sýr'!

Všichni si nemohou pomoct a usmějí se. A jak se sníh leskne v jasných paprscích ranního oranžového slunce, všichni na krátkou chvíli zapomenou, jak jsou staří, zapomenou na bolest či zradu, kterou prošli, a je jim zase patnáct.

Dawson Leery: optimistický filmař, který v každém vidí to dobré, odmítá realitu a váží se svých přátel více něž čehokoli jiného na světě.

Joey Potterová-Leeryová: rozpustilý cynik, zamilovaná do svého nejlepšího přítele, a vždy ochotna pomoct druhému.

Pacey Witter: bezstarostný outsider se smyslem pro humor, jaký nemá nikdo jiný, pokoušející se ukázat, že je v něm více než jen pár vtípků a odměřený postoj.

Jen Lindleyová: tajemná dívka z New Yorku, pokoušející se nechat svou minulost za sebou.

Stejně jako všem ostatním na prahu dospělosti, naplňuje těmto čtyřem mysl jediná myšlenka. Co bude dál? Končí snadná část jejich životů a začíná všechno ostatní.

BLESK!!!

KONEC