 |
Mladá láska
5
Do pokoje vstupoval oknem sluneční svit a to Dawsona probudilo. Zívl a zamrkal. Celého ho zaplavovalo teplo. Otočil se k Joey, nahé a klidně spící, která k němu byla otočená zády. Vlasy měla rozhozené snad všude, ale to jí činilo nádhernou. Vědomí, že se uplynulo noc milovali, ještě zvyšovalo Dawsonovo štěstí, ale byl z toho trochu... nervózní. Vyspali se spolu. Byli jen nejlepší přátelé.
Jak se budou jeden před druhým chovat?
Kdy by to měli dělat? Jak poznat, kdy to dělat? Jak by se měli chovat na veřejnosti... pořád museli chodit do školy a chovat se jako ostatní, ale... teď to bude určitě jiné, protože se spolu vyspali. A nic už nebude stejné.
Vstal a protáhl se. Pak došel do koupelny a pustil sprchu. Vrátil se ven pro oblečení a Joey k němu z postele vzhlédla. K hrudi si tiskla prostěradlo.
"Dobré ráno," usmála se nejistě.
Dawson jí úsměv oplatil. "Dobré ráno..."
"Dáváš si sprchu?" zeptala se, zatímco vstávala z postele. Prostěradlem si stále zahalovala tělo.
"Ano," odvětil a hlas mu uvízl v hrdle. Pohled na Joey zahalenou v prostěradle ho dostal. Rychle se otočil.
"Nevadilo by ti, kdybych se k tobě připojila?" zeptala se živě.
Oči mu málem vypadly z důlků.
Zhluboka se nadechl. Byli manželé... měli by být schopni dělat takové věci! Byl ve velkém pokušení strhnout z ní prostěradlo a zatáhnout jí do koupelny.
"Ehm... nevadilo," odvětil. Uf... příliš dychtivě, pomyslel si. A tak dodal: "Jak chceš..."
*****
Joey vzdychla. Dawson jí rukama jemně myl ňadra; namydlil jí bradavky a ty ztvrdly. Bylo to tak příjemné. Od chvíle, kdy vstoupili pod sprchu, ani jeden z nich nepromluvil. První pohyb udělal Dawson... jemně jí přitlačil ke zdi a políbil jí. Zabořila mu ruce do vlasů a pak mu začala hladit svalnatá záda a ramena. Vzal mýdlo a začal jí mydlit po celém těle. Oba byli v tu chvíli úplně uneseni, jemně se líbali... Joey cítila jeho ruce na svých ramenou a břichu... zapomněli na stud z toho, že stojí před sebou nazí.
Bylo to tak přirozené... a tak příjemné.
Joey obdivovala jeho nádherné tělo, kapky vody přistávaly na jeho rameni a ona je slíbávala. Zachvěl se a zabořil jí tvář do krku, prsty jí při tom hladil nahá stehna, ale ještě se neodvažoval pokročit výše.
Joey se cítila celá rozpálená a přitáhla si ho těsně k sobě. Jeho ztopořený penis se dotkl její nohy. Voda je lehce skrápěla, činila jejich polibky mokrými a dodávala celé té zkoušce velmi erotický a něžný pocit.
"Můžeme...?" zašeptala mu Joey do ucha. Přikývl a vyšel ze sprchy. Zastavila jí a odvedla ho do postele. Mokří a hladově se líbající padli na postel. Jejich kluzká těla se propletla, společně hledající příjemnou polohu.
Otočil jí na záda, roztáhl jí nohy a nalehl mezi ně. Skoro do ní vstoupil, ale zarazila ho. "Ochrana, Dawsone," řekla naléhavě. Nechtěla se potýkat s dítětem příliš brzy.
Rychle z nočního stolku vyndal jeden kondom a netrpělivě roztrhl obal. Vzala si ho od něj a sama mu ho nasadila. Pak mu pomohla dovnitř.
Oba byli předem tak vzrušení, že začali téměř okamžitě vrcholit. Zatímco Dawson přirážel, Joey mu rukama svírala záda, zarývala mu nehty do kůže a vydávala jeden vzdech za druhým.
Už to nemohl déle vydržet a explodoval, objal jí a přitáhl jejich těla těsněji k sobě. Vyvrcholila vzápětí po něm, slzami mu sbrodila rameno. Pár následujících okamžiků se navzájem drželi, líbali a hýčkali.
"Nemyslím, že po tomhle chci jít spát," usmála se Joey při pohledu na hodiny. Bylo 11:00.
"To taky nemusíme... nechceš si jít zaplavat?" zeptal se Dawson.
"To zní jako plán," odvětila, ale přesto se jí nechtělo vstát z postele příliš brzy.
*****
Joey si upravila sluneční brýle a všimla si opáleného kluka, který se na ní díval, zatímco seděla v plážovém křesle, oděná v zelenomodrých bikinách. Ušklíbla se... pravděpodobně byl na dovolené daleko od své ženy a hledal zábavu. Nepřekvapilo by jí, kdyby přišel a pokusil se jí sbalit.
Jak předpokládala, přišel k ní.
"Ahoj, ahoj...," řekl úlisně a sedl si na vedlejší křeslo.
"Ahoj," zanotovala.
Naklonil se k ní. "Sex je zabiják. Chceš umřít šťastná?"
Joey poklesla čelist. Tímhle jí chtěl sbalit? Neměla ani ponětí, že kluci jako tenhle opravdu existují!
*****
Dawson si odhrnul vlasy z čela a zamířil ke břehu. Ztěžka oddychoval.
Pohlédl směrem k Joey a spatřil nějakého skoro-Brada-Pitta, který se k ní nakláněl a zubil se.
Joey byla k Dawsonovi zády. Dawson okamžitě pocítil, že v něm narůstá zlost... o co tomu klukovi šlo? Nesnášel takovéhle kluky, kteří se dávali do řeči s každou sukní, co potkali.
Vytáhl se z vody a vydal se to ukončit.
"Takže, malá dámo, chceš si tenhle víkend užít nějakou zábavu?" řekl ten kluk.
"Ahoj, Joey," pronesl Dawson a vzal si svůj ručník. Joey se otočila a usmála se na něj.
Kluk vzhlédl a pozvedl obočí.
"Obtěžuje tě tenhle kluk, Joey?" zeptal se Dawson bezděčně.
"Kdo jsi?" zavrčel kluk. "Její bratr?"
"Ehm... no... ne tak úplně," odvětil Dawson.
Joey mu věnovala prosebný pohled... 'Dostaň toho kluka ode mě.' Jeho ruka jí spočinula na rameni. Joey jí odstrčila.
"Jsem její manžel," řekl Dawson. "A jestli se jí ještě jednou dotkneš, nakopám ti zadek."
Kluk rychle vstal. "No jo," zamumlal a odkráčel pryč.
Joey vybuchla smíchy. "To byl ale vůl."
Dawson se usadil do svého křesla. "Ale chápu, proč po tobě vyjel. Jsi tu ze všech holek nejhezčí."
Joey se začervenala. Takovýhle kompliment jí Dawson ještě nikdy předtím nesložil. Odvrátila se od jeho rozesmáté tváře a upravila si sluneční brýle.
Viděla pár dívek, které Dawsona sledovali... která by taky odolala? Vypadal sexy. Seděl na kraji křesla a krémem na opalování si natíral svalnaté paže. Joey nemohla uvěřit skutečnosti, že ona je tu ta nejhezčí. Bylo tu minimálně šest dalších krásek, všechny dobře vyvinuté a vypadající jako modelky, které se nosily kolem a věnovaly mladým mužům (zvláště Dawsonovi) mrknutí a pohledy.
A během uplynulé hodiny od něj zvláště jedna dívka vůbec neodvrátila zrak! Bylo to opravdu odporné. Sledovala Dawsona, jak vzhlédl a pohlédl na tu blondýnu, která se prsty upravila vlasy.
Náhle Joey z toho všeho horka a návalu žárlivosti vyskočila z křesla, popadla Dawsona za krk a vášnivě ho políbila. Sklouzla mu do klína a polibek se ještě prohloubil. Sjel jí rukama po zádech a ona zabořila prsty do jeho vlhkých vlasů.
Všechno se změnilo.
*****
"Dawsone, ani náhodou tě nenechám..."
Utnul její slova rychlým polibkem a zvedl jí do náručí. Zatímco jí odnášel do jejich nového bytu, smála se.
"Už mě můžeš postavit," poznamenala, jakmile vešli do obývacího pokoje, ale Dawson se nezastavil, dokud nedošel do ložnice, kde jí položil na postel.
"To teda ne," řekla Joey pevně. "Přes víkend jsme řádili dost na to, aby nám to vydrželo na týdny..."
"Jen polibek...," řekl Dawson a políbil jí.
Ale z polibku se stalo více polibků a brzy leželi na posteli a vášnivě se mazlili. Kouzlo líbánek jim ještě nezevšednělo. Joey si ho přitáhla blíže a Dawson jí vklouzl rukama pod tričko.
Oba dospěli k názoru, že se jim manželství líbí... a to byli svoji jen dva dny! Milovali se pouze dvakrát, oba si na manželství teprve zvykali a sexem se neznepokojovali, brali ho prostě jako součást manželství.
"Dawsone! Joey! Haló?"
Když zaslechli Paceyho hlas, odtrhli se od sebe, seskočili z postele a upravili si oblečení.
Vyšli z ložnice a spatřili Paceyho a Jen, kteří stáli v obývacím pokoji.
"Věděli jsme, že už byste mohli být zpátky, a jen jsme si mysleli... jestli byste s náma nechtěli poobědvat v Ledárně," řekl Pacey, který se při pohledu na jejich rozpálené tváře široce zubil. "Nebo tu vy dva chcete zůstat sami a zase se milo..."
"Jistě, půjdem," řekl Dawson rychle.
Jen si jen založila ruce, čímž naznačila, že jí sem Pacey přinutil přijít. Dawson si všiml bolesti v její tváři a bylo mu jí trochu líto.
"Ehm... Joey... proč to tu Paceymu neukážeš? Já něco ukážu Jen."
Joey obrátila oči v sloup, popadla Pacey za ruku a táhla ho pryč.
Jakmile zmizeli v kuchyni, Jen se usmála.
"Jsem ráda, že jsi chtěl být se mnou sám, Dawsone. Musíme si o spoustě věcí promluvit."
Dawson přikývl. "Jo..."
Přerušila ho velmi těsným objetím.
"Ani nevíš, jak moc mě bolí vidět tě... *s ní*..."
"Ehm... uf...," Dawson jí poklepal po zádech a zároveň se pokusil vymanit z jejího objetí. "Já vím, Jen, ale..."
Políbila ho. Na okamžik jí polibek vrátil, ale pak se rychle odtáhl a otřel si rty.
"Jen... tohle nemůžeme dělat! Koukni... vím, že to musí být složitý... ale jsem ženatý s Joey..."
"Nemiluješ jí," zasyčela Jen hlasitě. "Miluješ mě! Líbáš jí jen proto, že musíš! To nezapřeš..."
Dawson otevřel ústa, aby promluvil, ale v kuchyni něco spadlo.
"Páni, Joey! Jak jsi to dokázala?" vykřikl Pacey, ale nezněl vůbec taktně nebo překvapeně.
Dawson se hnal do kuchyně a Jen ho následovala. Joey rychle sbírala střepy rozbitého talíře. Dawson poklekl, aby jí pomohl, a pohlédli si do očí. Joey se odvrátila a odstrčila ho. Chtěla to uklidit sama.
Ztěžka polkla. Byla to pravda? Všechno to, co přes víkend dělali... dělali to... dělal to, protože musel? Jen proto, že musel? Myslel na ní vůbec? Nebo při milování myslel na Jen?
Pacey vstal a odvedl Dawsona z místnosti. Jen tam zůstala. Joey vstala a hodila střepy do koše.
"Ráda vidím, že jsi začala s řádnými domácími povinnostmi," řekla Jen mile.
Joey se zamračila. "Uklidila bych to, i kdybych nebyla vdaná."
"Ano, ale můžeš uklidit svý manželství?" vydechla Jen. "Jaký je to pocit vědět, že tvůj muž je zamilovaný do někoho jinýho?" To bylo nejspíše to nejubožejší, co jí kdy Jen řekla, nebo konec konců řekla komukoli. Znělo to jak z 'Udatných a krásných'. Nebo něčeho takového.
Joey pocítila, že všechny její nejistoty vypluly na povrch. Věděla, že je spousta žen vdaných bez lásky... ale přála si, aby nebyla jednou z nich. Myslela si, že manželství jejich vztah posílí... ne, že se rozpadne kvůli tomu, že než jim rodiče řekli, že jsou zasnoubení, ani jeden z nich nechtěl s tím druhých chodit nebo vstoupit do manželství.
"Koukni, Jen," dostala ze sebe Joey. "Drž se ode mě dál... dobře? A drž se dál od něj. Do nás ti nic není. Jsem jeho žena... ty ne. Jsi jen bývalá holka..."
Jen se jen usmála. Rozzlobená Joey odpochodovala. Jen nechala povadnout svůj úsměv. Ve skutečnosti nechtěla být k Joey tak zlá, sakra, než věděla, že se Dawson Joey líbí... a než se vzali... doufala, že se spolu skamarádí! Ale...
*****
Všichni čtyři nastoupili do auta Paceyho táty a k Dawsonovu překvapení si Joey sedla dopředu a nechala ho s Jen vzadu.
Jakmile se Dawson usadil, Jen se k němu přitulila a vzala ho za ruku. Dawson pohlédl do zpětného zrcátka a čekal, že se na něj Joey podívá. Zlobila... zlobila se na něj kvůli tomu předtím? No, samozřejmě, že ano. Tiše žadonil pohledem, aby se na něj podívala a mohl jí alespoň očima poskytnout vysvětlení. Ale ona se neustále dívala z okénka, zatímco si Pacey hlasitě prozpěvoval a Jen se na něj usmívala, na což mohl Dawson reagovat pouze tím, že jí pár nejistých úsměvů oplatil.
*****
"Myslím, že je to naprosto úžasný," vzdychla Bessie a namočila mrkev do nějakého drezingu a snědla jí. "Můžu vám říct, že vy dva budete moc šťastní..."
Joey poslala Dawsonovi varovný pohled, naznačující 'nic neříkej... Bessie je celá ubrečená, protože je těhotná', a polovina toho pohledu byla chladná.
Bessie čekala první dítě a měla spoustu výkyvů nálady. Právě teď básnila o Dawsonovi a Joey, zatímco se Pacey zubil a Jen se mračila a pod stolem hladila Dawsonovi nohu. Dawson nohu odtáhl a přitom se srazil hlavou s Joey.
"Au," zvolala Joey.
Dawson jí začal třít čelo, ale Joey se od něj rychle odtáhla a odmítla na něj pohlédnout.
"Nemůžu se dočkat, až se vy dva rozhodnete mít děti," pokračovala Bessie. Joey a Dawson ztuhli. "Mé dítě bude potřebovat malého bratrance nebo sestřenici na hraní... nebo dva... Tak kdy plánuje mít děti? Chci říct, že vím, že manželství nebyl váš nápad... s manželstvími je to v dnešní době těžký... ale děti jsou tak... a kromě toho máma a táta očekávají, že... takže...?"
"No, už to zkouší," vyhrkl Pacey. Dawson a Joey zrudli, zatímco se Bessie a Pacey rozesmáli. Dawson a Joey si vyměnili kradmé pohledy, což Dawsona potěšilo, ale Joey se zase rychle odvrátila právě ve chvíli, kdy k nim přišli Lillian a Mike.
"Mami... tati!" zvolala Joey, vyskočila ze židle a oba je objala.
"Ahoj, miláčku! Jak se máš?" usmála se paní Potterová a políbila svou dceru a pak i Dawsona na tvář.
"Mám se fajn...," odvětila Joey.
"No... máme pro vás všechny novinku," řekl pan Potter netrpělivě. "Dnes večer na počest vašeho manželství a také na počest nového řetězce restaurací, co otvíráme po celé Americe, pořádáme večírek v Country klubu."
Bessie nadšeně zvolala: "Zbožňuju večírky..."
"A vy dva jste samozřejmě zvaní," pronesl pan Potter k Jen a Paceymu. Jemně strčil do své ženy. "Možná je na cestě další svatba, co?"
Jen se začervenala a Joey skryla smích do ubrousku.
"Natolik se za svým dědictvím neženu a ani se má rodina nepotřebuje rozrůst," řekla Jen povýšeně. Dawson si však všiml záblesku v Paceyho očích...
*****
"Joey... proč se mnou nemluvíš?" zeptal se Dawson tiše, když si nabírali jídlo u jednoho z velkých stolů.
Joey nic neřekla. Sevřela rty a popadla sklenici limonády. Pak si šli sednout k přidělenému stolu.
Byla tam nějaká blondýna a hezký brunet. Zdvořile se usmáli.
"Ahoj," řekla blondýna, která napřáhla ruku a potřásla si s ní s Joey a následně i s Dawsonem. Vesele pokračovala: "Já jsem Andie McPheeová a tohle je můj bratr Jack! Jsme z Providence a právě jsme se přestěhovali, náš táta bude pracovat v Potter-Leery Industry."
Jack zamumlal tiché "Ahoj."
"Já jsem Joey Potterová... a tohle je Dawson Leery," řekla Joey se srdečným úsměvem a vůbec se neobtěžovala zmínit, že jsou, ach, manželé. Andie se zakuckala.
"Ach můj bože! Takže vy oba jste jako... páni. No, doufám, že se z nás stanou dobří přátelé."
Joey se opět usmála, stejně tak Dawson, který byl osobitostí té dívky unesen.
Jack, který toho mnoho neřekl, byl zaměstnám zíráním na Joey. Nikdy ve svém životě neviděl nikoho tak... překrásného... Dawson si všiml jeho pohledu a přemýšlel, jestli by se neměl zmínit, že jsou manželé...
"Ahoj, lidi," zvolal Pacey hlasitě a usadil se na židli vedle Andie.
"Ahoj," řekli Dawson a Joey současně. Andie se usmála a trochu se zařehonila. Pacey jí připadal rozkošný! Jen se k nim také připojila, takže jich u stolu nakonec sedělo šest.
Jen si sedla vedle Joey.
"Andie, tohle je Pacey. Pacey... tohle je Andie a Jack," představil je Dawson.
Všichni chvíli v tichosti jedli a rozhlíželi se kolem.
Pak promluvila Andie. "Ách, líbí se mi tvůj prsten, Joey... odkud ho máš?"
Všichni pohlédli na Joeyin zásnubní prsten, který měla na ukazováčku levé ruky.
Joey se začervenala a začala si s ním pohrávat. "Ehm... no... to je můj, ehm, zásnubní prsten."
Andie zalapala po dechu. "Ó! Jsi zasnoubená?" Jack si zklamaně povzdechl.
Joey zavrtěla hlavou. "Já... byla jsem..."
"Vzali jsme se v pátek," promluvil Dawson.
Pacey přikývl. "Jo, to je jedna z věcí, co má tenhle večírek oslavit."
Andie byla překvapená. Určitě se nechovali jako novomanželé...
Jen zasténala... jestli uslyší ještě slovo o jejich manželství, někomu ublíží. Joey odvrátila hlavu od stolu a sevřela pevně rty.
"No... gratuluju," usmála se Andie. Pacey na ní pohlédl. Zcela jistě se usmívala často.
*****
"Vše, co teď potřebujeme, jsou vnoučata... ale stejně jako továrně tomu musíme dát pár let."
Všichni se rozesmáli a trochu zatleskali, zatímco Mike Potter zakončil svou hrdou řeč, oslavující rozšíření rodinného podniku a zároveň manželství jeho dcery.
Pacey se hlasitě smál a poplácával Dawsona po zádech.
Dawson zavrčel: "Ty se tím bavíš, že jo?"
"Ne, Dawsone, myslím, že ty jsi jedinej, kdo z toho má prospěch a užívá si všechno potěšení," žertoval Pacey. Andie se zasmála a Pacey po ní střelil kradmý pohled.
Joey se zamračila. Právě v této chvíli se jí myšlenka na děti s Dawsonem vyloženě nelíbila, protože na něj a Jen měl stále větší a větší vztek.
*****
"Ale jdi, Dawsone, musíš se s ní udobřit," řekl Pacey a strčil do něj. "Nemůžeš to nechat... jen tak bejt. Jinak riskuješ dobrý manželství a přátelství."
"Nevím, co mám říct...," povzdechl si Dawson. "A nejsem si úplně jistej, proč se na mě zlobí..."
"Jen," odvětil Pacey prostě. "My... slyšela celej rozhovor, cos měl s Jen. Samozřejmě, že Joey naslouchala, zatáhla mě do kuchyně, takže jsme všechno slyšeli. Když Jen řekla, že Joey líbáš, protože musíš, vybuchla... a rozmlátila talíř o linku."
Dawson zasténal, udeřil hlavou o stůl a zamumlal: "Já jsem tak pitomej."
"Proč jsem se s Jen vůbec bavil?" Pohlédl na Joey, která tancovala s Jackem, oba se něčemu smáli.... zjistili, že sdílejí zájem o uměni, a mluvili spolu a tancovali celou uplynulou půlhodinu.
"No, cokoli uděláš, nezvorej to. Protože ačkoli jste manželé a máte mít děti a tak vůbec, je jednoduchý se odmilovat a zamilovat se do někoho jinýho."
Pacey to nerozvedl. Nemusel. Joey se mohla snadno zamilovat do... Jacka nebo někoho jiného a být stále vdaná za Dawsona. A to Dawson nechtěl. Chtěl, aby si byli stoprocentně oddaní. Což znamenalo, že to musel s Jen jednou provždy ukončit... tato myšlenka ho trochu zabolela. Ačkoli se Jen v posledních dvou týdnech chovala majetnicky, trošku divně a hrubě, věděl, že je to jen proto, že má zlomené srdce.
*****
"Zlato, ještě jsi ani jednou netancoval s Joey," poznamenala Gale bodře, ale přísně, přemýšlející, o co jde.
Dawson pokrčil rameny a rychle odvětil: "Já vím." Neměl náladu se o tom bavit.
Gale se zamračila. "Neopovažuj se mi říct, že máte nějaké problémy..."
"Samozřejmě, že nemáme," zasmál se pohrdlivě. "Narozdíl od *některých* lidí tady, jsme na tom fajn."
Gale zbledla. Chtěl tím říct, že...? Dawson si dolil kelímek a šel si sednout k Paceymu.
*****
"Nemluv na mě," řekla Joey ledově, když o půlnoci dorazili do bytu a Dawson se jí v klidu zeptal, co se děje.
Dawson konečně vybuchl.
"Zatraceně, Joey! Chci, abysme měli dobrý manželství! Žádný pozlátko...!"
Joey zhasla všechna světla v obýváku a odpochodovala do ložnice. Dawson jí následoval.
"No, tak v tom případě teda přestaň nechávat Miss Teen New York, aby po tobě slintala!" vykřikla Joey
"Nenechávám...," povzdechl si bezmocně Dawson. "Už víckrát nenechám. Slibuju." Vzal jí za ruku a přinutil jí, aby se na něj podívala. "Chci být tvůj nejlepší přítel, ne jen... manžel." Joey sklopila zrak a povzdechla si. "Chci být ten, za kterým si jdeš pro pomoc, ten, komu všechno řekneš... kdybys mi jen řekla, jaký z ní máš pocit... Chci říct, že to nevypadalo, že bys předtím žárlila..."
Přerušila ho. "Žárlila jsem na ní od toho dne, co vystoupila z toho taxíku," řekla Joey rozzlobeně. "A jsem do tebe zamilovaná, což ti očividně nedošlo, od svých čtrnácti a..." Smutně se usmála. "Držel jsi mě v náručí celou noc, když jsem zjistila, že má máma rakovinu... když se objevila Jen... má... má veškerá naděje v tebe prostě vylítla oknem..."
Dawson byl překvapený. Byla do něj zamilovaná? Měl mlhavé tušení, že ho má ráda více, než jen jako kamaráda, ale vždy ho potlačil. Ale ona... ona do něj byla zamilovaná?
"Zapomeň na to," zamumlala. "Na tom teď nezáleží, jsme manželé, měla bych být..." Odfrkla si. "Šťastná."
Šla ke skříni a vyndala své pyžamo... a odsunula stranou 'to', co jí nabádala matka, aby si oblékla. Šla do koupelny a práskla za sebou dveřmi.
Když se Dawson hotovil ke spaní, hodně klel. Myslel si, že jim rozhovor pomůže... ale na druhou stranu, mluvením toho nikdy moc nevyřešil.
Joey vyšla z koupelny a s rukama založenýma v bok na něj upřeně pohlédla.
"Tak to tedy ne, Dawsone," řekla žoviálně. "Dneska nebudeme spát ve stejný posteli."
Dawson pootevřel ústa. "Uf... cože...?"
"Co se mě týče, můžeš se vyspat na gauči," odvětila Joey, dala mu ruce na záda a vytlačila ho z pokoje. "Nebo si jdi k Jen." Pak za sebou práskla dveřmi.
*****
Dawson civěl do stropu. No... přinejmenším věděl, proč se na něj zlobí. Jen.
Joey si byla nejistá kvůli Jen. Nemusela být... nebo musela? Zavřel oči a zamyslel se nad tím. Pořád se mu Jen líbila? Samozřejmě. Pořád ho přitahovala? Musel přiznat, že ano, přitahovala. Ale byl ženatý s Joey. A začínala ho přitahovat. Sakra, sex s ní byl dost dobrý.
Zasténal. Bylo to tak komplikované. Rozhodl se, že by si o tom měl nejspíše promluvit s otcem...
*****
Joey nemohla usnout. Věděla, že je její manželství ohroženo a že by mohla zklamat naděje svých rodičů.
Ale nemohla... s ním mít vztah, když... když se cítila nejistá ohledně jeho a Jen. Co když měli poměr? Co když šel k Jen?
Joey vyskočila z postele a došla ke dveřím. Pomalu je otevřela, proklouzla jimi a vydala se k obýváku.
Seděl na gauči, oči měl zavřené. Joey pocítila vlnu sympatie, ale ta rychle přešla.
Právě když se otočila, vzbudil se. "Joey?"
Zavřela oči. "Ano?" odvětila a otočila se.
Nic neřekl, jen se na ní díval. Joey se nad jeho upřeným pohledem zamračila a sklopila zrak. Spatřila, že jí bradavky prosvítají přes tenkou látku bavlněného košilky. Otočila se a rychle se vrátila do ložnice.
6
"Dawsone, tohle je vážné," zasyčela paní Leeryová. "Kdyby... kdyby pan Potter zjistil, že se už s Joey hádáte...." Ztišila hlas. "Dnes večer, až půjdeme na večeři, to prostě musíte s Joey nějak vyřešit, nebo se alespoň chovat láskyplně. Jinak..."
"Nech chlapi samotné," vzdychl Mitch a ušklíbl se. "Dawsone, pojď se mnou. Tvá matka nemá ponětí, jak tohle vyřešit, a já vím, v čem je problém a jak ho napravit." Mitch odvedl syna do kuchyně a nechal Gale samotnou s těsně sevřenými rty.
"Dawsone, manželství je navždy. Joey není tvá 'holka' nebo *jen* nejlepší kamarádka, už ne."
"Já vím. Myslíš, že to nevím?" odvětil Dawson.
"No, ano. Chci říct... z toho, co jsem od tebe slyšel, jsi neudělal nic, abys utišil její obavy ohledně Jen." Dawson si uvědomil, že má otec pravdu. "Říkal jsi, že po tobě Jen pořád jede... no, řekni jí při nejbližší příležitosti, že jsi ženatý," řekl Mitch pevně.
Dawson přikývl. "Už jsem dospěl k rozhodnutí, že jí nadále nenechám, aby po mě jela... cokoli jsme měli, no, už to mít nemůžeme."
"Musíš být k Joey mnohem více láskyplný, nenechávat jí samotnou s jejími pochybami. Jestli budete mít brzy děti, musíte být dobří rodiče a nemůžete být dobří rodiče bez vzájemné důvěry a lásky."
Dawson byl udiven, že je jeho otec ohledně tohoto tak... vášnivý.
"Děkuju ti," řekl Dawson.
"Za co?" zeptal se Mitch.
"Za to, že máš starost a pomohl jsi mi. Asi jsem si právě uvědomil... že musím... že oba musíme být k sobě mnohem více ohleduplnější."
Mitch přikývl. "Přesně."
Dawson vstal. "No, půjdu a řeknu jí, že už nikdy nebudu s Jen blbnout."
Mitch sledoval, jak jeho syn odchází, a usmál se na Gale. Byl vděčný, že nikdy neměli takovéto problémy. Vstoupili do manželství poněkud lépe... ačkoli se od té doby hodně změnilo a mládež byla dnes jiná...
*****
Joey se poprvé toho dne usmála. Rozhlédla se po bytě, který celý den uklízela a zařizovala spolu se svou matkou a Andie, která, když na sebe ráno narazili, se dobrovolně nabídla, že pomůže. Bylo kolem osmé večer.
"Není moc velký, ale je útulný," usmála se Joey, když vešla Andie s lampou v ruce.
"Myslím, že je oslňující," vzdychla Andie. "Doufám, že až se vdám, budu mít taky takový."
Do pokoje vběhla paní Potterová a mávala svými klíčky od auta.
"Och!" zalapala po dechu. "Volal Bodie... Bessie má porodní bolesti! Hned tam jedu."
"Mami, chceš abych...?" promluvila Joey.
Lillian zavrtěla hlavou. "Ne, zůstaň tady, zlato. Zavolám ti... do porodu mohou zbývat ještě hodiny." Políbila jí na tvář a poklepala Andie po rameni. Pak odběhla.
Andie se ze zasněným výrazem ve tváři zhroutila na gauč, kde spal minulou noc Dawson. "To je zlatý hřeb manželství... myslím. První dítě."
Joey si k ní přisedla se sklenicí džusu.
"Hmmm," pokrčila Joey rameny.
Andieiny oči se rozzářily. "Až... jestli budete mít dítě během pár následujících let, mohla by ho občas pohlídat? Zbožňuju děti."
Joey byla pobavena tím, jak má toto dívka ke všemu pozitivní postoj... což značilo, že mohou být kamarádky na hodně dlouho, přestože se potkali teprve minulý večer. Ale už jim bylo spolu dobře, Joey se líbila Andieina laskavost a potřebovala její pomoc... Andie ráno téměř žebrala, aby mohla pomoci, a Joey se dala přesvědčit. Andie se líbil Joeyin klid a celková osobnost a, no, fakt, že byla vdaná!
"Zítra se vracíš do školy, že?" zeptala se Andie.
"Je čtvrtek a prázdniny skončily...," pokrčila Joey rameny. "Jo... není tu teď co dělat, když už je všechno hotový."
"Joey? Joey?" dveřmi vešel zadýchaný a propocený Dawson.
Andie rychle vstala. "Byla jsem na odchodu," řekla, pokynula hlavou Dawsonovi a mrkla na Joey. "Vím, jací jsou novomanželé." Došla ke dveřím a tiše je za sebou zavřela.
Joey otevřela ústa, aby něco řekla, ale Dawson jí přerušil. "Musím ti něco říct... nemůžeš být na mě naštvaná... nemůžeme být na sebe naštvaní, protože k tomu už nebude důvod." Udělal k ní krok a v dychtivosti té chvíle jí uchopil za ramena. "Rozhod jsem se, že udělám naprosto cokoli, aby tohle manželství fungovalo, abychom všem dokázali jak zodpovědní můžeme být... a potřebuju tvou spolupráci. Koukni, to s Jen mě mrzí... nevidím jí v budoucnosti."
Joey nebyla schopná slova. Nebála se ani tak, že má skutečnou aféru a ničí jejich manželství, ale bála se, že pořád k Jen něco cítí. Což ve skutečnosti s manželstvím jako takovým nemělo nic moc společného. Ale měla dost hádek. Narovnala ramena.
"Dobře... přijímám tvou omluvu," zamumlala.
"Chci, abychom zase byli přátelé," usmál se Dawson a pevně jí objal.
"Dawsone... ééé... jsi propocenej...," zasmála se Joey a pokusila se vymanit z jeho objetí.
"Nedělá mě to přitažlivějším?" žertoval a uvolnil jednu paži, tou druhou jí však stále pevně držel.
"Pošetilče," řekla s očima obrácenýma v sloup a vzdala zápas. "Tvý ego je skoro tak velký jako tvý 'bicepsy'."
"Naznačuješ něco?" zeptal se v předstírané zlosti a začal jí tlačit k rohu obývacího pokoje.
"Možná," zařehonila se. "Možná kdyby tvý bicepsy byly stejně velký jako něco jinýho na tvým těle, mohly by se měřit s tvým egem, ale..." Zalapal po dechu a Joey se při pohledu na jeho šokovanou tvář zasmála. Nebyla tak prudérní, jak si myslel.
"A vůbec, jakto, že jsi takhle spocenej?" zeptala se.
Obrátil oči v sloup. "Běžel jsem."
Joey se nyní se v rohu opírala o zeď. Dawson stál před ní a objímal jí oběma rukama kolem pasu. Široce se usmívali a hleděli si do očí. Náhle to nevypadalo až tak nevinně. Nebo 'přátelsky'. Zatímco mu upřeně hleděla do jeho nádherných hlubokých očí, cítila, jak jí buší srdce. Pozvedla ruce a začala jimi stoupat po jeho.
Zazvonil telefon.
Oba povyskočili a Dawson ho šel zvednout.
"Haló? Pacey! Jo...?"
Joey zazívala. Rozhodla se, že by si měla jít lehnout, a odebrala se do ložnice. Když tam vcházela, ještě se na Dawsona ohlédla.
"Dneska můžeš spát tady," zamumlala.
*****
Společně se pohybovali, rychle a tvrdě, těžce oddychující jeden druhému do úst. Oba byli propocení. Jak přirážel, jeho ruce, které měl po jejích stranách, se prohýbaly. Znovu hlasitě zasténala... "Jsi tak propocenej..."
Joey rychle otevřela oči. Zalapala po dechu a uvědomila si, že to byl jen sen. Sáhla si na čelo... bylo teplé a zpocené. V pokoji byla tma, jen měsíc vrhal na postel tlumené světlo. Dawson k ní ležel zády, klidně spal, objímající polštář pod hlavou. Na malou chvilku Joey zatoužila být tím polštář. Povzdechla si, zavřela oči a znovu se nutila ke spánku. Ale stále se na něj musela dívat... sex. Snila o sexu.... a dokud nepromluvila, bylo to tak reálné.
V tom snu dělali věci, o kterých četla pouze v knihách... ušklíbla se. O nic nešlo... vždyť jen snila o sexu se svým manželem.
Otočila se a zkusmo spočinula hlavou na jeho zádech. Zavřela oči, a dokud neusnula, znovu a znovu si v hlavě připomínala okamžiky ve sprše...
CRRR! CRRR! Joey zasténala. Telefon... zase?
Dawson hluboce spal, a tak vyklouzla z postele a pomalu došla k telefonu, oči zakalené. Sotva viděla na hodiny - 3:00.
"Joey? Zlato? Bessie má kluka! Alexe... má deset liber a je nádherný..."
Joey se usmála. "To je skvělý!" Cítila, že se jí do očí vehnaly slzy. "Och... páni... jak je jí, mami?"
"Fajn. Spí... zítra večer se přijď kouknout na dítě."
"Přijdu," slíbila Joey.
"Měj se, zlato, zníš unaveně."
"To taky jsem."
"Dobrou noc... mám tě ráda..."
"Já tebe taky."
Joey zavěsila.
*****
"Dobré poledne, paní Leeryová," zasmálo se několik dívek, když šla Joey kolem. Joey obrátila oči v sloup, ale přesto se přirozeně usmála.
Všem novomanželským párům se dostávalo podobného zacházení, ačkoli jich ve škole zase tolik nebylo.
"A poblahopřej za nás Bessie k dítěti!" zavolali za ní.
"Jasně," usmála se Joey, zahnula za roh a vešla do jídelny. Spatřila Dawsona a Paceyho, kteří šaškovali u stolu s Jen, a byla překvapena, že je tam s nimi také Andie.
"Ahoj," pozdravila je.
Dawson vstal. "Ahoj, Joey... jen jsem zaskočil na oběd."
"Já totéž."
Společně si stoupli do fronty na oběd.
7
"Fakt, no, nenech se vyrušovat od těch svých prasečinek," řekla Andie sladce, když Dawson a Joey vešli do videopůjčovny.
Andie se nakláněla přes pult, zatímco Pacey měl nohy na stole, ruce založené.
"Fajn," odvětil Pacey usmrkaně.
"Ale buď si jistej, že já se toho rozhodně účastnit nebudu," odfrkla si Andie a otočila se k odchodu.
"Joey! Dawsone! Ahoj," zazubila se. "Co tady děláte?"
| | |