Úvod Scénáře Spoilery Povídky Obrázky Různé Odkazy

Počkám si

Elyse Holden, překlad: Petr Říhánek


"Tady. Myslím, že jsem zahlíd prso." Dawson přivřel oči a naklonil hlavu trochu na stranu. On a Pacey se celkem neúspěšně pokoušeli sledovat zakódované porno.

"Ne, kámo. Řek bych, že to bude loket." Pacey se naklonil blíže k obrazovce a pokoušel se proniknout skrz rozmazaný obraz. "Sakra. Nikdys žádný neviděl. Ani v časáku, nebo ve filmu."

"Ne. Ty jo?"

"Jo, v jednom z tátovo časáků. Myslel si, že je najde Doug a tak je znova schoval. Bývaly v garáži, ale teď je nemůžu najít."

"Chceš říct, žes viděl všechno?"

"Všechno. A jednou jsem viděl s Dougem film, kde ukazovaly nahý kozy. Paráda."

"A kdy nějakou uvidím já?"

"Nějakou co?" strčila hlavu oknem dovnitř Joey.

"Nahou kočku," odvětil Pacey bezmyšlenkovitě. Dawson si uvědomil, že televize stále běží a kvapně začal hledat dálkové ovládání. Bezúspěšně, takže to vzdal a vypnul televizi ručně, ne že by v ní bylo něco vidět. Bylo to téměř tak zlé, jako kdyby tam vešla jeho matka.

Tomu se říká špatný načasování. Joey doslova cítila, jak jí sálají tváře. Když vlézala oknem dovnitř, málem zakopla. "No, kvůli vám se nesvleču, perverzáci, zvlášť ne kvůli tobě, Pacey."

"Ne, Jo," řekl Dawson, který zapomněl na rozpaky. Konec konců to byla jen Joey. "Mluvíme o skutečný holce s prsama a tak."

Joey shlédla na svou plochou hruď a zaplavila jí vlna pokoření a bolesti. Věděla, že je plochá a jisto jistě nepotřebovala, aby jí to zdůrazňoval. Co přijde dál, nazve jí Carpenterovým snem nebo obryní? Obvykle Dawson vážil svá slova pečlivěji.

"Mohla bych vám sehnat Penthouse," řekla troufale, předstírajíc, že se jí to, co Dawson řekl, nedotklo.

"Vážně? Jak?" zajímal se Dawson.

"Tomu uvěřím, až to uvidím," řekl Pacey.

*****

Joey opatrně otevřela prosklené dveře a rozhlédla se po obývacím pokoji. Spatřila otce chrápajícího v křesle s otevřeným pivem v ruce. Máma nebyla ve městě a táta byl celou noc venku. Byla si dost dobře vědoma, co se mezi ním a tou novou servírkou děje. Rychle tu myšlenku vypudila z mysli. Když na to myslela, dělalo se jí špatně od žaludku. Co nejtišeji popadla ve svém pokoji batoh a vklouzla do pokoje rodičů. S ohlédnutím přes rameno přistoupila k cedrové truhle u paty postele. Opatrně odsunula otcovo složené oblečení, sáhla na dno truhly a vyndala pět časopisů, přičemž si zapamatovala jejich pořadí. Našla je před pár měsíci, když si hledala nějakou starou košili pro pomoc při malování Ledárny. Rychle strčila časopisy do batohu a otřela si zpocené dlaně do kraťasů. Bylo to hloupé a ona to věděla, pomáhat klukovi, který se jí líbil, a jeho zvědavému kumpánovi, očumovat nahé ženy. Ale považovala to za lepší, než kdyby Pacey zjistil, že se jí Dawson líbí. Bože, jak ten by si to vychutnal.

*****

"Tady," vkročila Joey oknem do pokoje a hodila batoh po Dawsonovi a Paceym. "A mám to u vás, čuňata."

"Super." Dawson popadl batoh a vyndal časopisy. "Nevěřím, žes je vzala. Jsi úžasná, Jo." Joey si vlezla na postel za Dawsona a Paceyho, kteří se už horečně probírali hromádkou časopisů. Kradmo se pokoušela nahlížet mezi jejich rameny.

"Poslechni si tohle," řekl Dawson s vykulenýma očima. "Pracoval jsem přes čas se svou sekretářkou Lindou, která vždy působila plaše..."

"Už můžeš jít," rozmrzele vzhlédl k Joey Pacey.

"Jo jasně, prasáku. Když odejdu, tak se je nejspíš pokusíš šlohnout a já je musím vrátit, než si táta všimne, že jsou pryč."

Pacey upustil časopis. "Kolik je hodin?" zeptal se freneticky.

"Čtvrt na pět," vzhlédl Dawson od prostřední dvoustránky.

"Musím jít." Pacey obdařil upuštěný časopis lítostivým pohledem a vystřelil ze dveří.

"Co je s ním?" zeptala se Joey, když utichl dupot po schodech.

"Kvůli vízu má první měsíc prázdnin domácí vězení. Když nebude doma, až se jeho táta vrátí z práce, bude v pěkným průšvihu."

"Typický."

Dawson a Joey několik minut seděli v trochu nepříjemném tichu, Dawson si prohlížel časopisy a Joey mu koukala přes rameno. Nikdy by to nepřiznala, ale byla ohledně sexu stejně zvědavá jako on.

"Zajímalo by mě, jestli budu mít někdy holku, co vypadá takhle?" přerušil Dawson ticho.

Joey přejela pohledem dlouhonohou, velkými prsy obdařenou blondýnu, rozkládající se přes dvě stránky.

"Vsadím se, že jo," odvětila Joey téměř lítostivě.

"Jsem moc malej," zašeptal Dawson. To byla pravda. Joey byla přinejmenším o hlavu větší než on a svalů rovněž moc nepobral, mírně řečeno.

"Vyrosteš. Koukni na svýho tátu."

"Myslíš?" zeptal se živě.

"Jo, a skoro každá by si s tebou hned teď vyšla. Jsi skvělej."

"Fakt si to myslíš, Joey?"

"Ano," sklopila Joey zrak v pokusu skrýt zrudlé tváře.

"Vsadím se, že až vyrosteš, budeš vypadat jako jedna z těch holek," zašeptal Dawson. "Chci říct, že tak nějak vypadají tvá máma a Bessie. Ne že bych se na ně tak koukal," dodal rychle. "A vsadím se, že s tebou by si spousta kluků hned teď taky vyšla."

Joeyina mysl uháněla jak o závod. Opravdu by se mu mohla líbit? Dawson jí položil ruku na koleno a začal se k ní naklánět. Panebože! Bylo to tu. Políbí jí. Potily se jí ruce a v ústech měla sucho. Olízla si rty a naklonila bradu, jak to viděla dělat Bessie po schůzce na verandě. Toto si v duchu představovala milionkrát a tisíce různými způsoby. Toto byl okamžik, na který téměř rok čekala.

"Tenhle spad pod postel." Dawson jí minul a zvedl zatoulaný časopis, jež se dostal pod postel.

"Musím jít." Joey se cítila jako úplný idiot. Chytl se jejího kolena jen kvůli rovnováze. Co nejrychleji dala časopisy zpátky do batohu. "Nechci, aby táta zjistil, že jsou pryč."

"To kino pořád platí, že?"

"Jo."

"Super. Budem tam muset pěšky, ale zpátky nás vyzvedne máma. Stavím se u tebe po šestý. Zatím, Jo."

*****

"Bessie!" vykřikla Joey překvapením, když vešla do svého pokoje. "Nevěděla jsem, že přijedeš domů." Krátce sestru objala.

"Nájem v Providence dosahuje nadpozemských výšek a spolubydlící odjela na léto domů a mimoto nemám přednášky, takže dává dokonalej smysl přijet na léto domů, bydlet zadara a snad si přijít na nějaký slušný zpropitný v Ledárně," vysvětlila Bessie, zatímco si vybalovala.

"Jsem ráda, že jsi doma, i když to znamená, že se zase musím dělit o pokoj."

"No, pokud tě to utěší," odvětila Bessie, "tohle je mý poslední léto doma. Už jen pár zkoušek a budu mít diplom. Budu študovaná účetní. Věříš tomu? Budu první z Potterovic rodiny, co vystuduje vejšku!"

"Bude to suprový. Až si najdeš vlastní byt, můžu tě přes léto navštěvovat."

"No, sestřičko, pokud chceš nějakou radu, pilně se uč a získej stýpko na jedný z těch zadek nakopávajících soukromých vejšek. Je na dvě věci platit si za přednášky. Udělej to správně a půjde to mnohem rychlejš. Který se ti líbí víc?" Bessie držela černé a červené tílko s úzkými ramínky. "Jdu večer ven."

"To červený." Joey se posadila na postel. "Když se tě na něco zeptám, slibuješ, že se nebudeš smát?" Bessie přikývla. "Jak zařídíš, aby tě kluk políbil?"

"Proč ho prostě nepolíbíš ty?" zeptala se Bessie, zatímco si oblékala červené tílko.

Joey při té myšlence ztuhla. K tomu by nikdo nedošlo. "To bych nikdy neudělala." Upravila dotaz. "Jak mám zařídit, aby mě měl kluk rád?" zeptala se a pak dodala: "Víc než jako kamarádku."

"A co tě vede k tomu, že tě Dawson už nemá rád víc než jako kamarádku?" zeptala se Bessie.

Joey zbledla. "Proč myslíš, že jde o Dawsona?" panikařila.

"Pacey to není, ne?" Bessie doufala, že ne.

"Ví to někdo další?" Umřela by, kdyby se někdo další věděl, že se jí Dawson líbí.

O Dawsonovi a Joey se u Leeryových a Potterových žertovalo od vánočního Leeryovic večírku. Odmítnutí políbit se pod jmelím a neohrabaná výměna dárků, než se odebrali nahoru, aby koukali na filmy, daly podnět k mnoha vtípkům. Bessie usoudila, že není nejlepší doba říct Joey, že její prepubescentální milostný život je předmětem rodinného žertování.

"Ne. Nikdo jiný to neví. Na takový věci si dávám bacha." Joey se podle všeho trochu ulevilo.

"Večer jdem do kina. Co bych měla udělat?"

"A to chceš jít v tomhle? "

"Co je na tom špatnýho?"

"Předimenzovaný tričko z Ledárny a obnošený šortky nejsou nejlepší způsob jak udělat dojem." Bessie začala procházet šatník. "Tady."

"To tílko si vezmu, ale na sukni zapomeň."

"Fajn, tak tyhle," Bessie jí podala khaki kalhoty.

Joey si oblékla Bessieno černé tílko a kalhoty. Pohlédla do zrcadla a zkřížila si ruce přes prsa. Cítila se téměř jako nahá.

"Klídek." Bessie jí dala ruce na stranu. "Teď..." Bessie jí sundala z vlasů gumičku a rozčesala je. "Fajn," řekla Bessie spokojeně. Pak vyndala lesk na rty.

"Ani náhodou! Žádnej makeup."

"To není makeup. Znám otcovo pravidlo 'až na střední' příliš dobře. Je to jen lesk. Je čistej. Budou se ti lesknout rty, k zulíbání."

"Fajn," dala se obměkčit Joey.

Bessie trochu poodstoupila, aby ocenila svou práci.

"Vypadám hloupě," zamumlala Joey při pohledu do zrcadla.

"Nevypadáš, věř mi. Vypadáš sexy. Tak na čtrnáct nebo patnáct. Táta tě už dál u Dawsona spát nenechá." Bessie zkoušela zadržet smích, ale nemohla si pomoci.

"Bessie," zasyčela Joey. "Byl to hloupej nápad, Dawson si bude myslet, že jsem se zcvokla."

"Bude si myslet, že jsi sexy." Bessie jí znovu začala kartáčovat vlasy. Tři krátká zatroubení na příjezdové cestě jí zastavily.

"Doug je tu. Musím jít." Joey následovala Bessie z pokoje. "Jo, a zapomněla jsem, volala máma. Říkala, že ještě jednu noc zůstane v Bostonu. Kamarádka musí jít na nějaký testy nebo co a potřebuje morální oporu." Bessie si vzala kabelku a zamířila ke dveřím. "Jo, a Joey," otočila se, "drž se dál od Paceyho." Kývnutím hlavy ukázala na Douga. "Některý kluci chtěj jenom jedno."

"Ty seš tak blbá."

*****

Když Joey sledovala odjíždět Witterovic pickup, spatřila od mola přicházet Dawsona. Převlékl se a vzal si khaki kalhoty a sportovní tričko. Mohla mít Bessie pravdu? Bylo to rande?

"Čau," vyšla mu naproti.

"Čau," přejel pohledem její oblečení. "Hodila ses do gala?"

"Ne," bránila se. "A ty?"

"Ne. Pojďme." Šli v tichosti, až došli k pokladně.

Dawson vytáhl dvacetidolarovku. "Dva, prosím." Podal peníze uhrovitému klukovi ve směšné uniformě. Že by se po vší té době dělo něco víc?

"Táta mi dal dvacku a říkal, že mám koupit lístek i tobě. A drobný si můžu nechat. Bezva, ne?"

*****

Vešli do sálu a rozhlédli se po svých místech. V létě se podvečerní představení v Rialtu obvykle hemžila dětmi ze základky a dnešek nebyl výjimkou. Nikdo neseděl, křičeli a mávali na sebe. Občas jim kolem hlav proletěl nějaký ten popcorn nebo balíček bombonů.

Když si sedli, Dawson se naklonil a zašeptal Joey do ucha: "Pamatuješ, jak jsi říkala, že by si se mnou hned teď nějaká vyšla?"

Joey přikývla, na uchu cítila jeho dech. Měla z toho divný pocit v podbřišku a dokonce i konečky prstů jí vysílaly směšné signály.

"No, přemýšlel jsem o tom a chtěl bych, abys za mě dala tenhle vzkaz Abby."

"Abby Morganový!" vykřikla Joey. Pár lidí se otočilo, ale když zjistili, že se nic neděje, ztratili zájem.

"Pššt," zašeptal Dawson. "Ne tak nahlas."

"Tobě se líbí Abby Morganová," zašeptala nakonec Joey. Pevně zavřela oči a doufala, že z nich neunikne žádná zbloudilá slza. Cítila se jako idiot, jako malé dítě. Žádná z dnešních Dawsonových změn nebyla kvůli ní, byly kvůli Abby.

"Jo," usmál se Dawson. "Není hezká? Je tak drobná."

"Dawsone, je zlá."

"Ale není. Vsadím se, že když jí člověk blíž pozná, zjistí, že je moc milá. Dáš jí ten vzkaz nebo ne?"

"Fajn," zavrčela Joey a vytrhla mu vzkaz z ruky. "Hned jsem zpátky."

*****

Když se Joey rozhlížela po Abby, pokoušela se zaplašit slzy. Samozřejmě, že Dawson nechtěl jí, chtěl nějakou hezkou a drobnou, někoho, kdo nebyl nejvyšší ze třídy. Pomáhat Dawsonovi k randeti bylo ještě hloupější než mu pomáhat s pohledem na nahou ženu. Ale co si měla teď počít, když bylo jasné, že se mu líbí jiná? Teď mu nemohla říct, že se jí líbí. Raději by zemřela. Raději by mu sjednala rande s největší čarodějnicí na škole.

"Abby." Joey jí konečně našla, jak se zkrášluje na záchodcích. Počkala, až všichni odejdou, a pak pokračovala: "Tohle je od Dawsona." Podala jí vzkaz.

Joey čekala, zatímco si Abby vzkaz četla a pomalu se jí připlazil na tvář úsměv. Je to tu. Začne s Dawsonem chodit. Budou se držet na chodbách za ruce, sedávat spolu na obědě a možná se muchlovat za křovím na konci hřiště. A kde bude ona? S Paceym, dokud si nenajde nějakou dostatečně hloupou, aby to s ním dala dohromady.

"Oompa Loompa chce se mnou chodit?" rozesmála se Abby. "To není možný. Hej, Mary Beth," začala mávat Dawsonovým vzkazem. "Pojď sem, tohle musíš vidět!"

Joey vytrhla Abby vzkaz z ruky. "Poslouchej, Abby," přitiskla jí k umyvadlům. "Jestli o tom jenom cekneš, zbiju tě. Jasný?" Vyděšená Abby k ní vzhlédla a přikývla. "Ani slovo," zopakovala Joey, než si strčila Dawsonův vzkaz do kapsy.

*****

Joey se posadila vedle Dawsona, právě když začaly upoutávky.

"Co říkala?" zašeptal.

Joey si nebyla jistá co mu říct. Jak mohla říct, že se mu Abby vysmála a nazvala ho Oompa Loompou? "Ehm," začala Joey, "je to takhle." Na chvíli se zamyslela. "Abby říkala, že ano, kdyby ale neměla ráda jinýho." Joey viděla bolestný pohled v Dawsonových očích, ale to nebylo nic v porovnání s tím, jak by ho bolelo, kdyby mu řekla pravdu.

"Och," hlesl Dawson se skloněnou hlavou. "Ale jinak ano?" trochu ožil.

"Jo, ale má ráda jinýho."

*****

Po zbytek filmu seděli v tichosti, a když vyšli z kina, překvapil je déšť. Mládež se shlukla pod stříškou před vchodem v naději, že zůstanou suší, zatímco je po skupinkách nabírala dlouhá řada aut.

"Támhle je tvá máma," ukázala Joey na modré auto přes ulici, kde čekalo, až poklesne provoz před kinem.

"Jdem," vzal jí Dawson za ruku a vybídl jí k společnému běhu k autu.

Když se do auta dostali, byli oba promáčení. Joey se posadila na zadní sedadlo, zatímco Dawson usedl dopředu vedle své matky. Joey zavřela oči a pokoušela se vrýt si do paměti každou vteřinu z toho okamžiku. Držel jí za ruku. Paní Leeryová se usmívala a v rádiu hrála píseň Sophie B. Hawkinsové As I Lay Me Down To Sleep. Držel jí za ruku. Ani o tom nepřemýšlel, prostě jí vzal za ruku. Přede všemi. Všichni ze školy to viděli -- Abby to viděla. Držel jí ruku.

*****

Později ten večer dávala špinavé oblečení do koše na prádlo, když vtom něco zašustilo v kapse kalhot. Uvědomila si, že tam dala Dawsonův vzkaz. Měla by ho vyhodit, nebo si ho přečíst? Nebyla si jistá. Byla v pokušení, ale Dawson nechtěl, aby si ho přečetla, jinak by jí ho ukázal. Nakonec zvítězila zvědavost.

      Už dávno jsem si Tě všimnul a myslím, že jsi moc hezká a milá. Jen jsem Ti chtěl říct, že se mi moc líbíš a chtěl bych, abys byla má dívka. Doufám, že se Ti taky líbím. Ahoj, Dawson.

To bylo vše? Nebylo to vůbec to, co očekávala. Čekala romantickou deklaraci lásky, ne něco tak prostého. Ani tam nebylo Abbyino jméno.

Vzkaz přeložila a dala si ho pod polštář. Bylo to hloupé a dětinské, a kdyby na to někdo přišel, nepřežila by to, ale nemohla si pomoci. Tak co, že jí Dawson v té chvíli neměl rád tak, jak by chtěla. Držel jí přede všemi za ruku, to se muselo počítat. Jednoho dne si jí všimne. Možná spolu dokonce půjdou na ples. 'Jo,' pomyslela si pro sebe, když se ponořovala do spánku, 'počkám si.'

Konec