Úvod Scénáře Spoilery Povídky Obrázky Různé Odkazy

Šťastně až navěky: Epizoda 505 - Tajemství mého úspěchu

LeeryAndPotter, překlad: Petr Říhánek


Dawsonův pokoj. Dawson a Joey jsou na posteli a dívají se na televizi. Běží Dawsonův film, který na jaře natočil.

Skončí závěrečné titulky a Dawson ho vypne.

DAWSON: No? Co si myslíš?

JOEY: Blázinec v zátoce se mi líbil víc.

DAWSON: Jo, ale ty jsi zaujatá.

Joey se na něho zazubí.

DAWSON: Takže... a upřímně, je dobrej?

JOEY: Jo. Je dobrej. Jsem ohromená, jakou práci odved Jack. Mezi ním a Jen to ohromně jiskřilo. Kdybych ho osobně neznala, nikdy by mě nenapadlo, že je gay.

DAWSON: Fajn. Protože by bylo těžký udělat ten film realistickej, kdyby nebyla hlavní dvojka přesvědčivá.

JOEY: Je taky trochu hitchcockovskej. Režisér sám hraje.

DAWSON: Nikdo neumí Paceyho zahrát líp než já.

Dawson si založí ruce a usměje se. Joey si skousne ret.

DAWSON: A jéje.

JOEY: Co je?

DAWSON: Znám ten pohled.

JOEY: Jakej pohled?

DAWSON: Říkáš jím: 'Nadhodil jsi něco, co mi není příjemný, ale nechci, abys o tom věděl.'

Joey si povzdechne.

JOEY: Odhalena?

DAWSON: Jo, jo! Takže... co se děje?

Joey si dá z tváře pramínek vlasů a nakloní se k němu blíže.

JOEY: Všim sis, že se posledních pár dnů chová Pacey... divně?

DAWSON: Nepatří 'Pacey' a 'divně' k sobě?

JOEY: Ne, myslím divnějš. Od tý doby, co vyšlo najevo, že jsme příbuzný, se ke mně chová jinak.

Dawson pozvedne obočí.

DAWSON: Jak jinak?

JOEY: Mile. Máš ponětí, jaká z toho jde hrůza?

DAWSON: To si umím představit. Kdybych znenadání zjistil, že je Jen má dlouho pohřešovaná sestra, taky bych vyšiloval.

JOEY: Já nevyšiluju.

Dawson se zařehoní.

DAWSON: No tak, koukni se na to z jeho pohledu. Pacey vždycky svou rodinu nesnášel a najednou zjistil, že nikdy ani jeho rodinou nebyli. Samozřejmě, že chce být s tebou a Bessie. Konečně má příbuzný, s kterýma vychází.

JOEY: V jakým vesmíru s ním vycházíme?

DAWSON: Fajn, s kterýma vychází líp, než s těma, co měl dosud.

Joey si povzdechne.

ZAČÍNÁ ÚVODNÍ PÍSEŇ

JOEY: Jak dlouho to budu muset snášet?

DAWSON: Moc dlouho ne. Zítra se stěhuje do Bostonu, vzpomínáš?

JOEY: Á, jo.

Na chvíli se odmlčí.

DAWSON: Právě jsem si uvědomil, že Pacey bude můj švagr.

JOEY: Zmlkni!

Dawson se zasměje.

ZAČÍNAJÍ ÚVODNÍ TITULKY

Capeside, pohled na zátoku. Nejdříve vidíme město z dálky a pak se pomalu přesuneme k Joeyině molu.

Dům je v troskám, shořelý do základů. Střecha se zhroutila a jsou vidět zbytky ohořelého nábytku.

Před tím, co bývalo verandou, stojí Joey a smutně upírá zrak na trosky toho, co kdysi bývalo jejím domovem.

DAWSON: Jsi v pořádku?

Joey se otočí a spatří k sobě jít Dawsona.

JOEY: Ne. Nejsem.

DAWSON: Můžu s tím něco udělat?

Joey si povzdechne.

JOEY: Celej můj život byl v tom domě, Dawsone. Všechny vzpomínky. Teď je to prostě.... pryč.

DAWSON: Všechno?

JOEY: Ne. Doug mi říkal, že se něco podařilo zachránit. Skicák, pár fotek, nějaký šperky... Ale vzhledem k tomu, o co jsme přišli, to nestojí za řeč. Dawsone, tenhle dům byl jedna z mála věcí, co mi připomínala mámu.

DAWSON: Moc mě to mrzí, Jo.

Joey se odmlčí a pak si všimne jeho zavázané ruky.

JOEY: Pořád to bolí?

Dawson se na ruku povídá.

DAWSON: Už moc ne. A záda se mi už v podstatě uzdravila.

Joey se usměje.

JOEY: Fajn.

Joey vstane a dá kolem něj ruku. Vydají se podél zátoky.

DAWSON: Mluvil jsem s mámou. Říkala, že s náma můžeš zůstat, dokud nezačne škola.

JOEY: Nevadí jim to?

DAWSON: Ne. Po celý tý záležitosti s blízkostí smrti jsou už naší svatbě nakloněni.

Joey se usměje.

JOEY: Tak proč teda to představení neodstartujem?

DAWSON: Jo?

JOEY: Jo. Radši bych se soustředila na něco radostnýho místo na něco smutnýho. Čím dřív se vezmem, tím dřív bude tohle za námi.

Dawson se zazubí.

JOEY: Ach ne...

DAWSON: Co je?

JOEY: Právě jsem si uvědomila, že o plánovaní svatby nevím ani ň. Nevím, čím začít.

DAWSON: Já z loňský svatby rodičů získal pár zkušeností. Ale věř mi, máma si to celý vezme na starost.

JOEY: Vážně?

DAWSON: Na mý osmý narozeniny obstarala ježdění na ponících. Nic nebude dost dobrý, co se svatby jejího chlapečka týče. Nejspíš se ti bude snažit sehnat šaty z čistýho hedvábí.

JOEY: Ty koušou.

Oba se zařehoní.

*****

Dům babičky. Jen je pořád v posteli.

Pokrčí nosem, domem se line nějaká vůně. Náhle Jen otevře oči.

JEN: Lívance?

*****

Jen strčí hlavu do kuchyně a rozhlédne se.

JEN: Co to tu voní?

Bodie se zasměje.

BODIE: Myslím, že vím, proč nás tu paní Ryanová přivítala s otevřenou náručí.

Do kuchyně vejdou babička a Bessie. Babička předstírá zalapání po dechu.

BABIČKA: Má vnučka vzhůru za úsvitu? Ach ty boží zázraky.

Jen popadne tác a jde k Bodiemu.

JEN: Nemluvit, jíst.

BODIE: Ano, madam!

Jen si v očekávání olízne rty a Bodie jí nandá lívance.

K babičce přijde Alexander.

ALEX: Díky, že nás tu necháváte, paní Ryanová.

Babička se k němu skloní.

BABIČKA: Nejsi ty ten nejzdvořilejší mladý muž, jakého jsem kdy potkala?

Jen projde kolem nich a zašeptá něco babičce.

JEN: Opatrně, babi. Je to dítě zrozené z hříchu, co tu vychvaluješ.

Babička si povzdechne

BABIČKA: Jennifer? Nestydíš se?

Všichni se posadí ke stolu.

BABIČKA: Tak kdepak se dnes toulá Jack?

JEN: Novomanželé ho používají jako osobního soumara. Sejdu se s ním k večeru, až pojedem do Bostonu.

BESSIE: To je dnes? Zapomněla jsem.

JEN: Jo. Pacey trvá na tom, aby všichni okoukli jeho zbrusu nový byteček. Paceyho večírky jsou obvykle zajímavý.

BODIE: Zajímavý, ale bezpečný, že?

JEN: Občas.

ALEX: Já chci jít!

BESSIE: To nepřipadá v úvahu. To už budeš dávno v posteli.

ALEX: Prosím, mami! Budu fakticky hodný, slibuju!

BESSIE: Promiň, srdíčko. Už budeš spinkat!

Alex si založí ruce a trucovitě našpulí rty.

BABIČKA: Neboj, mladý muži! My dva si tu spolu užijeme spoustu legrace.

Jen se otočí k Bessie a Bodiemu a ušklíbne se.

BABIČKA: Neříkej to, Jennifer!

Jen na ní nevinně pohlédne.

JEN: A co?

*****

Leeryovic restaurace. Joey obsluhuje venkovní stoly. Dojde ke stolu, kde sedí dvě dívky.

JOEY: Co si dáte?

Jedna z dívek na ní pohlédne.

DIVKA: Panebože, to jsi ty, že jo? Joey Potterová?

Zmatená Joey na ní pohlédne.

JOEY: No, ano. A ty jsi?

Dívka si s Joey nadšeně potřese rukou.

KAREN: Já jsem Karen a tohle je má kamarádka Kathy.

JOEY: Ráda vás poznávám.

KAREN: Ty máš tááákový štěstí, víš to? Je to kus chlapa.

KATHY: Musíš být nadšením bez sebe, vid?

Joey se nuceně usměje a přikývne.

*****

O chvíli později vejde Joey do restaurace se ztrápeným výrazem ve tváři. Dojde ke Gale.

JOEY: Proč jsou na mě lidi milý?

GALE: Oplácejí ti to?

JOEY: Ha, ha! Ne, pět lidí mě venku zastavilo, aby si poklábosilo. Jedna holka mi pochválila košili. Košili! Košile obstarává restaurace. Žádný obvyklý stížnosti na rychlost obsluhy. Byli milý, až jsem se cítila jak v Zóně soumraku!

Právě v té chvíli vejde dovnitř Pacey s nějakými novinami v podpáždí.

PACEY: Čau, Joey! Paní Leeryová!

GALE: Nazdar, Pacey. Myslela jsem, že jsi v Bostonu.

PACEY: Jo, jenom jsem si přijel změnit adresu. Andie a Jack chytají věci na párty. Přijdete, že ano?

GALE: Samozřejmě.

Gale se usměje a pak odejde do kuchyně. Pacey si všimne Joeyina kyselého výrazu.

PACEY: Mám něco, co tě rozveselí.

Podá jí noviny.

JOEY: Nějak pochybuju, že mi politický hádanice zlepší náladu.

Pacey se zasměje.

PACEY: Mrkni do přílohy. Je to uprostřed stránky. Nepřehlídneš to.

Joey vykulí oči.

JOEY: To si děláš srandu?

Pacey se usměje.

PACEY: Líbí?

JOEY: Tys... tys nechal dát do novin oznámení našeho zasnoubení s Dawsonem?

PACEY: Jo, já a Andie jsme k tomu nikdy nedostali příležitost, s tím Vegas a tak, tak jsem myslel...

JOEY: ZBLÁZNIL SES?!

Pár lidí se k nim otočí. Joey zavře studem oči. Pak popadne Paceyho za rameno a odvede ho dozadu.

Narazí na Mitche s novinami v ruce.

MITCH: Hele, Joey, proč jste mi s Dawsonem neřekli, že...?

Joey probodne Paceyho pohledem.

JOEY: Protože jsem to sama právě zjistila!

Mitch si uvědomí, která bije, a rychle se otočí k odchodu.

MITCH: Půjdu pomoct Gale.

Mitch odejde.

PACEY: Tohle jsem nečekal.

JOEY: Vážně? A cos čekal, můžeš mi říct?

PACEY: 'Díky', třeba? Tak lidi obvykle reagujou, když pro ně někdo udělá milý gesto.

JOEY: Napadlo tě, že třeba s Dawsonem nechcem, aby z toho dělali lidi velkou vědu? Že rozhodnutí oznámit či neoznámit celýmu městu naše zasnoubení je na nás?

PACEY: Je to velká věc. No tak, Jo, není to první rande ani narozeninový večírek. Budete se brát. Měla bys cítit hrdost, ne rozpaky.

JOEY: To nejsou rozpaky. Já jen chci trochu soukromí!

S tímto naštvaně opustí kuchyni a nechá tam Paceyho samotného.

*****

Boston, v nově zařízeném bytě Paceyho a Andie Witterových. Andie chodí sem a tam z kuchyně do obývacího pokoje, kontroluje polštáře na gaučích a tácy s jídlem.

ANDIE: Nezapomněli jsme na nic? Lidi se tu začnou objevovat už za dvě hodiny!

Jack zasténá.

JACK: Andie, uklidni se! Nepořádáš Oscary. Je to jen naše rodina a nejbližší přátelé.

ANDIE: Chci udělat dobrý první dojem. To dělá dobrou hostitelku dobrou hostitelkou.

Její bratr obrátí oči v sloup.

JACK: Budu předstírat, že jsem to neslyšel.

V té chvíli se otevřou dveře od bytu a vejde Pacey.

Andie k němu přistoupí a políbí ho.

ANDIE: Čau! Jakej byl výlet?

PACEY: Zajímavej.

ANDIE: Napadlo mě, že bysme po párty mohli zajít na nějakou hru. Něco od Shakespeara? Třeba Kupce benátského?

PACEY: Co třeba Zkrocení zlé ženy? Dawson si omrkne, jak bude za měsíc vypadat jeho život.

Jack si povzdechne.

JACK: A je to tu.

ANDIE: Co se stalo?

PACEY: Pokusil jsem se udělat pro Dawsona a Joey něco milýho, ale naše slečna náladová mi za to chtěla utrhnout hlavu.

ANDIE: Cos udělal?

PACEY: Nechal jsem v novinách otisknout oznámení jejich zasnoubení. Velký, fešný a drahý.

Andie se na něj usměje.

ANDIE: To je milý.

PACEY: Já vím. To jsem si myslel.

Jack se rozesměje. Andie a Pacey ho probodnou pohledy.

ANDIE: Ty si nemyslíš, že je to milý?

JACK: Myslím, že je to vlezlý.

Pacey si frustrovaně povzdechne.

JACK: Nechápej mě špatně, úmysl byl vznešenej. Ale myslím, že to rozhodnutí bylo na nich. Na Dawsonovi, Joey a jejich...

PACEY: (mumlá) ...a jejich rodinách?

Jack si skousne ret.

PACEY: Jo, to jsem si myslel.

*****

Capeside. Dawson sejde dolů po schodech s novinami v ruce. Mitch a Gale tam chodí sem a tam a připravují se k odjezdu.

MITCH: Pět minut, Dawsone.

DAWSON: Kde je Joey?

GALE: Jela s Bessie, Bodiem a Jen. Už jsou pryč.

Dawson jí podá noviny.

DAWSON: To vy?

GALE: A co?

MITCH: Oznámení našeho zasnoubení v novinách?

Gale překvapeně pohlédne na Mitche.

GALE: To ty?

MITCH: Pacey.

Dawson pozvedne obočí.

DAWSON: Pacey?

MITCH: Jo, a tvá snoubenka mu byla připravená utrhnout ruku a nakrmit ho s ní.

DAWSON: Och.

MITCH: Ty se nezdáš být naštvaný.

DAWSON: Mě to netrápí. Je mi jedno, kdo to ví.

MITCH: Ale Joey ne?

DAWSON: Částečně. Myslím, že vyjela, protože to byl Pacey, kdo to udělal.

Gale mu podá nějakou obálku.

DAWSON: Co to je?

GALE: Já nevím. Přišlo to dnes ráno.

Mitch a Gale zamíří ke dveřím. Dawson si prohlédne dopis a při pohledu na zpáteční adresu nemůže uvěřit svým očím.

DAWSON: To musí být vtip...

Otevře obálku a přečte si dopis. V šoku ustoupí na gauč.

Vypadá jako hypnotizovaný, jen zírá na dopis.

MITCH: (mimo obrazovku) Dawsone? Jdeš?

DAWSON: Hned tam budu!

*****

Boston, byt Paceyho a Andie. Hraje stereo a na stolech jsou mísy s chipsy a tyčinkami. Pacey vítá v bytě hosty.

PACEY: Vítejte v sídle Witterových, dámy a pánové. Kochejte se.

MIKE: Moc hezké.

Pacey se usměje.

DOUG: Ale kde je tvůj typický nepořádek? Zklamal jsi mě, Pacey. Býval jsi předvídatelný.

PACEY: Jen si dělej šoufky, Dougie. Za to můžeš poděkovat Andie. Přesvědčila mě, že když chceš na někoho udělat dojem, měl bys mu ukázat čistý byt. To a je blázen do uklízení.

Jako na povel se za ním objeví Andie a přivítá nově příchozí zářivým úsměvem.

ANDIE: Tak kdo chce provést?

Hosté následují Andie. Kromě Dawsona, který zůstane s Paceym.

PACEY: Tak co myslíš?

DAWSON: Máte to tu hezký, Pacey.

PACEY: Hezký? No tak, člověk s tvou slovní zásobou může vymyslet něco lepšího než 'hezký'.

DAWSON: Fajn, máte to tu velkolepý.

PACEY: To je lepší.

DAWSON: Viděl jsem noviny. Díky.

Pacey se zazubí.

PACEY: Vidíš? To je reakce, v kterou jsem doufal. Žádný křičení, žádný nadávání...

DAWSON: Jo, slyšel jsem, že na tebe Joey vyjela. Abych ti řek pravdu, nedivím se jí.

Pacey na něj trochu zmatený pohlédne.

PACEY: Co to? Copak jsi mě právě nepoděkoval?

DAWSON: Jo, ale já nejsem Joey.

PACEY: A?

DAWSON: A taky nejsme příbuzný.

PACEY: Počkej chvilku, Dawsone. Ty říkáš, že jedinej důvod, proč mi za to chtěla Joey utrhnout ruku, je, že zjistila, že je má sestra?

DAWSON: Pověz mi něco, Pacey. Můžeš mi upřímně říct, že to nemělo žádnej vliv na to, že jsi to oznámení vůbec nechal otisknout?

Pacey se odmlčí a pak si frustrovaně povzdechne.

PACEY: Dobře, možná malej. Pořád nechápu, co to s tím má společnýho.

DAWSON: Vytáčí jí to, Pacey. Mně by to taky vytáčelo, kdybych byl na jejím místě. Jen to odteď ber pomalu, jo?

Pacey přikývne.

PACEY: No, a co ty? Ruka v pořádku?

DAWSON: Jo, v pořádku. Chvíli si nezahraju videohry, ale přežiju to. Záda uzdravený.

PACEY: A ty a Joey?

Dawson zaváhá.

DAWSON: Fajn. Všechno v pořádku.

Pacey na něj podezřívavě pohlédne.

PACEY: Pročpak ti nevěřím?

Dawson si povzdechne.

DAWSON: Fakt to chceš vědět?

PACEY: Jo.

DAWSON: Dobře. Nebudeš tomu věřit, ale...

*****

Gauč v obývacím pokoji. Sedí na něm Mike s pivem v ruce. Objeví se Doug a přisedne si k němu.

DOUG: Máte tu volno?

MIKE: Mrzí mě to s tvým otcem.

Doug zavrtí hlavou.

DOUG: Není to vaše vina. Věřte mi, měl jsem to tušit. Štve mě to, ale neviním vás. Viním jeho.

Doug smutně sklopí zrak.

MIKE: Tak kdo je novým šerifem? Už někoho vybrali?

DOUG: Vlastně ano. Je to, no, jsem to já.

Mike na něj překvapeně pohlédne.

MIKE: Páni. Gratuluju!

DOUG: Nejde o nic velkýho. Stejná práce, jenom víc papírování. Na druhou stranu si můžu vyšetřovat po svém a nemusím se nikomu zpovídat. Je to velmi osvobozující. Naneštěstí jsem bez zástupce.

MIKE: Nějací kandidáti?

DOUG: Jen jeden...

Doug na Mika pohlédne. Ten je šokován.

MIKE: Já?! To můžeš udělat? Bývalý vězeň?

DOUG: Pomohl jste dostat tátu za mříže, takže to mi jaksi poskytuje zadní vrátka. Také jste se za deset měsíců nedostal do žádného střetu se zákonem. To s braním zákona do vlastních rukou bych si musel nechat pro sebe.

MIKE: Jsi si jistý, že je to dobrý nápad?

DOUG: Můj táta si pět let nechával pro sebe obchodování s drogami. Myslím, že to můžu nechat pod pokličkou.

MIKE: Ale proč já?

DOUG: No, pro začátek jste mi řekl, že jste vždy chtěl být policistou. Zadruhé...

Doug pohlédne směrem k Paceymu, který si povídá s Dawsonem.

DOUG: Já nevím, asi jsem vždy doufal, že až pokročím v postupu, Pacey nastoupí na mý místo. Když na něj teď hledím, nedokážu si ho na té pozici představit. Má ženu, domov, vybudovává si celý nový život mimo Capeside. Nemůžu ho žádat, aby se vrátil.

Mike si povzdechne.

MIKE: Já nevím. Nemám pocit, že bych si to zasloužil.

DOUG: Popřemýšlejte o tom, ano?

Mike přikývne.

MIKE: Dobře.

*****

Znovu Dawson a Pacey. Paceymu se ve tváři zračí překvapení.

PACEY: Páni!

DAWSON: Jo, to byla má reakce.

PACEY: Co uděláš?

DAWSON: Já nevím.

PACEY: Co říkala Joey?

DAWSON: Vlastně jsem jí to ještě neřek. Rodičům taky ne... úplně mě to zaskočilo.

PACEY: To věřím, kámo.

Pacey mu dá ruku na rameno.

PACEY: No, ať už se rozhodneš jakkoli, stojím za tebou. Pamatuj na to!

DAWSON: Díky, Pacey.

PACEY: To nestojí za řeč.

Dawson se koukne k balkónu.

DAWSON: Moh bych se jít nadechnout čerstvýho vzduchu?

PACEY: Posluž si.

Dawson zamíří k balkónu.

Pacey zamíří do kuchyně, kde sedí Joey a pije kolu.

PACEY: (mumlá) Tak jdeme na to.

Jde k ní a sedne se.

PACEY: Jsem idiot.

JOEY: Konečně ti to došlo, hm?

PACEY: Měl jsem ti o tom napřed říct a zeptat se, jestli ti to nevadí. Já jsem jenom chtěl, aby to bylo překvapení, to je celý.

JOEY: Určitě to bylo překvapení. Ne příjemný, ale...

PACEY: Omlouvám se. Jo? Omlouvám se.

Joey přikývne.

JOEY: Omluva přijata.

Chvíli tam jen tak sedí.

PACEY: Můžu se tě na něco zeptat?

JOEY: Jasně.

Pacey udělá pauzu.

PACEY: Nemáš mě ráda?

Výraz překvapené Joey změkne.

JOEY: Cože?

PACEY: Já tě mám rád. Bez ohledu na to naše věčný hašteření. Beru to jako legraci, vážně. Že tě škádlím, mě drží na nohou, a ty to tak ulehčuješ. Ale mám tě rád... vlastně jsi jedna z mála lidí, u kterých se můžu spolehnout, že mi řeknou pravdu. Tak to teď udělej, ano?

Joey si povzdechne.

JOEY: Taky tě mám ráda, Pacey.

PACEY: No, tak proč by sis teda přála, abych nebyl tvůj bratr?

JOEY: Jen pro přesnost, nevlastní bratr. Jelikož jsem po mámě, nemáme toho spolu zas tak moc společnýho. Zadruhý, mýlíš se. Jenom je to trochu divný.

PACEY: Proč? Proč by ti mělo vadit, že jsme příbuzný?

JOEY: Žhavá novinka, Pacey, my spolu chodili! Vím, že se snažíme předstírat, že se to nikdy nestalo, a bůh ví, že bychom si oba přáli, aby k tomu nedošlo, ale ono k tomu došlo. Vzhledem k tomu, jakej to mělo vliv na mě a Dawsona a tebe a Dawsona... no, je jaksi těžký na to úplně zapomenout. Je to divný. Zvlášť když se snažíš dohnat ztracenej čas, jako jsi to dělal poslední dobou.

PACEY: Promiň.

JOEY: Věř mi, Pacey, být součástí týhle rodiny není žádný terno.

PACEY: Ale je.

JOEY: Proč?

PACEY: Protože se jeden o druhýho skutečně zajímáte. Akceptujete jeden druhýho bez ohledu na to, co všechno už ten dotyčný zvoral. To by Witterovi nikdy neudělali.

Joey se usměje.

JOEY: Myslím, že každý někdy něco zvoře. Většina lidí to jen dobře skrývá.

PACEY: Nebo jsou dobře přijímani společností.

JOEY: Nebo to odčiní. Přiznej si to, Pacey, už jsi to všechno víc než odčinil.

Pacey se zasměje.

PACEY: Asi jo. A ještě něco.

JOEY: Jo?

Pacey se zazubí.

PACEY: Když jsem byl malej, vždycky jsem si přál, abysme s Dawsonem byli bráchové. Měl ty nejlepší rodiče, bezva dům a všichni ho měli rádi. Jsem hrdej, že se ten sen tak nějak oficiálně naplní.

JOEY: Nemám ten pocit.

Pacey na ní zmateně pohlédne.

PACEY: Cože?

JOEY: Není to divný. Právě teď to mezi náma není divný.

Pacey se usměje.

JOEY: Je to začátek.

PACEY: Díky, 'ségra'!

Joey na něj ukáže.

JOEY: Řekni mi tak ještě jednou a zbiju tě.

Pacey se zasměje.

PACEY: No, má první bratrská rada zní: jdi si promluvit s Dawsonem! Hned! Je na balkóně a musí ti něco říct.

Joey pozvedne obočí, vstane a vydá se na balkón.

*****

Joey přistoupí k Dawsonovi, který se dívá na město.

JOEY: Čau. Vychutnáváš si výhled?

Dawson se usměje.

DAWSON: Hezkej, ne?

JOEY: Jo.

Chvíli tam jen tak stojí a dívají se na hvězdy.

JOEY: Fajn, tak ven s tím?

Dawson si povzdechne.

DAWSON: Pacey ti to řek, co?

JOEY: Naznačil, že mi musíš něco důležitýho říct. No? Co je to?

Dawson jí podá obálku.

JOEY: Co je to?

Podívá se na zpáteční adresu.

JOEY: Tri-Star?

DAWSON: Jo, jde o film. Ten s Jackem a Jen. Líbí se jim.

Joey se zazubí od ucha k uchu.

JOEY: Dawsone, to je úžasný!

Všimne si bolestného výrazu v Dawsonově tváři.

JOEY: Nebo ne?

Dawson si povzdechne.

DAWSON: Chtějí, abych tam letěl. Do LA.

Ve tváři Joey se mihne znepokojení.

JOEY: Kdy?

DAWSON: Hned. Zítra.

Joeyina tvář povadne.

JOEY: Ale... ale naše svatba...

DAWSON: Já vím. Proto nepoletím.

Joey mu obálku vrátí.

JOEY: Tak to bych se na to podívala!

DAWSON: Joey?

JOEY: Dawsone, tohle jsi chtěl tak dlouho, co tě znám. A věř mi, to je dlouho. Kvůli mně to nepropásneš.

Dawson shlédne na dopis.

DAWSON: Jsi si jistá? Já tu svatbu nezruším.

JOEY: Uděláš to a já ti nikdy neodpustím, Dawsone.

DAWSON: Je to spousta práce. Nezvládla bys to úplně sama.

JOEY: To nebudu muset. Tví rodiče a Bessie mi s tím pomůžou. Ty se jen ke mně musíš vrátit. Slibuješ?

Dawson se usměje.

DAWSON: Slibuju.

Políbí se.

Kamera se vzdálí a ukáže hvězdnou oblohu.

*****

Následujícího dne na letišti. Jsou tam Leeryovi, Potterovi, babička, Jen a Jack a vyprovázejí Dawsona.

Dawson má přes rameno přehozenou tašku a v ruce letenku.

DAWSON: Poslali mi letenku navíc. Jsi si jistá, že nechceš letět se mnou? Slyšel jsem, že Kalifornii je v týhle roční době překrásná.

Joey se usměje.

JOEY: Někdo to tu musí připravit, než se vrátíš.

DAWSON: A já se vrátím.

Gale ho obejme a Mitch mu potřese rukou.

MITCH: Zlom vaz, synku! Ukaž jim to!

Dawson se usměje.

Náhle odnikud:

PACEY: ZADRŽTE TO LETADLO!!!

Pacey přeskočí zábradlí. Andie je mu v patách.

PACEY: Tys chtěl odletět bez rozloučení, kámo?

DAWSON: Zkoušel jsem ti volat, ale...

PACEY: Jo, nebyl jsem doma. Musel jsem tady od Dougieho vyzískat svůj starej rodnej list.

Náhle se objeví Doug a sotva popadá dech.

PACEY: Omez koblihy, brácho!

DOUG: Sklapni, Pacey!

Všichni se zasmějí.

DAWSON: Rodnej list?

PACEY: Jestli si myslíš, že do Hollywoodu odletíš beze mě, tak sni dál, Leery! Pořád máš tu letenku navíc?

Dawson vykulí oči.

DAWSON: Ty poletíš se mnou?

PACEY: Joey mě o to požádala.

Dawson pohlédne na Joey.

JOEY: Napadlo mě, že by se ti hodila společnost. Já letět nemůžu, tak jsme oba dospěli k názoru, že uděláme to druhý nejlepší.

PACEY: Kromě toho už ti zbývá jenom pár posledních týdnů svobody, chlape. Řek jsem si, že je čas na jedno poslední dobrodružství. Nemyslíš?

Dawson se zazubí.

DAWSON: Ale právě ses nastěhoval do novýho bytu.

Andie si odfrkne.

ANDIE: Ale prosím tebe. Když to Joey zvládne pár týdnů bez tebe, tak já jistě zvládnu totéž.

Pacey jí políbí.

PACEY: V to upřímně doufám.

Andie se na něj usměje. Pacey se pak otočí k Dawsonovi.

PACEY: Tak jdem na to?

DAWSON: Jasná věc.

Joey přistoupí k Dawsonovi.

JOEY: Ještě jedna věc, než odletíš.

Sáhne si za krk a vytáhne si z pod blůzky starý Dawsonův přívěšek. Pak mu ho dá kolem krku.

JOEY: Až tam budeš, kdyby ses někdy vyděsil, nebo o sobě pochyboval, koukni na něj a vzpomeň si.

DAWSON: Na co?

Joey se usměje.

JOEY: Že ať už jsi kdekoli, jsem tam s tebou.

Políbí se.

JEN: Myslím, že se rozbrečím.

Odtáhnou se a usmějí se na sebe.

PACEY: Přivezu ti ho zpátky, Jo. Slibuju.

Dawson na ní pohlédne a začne se pohupovat do rytmu.

JOEY: Dawsone? Co to děláš?

Dawson se usměje.

DAWSON: (zpívá) All my bags are packed, I'm ready to go...

Joey se zařehoní.

JOEY: Panebože...

DAWSON: (zpívá) I'm standing here outside your door. I hate to wake you up to say goodbye!

Jack zasténá.

JACK: Přiznej si to, Dawsone. Ty nejseš Ben Affleck!

Dawson se zasměje.

DAWSON: (zpívá) But the dawn is breaking, it's early morn. The taxi's waiting, he's blowing his horn. Already, I'm so lonesome, I could diiiiiieeeeeee. So...

Dawson políbí Joey na čelo.

DAWSON & JOEY: (zpívají) ...kiss me, and smile for me. Tell me that you'll wait for me. Hold me like you'll never let me gooo!

Pomalu od ní odstoupí.

DAWSON: (zpívá) Cause I'm leaving on a jet plane. Don't know when I'll be back again. Oh babe, I hate to go.

THERE'S SO MANY TIMES I'VE LET YOU DOWN
SO MANY TIMES I'VE PLAYED AROUND
I TELL YOU NOW, THEY DON'T MEAN A THING
EVERY PLACE I GO I'LL THINK OF YOU
EVERY SONG I SING I'LL SING FOR YOU
WHEN I COME BACK I'LL BRING YOUR WEDDING RING

JEN: (zpívá) So kiss me, and smile for me...

Jack znovu zasténá.

JACK: To jsem jedinej, komu se ten film nelíbil?

Jen má dá ruku přes ústa.

JEN & ANDIE: (zpívají) Tell me that you'll wait for me...

DAWSON: (zpívá) Hold me like you'll never let me go Cause I'm leaving on a jet plane...

PACEY: (zpívá) Leaving on a jet plane...

DAWSON & PACEY: (zpívají) Don't know when I'll be back again.

S tímto stále zpívající zamíří Dawson a Pacey ke vchodu do letadla.

Joey Dawsona sleduje odcházet a nesundá z něj oči, dokud není pryč.

NOW THE TIME HAS COME TO LEAVE YOU
ONE MORE TIME, LET ME KISS YOU
THEN CLOSE YOUR EYES AND I'LL BE ON MY WAY
DREAM ABOUT THE DAYS TO COME
WHEN I WON'T HAVE TO LEAVE ALONE

SO KISS ME AND SMILE FOR ME
TELL ME THAT YOU'LL WAIT FOR ME
HOLD ME LIKE YOU'LL NEVER LET ME GO
CAUSE I'M LEAVING ON A JET PLANE
DON'T KNOW WHEN I'LL BE BACK AGAIN
OH BABE, I HATE TO GO

CAUSE I'M LEAVING ON A JET PLANE
LEAVING ON A JET PLANE
LEAVING ON A JET PLANE
DON'T KNOW WHEN I'LL BE BACK AGAIN

Zatmívačka závěrečné titulky.

Pokračování příště...