Šťastně až navěky: Epizoda 502 - Otec nevěsty

Dawsonův pokoj.

Dawson a Joey jsou k sobě přitulení pod přikrývkami a dívají se na televizi. Běží 'Romeo a Julie'.

JOEY: To nechápu.

Dawson na ní shlédne.

DAWSON: A co?

JOEY: Jaktože se to dává za příklad romance. Proč to pořád dávaj?

DAWSON: Alespoň to není DiCapriovská verze.

Joey obrátí oči v sloup.

JOEY: Vážně, Dawsone... jsem překvapená, že v tom se mnou nesouhlasíš. Ty vždycky vykládáš o tom, jak se nakonec všechno vyřeší.

DAWSON: A?

JOEY: A v tomhle příběhu nikdo šťastně až navěky nežije. Milenci zemřou... vlastní rukou. Co je na tom romantickýho?

DAWSON: Že se milovali natolik, že se vzdali vlastních životů?

Joey si odfrkne.

JOEY: Ztrácíš náboj, Dawsone.

Dawson se zakření.

DAWSON: Jenom tě testuju.

Dawson se skloní a začne jí líbat na rameni.

JOEY: Ne že bych si to neužívala...

DAWSON: ...protože si to užíváš!

Joey se zařehoní.

JOEY: Ale řekla bych, že se jen zkoušíš vyhnout tématu.

Dawson přestane a políbí jí na rty.

DAWSON: Chceš znát mou teorii?

JOEY: Mám na výběr?

Dawson se usměje.

DAWSON: Shakespeare byl Spielberg svý doby a ne jen pro podobnost jména. Vyprávěl jednoduché příběhy, ale ve skutečnosti se soustředil na poselství v nich obsažená. Vem si třeba Kupce Benátského. Na povrchu je to romantická komedie. Dostaň se hloubějš a zjistíš, že se Shylock stal, kým se stal, protože ho pronásledovali.

JOEY: Jo, jo, kritika společnosti chytře přestrojená za populární kulturu. Jsem výborná studentka, víš? A pointa?

DAWSON: Pointa je, že u Romea a Julie jde v podstatě o totéž. Na povrchu to je tragická love story, ale ve skutečnosti to je varování. Kdyby byli upřímní a předstoupili s chystaným manželstvím před rodiče, jo, možná by je vydědili, ale alespoň by byli pořád naživu. Tak se báli, že to bude zlý, až si to nakonec ještě zhoršili.

JOEY: Jsi neuvěřitelnej.

DAWSON: Nebyla jsi to ty, kdo říkal, že jsou smutný příběhy silnější?

Joey se usměje.

JOEY: Jo, to byla.

Dawson vypne televizi a opět si lehne. Joey si také lehne a upře na něj zrak. Takto tam chvíli leží a dívají se na sebe.

DAWSON: Řekl bych, že ta hra byla myšlena jako varování zamilovaným lidem. Neměli by být příliš impulzivní, jinak mohou čelit následkům.

JOEY: A myslíš, že se to vztahuje na nás?

DAWSON: To jsem neřek.

JOEY: To jsi nemusel. Znám tě, Dawsone. Kdykoli takhle do mrtě analyzuješ nějakej film, pokoušíš si přijít na to, jak to zapadá do tvýho života.

Dawson si povzdechne.

JOEY: My nejsme stejní. Například žijeme v jednadvacátým století a nemůžou se nás zříct.

DAWSON: Pokud nejsi Jen.

JOEY: No, rodiče Jen nežijou v jednadvacátým století. A za další, když se brali oni, bylo jim třináct. My jsme mnohem starší. A naši rodiče se mají rádi.

DAWSON: Jo, ale pořád jsme jim to neřekli.

Joey si skousne ret.

JOEY: Jo...

DAWSON: Nakonec jim to musíme říct, víš?

JOEY: Řeknem.

DAWSON: Kdy?

JOEY: Brzy.

Udělají pauzu.

JOEY: Bezva, teď jsem z tebe celá nervózní.

Joey mu spočine hlavou na rameni.

Potterovic penzion. Pacey sedí na verandě a pročítá si noviny.

DAWSON: Dobrý bože, on už se chová jak ženáč!

Pacey vzhlédne od novin a spatří, že k němu jdou Dawson a Joey.

PACEY: Moc hezký, Dawsone. Pro tvou informace si procházím volný byty. Bez urážky vůči tvý holce, ale tohle není místo, kde bysme s Andie chtěli strávit zbytek života.

JOEY: Bez urážky, ale byla bych radši, kdybyste tu zbytek života nestrávili.

Pacey na ní ukáže.

PACEY: Tady. Vidíš, brácho? Řek bys, že má sebeúcta tady bude den po dni narůstat?

Dawson se zasměje.

Joey vyjde po schodech a projde kolem Paceyho do domu. Pacey vstane a přistoupí k Dawsonovi.

PACEY: Hele, chlape... musím něco vědět.

DAWSON: A co?

Pacey se zazubí.

PACEY: Joey v noci nepřišla domů. Takže... mám pravdu, když řeknu, že byla s tebou?

Dawson udělá pauzu.

DAWSON: Ano... ale jenom jsme koukali na filmy.

PACEY: HA! Buď rád, že chceš bejt režisér a ne právník, Dawsone. Protože lhaní ti vůbec nejde.

Dawson ho varuje pohledem.

DAWSON: Pacey...

PACEY: Ale, ale... náš malý Dawson nám celý vyrostl. Tak jakýpak to bylo?

DAWSON: To ti neřeknu!

PACEY: Mám tě! Přiznals to!

Dawson si skousne ret.

PACEY: Vzhledem k tomu, jak agresivní a panovačná Joey každodenně je, hádám, že...

Než může pokračovat, Dawson mu zakryje ústa dlaní.

DAWSON: Pacey, myslím to vážně. Ještě jedno slovo a kámoši nekámoši tě budu muset pořádně nakopat!

Dá ruku pryč.

PACEY: Promiň, Dawsone. Ale můžeš mi aspoň říct, kdy se to stalo? Čekal jsem od vás trošku větší drama.

Dawson si povzdechne.

DAWSON: Po plese.

Pacey se zakření.

PACEY: To seš celej ty. A taky to vysvětluje, proč jsem na to nepřišel. Byl jsem tak pohlcenej Andie a jejíma rodičema, že jsem si ani nevšim.

DAWSON: Díkybohu za to.

PACEY: Já i Andie jsme toho měli v hlavách tolik, že jsem skoro ani neodmaturoval.

DAWSON: To se stává, když musíš vysvětlit rodičům, že jsi vstoupil do manželství, co?

PACEY: Přesně.

*****

Uvnitř penzionu. Joey vejde do svého pokoje a hledá Bessie.

JOEY: Bess? Jsi doma?

Za ní vyjde z kuchyně Mike.

MIKE: Není tady.

Joey se otočí.

JOEY: Čau. Co tu děláš?

MIKE: Vzali s Bodiem Alexandera na prohlídku. Požádala mě, abych přišel a dohlédnul tady na to, než se vrátí.

Joey přikývne.

JOEY: Promiň. Jenom jsem myslela...

Mike si povzdechne.

MIKE: Že tu teď bydlím?

Joey svěsí hlavu, trochu se stydí.

JOEY: Nechci takhle přemýšlet. Ale nemůžu si pomoct. Byla jsem na tebe tak dlouho naštvaná, že je to prostě těžký zlomit.

MIKE: Chápu.

Oba jsou chvíli zticha, hledají jiné téma.

MIKE: Tak co se stalo? Vždyť víš... ta záležitost s Dawsonem.

JOEY: Promluvili jsme si o tom.

MIKE: A?

Joey se usměje.

JOEY: A já řekla ano.

Mike se zazubí od ucha k uchu a obejme jí. Joey se začne řehonit.

MIKE: Gratuluju.

JOEY: Díky.

Mike jí pustí.

MIKE: Páni... nemůžu tomu uvěřit! Proč se o tom Mitch nezmínil?

Tvář Joey náhle povadne.

JOEY: My... my to vlastně ještě nikomu neřekli.

Mike pozvedne obočí.

MIKE: Proč ne?

JOEY: Já nevím. Bojíme se, že někdo bude vyšilovat.

Mike se zasměje.

MIKE: Tak to je úplně jistý.

Joey obrátí oči v sloup.

JOEY: Nepomáháš mi.

MIKE: Promiň. Asi budu muset na svým 'otcovským přístupu' ještě zapracovat, co?

Joey se zakření.

JOEY: Tak to je úplně jistý.

Oba se zasmějí.

*****

New York.

Jack poskakuje po ulici a Jen jde vedle něj.

JACK: (zpívá) Start spreading the news I'm leaving today I want to be a part of it...

Jen si povzdechne.

JEN: Nedávej výpověď.

JACK: Jakou výpověď?

JEN: No, ať budeš dělat cokoli, nedávej výpověď kvůli zpívání.

Jack se zasměje.

JACK: Jasně, promiň, že jsem tak...

JEN: Rozjařenej?

JACK: Chtěl jsem říct 'nadšenej', ale jo, sedí to.

Jen se zařehoní.

JACK: Nicméně, nebyl jsem na Manhattenu asi tak od osmi let. Pamatuju si, jak jsem tu byl poprvý. Vyjeli jsme nahoru na Empire State Building a dalekohledama se dívali přes řeku. Andie se rozbrečela, protože byla moc malá, tak si jí Tim vzal na ramena.

Jen se usměje.

JEN: Musel být moc fajn.

JACK: Jo, líbila by ses mu. A myslím to v romantickým smyslu.

Jen obrátí oči v sloup.

JACK: No tak, proč nejsi nadšenější. Jsi doma. Kde jsi vyrůstala.

JEN: Nezapomínej, že jsem ten domov v očích svých rodičů zneuctila, pročež mě z něj vypověděli na venkov.

JACK: Teď mám pocit, že jsme nějaký vesnický křupani.

Zasmějí se.

JEN: Tak promiň. Starý zvyky je těžký zlomit. Jde o to, jak se na mě mý rodiče dívali, než mě poslali do Capeside. Byli mnou znechucený jen proto, že...

JACK: Že jsi teenager.

Jen si povzdechne.

JEN: V nejhorším slova smyslu. S mámou jsme si nikdy nebyly blízký. Vždycky jsem měla pocit, že jsem jenom exponát, s kterým se předvádí před ostatníma. Ale u táty to fakt bolelo, myslet si, že jsem ho ztrapnila.

JACK: Jo. Já vím, jak to chodí.

JEN: Jo, ale ty a tvůj táta jste si to vyřešili.

JACK: A ty můžeš taky. Tím jsem si jistej.

Jen se znovu usměje, zatímco pokračují v chůzi.

*****

Zpět v Capeside, v Leeryovic restauraci. Mike vejde dovnitř a spatří Bessie, Bodieho a Alexandera, sedící u jednoho ze stolů. Mluví s nimi Gale.

GALE: Ahoj, Miku! Myslela jsem, že máš dnes volno?

MIKE: Jenom musím něco vyřídit tady Bessie. Máme plno, takže jsem musel vyvěsit ceduli 'žádné volné pokoje'.

Bessie se usměje od ucha k uchu.

BESSIE: Děláš si srandu?

MIKE: Ne-e. Všichni jsou pryč, včetně Paceyho a Andie. Jinak bych neriskoval, že vám někdo vybere kasu.

BODIE: Na chvíli jsem se bál.

Mike se zakření.

MIKE: Vtipný. Takže... co je?

Bodie ukáže na Gale.

BODIE: Jen je tvá šéfová paranoidní.

Gale obrátí oči v sloup.

GALE: Nejsem paranoidní.

MIKE: No, a ohledně čeho nejsi paranoidní?

Gale udělá pauzu.

GALE: Všiml sis, že se poslední dobou Dawson a Joey chovají... jinak?

Kolem projde Mitch, který si prochází jeden z jídelních lístků.

MITCH: Něco jiného, než že spolu chodí?

Gale ho varuje pohledem.

GALE: Zlato...

MITCH: Promiň.

Gale si povzdechne.

GALE: Ne, jsou samé tajnosti. Včera mi Dawson řekl, že jdou do knihovny. Škola skončila, co by dělali v knihovně?

MIKE: Nějakej filmovej projekt? Já nevím...

GALE: Myslím, že možná... víš co?

Mike se zakření.

MIKE: To je úleva. Začínal jsem si myslet, že Mitch není jeho skutečnej otec.

Gale si založí ruce, zatímco se Bodie zasměje.

MITCH: Cože?

MIKE: Ale jdi, Leery, v porovnání s tebou je tvůj syn mnich.

Mitch na něj ukáže.

MITCH: Hele, tys tu nebyl na jeho rozhovor mezi otcem a synem.

Všichni na něj pohlédnou.

MITCH: Prosím vás, neptejte se.

GALE: Jen si myslím, že by sis měl dělat trošku větší starosti.

MIKE: (sarkasticky) Á, promiň. Máš pravdu, měl bych tam hned teď napochodovat a vytřást Dawsonovi duši z těla.

Mitch si povzdechne.

MIKE: A co když to dělají? Brzy půjdou na vysokou.

MITCH: Protože se necítím nejlíp, aby se to dělo pod mou střechou.

Mike se zakření.

MIKE: Ach můj bože... stal se z tebe tvůj táta. Tak teď mluvíš. No tak... nepamatuješ si, jakej jsi byl jako teenager?

MITCH: No, já nejsem Dawson.

MIKE: To máš absolutní pravdu. Proto bys mu měl věřit, že dělá správný rozhodnutí. Dawson je dobrej kluk.

BESSIE: Kromě toho přece neudělá nic tak hloupýho jako Pacey, když do toho s Andie praštili, ne?

Mike si skousne ret.

*****

Dům Leeryových. Dawson a Joey vejdou dovnitř.

DAWSON: Mami? Tati?

JOEY: Gale? Pane Leery?

Otočí se na sebe.

DAWSON: Zdá se, že jsme doma první, co?

JOEY: Zdá se.

Na chvíli se odmlčí, pak přistoupí ke gauči a sednou si.

DAWSON: Věřila bys mi, kdybych ti řek, že se to víc bojím říct rodičům, než jsem se bál tě požádat o ruku? Nezní to šíleně?

JOEY: Ani ne. Taky mě to děsí, Dawsone.

DAWSON: Věř mi, Bessie to vezme mnohem líp než mý rodiče.

Joey se zasměje.

JOEY: Já vlastně mluvila o tvých rodičích.

Dawson na ní zmateně pohlédně.

DAWSON: Proč by ses toho bála?

JOEY: Dawsone, když mi zemřela máma, Gale se pro mě tak nějak stala náhradní matkou. Byl to moc fajn pocit patřit do takovýhle rodiny a nechci, aby mě nenáviděla, že tě jí beru.

Dawson se usměje.

DAWSON: Jo, mí rodiče tě zbožňujou. Skoro tolik jako já. Nebudou tě nenávidět. Věř mi, celý to hodí na mě. To já koupil prsten a pak položil otázku. Nemáš se čeho bát.

Joey se napůl usměje.

JOEY: S tímhletím budeš muset přestat, Dawsone.

DAWSON: S čím jako?

JOEY: Brát na sebe vinu. Nikdo nemůže odolat Potterovic šarmu.

DAWSON: Vážně?

JOEY: Mmm-hmm.

Joey kolem něj dá ruce. Pak ho políbí.

DAWSON: No, a jak víš, jestli můžeš či nemůžeš odolat Leeryovic šarmu?

JOEY: Tak to zjistíme...

Začnou se líbat více... a více...

*****

Mezitím před domem...

Mitch, Gale, Mike, Bessie a Bodie přijdou ke dveřím.

BESSIE: Jestli si děláte takový starosti, proč se prostě Dawsona nezeptáte, jestli spolu spí nebo ne? Nebude vám lhát.

MITCH: (zasténá) To by bylo trapný.

BODIE: A když je přitom načapáte, nebude?

Gale se rychle otočí.

GALE: Takže ty myslíš, že...?

BESSIE: To neřek. Byla to hypotetická otázka.

Otevřou dveře a vejdou dovnitř.

MITCH: No, já bych řekl...

Při pohledu, který se jim naskytne, všech pět ztuhne.

Dawson a Joey jsou na kávovém stolku a divoce se mazlí. Dawson má ruce pod Joeyiným tričkem.

GALE: ACH MUJ BOŽE!

Když to Dawson a Joey zaslechnou, trhnou sebou a spadnou ze stolku.

DAWSON: Mami? Tati...?

JOEY: Ach bože...

Rychle vstanou a Joey si upraví tričko. Dospělí na ně nadále hledí s otevřenými ústy.

JOEY: My jsme...

DAWSON: ...jenom... ehm...

JOEY: ... kontrolovali, jestli nepotřebujete novej kávovej stolek?

Dawson se tomu vtipu zasměje.

Naneštěstí se nezdá, že by jeho rodiče měli náladu na vtipy.

*****

V Bostonu. Pacey a Andie vyjdou z nějakého činžáku, ve tvářích se jim zračí únava.

PACEY: (sarkasticky) No, zase úspěch.

Andie si povzdechne.

ANDIE: Mysli pozitivně, Pacey.

PACEY: Pozitivně jsem myslel asi tak před deseti bytama. Jak těžký může být najít slušný místo k žití?

Andie na něj pohlédne s panikou v očích.

ANDIE: Proč jsi to říkal? Všichni ví, že když řekneš: 'jak těžký může být', zmenšuješ svý šance, že toho cíle dosáhneš!

Pacey na ní upře zrak.

PACEY: Víš, jsi moc roztomilá, když panikaříš.

ANDIE: Já NEPANIKAŘÍM!

Andie zavře oči, v duchu se proklíná.

ANDIE: Dobře... dobře, tak panikařím. Ale Pacey... já fakt, fakt chci, abysme měli vlastní byt.

PACEY: To já taky, zlato. A budeme mít... jenom to dá nějakou práci.

Andie se usměje.

ANDIE: Vážně?

PACEY: Jistě. Věř mi.

Políbí se.

ANDIE: Víš co... u tamtý restaurace byl fakt hezkej byt.

PACEY: Veď mě.

Vyrazí po ulici.

*****

Nahoře na Empire State Building. Jack a Jen pozorují dalekohledy město.

JACK: Páni! Člověk by si myslel, že dospělýmu ti bude připadat menší. Pokud něco, New York vypadá větší.

JEN: Myslíš? Já mám radši malý. Není to tak zastrašující.

Jack si povzdechne.

JACK: Tos nikdy neslyšela rčení 'všude dobře, doma nejlíp'?

JEN: Pokud ti to neva, Toto, radši bych si chytla nejbližší tornádo zpátky do země Oz.

Jack se zasměje.

JACK: Víš, co si myslím?

JEN: Povězte, pane Freude!

JACK: Myslím, že se bojíš.

Jen si odfrkne a obrátí oči v sloup.

JEN: Jak jsi na to přišel? A mám pravdu, víš? Půjdu tam a mý rodiče budou přesvědčený, že jsem se ani trochu nezměnila.

JACK: Ne, přesně naopak, Jen. Bojíš se, že se změnili oni.

Jen na něj zmateně pohlédne.

JACK: Srovnej si, jaká jsi byla, když ses přistěhoval do Capeside, a jaká jsi teď.

JEN: No, mám lepší účes. Vycházím s babičkou. Nejsem každou druhou noc opilá...

JACK: ...a máš přátele. Skutečný přátele, ne ty pitomce, co s tebou jsou jenom proto, aby si užili, nebo proto, že jsi populární. Máš lidi, co při tobě bez ohledu na všechno zůstanou, a tvý rodiče to uvidí. Zamysli se na chvíli. Když ses za ten krátkej čas mohla tolik změnit ty, možná mohli i oni.

Jen na něj na chvíli pohlédne.

JEN: Páni! Ty jsi mě k tomu fakt přemluvil, Dawsone... ale copak jsi proved s Jackem?

Jack se zasměje.

JACK: Hele, už jednou jsem ho pokořil, vzpomínáš? I vážený pan Leery se dá překonat. Tak jdem?

Jen přikývne.

JACK: Fajn. Protože se nemůžu dočkat, až se seznámím s tvýma rodičema a řeknu jim, jaká je jejich dcera skvělá kamarádka.

Do sebe zavěšení zamíří ke schodišti.

*****

Zpět u Leeryových. Dawson a Joey jsou usazení v na pohovce. Naproti nim je z křesel pozorují Bessie a Gale. Mitch, Mike a Bodie stojí vedle a také na ně hledí.

Mitch zavrtí hlavou.

MITCH: Nechápu to... Měl jsem si toho všimnout dřív. Opravdu jsem tak slepý?

JOEY: Máte to v rodině.

Mitch na ní ukáže.

MITCH: S tebou nemluvím, mluvím s ním!

Pohlédne na Dawsona.

MITCH: Dawsone, co jsem ti říkal?

Dawson se usměje.

DAWSON: Miluj, ale braň se?

Zmatení Mike a Bodie na sebe pohlédnou.

BODIE: Nemá to být...

MITCH: (rychle) Já vím, jak to má být!

GALE: Kolikrát jste vy dva, ehm...?

Dawson zčervená.

DAWSON: Dvakrát.

JOEY: Nepočítá se to jako jednou, když je to v tu samou noc?

BODIE: Bylo by to dvakrát, kdybyste šli nejdřív k nám.

Bessie pohlédne na svého přítele s otevřenými ústy, pak se otočí k Joey.

BESSIE: Fajn... vtipkuj. Tak ty si myslíš, že je to vtipný. Řekla bych, že po tom strachu, co jsi nedávno prožila, budeš vědět víc.

Mitch a Gale upřou na Bessie zraky.

GALE: Jakým strachu?

BESSIE: Kolem zkoušek si Joey myslela, že je těhotná. Řekla mi to a já zjistila, že jsou to jenom nervy.

MITCH: A to jsi až do TEĎ čekala, než nám to řekneš?

BESSIE: Myslela jsem, že to víte. Myslela jsem, že vám o tom Dawson řekne.

Všichni tři se otočí na Dawsona.

DAWSON: Nepovažoval jsem to za nutný.

BESSIE: No, to ale očividně bylo!

Dawson pohlédne na Bessie.

DAWSON: Co je tohle, spiknutí? Tati, vzhledem k tomu, jak se s mámou každodenně chováte, jsem překvapenej, že k tomu máš co říct.

Gale zrudne.

GALE: Zlato, byla bych radši, abys takové věci neříkal, když tu máme hosty.

Dawson si odfrkne.

DAWSON: Takže není v pořádku před ostatníma diskutovat váš sexuální život, ale s mým to v pořádku je?

GALE: To je jiný.

DAWSON: A jak to?

MITCH: Nelíbí se mi myšlenka, že můj syn provozuje předmanželský sex pod mou střechou.

JOEY: No, předmanželskej už moc dlouho nebude!

Když to uslyší, Mitch, Gale, Bessie a Bodie vytřeští na Joey oči. Joey si uvědomí, co udělala, a rychle si přikryje dlaní ústa.

Dawson frustrovaně zavře oči.

DAWSON: (sarkasticky mumlá) To bude sranda...

Gale stočí zrak na Joeyinu ruku a všimne si prstenu. Joey si jí rychle přikryje druhou.

GALE: (šeptá) Ach můj bože.

Dawson si uvědomí, že musí něco rychle udělat, a dá Joey ruku kolem ramen.

DAWSON: Jo. Mami... tati... Joey a já... No, jsme zasnoubený.

Joey přikývne.

JOEY: Jo.

Všem se nedostává slov. Všem kromě Mika, který si úlevně oddechne.

JOEY: No... řekněte něco!

Mitch konečně najde hlas.

MITCH: A... to jste udělali, aniž byste o tom řekli svým rodičům?

Mike postoupí vpřed.

MIKE: Ne tak plně. Já to věděl.

Mitch, Gale a Bessie na něj pohlédnou.

BESSIE: Tati?

MITCH: Proč jsi jim to nerozmluvil?

MIKE: To nebylo na mně. Jsou dospělí. Můžou činit vlastní rozhodnutí.

MITCH: To bych se na to podíval!

DAWSON: My jsme pořád tady, víš?

Mitch se otočí na Dawsona.

MITCH: Dawsone, máš zaracha.

Dawsonovi poklesne čelist.

DAWSON: Za co?

MITCH: Že ses oženil bez mýho dovolení.

Joey si povzdechne.

JOEY: My se nevzali. Jenom zasnoubili.

MITCH: Tak fajn. Že ses zasnoubil bez mýho dovolení.

Joey zasténá a vstane.

JOEY: Půjdu pryč, než to ještě zhorším. Zatím, Dawsone.

Zkusí odejít, ale Bessie jí zastaví.

BESSIE: Ty nikam nejdeš, Joey!

MIKE: Joey, jdi domů. Postarám se tu o to.

Bessie se k němu nevěřícně otočí.

BESSIE: Nemůžeš...

MIKE: Ty jsi její sestra, já její otec! Já rozhoduju!

Mitch se otočí k Dawsonovi.

MITCH: Dawsone, jdi nahoru.

DAWSON: Ale...

MITCH: Nahoru. Hned!

Dawson vstane. Projde kolem otce, přičemž ho 'náhodou' strčí do ramene, a pak zamíří nahoru do svého pokoje.

Joey rychle odejde z domu. Jakmile jsou pryč, Mitch a Mike se na sebe otočí.

*****

Dawsonův pokoj. Dawson tam vejde a posadí se na postel. Pak od okna zaslechne zvuky.

Otočí se a spatří vlézt dovnitř Joey.

JOEY: Čau.

Dawson se usměje.

DAWSON: Čau.

Joey se posadí vedle něj.

JOEY: Dobře, přiznávám to. Měl jsi pravdu. Vyšilovací festival.

DAWSON: Vždycky můžem utéct a vzít se tajně, víš?

Joey se napůl usměje.

DAWSON: Myslím to vážně. Jen ty, já, Pacey, Andie, Jack a Jen.

JOEY: A můj táta, nezapomeň.

DAWSON: Jo, on taky. Nemůžu uvěřit, že jsi mu o tom řekla. Kdy to bylo?

JOEY: Když jsi mi to řek. Ještě než jsem řekla ano. Byla jsem zmatená, tak jsem se ho zeptala, co si o tom myslí. Neodsuzoval mě, ani mi neřek, co odpovědět. Jen naslouchal.

Dawson se usměje.

DAWSON: Je to ironie, co? Všichni z našich rodin jsou proti, kromě tvýho táty... posledního člověka, od kterýho bys čekala, že bude na naší straně.

Joey na něj pohlédne.

JOEY: Máš pravdu, je to divný. A tak trochu to sedí.

DAWSON: Řekl by, že se mi bude líbit mít ho v rodině.

Na chvíli udělají pauzu.

JOEY: Mně se to taky líbí.

Nakloní se a políbí se.

*****

New York. Jack a Jen vystoupí z taxíku, který zastavil u obří vily.

Jack na budovu překvapeně pohlédne.

JACK: To nemůže být ono.

JEN: Vinna a usvědčena.

JACK: Páni!

Jen se zařehoní.

JEN: Jsi takovej měšťák.

JACK: Zapomínáš, že jsem byl kdysi bohatej. Ale neočekával jsem, že jsi ty. Zdá se, že toho máme společnýho víc, než jsme si mysleli.

Jen zaklepe na dveře.

JEN: Pokud půjde do tuhýho, vzpomeň si, že jsou starý. Zmáknul bys je.

JACK: Ale jdi ty...

V té chvíli se dveře otevřou. Vyjde muž v obleku.

MUŽ: Jen?

Jen se přinutí k úsměvu.

JEN: Čau, tati.

Pan Lindley jí úsměv oplatí a pak pohlédne na Jacka.

PAN LINDLEY: A tohle je...

JACK: Á. Jack... Jack McPhee.

PAN LINDLEY: Jsi příbuzný s Joem McPheem?

JACK: Jo, to je můj táta.

PAN LINDLEY: Vážně? No, vítej u Lindleyových.

Potřesou si rukama.

PAN LINDLEY: Tvá babička říkala něco o tom, že přijedeš na návštěvu, Jennifer, ale tady o tvém klukovi se nezmínila.

Jen vykulí oči.

JEN: Moment... klukovi? Jack je...

JACK: Zdá se, že to prasklo. Je to problém?

PAN LINDLEY: Ne, pokud nebudeš něco zkoušet v mém domě, chlapče.

Jen na Jacka nervózně pohlédne.

JEN: Pochybuju, že to bude problém...

*****

Potterovic penzion. Bessie uklízí v kuchyni, když vtom tam vstoupí Dawson a Joey.

Joey na svou sestru nervózně pohlédne.

BESSIE: (hořce) No, jestlipak to není šťastný páreček...

Joey si skousne ret.

DAWSON: Jo, co kdybys ses mrkla na hosty nebo tak? Chci si na chvíli promluvit s Bessie.

Joey na něj pohlédne a pak přikývne. Odejde.

Jakmile je pryč, Dawson přistoupí k Bessie.

DAWSON: Poslechni. Řekl bych, že ti dlužím vysvětlení.

Bessie na něj pohlédne.

BESSIE: Víš co, Dawsone? Vždycky jsem tě měla ráda. Když mi bylo šestnáct a přišli mi kámoši, vždycky jsi Joey zabavil. Vždycky ses o ní staral, když to potřebovala. Byl jsi tu, když zemřela máma. Když šel táta do vězení. Minulej rok jsem pořád doufala, že si vybere tebe a ne Paceyho. Ne proto, že bych mu nevěřila, což nevěřila, ale protože jsem věděla, že bys ses z jí nepokoušel udělat někoho, kým není. Nesnažil by ses mi jí vzít.

Zhluboka se nadechne.

BESSIE: Od tý doby, co máma zemřela, jsem si vždycky myslela, že je Joey má druhá šance. Tolik se mámě podobá, že když je okolo, mám pocit, jako by tu máma s náma pořád byla. Já vím, že jí neublížíš, ani jí neopustíš, ani nic takovýho. Takový nejsi. Ale já... já jsem asi sobecká. Nechci jí ztratit.

Dawson jí dá ruku na rameno.

DAWSON: No, neztratíš. Věř mi. Bessie, já nemám v úmyslu tě o ní připravit. Ale... jakmile léto skončí, odejde, ať už se mnou nebo beze mě.

BESSIE: (šeptá) Já vím.

DAWSON: Ale miluju jí, celým svým srdcem. A to, že se vezmene, jí nevezme její rodině. To já se k ní zkusím přidat. Jenom doufám, že mě budeš ochotná přijmout.

Bessie na něj na chvíli pohlédne.

BESSIE: Vždycky jsem chtěla mladšího brášku.

Dawson se usměje.

DAWSON: Pojď sem...

Obejmou se.

*****

Později před penzionem. Na příjezdové cestě zastaví Potterovic náklaďáček. Vystoupí z něj Pacey a Andie a zamíří k domu.

ANDIE: No?

PACEY: Líbil se mi.

Andie ho obejme.

ANDIE: Vážně?

PACEY: No dobře, uznávám, že bude potřebovat nějaký úpravy. Trošku barvy, možná menší fotbalovej stůl.

Andie přivře oči.

ANDIE: Fotbal?

PACEY: Dobře, tak teda ping-pong!

ANDIE: Pacey, ten byt není tak velkej, abys tam moh dát fotbalovej stůl.

PACEY: Nebo ping-pongovej...

Andie obrátí oči v sloup.

ANDIE: To je jedno.

PACEY: Kuchyně. Víš, mám plán. Když budem jíst venku, tak-

ANDIE: Pacey?!

PACEY: Co je?

V té chvíli vyjde z domu Joey.

JOEY: Čau, lidi. Jak je?

ANDIE: Našli jsme byt. V Bostonu.

Joey se usměje.

JOEY: To je skvělý. Kdy se stěhujete?

PACEY: Za dva týdny. Dělo se tu něco zajímavýho, zatímco jsme byli pryč?

Joey se jim to chystá říct, ale pak se zarazí.

JOEY: Jako obvykle.

ANDIE: Koukání na filmy.

JOEY: Jo... koukání na filmy...

*****

Zpět u Leeryových. Mitch a Gale jsou v obýváku a povídají si.

Dawson tam vejde a přistoupí k nim.

DAWSON: Mami? Tati?

Vstanou.

MITCH: Dawsone? Poslechni...

DAWSON: Ne, ty poslechni. Mám vás oba moc rád. Ale Joey taky.

Mitch si založí ruce.

DAWSON: Tohle není impuls. Přemýšlel jsem o to, analyzoval jsem to, lámal jsem si s tím přes tejden hlavu. Tohle chci a nic, co řeknete, nebo uděláte, můj názor nezmění. Já se s ní ožením, s vaším či bez vašeho souhlasu.

Dawson se otočí a odejde nahoru. Mitch a Gale tam jen stojí.

Gale se otočí ke svému manželovi.

MITCH: No?

GALE: Zdá se, že budeme muset uspořádat svatbu.

*****

Nahoře v Dawsonově pokoji. Dawson leží na posteli a hledí do stropu.

Náhle se mu na tváři objeví úsměv.

*****

Potterovic penzion. Joey klidně spí s úsměvem na tváři ve své posteli.

V otevřeným dveřích pokoje stojí Mike a dívá se na ní. Hrdě se usmívá.

Zatmívačka a závěrečné titulky.

Pokračování příště...