|
Dům Chrise Wolfea. Když Chris vejde do svého pokoje, spatří tam sedět před televizí Adrienne.
CHRIS: Co tady děláš?
Adrienne se na něj nepodívá.
ADRIENNE: Ty jsi samý překvapení. Myslela jsem, že na holkách ve svým pokoji sis vybudoval reputaci.
CHRIS: Jo, ale obvykle jsem v něm taky.
Chris se posadí na postel.
ADRIENNE: Ať tě to ani nenapadne.
Chris se jen zasměje.
CHRIS: Na co koukáš?
ADRIENNE: Do toho ti nic není.
Na obrazovce se rozběhnou úvodní titulky a Chris dostane odpověď.
CHRIS: Roswell? Neříkej mi, že se koukáš na Roswell?
ADRIENNE: A co má jako bejt?
CHRIS: Jen jsi mi nikdy nepřišla jako někdo, koho by to mohlo zaujmout.
ADRIENNE: Proč by ne? Hlavní hrdina je kus.
Chris obrátí oči v sloup.
CHRIS: Ale prosím tebe.
V televizi náhle vejde do záběru Max. Kamera švenkne s Chrise na televizi a zase zpět.
CHRIS: On? Podívej se na něj. To umí jenom dva výrazy nebo co? A ty uši? Vypadám líp než on.
ADRIENNE: To sotva.
Pokračují ve sledování seriálu. Na obrazovce si Max začne povídat s Liz, která upustí košíček jahod. O chvilku později se spolu začnou líbat.
CHRIS: Ajajaj! Na druhou stranu, ta bruneta, co mu strká jazyk do pusy, tak TA je kus.
Adrienne na něj pohlédne.
ADRIENNE: To nemyslíš vážně.
CHRIS: Proč by ne?
Kamera se přesune z obrazovky zpět k Adrienne.
ADRIENNE: Ale no tak...
Adrienne si dá posměšně ruce na srdce.
ADRIENNE: (posměšně) Ach běda mi. Jsem jen chudá holka z malého města, která je o tooooolik chytřejší než všichni ostatní a nemůže být se svou 'spřízněnou duší', protože to by bylo taaaaak špatný, takže jsme 'jen přátelé'. Ona-ona je jak Dawson Leery v sukních.
CHRIS: S tvým vzhledem.
Adrienne se začíná zlobit.
ADRIENNE: Já NEVYPADÁM jako ona.
CHRIS: Když to říkáš.
ZAČÍNÁ ÚVODNÍ PÍSEŇ
CHRIS: Nebyla tam taky ňáká blondýna?
ADRIENNE: Ugh, to mi ani nepřipomínej. Ta malá děv-
CHRIS: Je to jenom seriál. Moc to prožíváš...
Náhle se Chris upřeně zahledí na obrazovku.
CHRIS: Páni.
ZAČÍNAJÍ ÚVODNÍ TITULKY
Divadelní sál v Capesideské střední. Dawson a Joey sedí za malým stolkem a na pódium vycházejí různí lidé.
KENNY: Uf... "ty o mně nevíš nic, chlape!" Počkejte chvilku, nemělo by to být 'ty o mně nic nevíš'?
Dawson si povzdechne.
DAWSON: Další!
Později, na pódium vejde Matt Caulfield.
MATT: "Poslouchej, ty abstraktní expresionisto." Co je sakra abstraktní expresionista?
Joey obrátí oči v sloup.
JOEY: Najdi si to.
MATT: Takhle lidi normálně nemluví, že ne?
DAWSON: Další!
Později...
GRANT: (se shakespearovským přízvukem) "Souhlasím, že jsi byl slepý, můj dobrý příteli."
JOEY: Další!
A později...
WARREN: (ukáže na papír) Co je tohle?
DAWSON: Další!
A později...
KLUK: Kdy dostanu zaplaceno?
Na tvářích Dawsona a Joey se objeví zaražené pohledy.
DAWSON & JOEY: Zaplaceno?
Kluk se zazubí a přikývne.
DAWSON & JOEY: Další!
*****
Venku, o něco později.
DAWSON: Ach jo, tohle je absolutně nejhorší část z celýho filmování. Obsazování. Vždycky jsem přemýšlel, proč jsou na to vyčleněný zvláštní lidi. Teď už to vím.
JOEY: Viděl jsi tam ty lidi, Dawsone? Pohybovalo se to od 'netalentovanejch' k 'tupounům'. Další potvrzení mý teorie, že žijeme uprostřed prázdnoty. I já bych hrála líp než oni.
Na Dawsonově tváři se objeví úsměv.
DAWSON: No...
JOEY: To nezkoušej, Dawsone.
DAWSON: Proč ne? Kamera tě zbožňuje.
JOEY: Ale jdi.
DAWSON: A ten kluk za ní rovněž.
Dawson se otočí a usměje se na ní. Joey mu věnuje svůj známý široký úsměv.
JOEY: Dobrej pokus.
DAWSON: Zlepšuju se.
Pokračují v chůzi.
JOEY: Nechápu, proč prostě do tý role neobsadíš toho nejsamozřejmějšího. Ta postava prakticky křičí 'Pacey'.
DAWSON: Uvažoval jsem o tom, vážně. Jen je s tím takovej menší problém.
JOEY: A jakej?
Zaslechnou za sebou hlasy.
PACEY: Hele, zpomal, Andie.
ANDIE: Jé, promiň. Jdu moc rychle? Ublížil sis? Prosím tě, řekni mi, že sis neublížil. Protože doktor říkal, abys chodil opatrně, a já myslela, že jdu opatrně, ale nešla jsem, opravdu mě to mrzí. Protože...
PACEY: Andie, jsem v pořádku. Jenom jsi šla moc rychle.
ANDIE: Á, to jsem ráda. Čau, lidi.
Když Joey vidí, jak k nim Andie vede Paceyho, objeví se jí na tváři úšklebek. Pacey má kolem krku sádrový korzet. Malá upomínka na jejich malou 'rvačku'.
PACEY: Neříkej ani slovo, Potterová.
JOEY: Uf-
PACEY: Ani... jedno... slovo. Čau, Dawsone.
DAWSON: Čau.
PACEY: Tak už jsi našel někoho, kdo by mě zahrát?
DAWSON: Naposledy, ta postava nejsi ty, Pacey.
PACEY: Jo, jasně, že ne. Jsi tak průhlednej, Leery.
DAWSON: Dobře, přiznám, že jsem Jeffa volně založil na tvý osobnosti. Ale existuje spousta režisérů, který dělají totéž. Vem si třeba Spielberga. V 'Blízkých setkáních' založil postavu Richarda Dreyfuse na sobě. Kromě toho, i kdyby to tak bylo, příběh sám o sobě je úplně smyšlenej.
PACEY: Narozdíl od 'Blázince v zátoce', co?
DAWSON: Ty toho nikdy nenecháš, že ne? Andie, je všechno připraveno?
Andie se usměje a vytáhne stoh papírů. Podá je Dawsonovi.
ANDIE: Kamera vypůjčená, modrý plátna a nahrávací studio k použití. Ale nesehnala jsem auto.
PACEY: O to se můžu postarat já.
Dawson se usměje.
DAWSON: Bezva. Jarní prázdniny začínají zítra, takže celý filmování můžem stihnout za týden. Pořád mám ty záběry, co jsme s Joey natočili na tom výletě na začátku roku. Jen je sestříháme pro pozadí a záběry horizontu.
ANDIE: Brácha je pořád hlavní postava?
DAWSON: Jo. Jenom mu musíme najít partnerku.
Joey konečně promluví.
JOEY: A co Jen?
Dawson ztuhne, přes tvář mu přeběhne znepokojení.
DAWSON: Jen?
PACEY: Víš, to není špatnej nápad.
DAWSON: Neřek bych. Jen není tak úplně hereckej typ.
PACEY: Haló, D-Mane? Říká ti 'Mořská nestvůra z hlubin' něco?
Joey si všimne Dawsonova nejistého pohledu. Pojme podezření.
JOEY: Myslím, že je na tu roli dokonalá.
DAWSON: No, já ne.
Joey se skousne ret.
JOEY: Ehm, proč ne?
DAWSON: Protože... já nevím.
ANDIE: V tomhle se postavím na stranu Joey. A jelikož jsem spoluscénáristka, jsi přehlasovanej.
Dawson si frustrovaně povzdechne.
DAWSON: Fajn.
Pacey se otočí k Andie a zazubí se, nebo se alespoň otočí tak, jak mu to korzet dovolí.
PACEY: To je má holka.
DAWSON: Skočím teď za ní. Nechám jí přečíst pár řádek.
Joey k němu přistoupí.
JOEY: Půjdu s tebou.
Na Dawsonovu tvář se vplíží strápený výraz.
DAWSON: Vlastně za ní půjdu sám. Musíš se včas dostat na směnu do penziónu.
Joey vypadá zmateně.
JOEY: Dobře. Ale...
Než může dokončit větu, Dawson jí políbí na tvář.
DAWSON: Bezva. Zatím, zlatíčko.
Dawson odejde a nechá tam stát Joey se zmateným výrazem ve tváři.
JOEY: 'Zlatíčko'?
Joey se otočí k Paceymu a Andie.
JOEY: Co to bylo?
ANDIE: Co?
JOEY: S Dawsonem se něco děje. Nikdy mi neříká 'zlatíčko'. Zdrobněliny nejsou jeho styl.
Pacey pozvedne obočí.
PACEY: (sarkasticky) Jasně, že ne. A já jsem Emilio Estevez.
JOEY: Ne, myslím to vážně. Člověk by si myslel, že jsou, ale nejsou. Takhle se chová jenom, když něco skrývá.
PACEY: Teď jsi paranoidní.
ANDIE: Možná je jenom natěšenej z toho filmu.
JOEY: Možná...
Z jejího výrazu můžeme říci, že tomu nevěří ani na vteřinku.
*****
Pokoj Jen. Jen se sluchátky na uších sedí na posteli, když vtom někdo zaklepe na dveře.
Jen si sundá sluchátka.
JEN: Dále!
Dawson otevře dveře a vejde dál.
DAWSON: Čau.
JEN: Čau. Co je?
Dawson se na chvíli odmlčí.
DAWSON: No, když jsme obsazovali do filmu, padlo tvý jméno. Andie a Joey mě tak nějak uvrtaly do toho, abych tě požádal zahrát jednu roli.
Jen se zazubí.
JEN: Jaká to je?
Dawson se zhluboka nadechne.
DAWSON: Jsi objekt romantického zájmu hlavní postavy... a hlavní postava je Jack.
Jen povadne tvář.
DAWSON: Promiň. Přišel jsem s výmluvama, proč tu roli nemůžeš hrát, ale nemoh jsem je od toho odradit, aniž bych jim řek pravdu. O tý záležitosti s Jackem.
Jen na něj v obavách pohlédne.
JEN: Ale neudělal jsi to, že ne?
DAWSON: Ne. Ale já... nemůžeš to tajemství držet navěky, Jen. Dříve či později budeš muset...
JEN: Určitě se o to pokusím.
DAWSON: Nemám rád tajemství. Zvláště ne takhle důležitá.
JEN: Jo, jasně, Dawsone. Proto jsi přede mou měsíce držel v tajnosti skutečnost, že mám sestru. Nejspíš bys mi to neřek ani minulý léto, kdybys nebyl emocionálně na dně.
DAWSON: Neobracej to ke mně, jo? Udělal jsem chybu, přiznávám to. Jen ti říkám, že mám svý hranice.
Dawson se otočí ke dveřím.
JEN: Vezmu tu roli.
Dawson se znovu otočí k Jen. Ve tváři má překvapený výraz.
DAWSON: Vážně?
Jen si povzdechne.
JEN: Jo. Nemůžu vzbudit podezření, no ne?
Dawson na chvíli vypadá nejistě, ale pak jí podá nějaký papír a ukáže na jeden odstavec.
DAWSON: Dobře, přečti tohle...
*****
Později. Joey před domem McPheeových připravuje nějaké filmové vybavení. Pacey, který je opodál uvelebený v křesílku, se na ní dívá.
PACEY: Zdá se, že je to těžký.
Joey ho probodne očima.
JOEY: Moh bys pomoct, víš?
Pacey si ukáže na krk.
PACEY: Jsem nemocnej člověk, pamatuješ?
Joey si povzdechne
JOEY: (mumlá) Patetickej.
Pacey si dá ruku k uchu.
PACEY: Prosím? Co to bylo?
JOEY: Už dospěj, Pacey.
ADRIENNE: (mimo obrazovku) Čau, Joey!
Adrienne k ní přijde a Joey zúží oči.
JOEY: Co tady děláš?
Adrienne se usměje.
ADRIENNE: Tvůj kluk mi dal roli.
JOEY: Cože?!
Pacey zkusí vstát.
PACEY: Cože?!
V té chvíli se objeví Dawson s baseballovou čepicí na hlavě a taškou v ruce.
DAWSON: Než něco řeknete, jen mě vyslechněte.
Joey mu věnuje chladný pohled.
JOEY: Ty ses pomát, Dawsone.
PACEY: V tomhle budu muset s Potterovou souhlasit, Dawsone. Co tě to sakra popadlo?
Dawson si dá ruku za hlavu a zkusí to vysvětlit.
DAWSON: Pamatuješ, jak jsi mi předtím říkal, že jsou v tom filmu za postavama skutečný lidi? No, Adrienne sedí na jednoho z nich nejlíp.
JOEY: Cože? Prosím tě, řekni mi, že si děláš srandu. Je zlá, žije, aby trápila ostatní...
Náhle to Joey dojde.
JOEY: Áchhhhhhh.
PACEY: Beru to zpátky, kámo. Abby by byla pyšná. Už ji obsadil Jeffa?
Dawson se usměje.
DAWSON: Když na to přijde... tak ano.
Dawson se otočí a sundá si baseballovou čepici. Pod ní má obarvené tmavě hnědé vlasy. Vyndá z tašky hnědý kabát a obleče si ho.
PACEY: Hej! To je můj kabát.
DAWSON: (zhlubší hlas) Hele, klídek, P-Mane. Jen si ho půjčuju, jasný? Nekradu, půjčuju. Od kámošů si půjčuješ, nikdy nekradeš.
Pacey vytřeští oči, zatímco si Joey rukama zakryje ústa a pokouší se zadržet smích.
DAWSON: (hlubokým hlasem) Hele, co ten pohled, kámo? Víš, že jsem ochotnej prodat duši za sebemenší šanci dostat to, co chci.
Dawson vyšvihne Paceyho známý úsměv od ucha k uchu a Joey se konečně rozesměje.
PACEY: Tohle já rozhodně nejsem.
Dawson se rozesměje.
DAWSON: Já vím... to je Jeff.
PACEY: Tohle není zábavný, Dawsone, nemůžeš hrát ve vlastním filmu.
DAWSON: Říká kdo? Gibson to udělal a Costner taky. Alfred Hitchcock si hodil štěk v každým svým filmu, takže nechápu, proč bych si nemoh zahrát jednu z vedlejších postav.
PACEY: Hele, proč se nemůžu hrát já?
Joey si odkašle a ukáže na Paceyho korzet.
JOEY: Jsi 'nemocnej člověk', pamatuješ?
DAWSON: Pacey, slibuju, že vylíčím tu nejlepší verzi Jeffa, jakou jen svedu.
PACEY: Jo, no, jenom ze mě neudělej nějakýho cvoka ani nic takovýho.
Dawson se usměje.
Pak sáhne do tašky a vytáhne megafon.
DAWSON: (do megafonu) NA MÍSTA, LIDI!
Náhle se všichni přiženou na plac. Přijede auto, řídí ho Jack.
Dawson dojde k autu a naskočí do něj.
DAWSON: SVĚTLA!
Rozsvěcují se reflektory.
DAWSON: KAMERA!
Za kamerou Joey zaostří objektiv. Pak si všimne Jen, která se opírá o nedaleký strom. A toužebně zírá na auto?
Joey si skousne ret a pak znovu zaostří kameru.
DAWSON: A AKCE!
Začnou hrát.
JACK: Zešílel jsi a ty to víš. Ne, beru to zpátky, já jsem zešílel, že tě vůbec poslouchám.
DAWSON: Ale no tak, chlape. Viděl jsem, jak se na tebe kouká. Jestli si myslíš, že...
JACK: Na tomhle výletě jsme měli uniknout našim problémům, ne, Jeffe? 'Problémy' znamenaj 'problémy s holkama'. Nepotřebuju, abys naznačoval, že jediná holka, s kterou mám platonickej vztah, ke mě nějak možná něco cítí.
DAWSON: Ne 'možná cítí', kámo, 'cítí'. Jenom jsi příliš slepej, než abys to viděl.
JACK: Á, a hádám, že ty 'vidíš' všechno, co?
Dawson se zazubí.
DAWSON: Abych ti řek pravdu, tak myslím, že to vidí celý město.
A u stromu si Jen povzdechne.
*****
Později ve skladišti, kde má Pacey svou loď. Jen tam osamotě stojí.
Náhle tam vejde Dawson.
DAWSON: Čau.
Jen se usměje.
JEN: Už je čas, co?
Dawson na ní pohlédne.
DAWSON: Jsi si jistá, že to chceš podniknout? Zahrnuje to...
JEN: ...polibek, já vím. Četla jsem scénář, pamatuješ?
DAWSON: Jen, prostě mu to řekni.
JEN: Nemůžu...
Aniž si toho všimnou, ve dveřích se objeví Joey.
JEN: Máš tušení, jakej je to pocit tohle k někomu cítit, když je s někým jiným?
DAWSON: Já vím, jak se cítíš, Jen. Bože, vím přesně, jak se cítíš. Ale nerad Joey takhle lžu. Pořád si musím vymýšlet nějaký výmluvy...
Joey se zhluboka nadechne, v očích se jí zračí hrůza.
JEN: Proč pořád mluvíš o Joey, hm? To já tam musím natočit ten polibek. A ty tam budeš celou dobu stát a vědět to.
DAWSON: Kéž bych jenom měl pro tebe odpověď.
Joey se rychle otočí a se slzami v očích odejde.
JEN: Myslím, že mám jen strach.
DAWSON: Sjedeme to napoprvý, jo? Pak už to bude za náma.
JEN: Jo... pak to všechno bude za náma.
Dawson se vydá na odchod, ale pak se zastaví.
DAWSON: Sama jsi to řekla, Jen. Ignorování touhy jí jenom posiluje.
Než může Jen odpovědět, Dawson odejde.
*****
Venku. Dawson míří na plac, ale pak zpoza jednoho stromu zaslechne vzlyk.
Dojde tam a spatří tam sedět Joey. Pláče.
DAWSON: Joey?
Joey k němu vzhlédne, oči má zarudlé.
JOEY: Jo?
DAWSON: Ty brečíš? Co... co se děje?
Joey vstane a věnuje mu svůj nejlepší rozzlobený výraz.
JOEY: Ty víš zatraceně dobře, co se děje.
Dawson vypadá zmateně, nechápe to.
JOEY: Jo, tvý malý 'tajemství' je venku. Slyšela jsem všechno.
DAWSON: Můj rozhovor s Jen ve skladišti?
JOEY: (šeptá) Jak jsi mi to moh udělat?
DAWSON: Joey, tady nejde o tebe...
JOEY: NEJDE O MĚ??? Tys mě PODVED, Dawsone! Jak si opovažuješ myslet, že...
Dawson vytřeští oči.
DAWSON: COŽE jsem udělal?! Joey... Joey, o čem to sakra mluvíš?
JOEY: Nehraj si na blbýho, slyšela jsem vás, chovali jste se, jako byste byli oběti. 'Malá Joey Potterová' ti nedala, cos chtěl, tak ses musel vyspal s tou blonďatou buchtou, co?
Na Dawsonově tváři se objeví úsměv.
DAWSON: Počkej... počkej chvilku. Ty si myslíš, že jsme se spolu s Jen... vyspali?
Joey přikývne.
Následující věc, kterou vidíme, je Dawson držící se smíchy za břicho.
DAWSON: Ježíši... hahaha... to je prostě...
Zmatená Joey na něj pohlédne.
JOEY: Jsem ráda, že si myslíš, že je to tak směšný.
Dawson se přestane smát a jeho tvář znovu zvážní.
DAWSON: Jo, počkej. Ona nemluvila o mně. Mluvila o Jackovi.
Joey vytřeští oči.
JOEY: O Jackovi? Co...?
DAWSON: Je do něj zamilovaná. Řekla mi to, ale požádala mě, abych to nikomu neříkal. Ani tobě.
Joey neví, co na to říct.
JOEY: Já... slyšela jsem vás a myslela jsem si, že...
Studem se odvrátí.
DAWSON: Ach, Joey...
Dawson kolem ní dá ruce a zezadu jí obejme.
JOEY: Když jsem vás slyšela, vyděsila jsem se. Myslela jsem, že tě ztrácím.
DAWSON: Je to v pohodě.
Joey si úlevně oddechne
JOEY: Asi jsem patetická, co?
Joey se k němu otočí.
DAWSON: Joey, jsi spoustu věcí. Paličatá jako mezek, náladová, tvrdošíjná a cynická. Ale patetická? Ani za milion let.
Joey se napůl usměje.
JOEY: Cos myslel tím 'paličatá jako mezek'?
DAWSON: Za tohle zaplatím, co?
JOEY: Máš štěstí, že se mi tak ulevilo, jinak bys to pěkně schytal.
Dawson se usměje.
DAWSON: Pojď... musíme natočit film.
Společně dojdou ke štábu.
*****
Později. Slunce se chýlí k západu a Jack a Jen se připravují na svou scénu.
DAWSON: Dobře, lidi, tohle je poslední scéna. Chceme mít v záběru západ slunce, takže to sjedeme napoprvý. Jedem.
Kamera se rozjede.
JACK: Čau.
JEN: Čau.
Jack předstírá, že se na chvílí zamyslí.
JACK: O tom dřívějšku...
Jen se odvrátí stranou.
JEN: Prostě na to zapomeň. Bylo to hloupý.
JACK: Zapomeň na to? Kate, nemůžeme předstírat, že se to nestalo. Musíme se s tím...
Jen se k němu zlostně otočí.
JEN: Proč ne, Kevine? To přece děláš vždycky, ne? Zametáš věci pod práh a doufáš, že zmizí, ne?
Jack na ní pohlédne.
JACK: Jak dlouho? Jak dlouho tohle cítíš?
Jen se nervózně zasměje.
JEN: (šeptá) Tak dlouho, jak si jen pamatuju.
Jack má šokovaný výraz.
JACK: (smutně) Ach, Kate...
V očích Jen se objeví slzy.
JEN: Máš tušení, jaký to je? Něco takovýho cítit k někomu, kdo na tebe myslí jenom jako na kámošku?
Joey má za kamerou dobrý pohled na Jeninu tvář. Spolu s Dawsonem vědí, že to Jen tak úplně nehraje.
JEN: No, řeknu ti co. Je to děsný.
JACK: (šeptá) Jo. Jo, je. Možná nejsem nejchytřejší, nebo nejsilnější, nebo kluk, co na konci dne získá svou dívku. Možná jsou všechny ty mý sny jenom předzvěst pádu a možná budou lidi jednoho dne stát frontu odtud až do LA, aby mi to řekli. Ale vím, kdo jsem. Myslím, že mám jen strach.
JEN: Z čeho?
JACK: Ze změny. Že učiním rozhodnutí a už nikdy ho nebudu moc vzít zpátky. Ta myšlenka mě děsí, Kate.
Jen se zhluboka nadechne.
JEN: Možná, že o tomhle je život, víš? O podstupování rizika. Protože já jen vím, že ať už pro tebe chystá budoucnost cokoli, bude to lepší, než sis kdy představoval.
Jack se usměje.
JACK: Ne pokud v ní nebudeš ty.
Jen trochu pootevře ústa.
Za kamerou Dawson pohlédne na Paceyho.
DAWSON: Hudba?
PACEY: Hotovo!
DAWSON: Andie, spusť rozprašovače.
Andie se usměje a pak za sebou otočí kohoutkem.
V té chvíli rozprašovací systém spustí. Jen vykřikne.
JACK: Jeffe! Až mi přijde ten kluk 'nenamoč se' pod ruku... Moooooc zábavný.
Jen a Jack se zasmějí. A pak Jack na Jen upřeně pohlédne.
JACK: Možná to za to stojí.
JEN: Co za co stojí?
JACK: To riziko. Přinejmenším v to doufám.
Pak se nakloní a políbí jí.
Jak se líbají, jedna z kamer vyjede nahoru.
DAWSON: A... STŘIH!
Jack a Jen přeruší polibek.
DAWSON: A hotovo.
Jack se otočí k Jen.
JACK: Páni!
Jen se téměř červená.
JEN: Jo...
JACK: Jen, to bylo úžasný. Bylo to tak skutečný. Na okamžik mi připadalo, že vůbec nehraješ.
JEN: Jo... jasně. No, taky jsi nebyl špatnej.
Joey je sleduje a v očích se jí zračí smutek.
*****
Později ten večer. Dawson a Joey jsou u něj v pokoji, společně sedí na posteli.
DAWSON: No, filmování skončilo. Ještě pořád musím přidat nějaký vnitřní monology. Pak do toho hodím ty záběry z minulýho podzimu. Musí říct, že to byl úspěšnej projekt. Jsem rád, že tentokrát jsi tím procházela se mnou.
Joey se na něj usměje.
JOEY: Já taky.
Joey vstane z postele a dojde k oknu. Odtamtud vidí Jen, která osamoceně sedí na molu.
JOEY: Někdo by si s ní měl jít promluvit.
Dawson si povzdechne.
DAWSON: Zkoušel jsem to. Chce být sama.
Dawson přistoupí k Joey.
JOEY: Je to smutný, víš? Jack je gay, neexistuje sebemenší šance, že...
DAWSON: Jo, když se nad tím zamyslíš, je to dost tragický.
Oba se posadí na podlahu.
JOEY: Asi to fakticky dává věci do perspektivy, co? Takhle jí vidět a to jsem se bála o sebe?
DAWSON: Nebuď na sebe tvrdá, Joey. Nevěděla jsi to.
JOEY: Takhle přesně vím, jaký mám štěstí. Že mám nejlepšího přítele, který mě miluje natolik jako já jeho.
Dawson jí věnuje vřelý úsměv, téměř se červená.
JOEY: Neměla by tím procházet. Není to fér.
DAWSON: Joey, pamatuj, že jsem samozvaný optimista. A stejně říkám, že život není fér. Klaďasové vždycky nevyhrajou, zemřou nesprávní lidé a hrdina vždycky svou dívku nezíská. Ale já si myslím, že nakonec se všechno vyřeší samo. Stačí jen doufat. To a mít při sobě pár přátel.
Joey se napůl usměje a Dawson se nakloní, aby jí políbil.
JOEY: Uf... Dawsone?
Dawson se zarazí.
DAWSON: Co?
JOEY: Jestli mě políbíš, zbav se těch 'Paceyovských vlasů'. Je to prostě až moc divný.
Dawson se zasměje a nasadí se režisérskou čepici.
DAWSON: Lepší?
JOEY: Mnohem.
Začnou se líbat.
Zatmívačka a závěrečné titulky.
Pokračování příště...
| 
