Cesta zpět: Epizoda 412 - Život je krásný

Dawsonův pokoj. Dawson a Joey sedí na posteli a Pacey sedí na podlaze. Dívají se na televizi, kde končí 'Život je krásný'.

PACEY: Víš, pro jednou s tebou budu souhlasit, Dawsone. Dobrej film.

DAWSON: Jimmy Stewart v nejlepší formě.

Joey vypne televizi.

JOEY: No, ačkoli jsem šťastná, že spolu taky pro jednou souhlasíte, přála bych si, abych se mohla na svátky těšit.

DAWSON: Cože? Naše každoroční promítání vánočních filmů ti k navození sváteční nálady nestačí?

JOEY: O to nejde, Dawsone. Jde jenom o to, že tohle je tady nejspíš můj poslední rok, poslední vánoce, který strávím v Capeside. Zábavný, vždycky jsem se chtěla z tohohle města dostat a teď nechci odjet.

PACEY: Myslím, že ti uniká zřejmej důvod, Potterová.

JOEY: (sarkasticky) A to je co, moudrý a vznešený pane Wittere?

PACEY: Tohle je nejspíš poprvý, co je za posledních pět let tvůj táta na vánoce doma, ne?

Joey neodpoví.

DAWSON: Poslechni, Joey, nenech se tím dostat.

PACEY: Jo, podívej se na to ze světlý stránky. Před pár měsícema bys nás tady s Dawsonem ve stejným pokoji neviděla bez toho, abysme se navzájem nepokoušeli zabít.

JOEY: Jasně, to je pravda.

DAWSON: Co je to s tebou, Pacey? Nikdy předtím jsi nebyl takhle pozitivistickej.

PACEY: Asi se prostě dostávám do sváteční nálady.

Joey dojde k oknu.

JOEY: Prej nálady. Ani nesněží. Asi jsem sentimentální, ale vždycky jsem si spojovala sváteční náladu se sněhem.

DAWSON: Já taky. Bez toho to prostě není ono.

Pacey vstane.

ZAČÍNÁ ÚVODNÍ PÍSEŇ

PACEY: Víte co? Dospěl jsem k rozhodnutí. Ujistím se, vzhledem k tomu, že tady nemusíme příští rok bejt, že budem mít dokonalý svátky.

DAWSON: Dokonalý svátky?

PACEY: Jo. Víš, kaštany, otevřenej oheň, velkej stromek, cukroví, zpívání.

JOEY: Cože? Žádný dárky?

PACEY: Neboj. Vím přesně, co vám dát.

DAWSON: Jakto?

PACEY: Prostě řekněme, že vím, co oba chcete

Pacey vyleze oknem ven.

*****

Capesideská střední. Studenti jsou u skříněk a chystají se na zimní prázdniny.

*****

Ředitelna. Ředitel Green je tam s Mitchem a Mikem.

ŘEDITEL GREEN: No, musím říci, že až dosud to byl velmi úspěšný školní rok. A to jsme teprve v polovině. A dlužím za to vám dvěma.

MITCH: To nic nebylo, vážně. Jen dělám svou práci.

MIKE: Já dlužím vám. Konec konců jste to byl vy, kde mě dostal ven.

ŘEDITEL GREEN: Neprodávejte se pod cenou, pane Pottere. Vypadá to, že vaše náprava měla ve škole dost pozitivní vliv. Víte, že se počet mladistvých delikventů od vaše příchodu radikálně snížil?

Do ředitelny vejde Pacey.

ŘEDITEL GREEN: My o vlku... Ahoj, Pacey. Čemu dlužím za tohle vyrušení?

PACEY: Jen jsem přišel přihodit do placu jeden nápad.

MITCH: Spusť.

PACEY: Dobře, jde o tohle. Tohle byl dost úspěšnej rok, ne? Chci říct, že tady pan ředitel byl vzat a odebrán a nakonec zase vzat na milost. Nemluvě tady o našem napraveným drogovým baronovi.

MIKE: Baronovi? Víc než přeháníš.

PACEY: Jen mě vyslechněte, jo? No, myslel jsem, že bysme to měli nějak oslavit. A jaká je k tomu vhodnější doba než starý dobrý vánoce.

MITCH: Vánoční večírek?

PACEY: Nejen vánoční večírek, vánoční extravaganda. U vás doma, je tam dost místa. Stromek, velká večeře, dokonce i vánoční odrhovačky.

MITCH: To se mi líbí.

MIKE: Já ti nevím.

MITCH: No tak, bude zábava. Popřemýšlej o tom.

MIKE: Přemýšlel jsem o tom a ten obrázek není moc pěkný. Vzpomínáš na poslední vánoční párty, kterou jsi organizoval?

MITCH: To bylo před dvaceti lety.

MIKE: Jo, a pořád nemůžu tu katastrofu dostat z hlavy.

MITCH: Už žádný dohadování, je rozhodnuto. Budeme mít vánoční večírek.

V tu chvíli vejde do ředitelny Dawson.

DAWSON: Co se to tu děje?

MITCH: Právě ten člověk, kterého jsem chtěl vidět. Dawsone, co bys řekl na velký vánoční večírek v našem domě?

DAWSON: Ehm, tati, pamatuješ si na poslední slavnostní sešlost, co jsme u nás pořádali? Napovím ti, já a Andie McPheeová tancujem na stole.

MITCH: Jo, no, na tomhle večírku bude jediný alkohol vaječný koňak, ke kterému se ty ani nepřiblížíš.

DAWSON: A před tím jsme taky moc večírků nepořádali.

MITCH: Což je dobrý důvod, abychom teď začali. A za ten fantastický nápad musíme poděkovat Paceymu.

Dawson se otočí k Paceymu, který má ve tváři gigantický úsměv, podle všeho je na sebe velmi hrdý.

DAWSON: Neříkej.

MITCH: Jo, a budeme potřebovat pomoc, jestli to máme všechno včas připravit. Jdeš do toho s námi?

DAWSON: Mám na výběr?

MITCH: Ne.

*****

Školní chodba. Pacey jde kolem skříněk, když k němu zezadu přiběhne Dawson.

DAWSON: Dobře, Pacey, o co jde?

PACEY: Co máš na mysli?

DAWSON: Ukecání mýho táty do nějakýho velkolepýho večírku. Co přesně za tím vězí?

PACEY: Uvidíš.

*****

Leeryovic restaurace. Babička Jen tam mluví s Gale. Andie a Jack pomáhají s vánoční výzdobou. Joey a Dawson sedí u stolu a procházejí krabice s ozdobami.

JEN: Tyhle svátky prostě zbožňuju. Jediný čas v roce, kdy všichni předstírají, že tě mají rádi.

JOEY: Hele, koukněte na tohle.

Joey z jedné z krabic vytáhne křišťálovou sněhovou vločku.

JOEY: Už jsem jí dlouho neviděla.

JEN: Co to je?

DAWSON: No, to nám bylo osm.

Ve dveřích se objeví Pacey a začne rozhovoru naslouchat.

DAWSON: No, ten rok Joey a její rodina neměla peníze na vánoční dárky, ale ona mi stejně chtěla něco dát. Tak prostě vešla do obchodu a cituju 'našla tu nejbezvadnější věc'.

Joey zrudnou tváře.

JOEY: To jsem fakt řekla?

DAWSON: Jo. Mám fotografickou paměť.

Pacey se zasměje.

DAWSON: Nicméně, když mi jí dává, stojíme v přístavišti. A právě v té chvíli začne sněžit. První sníh. Vždycky jsme v té chvíli vyslovovali přání. Pamatuješ, Joey?

JEN: Co se stalo pak?

DAWSON: Pak Joey schytala sněhovou kouli do obličeje. Nehodil jí nikdo jiný než Pacey Witter.

Pacey k nim dojde.

PACEY: HA! Byl jsem tak pomilováníhodnej jako jsem teď.

JOEY: A byl jsi dvakrát dospělejší, než jsi teď.

PACEY: To bolelo, Potterová.

JOEY: To doufám.

DAWSON: Mohli byste si to vy dva pro jednou odpustit?

JOEY: Promiň, Dawsone, ještě nesněží.

DAWSON: Poukazuješ na to dost často, co?

PACEY: A proč by ne, D-Mane? Proč nemít rád sníh?

JEN: No, třeba proto, že je studenej.

PACEY: Lindleyová, Lindleyová, Lindleyová. Víš, co teď budu muset udělat?

Přistoupí ke krabici s ozdobami.

PACEY: When the weather outside is frightful... but the fire is so delightful.

DAWSON: Ach ne. On bude zpívat.

Pacey vyndá z krabice dřevěnou vánoční hůlku a santaklausovskou čepici.

PACEY: And since we've no place to go.

Pacey si nasadí čepici. Pak vyskočí na jeden ze stolů.

PACEY: LET IT SNOW! LET IT SNOW! LET IT SNOW!

Začíná hrát píseň 'Let It Snow' (zpívá Joshua Jackson).

Pacey seskočí ze stolu. Začne hůlkou pohupovat, jako by to byl mikrofon.

Pacey vyhodí hůlku do vzduchu a pak jí zase chytí.

Přistoupí k místu, kde několik lidí připravuje popcornové řetězy.

Nabere si několik kousků popcornu do dlaně a sní je. Když zjistí, že je popkorn starý, zašklebí se.

Píseň dále hraje, zatímco kamera ukazuje, jak ostatní pokračují ve zdobení. Andie drží jmelí, čehož si Pacey všimne. Připlíží se k ní, obejme jí a vlepí jí velkou pusu.

Pacey s Andie zatočí ve vzduchu.

Pacey postaví Andie na zem a hůlku odhodí stranou.

Píseň končí.

Pacey vyhodí ruce do vzduchu. Náhle uslyšíme mimo obrazovku potlesk.

PACEY: Och...uf... ahoj, pane Leery.

MITCH: (směje se) Ahoj, Pacey. To bylo působivé. Takže, Dawsone, co bys řekl, kdybyste s námi šli s Paceym vybrat stromek?

Dawson si povzdechne.

DAWSON: Ano, pane.

PACEY: Á, nech si ty svý nářky, D-Mane.

Odejdou.

*****

Dům Jen. Jen a babička jsou v kuchyni, kde babička podle všeho chystá jídlo.

JEN: Tomu bych nikdy nevěřila.

BABIČKA: Nevěřila čemu, Jennifer?

JEN: Že budeš něco trošku, víš, přehánět. Začínáš se podobat paní Arbuckleový z vánočního Garfieldova speciálu.

BABIČKA: Jen se snažím všechno na zítra uchystat.

JEN: Takže půjdem na Leeryovic vánoční párty, co?

BABIČKA: Samozřejmě, že ano.

Ozve se zaťukání na dveře. Jen je jde otevřít. Je to Joey.

JEN: Ahoj, Joey. Přišla jsi nám pomoct?

JOEY: Jo. Vlastně jsem si potřebovala s někým promluvit.

JEN: Jistě, pojď dál.

*****

V lese. Mitch, Dawson, Mike a Pacey hledají vhodný stromek.

MIKE: Nemohli jsme prostě a jednoduše koupit umělý, Leery?

MITCH: Děláš si srandu? Samozřejmě, že ne. Uděláme si vánoce v klasickém stylu.

DAWSON: Proč mám najednou pocit, že jsem se dostal do filmu Chevyho Chase.

PACEY: Já jsem Rusty?

DAWSON: Pokud někdo, tak já jsem Rusty.

PACEY: Tak kdo jsem teda já?

DAWSON: Ty jsi bratr pana Griswalda.

PACEY: Ten chlápek s dodávkou? Znamená to, že unesu ředitele Greena?

MITCH: Ne, protože to bych ti musel ublížit, Pacey.

PACEY: To zní fér.

Přijdou k nějakému stromu a vzhlédnou na něj.

MITCH: To je on.

DAWSON: Ehm...tati? Ani si nejsem jistej, že se nám vejde do domu.

MITCH: Jistěže vejde, máme velký dům. Pojďme ho skolit.

Mike vyndá ruční pilu. S Mitchem začnou řezat strom, když Pacey náhle vykřikne.

PACEY: PADÁ!

Mitch je překvapen natolik, že upadne na záda.

MITCH: Pacey, udělej to ještě jednou a zbiju tě. Rozumíš tomu, že jo?

PACEY: Co to do vás vjelo, pane Leery? Myslel jsem, že jsme kámoši.

MITCH: To bylo před plachetnickýma závodama s Dawsonem, způsobením výtržnosti v mý restauraci a to nezmiňuju potopení mé plošiny.

PACEY: To je celý? A já myslel, že jde o něco vážnýho.

Zdá se, že se ho Mitch chystá uškrtit. Dawson si stoupne mezi ně.

DAWSON: Ehm, Pacey, možná bys nás to tu moh nechat dokončit.

PACEY: Dobrej nápad. Slíbil jsem Andie, že se s ní sejdu.

Pacey odejde. Mitch a Mike pokračují v řezání stromu.

*****

Dům Jen. Joey a Jen sedí u Jen v pokoji na její posteli.

JEN: Takže, o co jde?

JOEY: Vlastně je to dost těžký vysvětlit.

JEN: Nech mě hádat. Nezahrnuje to náhodou jistýho blonďatýho teenagera, co obě známe, že ne?

JOEY: Jasně, že ne. S Andie absolutně žádnej problém nemám.

Obě se zasmějí.

JEN: Ty víš, koho myslím.

Joey smutně sklopí zrak.

JOEY: Jo.

JEN: Koukni, Joey, používání logiky na vás dva jsem už dávno vzdala. Pro některý věci prostě neexistuje vysvětlení. Jestli pořád k Dawsonovi něco cítíš, proč s tím prostě něco neuděláš?

JOEY: Protože nemůžu přijít na to jak. Je příliš brzy, nebo příliš pozdě? Chce mě vůbec ještě? Co bych měla udělat?

JEN: Z těch uplynulejch let ses ničemu nepřiučila?

JOEY: Co máš na mysli?

JEN: Vzpomínáš si na to moje malý 'nic' s Paceym, viď? Chceš vědět, proč jsem to udělala?

Joey na ní pohlédne.

JEN: Bylo to uprostřed tý záležitosti s Henrym. V podstatě jsem Parkerovi řekla, aby se ztratil. Protože jsem se bála. Bála jsem se, že Henryho city ke mně jsou skutečný. Tak jsem od nich utekla. Pacey byl ten typ osoby, s kterou můžeš utéct od svých problémů. S výjímkou Andie se všechny, který se s ním zapletly, před něčím skrývaly. On byl bezpečná volba. Chceš vědět proč? Protože je snažší být v povrchním, falešným vztahu než v tom, o kterým víš, že je skutečnej.

JOEY: Co tím chceš říct?

JEN: Říkám, že důvod, proč jsi ohledně Dawsona nervózní, důvod, proč ho od sebe neustále odháníš, je strach. Bojíš se možnosti, že on je skutečně ten pravý. A to tě děsí, viď? Každýmu člověku ve tvým životě se stalo něco hroznýho, takže podle všeho nemůžeš přijmout, že by se pro jednou dělo něco dobrýho.

Joey vstane.

JOEY: Díky, Jen. Budu o tom přemýšlet.

Vydá se na odchod, ale Jen jí zarazí.

JEN: Joey, počkej... Jde o to, že, no, Henry je teď pryč. Nemyslím si, že se někdy vrátí. Myslela by sis, že mě to přesvědčí, abych se vyhýbala vážnýmu vztahu, jak jen to jde. Ale není to tak. Všechno mi říká, že musíš naplno využít čas, který máš.

Joey se usměje.

JOEY: Díky, Jen.

Pak odejde.

*****

Před Potterovic motelem. K domu přijdou Pacey a Andie. Pacey nese více než tucet nákupních tašek, zatímco Andie žádnou.

PACEY: Víš, McPheeová, když jsi mi řekla, že se chceš se mnou dneska sejít, neříkala jsi, že strávím pět hodin nakupováním.

ANDIE: Nebuď jak malej.

PACEY: Já a malej? Promiň, ale nevšim jsem si, že bys něco z tohohle nesla.

ANDIE: Jsi kluk. Kluci nosívaj dívkám jejich tašky.

PACEY: Říká kdo?

ANDIE: To je pravidlo.

PACEY: Čí pravidlo? Kdokoli to je, zapomněl se mě zeptat na názor.

Andie zaťuká na dveře a otevře je Bessie.

BESSIE: Ahoj, Andie. Jsi si jistá, že máš všechno?

ANDIE: Vlastně jsem si nebyla jistá, jestli nemám koupit ovocnej dort. Ovocnej dort je skoro nezbytnost, ne? Ale babička Jen navaří a napeče spoustu jídla, takže ho možná přinese ona. A i kdyby ne, Leeryovic mají restauraci, takže by mohli mít dost...

PACEY: Uf...zlato, myslím, že byla sarkastická.

ANDIE: Och.

Vejdou do domu a Pacey položí tašky na gauč.

ANDIE: Dneska žádný zákazníci?

BESSIE: Jsou svátky. Většina lidí ráda zůstává se svými rodinami.

Náhle někdo kopne Paceyho do nohy.

PACEY: AU!

Pacey shlédne dolů a spatří, jak se na něj zubí dvouletý chlapec.

PACEY: Hele, Bessie, tvý dítě mě právě nakoplo.

BESSIE: Alexander? Jen se nejspíš pokoušel upoutat tvou pozornost.

PACEY: No, tak to se mu povedlo.

Alex přiběhne k taškám na gauči.

ALEX: Moje?

ANDIE: Ehm...ne. To je na večírek.

ALEX: Kde moje?

PACEY: Jéje, někdo tu hamouní.

Bessie Alexe zvedne.

BESSIE: Hele, vezmu teď Alexe k Leeryovým. Jen se ujistěte, že při odchodu zavřete dveře, ano?

Odejde.

*****

Pokoj Joey. Pacey a Andie tam zabalují dárky. Pacey dojde k Joeyině počítači a zapne ho.

ANDIE: Co to děláš, Pacey?

PACEY: Nic.

Andie se otočí jeho směrem.

ANDIE: Ach ne, to snad ne. Nevloupáváš se do Joeyina počítače, že ne?

PACEY: Samozřejmě, že ne. Chápej, když se někam vloupáváš musíš obvykle rozbít okno, nebo vypáčit zámek nebo byť jen třeba otevřít nezamčený dveře. Počítač nic takovýho nemá, prostě ho zapneš. Proto se do něj nevloupávám, ale nabourávám.

ANDIE: Tak fajn. Nenabourávej se do Joeyina počítače.

PACEY: Klídek, McPheeová. V tomhle případě jsou mý úmysly úplně počestný. (k sobě) Tak jakýpak má asi heslo?

ANDIE: Počestný? Odkdy je vpadnutí do něčího soukromí počestný?

PACEY: Od teď. Hmm, pět písmen. Mám to!

Začne psát.

PACEY: L-E-E-R-Y. Bingo! Fakt předvídatelný, Potterová.

Andie odvrátí hlavu.

ANDIE: Nebudu se koukat. Odmítám, byť jen zvažovat...

Náhle Andie k Paceymu přiběhne a přes jeho rameno se zahledí na monitor.

PACEY: Co jsi to říkala o 'vpadávání do něčího...'?

ANDIE: Jsem zkažená, tak si mě suď. Co tam je?

PACEY: Koukni na tohle. Člověk by si myslel, že slečna vysoko mířící bude trošku víc dbát na pořádek. Koš si už nevysypala měsíce. Koukni, tady jsou věci z minulýho jara.

ANDIE: Co se tam píše?

PACEY: Třeba tohle. Koukněme se na to... 'Dopis Paceymu'. Dobře, copak jsi mi nechtěla říct?

Oba se zahledí na monitor. Andie poklesne čelist. Pacey se jen zasměje.

PACEY: Jo, jasně. Promiň, Potterová, to neberu.

Smaže dopis.

PACEY: Copak tu máme dál? 'Dopis Dawsonovi'. (pozn. Petra: Ty dopisy skutečně Joey na konci 3.série napsala, ale nedozvěděli jsme se o tom ze seriálu, ale skrze oficiální stránky, kde se prostřednictvím mailů, chatů a deníků jednotlivých postav odehrával děj mezi epizodami. Ani Paceymu, ani Dawsonovi ty dopisy Joey nakonec neposlala.)

Pohlédnou na monitor. Na Paceyho tváři se objeví široký úsměv. Náhle Andie vstane a odtáhne Paceyho stranou.

ANDIE: Dobře, to stačilo.

PACEY: Proč?

ANDIE: Neměli jsme to vidět, Pacey.

PACEY: Nebyla jsi to ty, kdo říkal: 'Co se tam píše?'? Byla jsi stejně zvědavá jako já.

ANDIE: Na tohle ne. Je to příliš soukromý. A něco, co by nikdo neměl vidět. Teď si půjdu zavolat. Až se vrátím, chci, aby byl ten dopis smazanej a počítač vypnutej. Nebo jinak...

PACEY: Dobrá, dobrá.

Andie odejde z pokoje. Pacey dojde k počítači, chystá se ho vypnout, ale zarazí se. Ohlédne se přes rameno, aby se ujistil, že ho Andie nesleduje, a pak stiskne tlačítko pro tisk.

*****

Dům Leeryových. Ozve se zaklepání na dveře a Gale jde otevřít. Je to Joey.

GALE: Jsem ráda, že jsi to zvládla. Bessie už tu je. Ale v kuchyni máme menší problém.

JOEY: O co jde?

BABIČKA: (mimo obrazovku) Naznačuješ, že nevím, jak připravit brusinkovou omáčku? Jako bys o tom něco věděla, mladá dámo.

BESSIE: (mimo obrazovku) Vlastně o tom vím dost. Zapomínáte, že jsem sama vedla restauraci a poznám, když někdo něco dělá špatně.

BABIČKA: (mimo obrazovku) To jsem měla čekat od...

BESSIE: (mimo obrazovku) Co to bylo? Další poznámka o mým 'zázemí', že?

JOEY: A jéje...

Náhle se za Gale objeví Jen.

JEN: Co se děje?

JOEY: Podle všeho se tvá babička a mám sestra hádaj kvůli brusinkový omáčce.

JEN: Ach ne.

Jen se rozběhne ke kuchyni. V té chvíli se objeví Pacey a Andie.

*****

Obývací pokoj. Dawson, Jack, Mitch, Mike a Bodie zdobí vánoční stromek. Mitch a Bodie jsou na štaflích.

MITCH: Vidíš? Říkal jsem ti, že se sem vejde.

Mike se otočí k Bodiemu.

MIKE: (mumlavě) Jo. Po tom, co jsme museli pár desítek cenťáků odříznout.

Bodie se zasměje.

MITCH: Co jsi to říkal?

MIKE: Nic.

Náhle Mitche někdo zatahá za nohavici. Shlédne dolů a spatří Alexe.

ALEX: Chci pomoc.

MITCH: Ehm... to asi nepůjde. Dolejšek je už ozdobený a je příliš nebezpečné, abys...

ALEX: (hlasitěji) Chci pomoc.

Alex si založí své malé ručičky a vzdorovitě na Mitche pohlédne.

MITCH: Ááá. Na tohle si vzpomínám. Mohl by mu nějaký jeho příbuzný, prosím vás, vysvětlit, že je příliš malý, než aby sem nahoru lezl?

Bodie, který se stále pochechtává, sleze dolů. Náhle zaslechneme z kuchyně nějaké šplouchnutí.

BODIE: Co to bylo?

JEN: (mimo obrazovku) Ááááááááá!

BABIČKA: (mimo obrazovku) Teď jsi to vyřešila. Právě jsi vychrstla brusinkovou omáčku do tváře mé vnučky.

BESSIE: (mimo obrazovku) Ve skutečnosti jsem mířila na vaší tvář, ona se mi jen náhodou dostala do cesty.

ALEX: Proč maminka křičí?

BODIE: To nechtěj vědět. (k ostatním) Radši je půjdu zarazit, než se dostanou do blízkosti pudinku.

Bodie zamíří do kuchyně. Dawson přiklekne k Alexovi.

DAWSON: Čau, kluku. Opravdu chceš pomoct zdobit stromek?

Alex přikývne. Dawson do zvedne a začne lézt po štaflích nahoru.

MITCH: Co to děláš, Dawsone?

DAWSON: Prostě mi v tomhle věř, tati. A podej mi hvězdu.

Mitch podá Dawsonovi hvězdu a ten jí dá Alexovi. Pak Dawson Alexe nakloní blíže ke špičce stromku.

V té chvíli vejde do pokoje Joey. Spatří Dawsona a Alexe. Alex umístí hvězdu na špičku stromku a vyslouží si od ostatních potlesk. Zatímco to Joey sleduje, ve tváři se jí objeví široký úsměv.

DAWSON: Hvězda byla vždycky má oblíbená část. Nevím proč, prostě mi s ní připadá stromek kompletní.

Vejde Gale a za ní Pacey a Andie. Gale rozsvítí stromek. Všichni na něj několik okamžiků v úžasu hledí a pak se Dawson otočí k Alexovi.

DAWSON: Víš, před deseti lety tvá teta Joey udělala totéž jako právě teď ty. Také to vždycky byla její oblíbená část. V některých ohledech jsme si velmi podobní. Asi proto jsme vždycky byli takoví dobří přátelé.

Joey celý rozhovor sleduje. Když uslyší, co Dawson říká, její tvář zněžní. Přijde k nim Mike.

DAWSON: Myslím, že tě chce vidět děda.

Dawson se otočí a spatří Joey. Dojde k ní. Společně se zahledí na rozsvícený stromek.

JOEY: Ahoj.

DAWSON: Ahoj.

JOEY: Ved sis dost dobře. Takhle rychle se utišit jsem Alexe nikdy neviděla.

DAWSON: (sarkasticky) Fakt? Ježíš, a já myslel, že o něm mluvíš jako o "Rosemaryně dětátku" jen kvůli tomu, že si tvá sestra říká Bessie.

Joey ho hravě praští do ramena.

JOEY: Prostě to na mě udělalo dojem, víš? Nikdy mě nenapadlo, že by si tak dobře rozuměl s dětmi.

DAWSON: Musím.

Joey vypadá zmateně.

JOEY: A proč?

DAWSON: Chci natáčet filmy, ne? No, to vyžaduje i něco jinýho než jen syrový talent. Vyžaduje to schopnost zaujmout představivost jiných lidí, vytrhnout je z reality a vzít je do světa, který je větší a lepší a magičtější než cokoli, co kdy viděli v realitě. Musí se do postav vcítit jako by byly reálné. Cítit štěstí, když jsou šťastní, smutek, když jsou smutní, prostě žít život postav spolu s nimi. Když někdo jde na film, nejde tam jako kritik, nebo ho jen analyzovat. Prostě si chce film užít, uniknout svým problémům. V jistém smyslu prostě chce být na dvě hodiny zase dítětem.

JOEY: (v žertu)Ty mi chceš říct, že ti nejde jenom o peníze?

DAWSON: Všechny peníze na celém světě postrádají smysl, když tě nebaví to, co děláš. Jestli jsi se svým životem šťastná, s rozhodnutími, která děláš, druhem života, který žiješ... o tomhle je nejspíš život.

Nadále se dívají na stromek.

*****

Střih do pokoje pro hosty v podlaží. Joey zabaluje dárky, když tam vejde Pacey.

PACEY: Čau, Potterová.

Joey povyskočí.

JOEY: Pacey? Dovolíš? Jen máš štěstí, že tvůj dárek jsem už zabalila.

PACEY: Jé... nevěděl jsem, že se staráš. Cos mi koupila?

Pacey zvedne jeden z dárků a zatřese s ním. Joey mu ho rychle vezme a vrátí ho na postel.

JOEY: To ti neřeknu. Počkej si do zejtra.

Pacey se začne prohrabovat taškou, kterou přinesl.

PACEY: V tom případě zmizni, abys neviděla svůj.

JOEY: Tak co dáš Dawsonovi?

Pacey vyndá z tašky CDčko.

PACEY: Geniálního "Spider-Mana" na Playstation.

Joey pozvedne obočí.

JOEY: Videohru?

PACEY: Hele, jedinou, kterou má, je "Crash Bandicoot". Takhle bude mít na výběr.

JOEY: Hmm. Moh bys mi prokázat laskavost? Zabal za mě dárek pro Dawsona. Půjdu se kouknout, jestli ségra už zabila paní Ryanovou.

Pacey se v žertu ukloní.

PACEY: Ano, madam.

Joey odejde z pokoje. Když si je Pacey jistý, že je pryč, sáhne do kapsy a vyndá nějaký složený papír. Přiloží ho k Joeyině dárku pro Dawsona a pak ho začne balit.

*****

Jídelna. Mitch, Gale, Mike, babička, Bodie, Bessie, Dawson, Joey, Pacey, Jen, Andie a Jack sedí u stolu a jsou připraveni večeřet.

BABIČKA: Mám pocit, že se se musím omluvit, mladá dámo. Myslím, že jsem to trošku přehnala...

BESSIE: Ne, byla to má vina. Neměla jsem se do toho plést.

BABIČKA: Ne, trvám na tom, že-

Jen je přeruší.

JEN: Babi, jestli se začnete hádat, kdo se má omluvit, jdu pryč.

Mitch vstane.

MITCH: No, nechte mě jako prvního říci, že jsme s mou ženou rádi, že vás tu všechny dnes večer máme. A musím vám říci, že jsem se bál, že už nikdy nedostanu šanci jí takto říkat.

Všichni za zasmějí.

MITCH: Napadá mě myšlenka, jak moc se toho může za rok stát. Kolik věcí se může za ten krátký čas změnit. A člověk si začíná uvědomovat, kolik pro něj jisté věci znamenají. Je docela možné, že tohle budou poslední vánoce, než se vy děti vydáte odlišnými cestami. Takže pokud vám vůbec mohu dát nějakou radu, je to tohle: Nepromarněte čas, který vám zbývá. Učiňte poslední měsíce tady výjimečnými. Protože to je to, co se skutečně počítá. Veselé vánoce.

Mitch se posadí. Postaví se Pacey.

PACEY: No, vzhledem k tomu, že pan Leery už vás dostal do nálady, myslím, že jsem na řadě já. Není žádným tajemstvím, že tenhle rok jsem si obzvlášť moc dobře neved. Došlo k řadě překvapeních a žádný z nich nebylo dobrý. Ale z nějakýho důvodu jste to se mnou nevzdali. Bez ohledu na to, co všechno jsem zvoral, byli jste tu pro mě a já si toho vážím. Jde o to, že si myslím, že jsem si konečně přestal dělat hlavu z toho, že se o mě má rodina vůbec nezajímá. Protože mám jednu přímo tady. Jen bych přál, abych vám to moh všechno oplatit.

Pohlédne směrem k Dawsonovi a Joey.

PACEY: Kdo ví? Možná jednoho dne oplatím.

Pacey se posadí.

*****

Obývací pokoj, později ten večer. Všichni sedí, když zazvoní telefon. Gale ho zvedne a pak ho podá Andie.

ANDIE: Haló? Tati, ahoj. Jak je? Co? COŽE? Doufám, že to není vtip, protože... myslíš to vážně?

JACK: Co je?

ANDIE: (k Jackovi) Jde o mámu. Oni... oni jí pustili. Doktoři jí pustili. Ona... je jí dost dobře na to, aby přijela domů.

Andie je do pláče. Jack jí obejme. Pak k ní přistoupí Pacey.

ANDIE: Pacey. Jede domů. Na Nový rok bude tady. To je... to je tak...

Pacey se usměje.

PACEY: Gratuluju, McPheeová.

Pacey jí políbí.

*****

Později ten večer.

MITCH: Dobře, je čas na vánoční písničky.

Dawson, Joey a Pacey si začnou naráz stěžovat.

MITCH: No tak. Přestaňte s tím. Je to tradice.

PACEY: Promiňte, tímhle už jsem se ztrapnil až příliš často. Se mnou nepočítejte.

MITCH: Byl to tvůj nápad, Pacey. Pamatuješ? "Vánoční odrhovačky."

PACEY: No, dovolte, abych to vzal zpátky.

Dawson šťouchne do Joey.

JOEY: Ne.

DAWSON: No tak.

JOEY: Já tam nepůjdu.

Dawson na ní upře pohled smutného štěněte.

JOEY: Tak jo.

Joey vstane a dojde doprostřed pokoje.

JOEY: Mám to u tebe, Dawsone.

Dawson se na ní usměje.

JOEY: Dobře, tak co tam máme?

Mitch zapne CD přehrávač a začne hrát píseň "Have Yourself A Merry Little Christmas". Joey začne zpívat.

Začíná hrát píseň "Have Yourself A Merry Little Christmas". (zpívá Katie Holmes)

Joey si zkousne ret a pokračuje ve zpěvu.

Kamera postupně zabere každého v místnosti.

Joey pohlédne směrem k Dawsonovi, který se na ní upřeně dívá. Joey se usměje.

*****

Později ten večer, hudba stále hraje. Všichni v domě usnuli v obývacím pokoji. Kamera je postupně všechny zabere. Zastaví se na Joey, která hlavou spočívá na Dawsonově rameni.

HLAS (JOEY): From now on, our troubles will be miles away. So have yourself a merry little Christmas...day...

Píseň končí.

*****

Příští ráno. Dawson se vzbudí a spatří Joeynu hlavu na svém rameni. Usměje se, ale pak se lekne, když uslyší křik dvouletého chlapce.

ALEX: VSTÁVAT, MAMI!

BESSIE:(vyděšeně)Co??

ALEX: Vánoce! Vstávat!

Dawson zasténá.

JOEY: (ospale) Vítej do mýho světa.

Dawson se zasměje.

*****

Později před stromkem. Všichni si rozbalují dárky a Dawsom zvedne poslední.

MITCH: Od koho je tenhle?

DAWSON: Píše se na něm, že od Joey, ale nevypadá na její styl.

Joey se objeví za ním.

JOEY: Uf, je ode mě. Balil ho Pacey. To nebyl jeden z mých nejlepších nápadů.

Joey si sedne a rozbalí si dárek od Dawsona. Dawson si sedne vedle ní. Joey vyndá obraz. Je na něm Capeside pokryté sněhem.

DAWSON: Ehm... musel jsem kvůli tomu jít za jedním z vašich konkurentů. Za Laurou, pamatuješ, jak jsi za ní šla před pár lety kvůli tomu úkolu. Přemýšlel jsem, co jsi říkala o sněhu, a myslel jsem, že se ti to bude líbit.

JOEY: Děkuju ti.

Joey ho obejme. Dawson si přivoní k jejím vlasům, ale Joey si toho nevšimne. Pak si odejde promluvit s Bessie a Dawson si povzdechne. Pak si jde otevřít její dárek.

DAWSON: (pro sebe) Copak to asi bude?

Rozbalí dárek. Uvnitř je malba jeho a Joey z druháku (ta z 9.části). Usměje se. Chystá se odložit krabici stranou, ale vypadne z ní nějaký papír. Zvedne ho a na jeho zadní straně najde vzkaz od Paceyho.

HLAS (PACEY): Čau, D-Mane. Tohle jsem našel v Joeyině počítači (prosím tě, nezabíjej mě). Podle všeho to tam bylo od minulýho jara. Jen jsem si myslel, že bys to rád věděl. Ber to jako můj způsob, jak ti poděkovat. Hodně štěstí, protože si ho zasloužíš. Pacey.

Dawson rozbalí složený papír.

*****

Střih na Joey, které se kouká z okna. Náhle si všimne malé bílé vločky snášející se z oblohy. Když jich pak začne padat více, poklesne jí čelist.

*****

Střih na Dawsona čtoucího vzkaz.

HLAS (JOEY): Dawsone. Co si pamatuju, jsem tě milovala... možná dokonce i před tím, než si pamatuju. Čekala jsem a čekala, až uslyším ta slova, která jsi mi ten večer řekl, čekala jsem, až ke mně zase najdeš cestu. A teď jsi jí našel. Líbání Paceyho nebyla chyba, pokud tě to přivedlo zpátky ke mně. Chtěla jsem to od minulýho léta - po tom, co polevil můj vztek a bolest. Miluju tě, Dawsone. Nikdy jsem tě nepřestala milovat. A nikdy nepřestanu. Navždy tvá, Joey.

Oněmělý Dawson vzhlédne od dopisu. Má slzy na krajíčku. Pak si všimne Joey, která otevře dveře a vyjde ven.

Začíná hrát píseň "I'll Be".

*****

Střih na Joey vycházející před dům.

*****

Střih na Dawsona jdoucího za Joey ke dveřím.

*****

Znovu střih na Joey před domem.

Nadále sněží, pouze s větší intenzitou. Zemi zahaluje bílá pokrývka. Joey vzhlédne k nebi a usměje se.

Joey se otočí a spatří stát ve dveřích Dawsona.

Dawson se k ní vydá.

DAWSON: No, sněží. Jakej je to pocit?

JOEY: Dokonalej.

DAWSON: Co jsi to vždycky říkala? Vyslovení přání při prvním sněhu?

Joey přikývne.

JOEY: A co ty?

DAWSON: Jo.

JOEY: A... splnilo se?

DAWSON: Ještě nevím.

DAWSON: Víš, Joey, některá přání si člověk musí vyplnit sám. Když jen čekáš, až se něco stane, můžeš taky čekat věčně. A já myslím, že už jsem čekal dost dlouho.

Dawson jí dá ruce na tváře a přitáhne si jí blíže k sobě.

Joey zavře oči.

Dlouze se políbí.

Obejmou se a pokračují v líbání. Pacey, Jen, Andie a Jack to od dvěří sledují. Andie Paceyho obviní pohledem.

ANDIE: Proč mám pocit, že v tom má "někdo" prsty?

PACEY: Prostě mi říkej Cupide.

Jen poklekne a začne dělat sněhovou kouli.

JEN: (mumlavě) Co takhle "sněhuláku"?

Náhle Paceyho zasáhne ze strany do hlavy sněhová koule.

PACEY: Ááá... za to zaplatíš, Lindleyová.

Pacey rychle udělá sněhovou kouli a hodí jí po Jen, ale ta se sehne a koule místo ní zasáhne Jacka. Jack to chce Paceymu oplatit, ale místo toho náhodou zasáhne svou setru.

Pacey a Andie vyběhnou na trávník před domem a vyhýbají se při tom koulím od Jacka a Jen. Před domem Leeryových vypukne velká bitva.

Několik sněhových koulí zasáhne Dawsona a Joey, ale ti si toho ani nevšimnou. Jen se nadále líbají. Zatímco stále sněží, hudba pokračuje.

Kamera se vzdaluje a při tom stále sleduje Dawsona a Joey, kteří se nadále uprostřed bitvy líbají. Píseň pozvolna končí.

Zatmívačka a závěrečné titulky.

KONEC