Cesta zpět: Epizoda 411 - Navždy mladý

Dawsonův pokoj. Mike Potter tam sedí na posteli. V televizi běží film 'Vždy mladý'. Do pokoj vejde Mitch.

MITCH: Ahoj, Miku. Vloupal ses do Dawsonovy videotéky?

MIKE: Strávil jsem většinu z uplynulých čtyř let ve vězeňský cele, Leery. Tam člověka moc na televizi koukat nenechají.

MITCH: Takže ses rozhodl dohnat ztracený čas, co? Ani se nedivím, Dawson má rozsáhlejší sbírku než videopůjčovna.

MIKE: Ve skutečnosti mi tvá žena řekla, že se Joey před pár lety účastnila Miss Plachty. Chtěl jsem to vidět.

MITCH: Tak proto ses tak smál. Viděl jsi Paceyho imitovat 'Statečný srdce', co?

MIKE: To musíš tomu klukovi připsat k dobru, ví, jak upoutat pozornost publika.

MITCH: Takže proto jsi chtěl skouknout nějaký film Mela Gibsona. Čekal bych, že sáhneš po jedné ze 'Smrtonosných zbraní'.

MIKE: To byl poslední film, co jsem viděl...

MITCH: Byl natočený v devadesátém druhém, do vězení jsi šel o pár let po té.

MIKE: (smutně) Ne...byl to poslední film, co jsem viděl s Lillian.

Mike zavře oči.

MITCH: Pořád ti chybí, viď?

MIKE: Jo. Uplynula dlouhá doba, ale pořád to bolí.

MITCH: Kdy jsi byl naposledy u jejího hrobu?

MIKE: Nikdy jsem ho neviděl. Ani nevím, jaký má náhrobní kámen. Klasický nebo jenom náhrobní desku?

MITCH: Desku.

MIKE: Jasně. Nikdo nechce věnoval moc pozornosti mrtvý ženě trestance, viď?

Mitch vezme do ruky nějakou kazetu. Nemá na sobě popisku, takže neví, co to je. Dá jí do videa.

MITCH: Možná bys tam měl zajít. Chci říct, že kdybys to ze sebe dostal, tak by to možná tolik nebolelo.

MIKE: Já ti nevím, Mitchi. Prostě to tak...

Mike se odmlčí a ukáže na televizi.

MIKE: Není to Pacey líbající nějakou čtyřicetiletou ženskou?

Mitch se podívá na televizní obrazovku. Poklesne mu čelist.

MITCH: To je jeho učitelka angličtiny z druháku.

MIKE: Měli bychom to vypnout.

MITCH: Dobrý nápad.

Ani jeden z nich se nepohne. Jen nadále zírají na obrazovku. V té chvíli vlezou oknem do pokoje Dawson a Joey.

DAWSON: Ahoj, tati. Na co koukáte...?

Dawson a Joey pohlédnou na televizi. Vytřeští oči a široce otevřou ústa.

JOEY: Myslela jsem, že jsi jí vyhodil.

DAWSON: Já taky.

JOEY: Měli bysme to vypnout.

DAWSON: Dobrej nápad. Udělej to.

JOEY: Za minutku.

Ani jeden z nich se nepohne, všichni čtyři jen zírají na obrazovku. V té chvíli dveřmi vejde Pacey.

PACEY: Čau, D-Mane. Neříkej mi, že už zase sedíš před televizí.

Pacey si všimne, na co koukají.

PACEY: Áááááá!

Pacey přiskočí a vypne kazetu. Pak jí vyndá z videa a hodí jí do koše. Mitch a Mike na něj zírají.

PACEY: To nebylo vtipný.

*****

Škola. Dawson a Pacey sedí v jídelně.

PACEY: Tohle ráno bylo trapný.

DAWSON: Pacey, přísahám, že jsem neměl tušení, že tu kazetu pořád mám. Ujišťuju tě, že jí přehraju při první příležitosti.

PACEY: Díky, chlape. Ale musím si s tebou promluvit ještě o něčem.

DAWSON: O co jde, Pacey?

PACEY: Jde o Andie. To, co se stalo v New Rawley...

DAWSON: Byla prostě chyba a už je to za námi.

PACEY: Tím si nejsem jistej. Chci říct, že je to už podruhý, co mi to udělala.

DAWSON: To, co se stalo s Willem, je úplně odlišný od toho, co se stalo s Markem, Pacey. Miluje tě a ty miluješ jí, na tom záleží.

PACEY: Víš, Dawsone, měl by ses řídit vlastní radou.

DAWSON: Už s tím znova nezačínej, Pacey.

PACEY: Proč ne? Je dost jasný, že hraní si na dohazovače pro Scouta a Bellu, vás dva dovedlo k přemýšlení o vás.

DAWSON: Pacey, nedělej to. Už jsem vyzkoušel, co se dalo, a myslím, že to vzdám. Pro všechny zůčastněný by bylo nejlepší, kdybych moh znova začít. Víš, pohnout se v životě dál. Sám jsi to řek, jsem uvězněněj v začarovaným kruhu a musím se z něho dostat, než mě zničí.

*****

Dům Joey. Joey přijde domů, kde na ní čeká Bessie.

BESSIE: Čau, ségra, jak bylo ve škole? Nemluvě o týdenním výletu.

JOEY: No, výlet byl přinejmenším zajímavej. Dovedlo mě to k přemýšlení o pár věcech.

BESSIE: Nech mě hádat, o Dawsonovi, viď?

JOEY: Jak to víš?

BESSIE: Máš ve zvyku vypadal velmi malá, když přemýšlíš o Dawsonovi.

JOEY: Víš, v New Rawley byli dva lidi, který mi nás trochu připomněli. Všechny okolnosti byly proti nim. A začala jsem si myslet, že když to mohou zvládnout oni, proč bych nemohla i já? Všechno, co musím udělat, je zajít za Dawsonem a pozvat ho na rande. Žádný analyzování, žádný srdceryvný prohlášení, jen prostá otázka.

BESSIE: Vážně?

JOEY: (tiše) Jo, jakmile se mi přestanou třást ruce.

*****

Dům Leeryových. Mitch a Gale sedí za kuchyňským stolem.

MITCH: Můžu si s tebou o něčem promluvit, zlato?

GALE: Jistě.

MITCH: No, jde o Mika Pottera.

GALE: Nemá potíže, že ne? Stalo se dneska něco v restauraci?

MITCH: Ne, nic takového. Dneska jsem ho našel u Dawsona v pokoji. Poslední dobou hodně přemýšlel o své ženě.

Gail se usměje.

GALE: Pamatuješ, když jsme byli teenageři? Byli jsme si tenkrát všichni velmi blízcí.

MITCH: Jo. Ty, já, Mike, Lillian a John. Teď nás samozřejme John všechny zapírá.

GALE: Ublížilo mu to, Mitchi.

MITCH: A nejspíš by Mika zabil, kdybych ho nezastavil. Od tý doby se k tobě a mně chová s malým nebo vůbec žádným respektem a Mikem úplně opovrhuje.

GALE: Někdy je těžké na určité věci zapomenout.

DAWSON: (za nimi) Na co zapomenout?

Mitch a Gale se k němu otočí.

MITCH: Ach, uf, na nic. Jak je, Dawone?

DAWSON: Fajn, asi.

Mitch se nakloní a vytáhne nějakou obálku.

MITCH: Tady. Přišel ti dopis.

Dawson se na obálku podívá.

DAWSON: 'Tristar'? Proč by mi posílali dopis z...

Dawson otevře obálku a pohlédne na dopis. Na tváři se mu objeví ohromný šokovaný úsměv.

*****

Střih na Joey pracující v Leeryovic restauraci. Pacey sedí za jedním ze stolů a buší do něj vidličkou.

PACEY: Hej, je tu ňáká obsluha?

Očividně naštvaná Joey k němu dojde.

JOEY: Moh by ses laskavě přestat chovat jako úplnej blbec?

PACEY: Raději tomu říkám 'být asertivní'.

JOEY: No, 'asertivuj si' někde jinde. Mám toho právě teď dost na přemejšlení.

PACEY: Nech mě hádat. Jedna z těch věcí by mohla bejt jistej blonďatej budoucí filmař, co?

JOEY: Polib si, Pacey.

PACEY: Koukni, říkám jen, že jestli něco uděláš, měla bys to udělat brzy. Protože mi něco říká, že ti utíká čas.

JOEY: Co tím myslíš?

Než Pacey může pokračovat, vběhne do restaurace Dawson s nějakým papírem v ruce.

DAWSON: JOEY! PACEY!

PACEY: Ježíši, uklidni se, Leery. Co je?

DAWSON: Dostal jsem dopis od Tri-Star.

JOEY: Proč by ti posílali dopis?

DAWSON: Přesně to mě taky napadlo, udělali mi jistou nabídku.

Dawson čte dopis.

DAWSON: 'Pane Leery, jedna z našich scénáristek, slečna Kennedyová, si přivlastnila něco, co patří vám. Amatérský film 'Blázinec v zátoce', který se pokusila vydávat za vlastní, ale zapomněla vymazat titulky. I když má jisté chyby, má obrovský potenciál. Proto bychom vám rádi nabídli brigádu v našem losangeleském studiu.'

Dawson sklopí dopis.

DAWSON: Slyšeli jste to? Práce ve filmovým studiu, v LA. To je až moc dobrý, než aby to byla pravda. Píšou, že můžu začít příští tejden.

PACEY: To je skvělý. Ale znamenalo by to...

Dawsonovi trochu povadne tvář.

DAWSON: Že bych se musel přestěhovat do LA.

JOEY: A co škola? Pořád nám zbejvá pět měsíců.

DAWSON: Píšou, že by mi mohli zařídit, abych tenhle rok dokončil v blízký střední škole.

Joey posmutní, ale Dawson si toho nevšimne. Pacey ovšem ano.

PACEY: Takže, pojedeš?

DAWSON: Nejsem si jistej. Proč ne? Chci říct, že mě tu nic nedrží, nebo jo? Myslím, že se musím projít.

Dawson odejde.

PACEY: Chceš si s ním jít promluvit, že jo?

JOEY: Jo, mohl bys...

PACEY: Jen klidně jdi. I když nebudu mít absolutně žádný tušení, co dělám.

JOEY: Díky.

Joey odejde. Pacey se rozhlédne a spatří Andie, která sedí u jiného stolu. Přijde k ní nějaký kluk a začne jí balit. Andie je to zjevně nepříjemné a odejde. Pacey vypadá rozzlobeně, ale pak k tomu stolu dojde.

KLUK: Hej, číšníku? Viděl jsi jí?

PACEY: Ehm... jo. Vypadala trochu rozrušeně.

KLUK: S tím si poradím, žádnej problém. Jen mi s ní dej pět minut o samotě.

Pacey zatne pěsti.

PACEY: Co si dáš?

KLUK: Smaženou rybu.

Pacey dojde k pultu, kde je Bodie.

PACEY: Bodie, můžeš mi prokázat laskavost?

BODIE: Jistě, Pacey.

PACEY: Ten kluk u pětky měl oplzlý řeči o mý holce. Jakou nejhnusnější rybu tam máš?

Bodie se poťouchle usměje.

*****

Stůl číslo pět.

KLUK: Co bys řekla, kdybysme to tu zabalili a šli někam, kde je trochu příjemnějc?

JEN: Řekla bych, že ne.

KLUK: No tak, nebudeš litovat.

JEN: Něco mi říká, že bych litovala.

Jedna ze servírek přináší tác. Je na něm obrovská oliheň s očima pořád v důlcích. Kluk otočí hlavu a stane olihni tváří v tvář.

KLUK: Áááááááá!

*****

Střih na Paceyho s širokým úsměvem ve tváři.

*****

Přístaviště. Joey a Dawson spolu mluví.

JOEY: Tak už ses rozhod, co uděláš?

DAWSON: Já nevím. Chci říct, že jsem celej život chtěl být filmařem a teď mám šanci. Tohle jsem vždycky chtěl.

JOEY: Jo, ale dostal jsi to na stříbrným podnose. Bylo to jen štěstí.

DAWSON: Ty říkáš, že si to nezasloužím?

JOEY: Ne, jen říkám, že by bylo lepší, kdyby sem dostal tam, kde chceš být, protože jsi něco dokázal, nebo ne?

DAWSON: Joey, jestli nepojedu, tak možná už takovouhle příležitost nikdy nedostanu.

JOEY: A co tvý rodiče? Co ti si o tom myslí?

DAWSON: Už jsem s nima mluvil. Souhlasí s tím.

JOEY: A co tvý přátelé?

DAWSON: Samozřejmě, že by mi chyběli. Chyběla by mi Jen a Jack a Andie. A jakkoli je tomu těžký uvěřit i Pacey. A...

Dawsonovi se rozsvítí v hlavě.

DAWSON: A co ty, Joey? Chceš, abych jel?

JOEY: Na tom, co si myslím já, nezáleží.

DAWSON: Ne, co si myslíš. Jaký máš z mýho odjezdu pocit. Chceš, abych odjel?

JOEY: Na to nemůžu odpovědět.

DAWSON: Proč ne?

JOEY: Protože by to mělo vliv na tvý rozhodnutí. A protože bys to špatně pochopil.

DAWSON: No, tak jak bych to měl chápat?

Joey neodpoví.

DAWSON: Víš ty co? Možná bych měl prostě odjet. Stejně neexistuje absolutně žádnej důvod, kterej by mě tu držel.

Joey si skousne ret.

JOEY: Fajn. Jeď. Odjeď si pryč. Sleduj, jestli se starám.

Joey se otočí a odejde. Dawson tam dál stojí, kouká na zátoku a při tom si povzdechne.

*****

Dům McPheeových. Objeví se tam Dawson a zaklepá na dvěře.

JOSEPH: Ahoj, Dawsone.

DAWSON: Zdravím, pane McPhee. Jsou Andie a Jack doma?

*****

Pokoj Andie.

DAWSON: ...tak to je celý.

JACK: Páni, LA.

ANDIE: Takže pojedeš?

DAWSON: Nejsem si jistej. V hlavě se mi o tom hádají dva hlasy.

JACK: No, ať už se rozhodneš jakkoli, hodně štěstí. Vím, že jsme zrovna nejlíp nezačali, ale teď jsi můj dobrej kámoš.

DAWSON: Díky, Jacku.

Jack odejde.

DAWSON: Víš, Andie, vždycky se mi na tobě zdálo něco divnýho.

ANDIE: Co jako?

DAWSON: Pacey. Chci říct, že ty a Pacey jste tak rozdílní, jak jen můžou dva lidi být, ale přesto jste se oba do sebe bezhlavě zakoukali. Proč to?

ANDIE: Nemůžeš si vybrat, do koho se zamiluješ, Dawsone. To se prostě stane a nemůžeš s tím nic udělat. Nemůžeš ty city vymazat a nemůžeš je ignorovat.

DAWSON: Jen mi prokaž laskavost. Promluv si s ním.

ANDIE: Dobře. Mimochodem, dokončila jsem pro tebe kontrolu scénáře. Teď už jen musíš napsat konec.

Andie zvedne ze stolu disketu a podá jí Dawsonovi.

ANDIE: Už víš, jak to skončí?

DAWSON: Ještě ne. Ale dám ti vědět.

Potřesou si rukama. Dawson odejde.

*****

Leeryovic restaurace. Mike sedí v zadní místnosti, když tam vejde Mitch.

MITCH: Právě jsem si připomněl, proč jsme nikdy nezaměstnali Paceyho. Oživování toho kluka u pětky nám zabralo půldruhý hodiny.

Mike neodpoví.

MITCH: Jsi v pořádku?

MIKE: Jenom přemýšlím.

MITCH: O čem?

MIKE: Jak moc jsem zpackal svůj život.

MITCH: O čem to mluvíš? Jistě, udělal jsi nějaké chyby, ale začínáš je splácet. Dostáváš svůj život zpátky.

MIKE: Ale Lillian ne, viď? Je mrtvá, nikdy se nevrátí. To je jedna chyba, která se nedá napravit.

MITCH: Není to tvá vinna, že zemřela.

MIKE: Jak si tím můžeš být jistý? Vždycky to byla bojovnice a vedla si sama moc dobře. Vlastně jsem si na okamžik myslel, že by to mohla porazit, že by se z toho mohla dostat. Ale po tom, co jsem jí podvedl, to podle všeho vzdala. Jako by už neměla nic pro co bojovat. Bože, skoro jako bych jí sám zabil.

MITCH: To nikdy neříkej.

MIKE: Co ty můžeš vědět, Leery? S Gale máte dokonalý manželství, ani si nepamatuju, že bych vás někdy viděl se hádat. Jste dokonalí.

Mitch se rozesměje.

MIKE: Čemu se směješ?

MITCH: 'Dokonalí'? Pověz mi, Miku, když tě tenkrát pustili, proč si myslíš, že jsme s Gale přišli na tu svatbu odděleně?

MIKE: Takže vy jste se opravdu pohádali?

MITCH: Ne, my jsme rozvedli.

Mike vypadá šokován.

MIKE: Cože? Vy? Jak?

MITCH: Podvedla mě se svým spolupracovníkem. Dřív ten rok. Zkoušel jsem se přes to dostat, použili jsme nekonvenční metody a pak nám za to Dawson nandal. Rozhodli jsme se, že půjdeme odlišnými cestami. A když tě zase poslali do vězení, přijala práci ve Filly.

MIKE: Co se stalo pak?

MITCH: Ta práce nevyšla a přestěhovala se zpátky do Capeside. Věř mi nebo ne, tahle restaurace byl její nápad. Já to plánoval roky, ale ona to uskutečnila. No, Dawson mě přesvědčil, abych jí pomohl, zase jsme se spřátelili a dokázali jsme si odpustit.

MIKE: No, v tom je rozdíl, Mitchi. Já nikdy nedostal šanci jí říct, že je mi to líto.

MITCH: Co ti brání teď?

Mike na něj zmateně pohlédne.

*****

Přístaviště. Pacey tam stojí, když k němu přijde Dawson.

DAWSON: Přes osmi měsíci jsme tu byli připravení zabít jeden druhýho pro lásku ke stejný ženě.

PACEY: A teď jí ani jeden z nás nechce. Já, protože jsem zamilovanej do někoho jinýho. Ale tvýma důvodama si nejsem moc jistej.

DAWSON: Dospěl jsem k rozhodnutí. Tu práci v LA přijmu.

PACEY: Pomysli na to, co teď říkáš.

DAWSON: To už jsem udělal. A abych citoval samu Joey 'Myslím, že geografická změna je to, co potřebuju.'

PACEY: Skutečná otázka je, jestli můžeš všechno nechat za sebou.

DAWSON: Capeside? Pacey, jednoho dne musíme všichni tohle město opustit. Já jen mám příležitost odjet dřív. A ty víš, že se mi po vás všech bude stýskat.

PACEY: Nemluvím o Capeside, nebo o mně, nebo o Jen, nebo o tvých rodičích, nebo o komkoli jiným. Mluvím o Joey Potterový. Nemyslím si, že jí můžeš jen tak nechat za sebou.

DAWSON: Čím dřív odjedu, tím dřív se oba můžem pohnout v našich životech.

PACEY: Fakt tomu věříš? Fakt si myslíš, že na ní můžeš jen tak zapomenout? No, něco ti povím, Dawsone Leery. Odjedeš a zničíš poslední šanci, co jsi s ní měl. Myslíš si, že ti předtím zlomila srdce? Jestli odjedeš, bude jí to bolet stokrát víc, než cokoli, co ti kdy udělala. A věř mi, každej den si za to budeš dávat vinu. Protože pokaždý, když vzhlédneš na nebe, uvidíš její tvář.

Dawson neví, co říct.

DAWSON: Hele, Pacey, tohle může být má poslední příležitost ti tohle říct, takže to řeknu. Bez ohledu na to, co se stalo, jsi byl dobrý kamarád. Ačkoli to tak občas nevypadalo.

PACEY: Díky, brácho.

Potřesou si rukama.

PACEY: Jen mě nezapomeň zmínit v Oscarový děkovačce, jo?

Dawson se zasměje a pak odejde.

*****

Před domem Jen. Jen sedí na lavičce, když se objeví Dawson..

JEN: Ahoj, Dawsone. Přišel jsi dát sbohem a šáteček?

DAWSON: Jak ses to dozvěděla?

JEN: Jack mi to řek po telefonu. Neříkej mi, že skutečně zvažuješ, že odjedeš.

DAWSON: Proč by ne?

Jen vstane.

JEN: Pojď se mnou.

Dawson jí následuje.

JEN: Koukni, Dawsone, od tý doby, co jsem se přestěhovala do Capeside, se mi děla jedna nečekaná věc za druhou. Můj měsíční vztah s tebou, smrt dědy, Abby, Henry... Po tom všem, čím jsem prošla, by sis myslel, že se můj pohled na svět ještě zhoršil. Ale víš co? Nezhoršil. Pokud něco, tak se zlepšil.

DAWSON: Jakto?

JEN: To kvůli tobě a Joey.

Dawson je tím překvapen..

DAWSON: Jak by ti mohla naše kamarádsko-vztahová noční můra dát lepší pocit ze života?

JEN: Protože mi to poskytlo něco, v co jsem mohla doufat. Protože jsem viděla něco, co jsem si myslela, že existuje jenom v pohádkách a slaďácích. Dva lidi, kteří se bez ohledu na všechny ostatní a bez ohledu na nejhorší okolnosti, jaký si člověk může představit, nikdy nepřestali milovat.

DAWSON: Jen, ona mě ne-

Jen ho přeruší.

JEN: Jak si tím můžeš bejt jistej? Nevěděl jsi, že je do tebe zamilovaná před dvěma rokama, jak si můžeš bejt jistej, že není i teď?

Dawson na to nemá odpověď.

DAWSON: (tiše) Nemůžu.

JEN: Dobře, zapomeň na to, co cítí Joey. Co k ní cítíš ty?

Odmlčí se.

JEN: Pořád jí miluješ?

Dawson pomalu přikývne.

JEN: Tak to bys jí to měl radši říct. Protože, pokud odjedeš, nejspíš už další příležitost nedostaneš. Pokud navždy opustíš tohle město, radši se ujisti, že tu nenecháváš nic nedokončenýho.

Dawson znovu přikývne a otočí se k odchodu. Než odejde, řekne Jen poslední věc.

DAWSON: Jen... pro případ, že už nedostanu příležitost, děkuju ti. Za všechno.

Odejde.

*****

Dům Joey. Pacey zaklepe na dveře a Joey je otevře.

JOEY: Co chceš?

PACEY: Myslíš, že bysme si mohli na chvilku pokecat?

Joey vyjde ven a zavře za sebou dveře.

PACEY: Víš, jde o Andie. Fakt nevím, jak to vysvětlit.

JOEY: Moh by sis pro jednou odpustit vtípky a průhledný výmluvy a prostě to říct. Fakt na to teď nemám náladu.

PACEY: Dobře, o Andie. Jsem do ní zamilovanej.

JOEY: (sarkasticky) To je neuvěřitelný, to mě nikdy nenapadlo, jenom jsi praštil jednoho ze svých nejstarších přátel, protože jí políbil, a stoupnul sis před ozbrojenýho maniaka.

PACEY: Hezký, Potterová. Fakt hezký. Ne, mám na mysli, že jsem do ní skutečně zamilovanej. Chápej, celej život jsem žil s pocitem, že budu vždycky sám. Že mě všichni nakonec opustí. Nebo že je nakonec budu nenávidět, protože mě zradí a já s nima nebudu chtít mít nic společnýho. Ale jde o to, že Andie mě dvakrát ublížila a já k ní z nějakýho důvodu pořád cítím to samý jako vždycky. Čím víc s ní jsem, tím víc s ní chci být. Vím, že to zní nejspíš hloupě...

JOEY: Ne. Věř mi, Pacey, vůbec to nezní hloupě.

PACEY: Ale já si opravdu myslím, že s ní chci strávit zbytek života. Bože, to zní, jak z nějakýho slaďáku, ale fakt to tak cítím.

JOEY: Koukni, Pacey, jestli k ní opravdu tohle cítíš, tak by sis s tím neměl dělat starosti. Chci říct, že jeden z nás si zaslouží bejt šťastnej a vypadá to, že to budeš ty. Jsem za tebe šťastná.

PACEY: Chápu to tak, že ti Dawson řek, že odjíždí, hm?

JOEY: Já... já ho tentokrát ztrácím nadobro. To není, jako by jel do Filly, nebo já na Floridu. Tentokrát je to napořád.

Vypadá to, že se Joey rozpláče.

JOEY: Jen mi slib jedno, Pacey.

PACEY: Cokoli.

JOEY: Nenech Andie tentokrát odejít. Drž se jí tak pevně, jak jen můžeš. Protože je to tak, jak jsem říkala předtím. Když to neuděláš, než se naděješ, může být pryč.

Pacey jí obejme.

*****

Pár kroků od domu. Dawson přijde k domu Joey a spatří jejich objetí. Špatně si to vyloží a vypadá to, že se rozpláče. Začne ustupovat, pokořen a velmi rozrušen. Ale než může odejít, Joey vzhlédne a spatří ho.

JOEY: (šeptem) Panebože.

Dawson se otočí a rozběhne se. Pacey si ho rovněž všimne a Joey se za ním rozběhne.

JOEY: Dawsone, počkej.

PACEY: Skvělá práce, Wittere. Zase jsi to dokázal zvorat. Jenomže tentokrát ses o to ani nesnažil.

Joey ztratí Dawsona v přístavišti.

JOEY: Dawsone? DAWSONE?

Pacey se objeví za ní.

PACEY: Kam moh jít?

JOEY: Já nevím, ale musím ho zastavit.

Joey odběhne.

Začne hrát píseň 'Broken Road'.

*****

Střih na Joey běžící podél doků. Rozhlíží se a hledá Dawsona.

*****

Střih na Dawsona u něj v pokoji. Ve velkém spěchu si rychle balí tašku. Když skončí, odejde dveřmi.

Vzápětí po té, co odejde, se v okně objeví Joey. Když vidí, že tam Dawson není, rovněž odejde.

*****

Leeryovic restaurace. Joey doběhne ke Gale a něco jí říká. Podle všeho Gale také neví, kde Dawson je, a Joey odejde.

*****

Střih na Dawsona sedícího v ruinách. Rozhlédne se kolem sede a věnuje jim poslední pohled. Pak odejde.

*****

Střih na Joey jdoucí podél doků. Stále Dawsona hledá.

*****

Střih na Dawsona procházejícího kolem Rialta.

*****

Střih na Joey sedící na molu před Dawsonovým domem.

*****

Střih na Dawsona sedícího na houpačce, té, kde s Joey zakončili své první rande.

*****

Střih na Joey v ruinách. Stále hledá Dawsona.

*****

Střih na Dawsona jdoucího ke svému domu.

*****

Střih na Joey procházející kolem videopůjčovny.

*****

Střih na Dawsona stojícího uprostřed zátoky na své loďce a sledujícího západ slunce.

*****

Střih na Joey u videopůjčovny, jak kouká do okna.

*****

Střih na Dawsona, který vzhlédne na své okno, povzdechne si a pak odejde.

Jakmile Dawson odejde, objeví se Joey. Leze po žebříku nahoru.

*****

Střih na Joey, která vleze oknem do Dawsonova pokoje, vezme si do ruky plyšového žraloka a hroutí se na postel.

*****

Střih na Dawsona procházejícího kolem školy, Leeryovic restaurace a přístaviště.

*****

Střih na Joey na Dawsonově posteli.

Detail na tvář Joey. V očích má slzy. Lehne si, sevře plyšového žraloka a rozpláče se.

*****

Střih na Dawsona vstupujícího na nádraží a naposledy se ohlížejícího na Capeside.

Píseň končí.

*****

Přístaviště. Andie tam sedí na lavičce, když k ní přijde Pacey.

PACEY: Ahoj. Myslel jsem si, že tě tu najdu.

ANDIE: Ahoj, Pacey.

PACEY: Ehm, musíme si promluvit. Můžu si přisednout?

Andie se posune a udělá mu na lavičce místo.

PACEY: Tuhle lavičku fakt nesnáším. Posledně, když jsme tu byli, jsem ti dal kopačky.

Andie při té vzpomínce sklopí zrak.

PACEY: Jsem dost skálopevně přesvědčenej, že to byla největší chyba mýho života. A řeknu ti, že chyb jsem udělal spoustu.

ANDIE: Pacey, jestli jsi mi přišel říct, že tě to mrzí, je to v pohodě.

PACEY: Nepřišel jsem ti říct, že mě to mrzí, Andie. Přišel jsem ti vysvětlit proč.

ANDIE: Proč co?

PACEY: Proč jsem udělal, co jsem udělal.

ANDIE: Udělal jsi, co jsi udělal, protože jsem ti zahnula.

PACEY: To je jenom část důvodu.

Pacey vstane, vezme Andie za ruku a rovněž jí pomůže vstát.

PACEY: Andie, celej život jsem neznal, jaký je to mít lidi, na kterým na mě záleží. Má rodina, zvlášť můj otec, by se nemohli starat míň. Takže jsem se vždycky maskoval za někoho, kdo nejsem. Kloun, loajální kámoš, rytíř v zářivý zbroji, pseudo-Dawson. Dělal jsem to, protože jsem si nemyslel, že kdybych byl sám sebou, nikdo by se mnou nechtěl mít nic společnýho, protože táta mi řek, že jsem k ničemu, tolikrát, že jsem tomu sám začal věřit.

Andie na něj vzhlédne a začíná se usmívat.

PACEY: Ale ty mě z nějakýho záhadnýho důvodu máš ráda takovýho, jakej jsem. Nevím proč, ale z nějakýho důvodu to tak je. A já tě miluju. A neříkám to jenom proto, že tě nechci ztratit. Fakticky tě miluju. Tak moc, že si ani neumím představit budoucnost bez tebe.

ANDIE: Tohle je asi odpověď na tvou otázku, hm?

PACEY: Jakou?

ANDIE: Proč k tobě cítím to, co cítím. Nemůžeš si vybrat, do koho se zamiluješ, Pacey. Prostě se to stane. A já tě taky miluju.

Políbí se.

*****

Nádraží. Dawson čeká na lavičce, až přijede vlak. Za ním sedí dva teenageří, chlapec a dívka. Vypadají tak na patnáct.

DÍVKA: Přísahám, že budu štěstím bez sebe, až tenhle vejlet skončí.

CHLAPEC: Proč? Neměla bys být ráda, že ho uvidíš? Je to tvůj otec.

DÍVKA: Nenávidím ho.

CHLAPEC: To je silný slovo.

DÍVKA: Tak je v pořádku.

CHLAPEC: Hele, půjdu nám koupit ňákou kolu. Beze mě neodjížděj.

Chlapec odejde. Dívka se otočí a spatří, že se na ní Dawson dívá.

DÍVKA: Co chceš?

DAWSON: Promiň, jenom jsi mi připomněla někoho, koho jsem znával.

DÍVKA: Aha.

DAWSON: Ehm, slyšel jsem, že mluvíš o svým tátovi.

DÍVKA: Jo, před pár rokama se rozved s mou mámou. A nechal nás, abysme se o sebe starali sami, a teď chce, abych ho navštívila. Věříš tomu?

DAWSON: Ale máš s sebou kamaráda.

Dívka se usměje.

DÍVKA: Jo, kamaráda.

DAWSON: Máš ho ráda, viď?

DÍVKA: Cože? Jo, jasně, že ho mám ráda, je to můj nejlepší přítel.

DAWSON: Ty víš, co chci říct.

DÍVKA: Hele, nevím, kdo jsi, nebo co si myslíš, že víš, ale prosím tě, nepleť se mi do života.

DAWSON: Promiň, já jen, no...

DÍVKA: Chceš pomoct?

DAWSON: Jo, tak nějak. Hele, vím z vlastní zkušenosti, že když skrýváš svý city, může tě to sníst zevnitř.

DÍVKA: Pověz mi, kdybys byl na mým místě, řek bys mu to? Vím všechno o vás maturantech. Myslíte si, že toho tolik víte o vztazích a všem, ale pravda je, že jste tak bezradný jako my ostatní.

Dawson se nad tím na chvíli zamyslí.

*****

Před hřbitovem. V autě tam přijedou Mitch a Mike.

MIKE: Mohl bys počkat tady? Chci to udělat sám, ano?

MITCH: Jasně.

Mike vejde na hřbitov. Dojde ke hrobu Lillian a klekne se vedle něj.

MIKE: Ahoj, ehm, v tomhle nejsem moc dobrý, víš? V mluvení k náhrobnímu kameni. Ani nevím, jestli mě slyšíš. Jen jsem chtěl, abys věděla, že mě mrzí, co jsem ti udělal. Možná, že kdybych se zachoval trochu ušlechtileji, trochu loajálněji, pořád bys tu byla. Holky si vedou skvěle, zvlášť Joey. Je z ní umělkyně, víš, tak jako ty. Byla bys na ní pyšná. Já jsem. Kdekoli jsi, jen doufám, že můžeš pro mě najít ve svým srdci místo a odpustit mi.

Mike si políbí dva prsty a položí je na náhrobní desku.

MIKE: (šeptá) Miluju tě.

Pak Mike dojde zpět do auta..

*****

Dawsonův pokoj. Joey v posteli usnula. Náhle se pomalu otevřou dveře. Nevidíme, kdo to je. Postava pomalu dojde k posteli a položí Joey ruku na rameno. Joey se otočí a pomalu otevře oči, aby se podívala, kdo to je. Je to Dawson.

JOEY: (rozespale) Dawsone?

DAWSON: Jo?

Joey vyskočí a obejme ho.

JOEY: Dawsone! Nemůžu tomu uvěřit, hledala jsem tě všude. Myslela jsem, že...

Odstoupí.

JOEY: Hele, vím, co si myslíš, že jsi viděl. Ale mezi mnou a Paceym nic není. Jen si dělal starosti o sobe a Andie a ptal se mě na radu a pak...

DAWSON: Uklidni se, Joey. Já to chápu, fakticky.

JOEY: Takže jsi se přišel rozloučit?

DAWSON: Nikam nejedu.

JOEY: Cože? Proč?

DAWSON: Ani nevím. Myslím, že kvůli tomu, co jsi mi řekla. Celej život jsem se snažil stát filmařem, je to můj sen. Jestli ho chci dosáhnout, nemůžu ho přijmou na stříbrným podnose, musím si ho zasloužit. A bylo tu ještě něco.

JOEY: Co?

DAWSON: Tohle je můj domov. Vyrost jsem tu. Jistě, váže se sem spousta nepříjemných vzpomínek, ale stejně tak všechny ty dobrý. Tenhle rok může být dost dobře poslední, co tu strávím, takže nechci odjet, dokud neskončí.

JOEY: Jo, ale v LA by ses moh zase vrátit k natáčení filmů.

DAWSON: Jo, ale to by nestálo za to nechat všechno za sebou. Zvlášť tebe.

Joey na něj vzhlédne.

DAWSON: Koukni, já vím, že to neříkám moc často, ale i po to všem, co se stalo, jsi pro mě pořád strašně důležitá. Občas je naše přátelství jediná věc, co mi dává vůbec nějakej smysl.

Joey se na něj napůl usměje. Dawson vytáhne disketu od Andie.

DAWSON: Mimoto, kdo říká, že nemůžu natáčet filmy ve starým dobrým Capeside.

JOEY: Co to je?

DAWSON: Můj scénář. Pamatuješ? Říkal jsem ti o něm na našem výletě před pár měsíci. Ale tentokrát myslím, že bych byl radši, kdyby mi s ním pomohla má původní producentka.

JOEY: Jenom pokud se na něj může mrknout.

DAWSON: Do toho.

Dawson vyndá z tašky laptop a zapne ho. Kamera se vzdaluje od okna a stále sleduje Dawsona a Joey sedící před obrazovkou počítače.

Zatmívačka a závěrečné titulky.

Pokračování příště...