Cesta zpět: Epizoda 410 (1) - Společnost mrtvých básníků

Dawsonův pokoj. Dawson a Joey sedí na posteli a koukají na 'Společnost mrtvých básníků'. Na podlaze jsou dva plné batohy.

DAWSON: Dobrej film. Jeden z mých oblíbených.

JOEY: Nikdy by mě nenapadlo, že tě tohle uslyším říct o nějakým filmu, co nerežíroval Spielberg.

DAWSON: Možná není tak epickej jako E.T., ale stejně je dost dobrej. A to především kvůli svýmu poselství.

JOEY: Tím myslíš, že Robin Williams může hrát v dramatu? Musím přiznat, že docela válel, lidi si mysleli, že to nezvládne.

Dawson vstane a vypne televizi.

DAWSON: Ne, myslel jsem film jako takovej. Způsob, kterým pan Keating přesvědčuje svý studenty, aby se svými životy něco udělali. Promiň, že doslova cituju: 'Užívej dne.' Myslím, že by si to lidi měli vzít za svý.

JOEY: Jo, ale nakonec to zrovna moc dobře nedopadlo, ne? Ten kluk umřel a Robina Williamse vyhodili.

DAWSON: Jo, ale ten druhej kluk skončil s holkou, kterou chtěl. Jen proto, že se rozhod zariskovat. Myslím, že se nám ten film snaží říct, že držení se zpátky jen proto, že se člověk bojí, žádný výsledky nepřinese. To bysme si měli vzít k srdci.

JOEY: Dawsone, musím ti připomínat, co se nám stane, když riskujem? Přemýšlej, 'Pacey' a 'léto'. Nemluvě o jistý záhadný blondýně, která by měla radši zůstat beze jména.

PACEY: (v okně) Padlo tu mý jméno?

JOEY: Ach ne, neobarvil sis zase vlasy, že ne?

PACEY: Vtipný, Potterová. Připraveni vyrazit?

JOEY: Pořád nechápu, jak si můžem dovolit zmeškat na celej tejden školu?

PACEY: Dobře, teď jsi mě přesvědčila, ty nejsi skutečnej teenager.

JOEY: Polib si, Pacey.

DAWSON: V čem je problém, Joey? Vždycky jsi říkala, že chceš z Capeside vypadnout.

JOEY: Promiň, Dawsone, ale New Rawley není úplně přesně New York. Od tohohle zapadákova se to odlišuje jenom párkem prestižních škol, kam s největší pravděpodobností stejně nikdy nebudu chodit.

DAWSON: Dobře, chápu, jak těžký by bylo dostat se na jednu z nich. Ale vážně, děláš příliš rychlý závěry. Jen to, že je New Rawley malý město, neznamená, že je to druhý Capeside.

JOEY: A co tě k tomu vede?

DAWSON: Vždycky jsem pevně věřil, že jsou to lidé, kteří dělají město takovým, jakým je.

Joey se napůl usměje a otočí se ke zdi.

JOEY: Dovolte mi, abys vás představila. Dawsone, seznam se s realitou. Realito, tohle je Dawson.

Dawsonovi se ve tváři objeví kyselý výraz.

PACEY: Hele, pospěšte si, vy dva, nebo odjede pan McPhee bez nás.

Vezmou si batohy a zamíří k oknu.

JOEY: No, je to jedna ze škol, u kterých nemusím bejt naštvaná, že tam nemůžu chodit.

PACEY: Tím si nebuď tak jistá, Joey. Kdybys to zkusila, tak by ses tam nejspíš mohla dostat.

DAWSON: Pacey, je to chlapecká škola, jako ta ve 'Ve společnosti mrtvých básníků'. Neexistuje způsob, jak by se tam Joey mohla dostat, navzdory jejímu dvojznačnýmu jménu.

Pacey se usměje.

PACEY: Tím se nebuď tak jistej, D-Mane.

Silnice vedoucí do New Rawley. Dawsonův explorer řídí pan McPhee.

HLAS V POZADÍ (Dawson): Můj život je občas divný.

Pauza.

HLAS (Dawson): Co? Čekali jste někoho jiného?

Další pauza.

HLAS (Dawson): Chápejte, můj život není nikdy takový, jaký očekávám. Nikdy jsem neočekával, že se do mě Joey, má nejlepší kamarádka, zamiluje a rovněž jsem neočekával, že k ní budu cítit totéž. Nikdy jsem neočekával, že bude mít má matka poměr, nikdy jsem neočekával, že se moji rodiče rozejdou, a rozhodně jsem neočekával, že se dají zase dohromady. Nikdy jsem neočekával, že mi dá Joey kopačky, nebo že mi řekne, že už mě nechce znát. Vůbec nikdy jsem neočekával, že spolu budou Pacey a Joey chodit, nebo že se rozejdou tak, jak se rozešli. Ne že bych si na jejich rozchod stěžoval, samozřejmě.

Vidíme, že na přívěsu za explorerem je Paceyho loď. Na její palubě u zádi sedí Dawson a sleduje ubíhající krajinu. Joey sedí u stožáru a Pacey u kormidla. Všichni ostatní (Andie, Jen a Jack) jsou v autě s panem McPheem.

HLAS (Dawson): Jedna z věcí, kterou jsem nikdy neočekával, je, že Willa Krudskiho přijmou do Rawleyské akademie, nejprestižnější školy ve státě. Will sice nikdy nebyl ulejvák jako Pacey, ale nikdy by mě nenapadlo, že dostane od takovéto školy stipendium.

Kamera střihne na jezero a vidíme celou Rawleyskou akademii.

PACEY: Tady to je. Páni, musím Willovi poblahopřát. S tím stýpkem to fakt vyhmát.

JOEY: Vsadím se, že je ta škola plná kluků, co mají buď velký štěstí nebo hromadu peněz.

DAWSON: Nebo možná od každýho trochu.

HLAS (Dawson): Něco mě na Willovi vždycky mátlo. Jakto, že byl Paceymu tak dobrým kamarádem, když se občas choval tak trochu jako já. Na druhou stranu, měl všechny ty problémy se svým otcem, stejně jako Pacey. Když o tom teď přemýšlím, také vždy věřil, že se v životě nikam nedostane, stejně jako si to myslí Joey. Jako bychom v něm byli všichni tři spojení. Někdy přemýšlím, jaké by to bylo, kdyby se tenkrát před lety nepřestěhoval do New Rawley. S mým štěstím by se nejspíše také nakonec zakoukal do Joey.

Dawson pohlédne na Joey. Vítr jí odhrnuje vlasy z tváře.

HLAS (Dawson): Joey. To je hádanka, kterou jsem ještě nebyl schopen vyřešit. Nikdy jsem nepotkal nikoho, kdo by mě učinil tak šťastným a zároveň mi způsobil tolik bolesti. Kdykoli jí chci, ona nechce mě. Když mě chce, příliš se bojím, že mi opět ublíží, než abych s tím něco udělal. V jedné věci má Pacey pravdu, znova a znova tentýž začarovaný kruh. Někdy přemýšlím, jestli se sebou navzájem nehrajeme nějakou hru, sledujeme, kdo z nás se zhroutí první.

Auto zastaví na vršku malého kopce. Pod ní je jezero. Pacey ukáže přes jezero.

PACEY: Hele, koukněte.

Dawson a Joey pohlédnou na jezero a vidí na něm nějakou veslici.

PACEY: Myslím, že je to on.

DAWSON: Jsi si jistej?

Dawson vytáhne z batohu triedr a pohlédne s ním na veslici. Kamera nám ukáže Willovu tvář. Will mluví k ostatním na veslici.

DAWSON: Jo. Fakt je to Will.

PACEY: Tak si s ním pojďme promluvit.

JOEY: Pokud sis nevšim, Pacey, tak je uprostřed jezera.

PACEY: Máme loď.

DAWSON: K nejbližšímu doku je to několik kilometrů, Pacey.

PACEY: Kdo říkal něco o doku? Tenhle kopec nevypadá moc strmě.

Pacey dá ruku na páku, která uvolňuje loď z přívěsu. Když si Dawson a Joey uvědomí, co se chystá udělat, oba se vyděsí.

Pacey se zazubí.

Začne hrát upravená verze písně 'Six Pacs' (znělka 'Mladých Američanů')

DAWSON: Pacey, jestli děláš, co si myslím, že děláš...

JOEY: Neodvažuj se za ní zatáhnout.

Pacey zatáhne za páku a loď sjede z přívěsu.

DAWSON & JOEY: Áááááá!

Pacey rozevře plachtu a loď bezpečně přistává na vodě.

PACEY: JOOOOO!!!

Will přes jezero spatří, jak loď padá na vodu. Připadá mu známá.

WILL: PACEY?

PACEY: NAZDAR, KRUDSKI!

Loď zamíří k veslici.

Píseň končí.

PACEY: Hele, Krudski, líbil se ti můj vstup na scénu?

WILL: Pacey, jsi neuvěřitelnej.

Pacey se zazubí a vyhodí ruce vysoko do vzduchu.

PACEY: Jo, to jsem já!

Z paluby lodi slyšíme zasténat dva lidi.

JOEY: Zabiju tě, je ti to jasný, že jo?

DAWSON: Pokud ho dřív nezabiju já. Ahoj, Wille.

WILL: Ahoj, Dawsone.

Kamera sjede stranou a vidíme ostatní lidi, co jsou s Willem na veslici. Scouta, Hamiltona, Jake a jejich učitele Finna.

FINN: Pane Krudski, chápu to tak, že tyto lidi znáte.

WILL: Jsou to staří přátelé.

FINN: No, mohl byste jim říci, aby se vrátili později. Jaksi mi narušují hodinu.

PACEY: Tohle je hodina? Člověče, přál bych si bejt bohatej.

SCOUT: Věř mi, bejt bohatej není všechno.

PACEY: Promiň, že ti to nevěřím.

WILL: Radši jeďte a nechte nás to tu dokončit, Pacey. Sejdeme se pozdějc u Friendley.

PACEY: Tak jo.

Odjíždějí pryč.

PACEY: Hej, počkej chvíli. KDE TO JE U FRIENDLEY?

Pacey pohlédne zpět na kopec a spatří, že se na ně dívá pan McPhee. Vypadá hodně naštvaně.

PACEY: Ehm... Dawsone... jak daleko jsi říkal, že je nejbližší dok?

Benzínová pumpa. Joey tam přijede v Dawsonově exploreru, vystoupí a jde se promluvit s obsluhou. Je to Bella.

JOEY: Ahoj, máme za sebou celkem dlouhou cestu, takže jsem myslela, že natankujem.

BELLA: Jasná věc.

Jde ke stojanu.

BELLA: Ty nejsi odtud, že? Nikdy jsem tě tu neviděla.

JOEY: Ne, jsem z Capeside.

BELLA: Capeside? Kde to je?

JOEY: Tam to určitě neznáš. Fakt to ani nestojí za řeč.

BELLA: Takže, přijela jsi sem sama?

JOEY: Ne, přijela jsem s pár přáteli. Naneštěstí si musím najít nějaký motel, zatímco kluci budou bydlet v Rawleyský akademii.

BELLA: Žertuješ? Znám pár lidí, co tam chodí. Co vás sem vlastně přivádí?

JOEY: Otec mého kamaráda Jacka se přátelí s děkanem. Já jsem jen přijela navštívit starého kamaráda mého kamaráda, Willa.

BELLA: Počkej chvilku. Nemyslíš Willa Krudskiho, že ne?

JOEY: Ty ho znáš?

BELLA: Tak by se to dalo říct. Za pět minut končím směnu, ukážu ti, kde pracuje.

Restaurace u Friendley. U stolu sedí Pacey a Dawson, když vejdou Will a Scout a přisednou si k nim.

PACEY: Restaurace? Bože, proč všichni teď ka makaj v restauracích. Co se stalo s videopůjčovnama?

SCOUT: Hele, Wille, tady ten tvůj kámoš si rád hraje na komika, co?

DAWSON: Tak nějak.

PACEY: Hleď si svýho burgeru, Leery.

Dovnitř vejdou Jake a Hamilton, následováni Jackem, Jen a Andie.

PACEY: Á, tady je má holka.

Andie políbí Paceyho na tvář. Pak spatří Willa.

ANDIE: Will? No, to je překvapení. Ráda tě vidím.

Doběhne k němu a obejme ho.

HAMILTON: Tomu nevěřím. Wille, nikdy jsi mi neřek, že znáš Andie a Jacka McPheeovi.

Andie se otočí a spatří Hamiltona.

ANDIE: Šmudlo? Jsi to ty?

Will a Scout se pokoušejí zadržet smích, ale nakonec v něj propuknou. Hamiltom si schová tvář do dlaní.

HAMILTON: Andie, prosím tě.

ANDIE: Jéje, promiň. Jde jen o to, že, no, neviděla jsem tě od...

JACK: Od Timova pohřbu.

Andie a Jack posmutní.

HAMILTON: Je mi to líto. Je doma všechno v pořádku?

ANDIE: Jo, s tátou nám to teď báječně klape. Máma, no, myslím, že se zlepšuje. A co tvý rodiče?

HAMILTON: Pořád to samý, pořád to samý.

Dovnitř vejde Joey s Bellou.

PACEY: Dobře, dobře. Vypadá to, že jsme tu všichni. Hej, Potterová. Tady!

Dívky k nim dojdou a posadí se. Scout pohlédne na Bellu a usměje se.

SCOUT: Ahoj, Bello.

BELLA: Ahoj, Scoute.

DAWSON: Mohl by se někdo chopit představování, mám v tom trochu zmatek.

WILL: Dobře, no, mě znáš. Tohle je můj spolubydlící, Scout Calhoun.

SCOUT: Ahoj.

WILL: Tohle je Bella Banksová.

BELLA: Ahoj.

JOEY: My už se tak nějak známe.

WILL: Tohle je děkanův syn, Hamilton Fleming.

HAMILTON: Zdravím.

WILL: A tohle je Jake Pratt.

JAKE (mužským hlasem): Rád vás poznávám.

PACEY: Pacey J. Witter k vašim službám.

Dawson a Scout si potřesou rukama.

DAWSON: Ahoj, já jsem Dawson. Dawson Leery.

SCOUT: Dawson? Pacey? Nemáte zrovna obvyklý jména, co?

JAKE (mužským hlasem): Od tebe to sedí, 'Scoute'.

SCOUT: Zásah.

JOEY: Ahoj, já jsem Joey. Další divný jméno, já vím.

JAKE (mužským hlasem): Ne tak divný, jak si myslíš.

DAWSON: Takže... Hamiltone... jak znáš Jacka a Andie?

HAMILTON: Můj otec je starým kamarádem jejich otce, strávili tu léto, když jim bylo sedm.

DAWSON: To by vysvětlovalo tu přezdívku.

PACEY: Wille, něž něco řekneš... naposled, co jsem před Dawsonem zmínil jeho starou přezdívku, mě zlomil nos baskeťákem.

WILL: Dík za varování.

SCOUT: No, měl bych radši jít.

HAMILTON: My taky. Slíbil jsem tátovi, že vám to tu ukážu. Jdeš, Scoute?

SCOUT: Jsem ti v patách, 'Šmudlo'.

HAMILTON: Zmlkni.

SCOUT: Není to támhle u baru Sněhurka?

HAMILTON: Řek jsem, abys zmlknul.

Odcházejí.

Rawleyská akademie. Hamilton a Jake ukazují capesideským okolí.

HAMILTON: Jezero je přímo támhle.

Jake ukáže ke druhé škole.

JAKE (mužským hlasem): Dívčí škola je támhle a...

JEN: A ty to rád připomínáš, co?

JACK: A jéje.

JAKE (mužským hlasem): Promiň?

JEN: Rád zdůrazňuješ rozdíly mezi pohlavíma, co?

JAKE (mužským hlasem): Koukni, nevím, o co ti jde. Když se nad tím zamyslím, vlastně vím přesně, o co ti jde. Ale kašli na to, jo?

JEN: O co jde? Nemůžu si trošku zakritizovat na účet tvý úžasný školy? Typický mužský ego.

JAKE (mužským hlasem): Dobře, teď si koleduješ.

Střih na Paceyho a Willa před vchodem do budovy. Pacey na ní vzhlédne.

PACEY: Nemůžu uvěřit, že sem fakt chodíš. Musím ti říct, že jsi udělal terno, Krudski.

WILL: Jsem překvapenej, že mě mý štěstí ještě neopustilo. Viselo to na vlásku, málem mě vyhodili. Ale štěstí se mě díkybohu pořád drží.

Přiběhne k nim Jake.

JAKE (mužským hlasem): Wille, musíš mi pomoct.

WILL: Co je?

JAKE (mužským hlasem): To ta Jen, nenechá mě bejt. Podle všeho se rozhodla, že mě bude vinit za Rawleyský 'zločiny'. Pěkná ironie, co?

PACEY: Ironie? Počkej chvilku. Wille, to je ten, o kterým jsi mi říkal v telefonu. Dvojitej kabát?

WILL: (tiše) Neříkal jsem 'dvojitej kabát'.

JAKE (normálním hlasem): (tiše) Ty jsi mu to řek?

PACEY: No, hádám, že jsem měl pravdu.

WILL: Tak nějak mi to uklouzlo.

JAKE (normálním hlasem): To je prostě skvělý. Kdo to ještě ví?

PACEY: Neboj se, dámo. Nemáš tušení, jaká je to sranda, když Dawson o něčem neví. Nemusíš mě podplácet, abych mu to neřek.

WILL: Teď půjdu. Až tě Jake zabije, chci odtud bejt co nejdál.

Will odchází. O chvilku později odběhne i Pacey.

Benzínová pumpa. Joey mluví s Bellou.

JOEY: Jsi si jistá, že tady můžu zůstat?

BELLA: V pohodě. Mluvila jsem s tátou. Říkal, že dokud budeš v New Rawley, můžeš klidně zůstat u nás.

JOEY: Bezva, protože bych nerada zůstávala v nějakým motelu. Takže, dá se tu něco podniknout?

BELLA: No, tohle je hlavně turistický město, takže v tomhle ročním období se toho tu moc neděje. Kromě plesu na konci týdne. Nic moc přepychovýho, ale aspoň něco.

JOEY: Máš v plánu tam jít?

BELLA: Ani ne. Nemám s kým.

JOEY: Co ten kluk, co jsem ho viděla v restauraci, Scout? Slušelo vám to spolu.

BELLA: S tím je menší problém.

JOEY: Jakej?

BELLA: Existuje možnost, že... no... možná je to můj bratr.

Joey poklesne čelist.

JOEY: Počkej chvilku. Co tím myslíš 'možná'?

BELLA: No, nejsme si stoprocentně jistí, ale všechno na to ukazuje. Chápej, má máma a jeho táta, no, je to komplikovaný.

JOEY: Nemohla by ses zeptat mámy?

BELLA: Ani ne. Žije dost daleko a nemáme to, co bys nazvala blízkej vztah. Opustila nás před deseti lety a od tý doby jsem jí viděla jen jednou.

JOEY: Promiň. To jsem nevěděla.

BELLA: Takže, jaký je tvůj příběh?

JOEY: Ani to vlastně nestojí za řeč. Máma mi umřela před pár lety a táta byl od tý doby několikrát zašitej a zase propuštěnej z vězení za obchod s drogama. Nic, čím bych se ráda chlubila. Pak je tu Dawson.

BELLA: To je tvůj kluk?

JOEY: Býval. Všechno to asi závisí na tom, jakej je zrovna měsíc.

BELLA: Promiň?

JOEY: Neustále se pohybujem v jakýmsi kruhu, myslím. Nejdřív jsme nejlepší přátelé, pak jsme pár, pak se rozejdem a nemluvíme spolu. Pak jsme zase přátelé, pak jsme zase pár. Pak spolu zase nemluvíme, pak jsme zase přátelé a tak dále.

BELLA: A to jsem si myslela, že je můj život komplikovanej.

SEAN: (mimo obrazovku) Bello?

Bella obrátí oči v sloup.

BELLA: V pravou chvíli.

Bella a Joey se otočí a spatří Seana.

BELLA: Můžu ti s něčím pomoct, Seane?

SEAN: Ty víš, proč tu jsem. Musím s tebou mluvit.

BELLA: Koukni, Seane, tomhle jsme už probrali. Je konec.

SEAN: Jen mě to nech vysvětlit.

BELLA: Seane, odpověď je pořád ne. Ne dokud se neumluvíš.

SEAN: To se nestane.

BELLA: V tom případě odejdi.

SEAN: Jen mě to nech vysvětlit.

Joey vstoupí do hovoru.

JOEY: Požádala tě, abys odešel, tak jdi.

SEAN: Nevím, kdo jsi, ale nepleť se do toho.

Sean odstrčí Joey stranou.

DAWSON: (mimo obrazovku) Je tu nějakej problém?

Sean se otočí a spatří stát za sebou Dawsona.

SEAN: Fakt bezvadný. Nech mě hádat, Scout teď posílá ještě víc Rawleyskej kluků, aby tě špehovali, co?

DAWSON: Já jsem ve skutečnosti 'Capesideskej kluk'. A je to má kámoška, koho jsi odstrčil.

BELLA: Prostě jdi, Seane. Než se zase strhne rvačka.

SEAN: Víš co, tak fajn, odcházím.

Sean odejde.

DAWSON: Kdo to byl?

BELLA: Můj bejvalej. A věř mi nebo ne, býval to Willův nejlepší kámoš.

JOEY: Co se stalo?

BELLA: Měli jsme nějaký problémy.

DAWSON: Tak tohle asi není určeno mým uším. Uvidíme se pozdějc, Joey.

JOEY: Ahoj, Dawsone.

Dawson odchází.

Willův a Scoutův pokoj. Dawson je tam se Scoutem.

SCOUT: Kam všichni odběhli?

DAWSON: Pacey říkal, že pomůže McPheeovým najít nějakej hotel. Will říkal, že půjde s nimi. Otázkou zůstává, co se stalo Jakovi a Hamiltonovi.

SCOUT: V noci tráví spoustu času mimo školu. Je to dost snadný vzhledem k tomu, že má Jake motorku.

DAWSON: Vážně? Nepřipadá mi jako motorkářskej typ.

SCOUT: Na Jakovi je toho spousta, co by tě překvapilo.

DAWSON: Jo, no, ať je to, jak chce, Jake a Hamilton právě balí nějaký holky. Když už na to přišla řeč, všim jsem si, jak jsi se dneska díval na Bellu. Děje se mezi váma něco?

SCOUT: Kéž by. Ale je tu jeden malej problém.

DAWSON: Jakej?

SCOUT: No...

Pokoj Belly. Bella mluví s Joey.

JOEY: Dobře, vysvětli mi, proč máš zájem o svýho bratra. Oprava, možnýho bratra. To je prostě...

BELLA: Nejdřív jsem o tom nevěděla.

Pokoj Willa a Scouta.

DAWSON: Jak je možný, že jsi o něčem takovým nevěděl?

SCOUT: Táta mi o tom nikdy nic neřek.

DAWSON: A co jste udělali?

Pokoj Belly.

BELLA: Nejdřív jsme se pokusili být jen přátelé. No, musím ti říct, že to zrovna moc dobře nefungovalo.

Pokoj Willa a Scouta.

DAWSON: To znám.

Scout na něj zmateně pohlédne.

SCOUT: No alespoň na chvíli to jakž takž šlo.

DAWSON: Co se stalo?

Pokoj Belly.

BELLA: Našla jsem si kluka.

JOEY: A nech mě hádat. Na Scouta zaútočilo zelenooký monstrum.

BELLA: To není všechno, co na něj zaútočilo.

Pokoj Willa a Scouta.

SCOUT: Takže mě Sean nenávidí. A co je ještě horší, je to Willův nejlepší kámoš.

DAWSON: To se mi vůbec nelíbí.

Pokoj Belly.

BELLA: Pořád jsou v sobě. Od hádek až po nefalšovaný pěstní rvačky. Myslela jsem, že se to trochu urovnalo, když jsem jela navštívit mámu, ale nemohla jsem se mýlit víc.

JOEY: Co se stalo?

Pokoj Willa a Scouta.

SCOUT: Když jsme se s Willem na podzim vrátili, ten kluk dělal všechno, aby mě udržel co nejdál od Belly. Dokonce si vymyslel lži, že už mě Bella nechce nikdy vidět.

Pokoj Belly.

BELLA: Ale pak to zjistil Will a řek mi o tom.

JOEY: Něco mi říká, že tě to moc nepotěšilo.

BELLA: Ne, to teda ne. Sean mi v podstatě řek, že nechce, abych se se Scoutem stýkala. Řekla jsem mu, že nechci, aby za mě dělal má rozhodnutí a že by se měl Scoutovi omluvit. Odvětil: 'Tomu kreténovi se neomluvím', tak jsem mu dala kopačky.

Pokoj Willa a Scouta.

SCOUT: Ani ti nemůžu říct, jak se mi ulevilo, když jsem se to dozvěděl. Jedinej problém je, že mi za to dává vinu.

DAWSON: Ach ach. Co se stalo?

SCOUT: Pěstní rvačka. Neočekával jsem to, takže jsem dostal pěknou ránu. Naštěstí mám taky v zásobě pár úderů.

Pokoj Belly.

BELLA: Přísahám, že jsem si myslela, že ho Sean zabil. Ani neměl čas se bránit. Jsem jen ráda, že se tam v tu chvíli objevil Jake. Pokusil se tu rvačku zastavit, ale Sean udělat velikánskou chybu a náhodně ho praštil. Udělal mu monokl.

Pokoj Willa a Scouta.

DAWSON: A proč to byla taková veliká chyba?

SCOUT: No... řekněme, že Hamilton si ochranu tohohle konkrétního kamaráda bere dost osobně. Sean ho ani neviděl přijít.

Pokoj Belly.

BELLA: Tentokrát to byl Sean, kde neměl šanci se bránit. Nikdy předtím jsem neviděla Hamiltona takhle šílenýho..

JOEY: To se dá pochopit.

BELLA: Naneštěstí nebyl Will moc šťastnej z toho, co Sean udělal. Měla bys ho slyšet křičet.

Pokoj Willa a Scouta.

SCOUT: (smutně) Tak trochu si za to dávám vinu. Jistě, Sean byl pitomec, ale taky to byl Willův nejlepší kámoš. Od tý doby spolu vůbec nepromluvili.

DAWSON: Vím, jak to chodí. Věř mi, nebo ne, ale před pár měsíci jsme s Paceym skoro nemluvili.

SCOUT: Jak k tomu došlo?

DAWSON: Dlouhej příběh.

Někde ve městě. Pacey, Will a Andie jdou ulicí.

ANDIE: Je dost pozdě, měli byste se radši vrátit do školy.

WILL: Jdi napřed, Pacey. Chci si na chvilku promluvit s Andie.

Pacey na chvilku zaváhá.

PACEY: Jistě, Krudski. Uvidíme se pozdějc.

Pacey odejde.

ANDIE: O čem chceš mluvit?

WILL: No, Pacey mi řek, že jsi byla před pár měsíci postřelená. Jen jsem chtěl vědět, jestli jsi v pořádku.

ANDIE: Jo, teď je mi fajn. A co ty, Wille? Zlepšilo se to s tátou?

WILL: Moc ne. Je to stejný jako obvykle.

ANDIE: Pacey se kvůli svýho otci jaksi musel přestěhovat ke mně a Jackovi.

WILL: To se neliší od toho, co jsem udělal vstupem na Rawley. Chci říct, že jsem sice chtěl vidět, jaké to tu je, ale prostě jsem se potřeboval dostat od svýho otce co nejdál. Proto jsem asi...

ANDIE: Co?

WILL: Já... já jsem podváděl při vstupním testu.

ANDIE: Cože jsi to?

WILL: Já vím. Nejspíš si myslíš, že jsem ten nejpodřadnější tvor ze všech, co?

ANDIE: Ani ne. Já jsem v podstatě udělala totéž.

Will vypadá překvapeně.

WILL: Vážně? Kdy?

ANDIE: Minulej rok při čtvrtletním testu. Tak nějak si mi do rukou dostaly odpovědi.

WILL: To není tak zlý jako to, co jsem udělal já.

ANDIE: To je jen tvůj názor.

Na chvíli se oba odmlčí.

WILL: Jsme prostě páreček podvodníků, co?

Andie se zasměje.

ANDIE: Jo.

Střih na Paceyho jdoucího ulicí. V exploreru se objevují Dawson a Scout.

DAWSON: Čau, Pacey. Neviděl jsi Joey?

PACEY: Neviděl. Říkala něco o tom, že zůstane u Belly.

SCOUT: Vím, kde to je.

DAWSON: Nepotřebuješ svést zpátky?

PACEY: Jasně.

Pacey naskočí do auta a odjíždějí k domu Belly.

Před bezínovou pumpou. Joey tam stojí a kouká na hvězdy. V té chvíli se objeví Dawson.

DAWSON: Ahoj, Joey.

JOEY: Ahoj.

DAWSON: Nechtěla bys udělat něco neuvěřitelně vznešenýho?

Joey se k němu otočí.

JOEY: Co přesně máš na mysli?

DAWSON: Mluvil jsem o Scoutovi, o tom Willovo kamarádovi. Slyšel jsem něco zajímavýho o něm a Belle.

JOEY: Myslíš celej ten 'Star Wars' scénář? Jo, Bella mi o tom řekla. Co s tím?

DAWSON: No, nemyslím si, že je to pravda.

JOEY: Co tě k tomu vede?

DAWSON: Mám tušení.

Joey se napůl usměje.

JOEY: Vím všechno o tobě a tvých 'tušeních'. Takže ty si myslíš, že nejsou příbuzní?

DAWSON: Přesně tak, jedinej problém je, jak to dokázat.

JOEY: A dokazování by vyžadovalo, abysme se vytřeli do životů těhlech lidí na celej tejden, co jsme tady?

DAWSON: Vše z těch nejušlechtilejších důvodů, samozřejmě.

JOEY: Typickej Dawson. Už to máš všechno pečlivě naplánovaný, že jo?

DAWSON: Prosím, Joey. Když ne kvůli mně, tak kvůli nim.

JOEY: Proč se do toho chceš zaplést? Nebylo by jednodušší to nechat, aby se to vyřešilo samo?

DAWSON: Dobře, chceš důvod, máš ho mít. My dva jsme příběhy o vztazích, které zkrachují, protože se zdá, že si nemohou poradit s překážkami. Ale Scout a Bella ani nikdy nedostali šanci. Možná jí jim můžem dát.

JOEY: A možná můžem přesvědčit sami sebe, že je pro nás pořád naděje?

Dawson je tím šokován.

JOEY: V našich životech, to jsem chtěla říct. Protože si to přiznej, Dawsone, ani jeden z nás nebyl, co se vztahů týče, moc úspěšnej.

DAWSON: Máš pravdu. Je možný, že jsme přesvědčení, že nám to nikdy s nikým nemůže vyjít, takže pomozme těmhle dvěma a přesvědčme se, jestli si nemůžem dokázat, že se mýlíme.

Ulice. Pacey a Scout čekají v exploreru.

PACEY: Takže, Scoute... správně? Máš tušení, co jim trvá tak dlouho?

Scout se zazubí.

SCOUT: Že by dělali něco jinýho, než jen mluvili?

PACEY: To není moc pravděpodobný. Něco bys měl o Dawsonovi a Joey vědět. Nikdy nic nedělají jednoduše. Vsadím se, že ani nemluví o sobě.

Po ulici přicházejí Will a Andie. Pacey a Scout si jich všimnou.

WILL: Díky za pomoc, Andie.

ANDIE: Žádný problém. Od toho jsou přátelé.

WILL: Jde o to, že, no, v posledních pár měsících se mi toho hodně stalo. Asi to všechno začalo, když jsem se vrátil do Capeside, víš, když jsem tě potkal.

ANDIE: Fakt?

WILL: Chci říct, že se můj život fakt změnil, když jsem začal chodit na Rawley, ale jsem přesvědčenej, že se obrátil k lepšímu naším setkáním.

ANDIE: Jsem ráda, že jsem mohla pomoct.

Will se na ní usměje a pak jí rychle políbí.

V té chvíli se na ulici objeví Dawson a Joey a spatří je.

Pacey se otočí a rovněž je spatří.

Will se rychle odtáhne. Ve tváři se mu zračí otázka 'Co to dělám?.' Andie vypadá vyděšeně.

DAWSON: (šeptá) Ach ne.

Dawson otočí hlavu k exploreru. Vidí, že Pacey vzteky zatne pěst. Náhle Pacey vyskočí z auta a vyrazí k Willovi, Scout ho následuje.

SCOUT: Pacey, nedělej to.

Will se otočí právě včas, aby viděl, že k němu Pacey jde.

WILL: Pacey, není to tak, jak to vypadá.

BUCH!!!

Pacey Willa praští a ten spadne na zem.

PACEY: Víš co, Krudski? Mě to nezajímá.

Andie položí ruku Paceymu na rameno v pokusu ho uklidnit. Pacey jí ruku srazí.

PACEY: NEDOTÝKEJ SE MĚ! Nechápu, že jsem ti fakt věřil. Člověk by si myslel, že jsem si vzal z dřívějška ponaučení, ale ne. Zdá se, že tentokrát jsem pro tebe taky nebyl dost dobrej.

Will vstane.

WILL: Jestli chceš někoho vinit, Pacey, tak mě.

PACEY: To mám v plánu.

Pacey se ho chystá znovu praštit, ale Scout ho zezadu chytne.

SCOUT: Dobrej bojovej plán, Wille. Ještě víc ho naštvi. To bude fungovat.

Pacey se vykroutí ze Scoutova sevření. Dawson přiběhne a stoupne si mezi Paceyho a Willa.

DAWSON: Pacey, uklidni se.

PACEY: Nepleť se do toho, Dawsone. To je mezi mnou a Willem. Chceš vědět, co právě udělal?

DAWSON: Celý jsem to viděl. Přeháníš to.

PACEY: Nemůžu uvěřit, že to ze všech lidí slyším zrovna od tebe. Nejsi tak trochu pokrytec?

Pacey se vydá na odchod.

PACEY: Prostě mě nechte bejt, jo?

Andie se ho pokusí zastavit, ale Pacey od ní rychle ucukne.

PACEY: VŠICHNI!

Pacey odběhne pryč. Andie začne plakat a pak se vydá na opačnou stranu.

Uvnitř domu Belly. Belly se pokouší pomoct Willovi s krvácejícím rtem. Dawson, Joey a Scout tam jsou rovněž. V té chvíli přicházejí Hamilton a Jake.

HAMILTON: Po tom telefonátu jsme přijeli co nejrychlejc. Co se stalo? Pacey se právě vřítil do pokoje, vzal si tašku a odešel.

Všimnou si Willovy tváře.

JAKE (mužským hlasem): Co se ti stalo?

WILL: Nechci o tom mluvit.

Později na ulici, kde se strhla rvačka. Stojí tam Scout, když k němu přijdou Dawson, Bella a Joey.

SCOUT: Je to má vina. Měl jsem ho zastavit.

BELLA: Ne, to není.

JOEY: Nemoh si s tím nic udělat.

DAWSON: Jo. Znám Paceyho už od tý doby, co jsem byl malej kluk, a sám jsem ho nemoh zastavit.

SCOUT: Chudák kluk. Chci říct, že Will je můj kámoš, ale je mi líto každýho, kdo prochází tím, čím teď Pacey. Kdo ví, jak se teď cítí.

Kamera se vzdálí a zabere všechny čtyři.

HLAS (Dawson): Měl pravdu. Nikdo nemohl vědět, co Pacey Witter cítí, pokud tím ovšem sám neprošel.

Střih na Paceyho, který sedí na své lodi u břehu jezera.

HLAS (Dawson): Vím, jaké to je vědět, že vám jeden z vašich nejlepších přátel tak strašně ublížil, i když to bylo to poslední, co měl v úmyslu. Vím, jaký je to pocit myslet si, že člověk, na kterém vám záleží víc, než na čemkoli jiném na světě, by mohl mít zájem o někoho jiného.

Střih na Dawsona, který se dívá na Scouta a Bellu, kteří spolu mluví. Sleduje, jak Bella položí Scoutovi ruku na rameno.

HLAS (Dawson): A vím, jaký je to pocit získat toho člověka po dlouhé době zase zpět jen proto, abyste ho znovu ztratili.

Dawson pohlédne k Joey, která stojí vedle něj.

JOEY: Dawsone, rozhodla jsem se. Pokusme se jim pomoct, jo? Protože po dnešku potřebujou každou dobrou zprávou, kterou můžou dostat.

DAWSON: Dobře.

Začne hrát píseň 'Ready for a fall'

HLAS (Dawson): Vím, že to vypadá beznadějně, vím, že bych to měl prostě vzdát, a proto to nejspíše nevzdám.

HLAS (Dawson): Jedna věc se na mě nikdy nezměnila, nic nadobro nevzdávám. Neustále se pokouším, navzdory tomu, co mi můj divný život staví do cesty. Protože dokud to člověk nevzdá, vždy existuje naděje.

HLAS (Dawson): Takže z toho možná mohu trochu rozestřít kolem. Protože není konec, dokud člověku nedojdou možnosti. Ještě to neskončilo.

Střih na Dawsona v pokoji Willa a Scouta, jak se dívá z okna směrem k Paceyho lodi.

DAWSON: Ještě to neskončilo.

Zatímco píseň pokračuje, kamera se vzdaluje od okna.

Píseň končí.

Zatmívačka.

Na obrazovce: Pokračování příště...

Závěrečné titulky.

Pokračování příště...