Cesta zpět: Epizoda 403 - Hrdina proti své vůli

Dawsonův pokoj. Detail na tvář Joey.

JOEY: Nejsem si až tak jistá, že je to dobrý nápad.

Detail na tvář Dawsona.

DAWSON: Samozřejmě, že je to dobrý nápad. Ty se líbíš mně, já se líbím tobě, co je na tom špatnýho?

Detail na tvář Joey.

JOEY: Například to, že mám přítele. Nemyslím si, že bude obzvláště nadšený z toho, co děláme.

Detail na tvář Dawsona.

DAWSON: Jeho názor je mi ukradený. Ty víš, že jím úplně opovrhuju. Neříkej mi, že je pro tebe důležitější než já.

Detail na tvář Joey.

JOEY: Samozřejmě, že ne, miluju tě víc, než lze vyjádřit slovy. Ale to neznamená, že mi na něm nezáleží.

Detail na tvář Dawsona.

DAWSON: No, dříve či později to zjistí. Je to jen otázka času.

Detail na tvář Joey.

JOEY: Neboj, drahoušku. Cokoli se stane... dobře, dobře... počkej chvilku... co je to? Drahoušku? Kolik těm lidem má vůbec bejt?

Vidíme, že Dawson a Joey čtou role z nějakého scénáře, zatímco Andie sedí na Dawsonově posteli a sleduje je.

ANDIE: Šestnáct.

JOEY: No, můžu tě ujistit, že žádná šestnáctka by nikdy nikomu neřekla 'drahoušku'.

DAWSON: V tomhle musím s Joey souhlasit, Andie. Ve svý době jsem napsal pár klišovitejch scénářů, ale ty jsi nějak dokázala překonat i mě.

JOEY: A věř mi, to je pěkně těžký.

Dawson a Joey vstanou z podlahy a přistoupí k Andie.

ANDIE: No, vždyť se to přece nebude hrát, je to jen školní práce. Ale je to vážně tak špatný?

Joey jí pohledem naznačí, že je to skutečně tak špatné, ale pak promluví Dawson.

DAWSON: Námět je dobrej, ale na dialozích by bylo potřeba zapracovat. Kromě toho je to první hra, kterou jsi napsala. Nemusí to nutně bejt jak od Spielberga.

ANDIE: Nějaký rady pro nováčka, Dawsone?

DAWSON: Viděla jsi 'Muže na měsíci'?

ANDIE: To je ten s Jimem Careym?

DAWSON: Jo. Uprostřed toho filmu se ho Danny DeVito zeptá, jestli baví publikum nebo jen sebe. Myslím, že to, co musíš udělat, je psát pro lidi, který mají na svět úplně jinej pohled než ty. Věř mi, tohle jsem se tvrdě naučil při natáčení 'Blázince v zátoce'.

ANDIE: Možná příště, tohle odevzdávám zejtra, takže radši nebudu riskovat.

DAWSON: Mimochodem, Andie, proč sis vybrala mě, abych to čet? Bylo dost očividný, že se můj osobní pohled střetně s objektivitou. Proč jsi nepožádala Paceyho?

JOEY: Nejspíš ze stejnýho důvodu, proč jsem se tu dneska objevila já, Dawsone. Pacey se minulej tejden choval dost divně. Byl náladovej a schovával se do sebe. Dneska večer jsme měli jít na rande, ale on to na poslední chvíli zrušil. Říkal, že má 'jiný plány'.

Když slyší mluvit Joey o Paceym, Dawson i Andie vypadají smutně, ale rychle to ze sebe setřesou. Pak Andie pohlédne z okna a spatří někoho stát před domem Jen. Je to Drew.

ANDIE: Kdo je to?

DAWSON: To bych taky rád věděl. Viděl jsem ho stát na přesně stejným místě minulej tejden po tom našem malým odvazu ve městě.

ANDIE: Připadá mi povědomej. Počkejte chvilku. Tohohle kluka jsem minulej tejden viděla v klubu, jak se baví s Jen. Vypadalo to, že utek, když uviděl Jacka a Henryho.

JOEY: Hele, Dawsone, pamatuješ, jak minulej tejden někdo volal Jen do restaurace a ona z toho nevypadala moc potěšeně? Možná je to on.

DAWSON: Hmmm. Záhadný telefonáty, sledovačka do nočního klubu, postávání jako zombie na jejím trávníku. To vypadá na nějakýho úchylu.

JOEY: Nemůže bejt horší, než ten, s kterým už chodí.

Andie a Dawson na ní pohlédnout, jsou její poznámkou překvapeni.

DAWSON: (mumlavě) Někdo tady tráví s Paceym až moc času.

JOEY: Co jsi to říkal, Dawsone?

DAWSON: Říkal jsem, že bychom možná měli zasáhnout a zjistit, kdo ten kluk je.

JOEY: Znáš nás a záhady, vždycky se něco semele. Měj se.

Joey a Andie vylézají oknem a nechávají Dawsona samotného přemýšlet o záhadném klukovi.

Leeryovic restaurace. Jen se baví se zákazníky, zatímco Dawson a Joey servírují jídlo. Do restaurace vejde Pacey, který očividně někoho hledá.

JEN: Neotáčej se, Joey, ale právě vešel tvůj kluk.

JOEY: Konečně!

Joey dojde k Paceymu, který se zdá být šokován, že jí vidí, ale rychle to ze sebe setřese.

JOEY: Ahoj, hledáš někoho?

PACEY: Potterová... ehm... ahoj. Jak je? Jakej je to pocit zase pobíhat od stolu ke stolu?

JOEY: Noční můra. Mám pocit, jako by mi zase bylo patnáct. No, paní Leeryová mě platí líp než Bessie. Asi bych se měla považovat za šťastnou, že po mně nechce Bessie platit nájem, co?

PACEY: Máš štěstí, zástupce Doug je horší než nějakej statkář. Na ledničce mi nechal tenhle vzkaz: 'Dlužíš nájem, bráško. Zaplať, nebo vypadni'. Možná bych se měl přestěhovat na loď.

Za nimi se objeví Dawson.

DAWSON: Je to malá plachetnice, Pacey, ne luxusní jachta.

PACEY: To mi ani nepřipomínej. Jsem jenom rád, že jsi odešel z půjčovny, mám tam teď víc hodin.

JOEY: Mimochodem, Pacey, kam jsi šel včera, že to bylo tak důležitý?

PACEY: Ehm... za Buzzem. Pamatuješ si na něj, že? No, chtěl jsem se mrknout, jak se má, ale ukázalo se, že mu už agentura našla jinýho mentora.

JOEY: To mě mrzí.

PACEY: To je v pohodě, fakt. Takže co jsi dělala včera večer ty, když ti nebylo dopřáno potěšení z mé společnosti?

Dawson obrátí oči v sloup a vrací se do práce.

JOEY: Předčítala jsem s Dawsonem pro Andie hru, kterou napsala jako školní práci.

PACEY: Vážně? To je teda dobrá. O čem je?

JOEY: Je to o holce, která podvádí svýho kluka...

Když to Pacey uslyší, ve tváři se mu objeví panika a vypadá obzvláště vyděšeně.

JOEY: ...má to dobrou zápletku, ale ty dialogy. Ani Dawson nikdy nenapsal něco takhle otřepanýho. Měl bys to vidět.

PACEY: Ehm... možná pozdějc, Joey. Teď radši půjdu, než mě 'Šílenej Mitch' zase vyhodí, doslova.

Pacey odchází a Joey ho sleduje se znepokojeným pohledem. Pak se vrací zpět do práce.

Střih na Dawsona, který u jednoho ze stolů mluví s Annou.

DAWSON: Takže, co plánuješ na tenhle víkend?

ANNA: Ehm... no... promiň mi to, Dawsone, ale po zbytek zdejšího pobytu bych tak nějak chtěla trávit nějakej čas sama. Nechápej mě špatně, jsi skvělej kluk, ale už tu nebudu moc dlouho, pamatuješ?

Dawson sklopí zrak, vypadá z toho rozrušený a sklíčený. Pak to ze sebe setřese.

DAWSON: Nemusíš mi nic vysvětlovat. Já... já to chápu.

Anna se otočí a spatří Pacey, který po rozhovoru s Joey odchází z restaurace.

ANNA: Díky, Dawsone. Možná se před tím, než odjedu, ještě uvidíme.

DAWSON: (smutně) Možná.

Anna odchází a nechává Dawsona samotného. Dawson si povzdechne.

DAWSON: (mumlavě) Příběh mýho života. Klukovi se líbí holka, kluk získá holku, kluk ztratí holku. Jak to tak vypadá, tak bych to měl vzdávat po prvním randeti.

K Dawsonovi přichází Joey, která probodává odcházející Annu očima.

JOEY: Co tady dělala?

DAWSON: Dávala mi kopačky. Neboj, jsem na to zvyklej.

Joey to překvapí, ale vypadá to, že se na základě Dawsonovy druhé poznámky stydí.

DAWSON: Promiň, Joey. Nechtěl jsem, aby to vyznělo takhle. Já-já nepřemýšlím moc jasně, radši sklapnu.

JOEY: Ne... ne, netrap se tím, Dawsone. Máš veškerý právo na světě bejt teď naštvanej. Poradím si s tím.

Pohlédnou na sebe s úsměvem. Pak tento okamžik pomine a oni se vracejí zpět do práce.

DAWSON: Takže, o čem jste před chvílí mluvili s Paceym?

JOEY: Jen o tom, co jsme včera večer dělali. Měla jsem dojem, že ztuhnul, když jsem mu řekla, o čem je ta hra Andie.

DAWSON: Jsem si dost jistej, že vím proč.

Joey tato poznámka trochu vyděsí.

JOEY: V-vážně?

DAWSON: Samozřejmě, je to dost zjevný. Nezapomínej, proč se s Andie vůbec rozešli. Slyšet v jedný větě o holce, která podvádí svýho kluka, a o Andie mu muselo vyvolat pár nepříjemnejch vzpomínek.

JOEY: Jo, asi jsem se o tom neměla zmiňovat. Abych ti řekla pravdu, přála bych si, aby na nás při každý příležitosti naše minulost nevystrkovala růžky.

BILLY: (za nimi) To asi znamená, že nepřicházím vhod.

Dawson a Joey se otočí a spatří tam stál Billyho, který se na ně usmívá.

Před restaurací. Anna zatáhne Paceyho do uličky vedle restaurace a políbí ho.

PACEY: Dobře, zadrž. Přestaň, zpátky. Co to přesně děláme?

ANNA: Co asi tak děláme, Pacey? Ty jsi ten, kdo mě políbil první. Pamatuješ, minulý týden?

PACEY: Jo. A od tý doby mě to sžírá. Nevím, jestli si to uvědomuješ, ale já mám holku a ty máš kluka.

ANNA: Už jsem ti to říkala, Dawson není můj kluk. Vlastně jsem mu právě řekla, že už ho nebudu vídat. Neřek jsi tohle Joey?

PACEY: Samozřejmě, že ne. Mluvili jsme jenom o tom, co jsem dělal včera večer.

ANNA: Celej ten rozhovor jsem slyšela. Takže ty ses jí prostě rozhod lhát.

PACEY: Nelhal jsem. Ta záležitost ohledně Buzze byla vlastně absolutní pravda. Jenom jsem vynechal tu část o našem líbání.

ANNA: Takže místo upřímnosti a přiznání toho, co se děje, prostě budeš dál pokračovat v nevěře?

PACEY: TO NENÍ NEVĚRA!!! (trochu se ztiší) Není to nevěra, dokud to nezahrnuje sex, ne?

ANNA: To záleží na tom, koho se zeptáš.

Anna se vydá na odchod.

ANNA: Já už jsem to vyřešila s Dawsonem. Teď jsi na řadě ty, aby ses rozhod, co chceš, Pacey Wittere. Míč je na tvý straně hřiště. Měl bys ses radši rozhodnout, jak ho chceš zahrát.

Anna odchází a nechává Paceyho v uličce samotného.

PACEY: (mumlavě) Sakra, nesnáším tyhle fotbalový metafory, vždycky pak chci někoho srazit k zemi.

Uvnitř restaurace. Joey a Dawson mluví s Billym.

BILLY: Dawson Leery, dlouho jsme se neviděli. Krátký vlasy ti sluší, ale ta garderoba.

DAWSON: Co tady děláš, Billy?

BILLY: To bys rád věděl. Ehm... (otočí se k Joey) Joey, že?

DAWSON: Mezi mnou a Jen to skončilo už dávno, ale pořád je to má kamarádka. A jestli si myslíš, že budu stát stranou a dívat se, jak se pokoušíš dostat mezi ní a Henryho, tak to se hluboce mýlíš.

BILLY: Klídek, Dawsone. Sama Jen mě požádala, abych přijel.

JOEY: Cože?

Přichází k nim Jen.

JEN: Billy. Konečně jsi tady, ani nevíš, jak ráda tě vidím.

BILLY: Samozřejmě, že jsem tady. Jestli je tu Drew a obtěžuje tě, udělám cokoli půjde, abych ho odtud dostal.

JOEY: Počkej, Jen. Ty jsi požádala Billyho, aby přijel? A kdo je Drew? To je ten kluk, kterýho jsme viděli u tvýho domu?

JEN: (tiše) Ne tady. Přijďte s Dawsonem dneska v osm do ruin, ty taky, Billy. Opravdu potřebuju pomoc. Jsem zoufalá.

Jen se vrací do práce a Billy odchází z restaurace. Dawson a Joey tam jen velmi zmateni stojí.

Střih na Jacka na příjezdové cestě, kde opravuje auto se svým otcem. Přichází k nim Pacey.

JOSEPH: Á, Pacey Witter. Dlouho jsem tě tady neviděl. Promiň, ale Andie tady není. Říkala, že dneska někam půjde se svými přáteli.

PACEY: Vlastně jsem přišel za Jackem, pane McPhee. Musím si s ním o něčem promluvit.

Jackovi se to moc nelíbí, ale nakonec přistupuje k Paceymu. Společně dojdou do domu a začnou si v hale povídat.

JACK: O co jde, Pacey?

PACEY: No, zaprvý jsem si jen chtěl bejt jistej, že si neděláš těžkou hlavu s tý poznámečky, co jsem utrousil, když jsem se vrátil s prázdnin. Takovýhle věci říkám jen proto, že z nich Doug šílí. Máš pravdu, o tom se vtipkovat nemá. Fakt mě to mrzí.

JACK: Na to kašli, myslím, že jsem to trochu přehnal. Andie už mě přesvědčila, že jsi to tak nemyslel.

Když Pacey uslyší, že ho Andie bránila, usměje se, ale pak se mu na tváři usadí starostlivý výraz.

JACK: Mám dojem, že to nebylo to jediný, o čem jsi chtěl se mnou mluvit.

PACEY: Jo. Pamatuješ si, jak jsi přijel do Capeside a pracoval jsi v Ledárně? No, vzpomínáš, jak jsi políbil Joey, i když jsi věděl, že chodí s Dawsonem? Cítil ses kvůli tomu provinile, nebo jsi byl rád, že jsi to udělal?

JACK: Bože, Pacey, to je tak dávno. Já... asi jsem se cítil trochu provinile. Možná proto jsem kvůli tomu na Joey tlačil a pak ze sebe nechal udělat živej Dawsonův boxovací pytel.

PACEY: (mumlavě) Jo, to jsem celej já, živej boxovací pytel.

Jack na Paceyho podezřívavě pohlédne.

JACK: Proč mám pocit, že nemluvíš o sobě a o Joey?

PACEY: Mluvím, jen ne tak, jak si myslíš. Minulej tejden po tom našel malým odvazu jsem si šel o pár věcech promluvit s Joey do Potterovic motelu. Joey tam nebyla, ale Anna ano. Už jsem s Annou předtím mluvil o tom, jak jsme s Dawsonem byli věčně na nože, vypadalo to, že mi rozuměla mnohem líp než Joey. No... když jsem se tam dostal, byla pořád venku tma a začali jsme zase mluvit a zintenzivnělo se to a... já jsem jí tak trochu políbil.

Jack v šoku široce otevře ústa.

JACK: To si snad děláš srandu.

Pacey zavrtí hlavou na znamení, že je to pravda.

JACK: Zbláznil ses, Pacey? Po všech těch problémech, kterýma jsi prošel, aby jsi s Joey vůbec nějakej vztah měl? Dobře, prostě o tom Joey co nejdřív řekni. Věř mi, tím to jednou pro vždy skončí.

PACEY: Jacku, ono se to vlastně stalo jaksi znova, dneska a včera...

JACK: Pacey... přestaň. Zamysli se nad tím, co děláš. Je to špatný a ty to víš.

Pacey se otočí k odchodu, ale Jack pokračuje.

JACK: Jsi pokrytec a víš to, Pacey. Po vší tý vině, co jsi naložil na Andie, jdeš a uděláš to samý. Jedinej rozdíl je, že ty nejsi nemocnej.

Pacey se otočí a začne na Jacka křičet.

PACEY: Nezkoušej ty dvě věci srovnávat. Není to stejný. (tišeji) Já jí jen líbal, to je rozdíl.

JACK: To záleží na tom, koho se zeptáš.

Paceymu se ve tváři objeví bolestný výraz, pak odchází z domu. Přichází pan McPhee, který sleduje Paceyho odchod.

JOSEPH: Vypadal rozrušeně, Jacku. Děje se s ním něco?

JACK: Možná nic, tati. Možná všechno. Já nevím. Jen vím, že musím najít Andie. Rychle.

Ruiny. Jen a Billy už tam jsou, když se objevují Dawson a Joey s Andie v závěsu.

BILLY: Hmm... a tohle je?

JEN: Ehm... tohle je Andie McPheeová. Andie, seznam se s Billym. Je to můj starej kamarád z New Yorku.

ANDIE: Aach, Velký jablko, co? A co děláš tady v starým dobrým Capeside?

BILLY: Tvý kámoši tě nezasvětili?

DAWSON: Ne, protože sami nic nevíme.

JEN: Proto bych měla radši začít vysvětlovat.

Jen sklopí zrak a začne vysvětlovat.

JEN: Určitě jste si všimli, že jsem se posledních pár týdnů chovala divně. Jak se zdá, tak minulost se někdy drží člověka jako klíště.

ANDIE: Počkej, Jen, mluvíš o tom hnusákovi, co za tebou slídí?

JEN: Jmenuje se Drew. Poznala jsem ho v New Yorku, ale fakt bych si přála, abych nepoznala. Je přesvědčenej, že cokoli chce, taky dostane. Lidé mu prostě neříkali ne, kdykoli to udělali, zaplatili za to. Jednou jsem si vyšla s jeho kámošem a příští den ten kluk vylez na střechu a skočil dolů. Ale já si nemyslím, že skočil. Myslím, že ho někdo shodil.

JOEY: (šeptá) Panebože!

DAWSON: J-jak to víš? Možná...

BILLY: Protože se pokusil udělat to samý mě, Dawsone. Naštěstí jsem dokázal utéct, ale ne předtím, co jsem ho slyšel chvástat se, že shodil toho kluka ze střechy.

JEN: (pláče) A-a teď v-ví o Henrym. Když se mnou mluvil minulý týden, ř-řek, že se o něj 'postará'.

DAWSON: Ach ne!

JOEY: Co? Dawsone, co se děje?

DAWSON: Henry je u mě doma.

JOEY, JEN, ANDIE a BILLY: COŽE?

DAWSON: Chodí si povídat s tátou. O fotbale. S Jackem jsou to tátovo tajný zbraně, diskutujou nový herní strategie. Drew nečekal na Jen, čekal na Henryho.

ANDIE: Tak proč včera večer nic neudělal?

DAWSON: Protože táta odvez Henryho domů. Dneska to neudělá.

JEN: Musíme se tam dostat. Hned!

JOEY: Přijeli jsme v Dawsonově autě. Je zaparkovaný támhle za tím křovím.

V běhu opouštějí ruiny.

Střih na rychle jedoucí Dawsonův explorer.

Před Dawsonovým domem. Drew stojí na trávníku před domem a kouká na dveře. Kamera najede na detail jeho ruky, ve které drží vyhazovák. Má ho připravený k akci.

Uvnitř domu. Mitch mluví s Henrym.

HENRY: Nashle zítra na tréninku, kouči.

MITCH: Hele, Henry, nevíš náhodou, kde byl dneska Jack?

HENRY: Říkal něco o hledání svý sestry.

Ozve se zvonek u dveří.

GALE: Jdu tam.

Gale zamíří ke dveřím.

MITCH: Viděl jsem Andie předtím tady, myslím, že šla dneska večer někam s Dawsonem a Joey.

HENRY: No, když ho uvidím, tak mu to řeknu.

Uslyší výkřik Gale.

MITCH: GALE!

Běží ke dveřím a spatří tam Drewa. Jednu ruku má kolem krku Gale a v druhé drží vyhazovák.

MITCH: Nech jí být, chlapče. Jestli jí ublížíš, budou tě muset sbírat po kouskách.

DREW: Neboj, staříku, potřeboval jsem jí jenom na upoutání tvý pozornosti.

Drew srazí Gale na podlahu. Mitch se k ní rozběhne, aby se přesvědčil, že je v pořádku. Drew ho nechá proběhnout kolem sebe a pak vyrazí k Henrymu. Vyhazovák má připravený.

DREW: Takže ty jsi Henry Parker, co? Vidím, že Jen není tak vybíravá, jak bejvala.

HENRY: Jen? Kde je? Jestli jsi jí ublížil...

DREW: Klídek, nic jsem jí neudělal... zatím. Nejdřív se ujistím, že ví, že to myslím vážně. Myslím, že tvá mrtvola bude dobrej příklad.

BILLY: (mimo obrazovku) Myslím, že tvá mrtvola bude ještě lepší příklad.

Drew a Henry se otočí se a spatří na schodišti Billyho.

DREW: Ale, ale. Billy. Trochu daleko od domova, ne? Jak ses sem dostal, že jsem tě viděl?

BILLY: Na druhý straně domu je žebřík. Vede přímo do okna jednoho z pokojů.

MITCH: (šeptem ke Gale) Připomeň mi, abych Dawsonovi poděkoval, že mě neposlech.

Billy seskočí ze schodů a popadne Drewa za krk, vyhazováku si nevšimne. Odtáhne Drewa od Henryho a srazí ho na podlahu.

BILLY: Nějaký poslední slova, Drew?

DREW: Jo.

Drew vytáhne vyhazovák a bodne jím Billyho do ramene. Billy se chytne za rameno a upadne na podlahu.

DREW: ...vždycky skonči, co jsi začal.

Drew vyrazí zpět k Henrymu a míří na něj zkrvavenou čepelí.

BILLY: PARKERE, BĚŽ!

Henry vybíhá ze dveří a Drew ho rychle následuje s ďábelským úšklebkem ve tváři. Právě když zmizí, sbíhají ze schodů Dawson, Joey, Jen a Andie. Jen a Andie běží k Billymu.

BILLY: O mě se nebojte, chyťte Drewa. Vyběh za Henrym.

JEN: Pane Leery, zavolejte policii.

Dawson a Joey vybíhají ze dveří v honbě za Drewem a Henrym.

ANDIE: Počkejte, kam běžíte?

JEN: Andie, pojď sem. Billy potřebuje lékařskou pomoc, skoč za mou babičkou. Já jen doufám, že Dawsonův hrdinskej komplex je oba s mým klukem nezabije.

Mitch mluví do telefonu.

MITCH: Ano, Johne. Muž s nožem, tak nad dvacet. Ne, teď tu není. Nevím, kde je, Dawson za ním běžel. No, byl bych rád, kdybys ho zastavil, prostě sem vyraž. Jak to myslíš, že nemůžeš najít svý auto?

Střih na Paceyho jedoucího v otcově autě. Zastaví před zdí, kterou koupil pro Joey. Před budovou je cedule s nápisem 'Určeno k demolici'. Pacey vystoupí z auta a vzhlédne na zeď. Pak spatříme, že k němu přichází Anna.

ANNA: Tohle je to nejdivnější graffiti, co jsem kdy viděla.

PACEY: To jsem napsal já.

ANNA: Neříkej.

PACEY: Na konci loňskýho školního roku. Odjížděl jsem na léto na Floridu, takže jedinej způsob, jak bych moh zůstat v Capeside, byl, kdyby mě Joey požádala.

ANNA: Takže jsi prostě na tuhle zeď napsal gigantický prohlášení, aby tě požádala, abys nejezdil.

PACEY: Víš, byl jsem přesvědčenej, že mě nepožádá.

ANNA: Proč ne?

PACEY: Byl jsem si jistej, že si vybere Dawsona.

ANNA: Jak sis moh bejt jistej?

PACEY: Já nevím. Byl to jen pocit. Jako bych neměl vůbec žádnou šanci. Jako v nějakym filmu, když víš, že záporák prohraje, i kdyby se přetrhnul.

ANNA: Takže ty se považuješ za záporáka?

PACEY: A proč ne? Líbat tě, když už mám holku, není chování hrdiny, nebo jo?

Anna ho políbí.

ANNA: Ještě se uvidíme, Pacey.

Anna odchází. Pacey vzhlédne na nápis 'Ask me to stay' (Požádej mě, abych zůstal) a pak do zdi kopne. Nakonec nastupuje do auta a odjíždí.

Jakmile Pacey zahne z ulice, vidíme po ní běžícího Henryho. Drew ho těsně následuje. Míří ke zdi.

HENRY: (oddychuje) Taky by tam mohlo bejt 'definitivní konec'.

DREW: Zdůrazni to definitivní. Úžasný. Jsi na prahu smrti a stejně dokážeš vtipkovat.

Henry se otočí k Drewovi tváří v tvář. Ten se k němu přibližuje s připraveným vyhazovákem.

DREW: Takže, Parkere, mám ti prostě a jednoduše podříznout krk nebo bys radši, aby to bolelo? Nikdo nemůže říct, že jsem nebyl ohleduplnej.

Henry nic neřekne, jen pomalu ustupuje směrem ke zdi. Vypadá vyděšeně.

DREW: (s úsměvem) Tak teda bolest.

V té chvíli se odnikud objeví Dawson a vrazí do Drewa, který následkem toho padá na zem.

DAWSON: HENRY, ZMIZ ODTUD! ZAVOLEJ POLICII.

Henry odbíhá. Vidíme, že Joey stojí nedaleko za jeřábem. Dost blízko na to, aby viděla, co se děje, ale dost daleko na to, aby byla mimo nebezpečí. Drew se začne sbírat ze země. Vyhazovák má namířený na Dawsona.

JOEY: DAWSONE, ZA TEBOU!

Dawson se otočí právě včas, aby viděl Drewa, který se na něj řítí. Dawson uhne stranou, aby se vyhnul bodnutí nožem. Drew a Dawson tam pak stojí a upřeně na sebe hledí.

DREW: Právě jsi udělal největší chybu svýho života, chlapče.

DAWSON: Hele, jako jeden z Jeniných bejvalejch, myslíš, že bych tě moh přesvědčit, aby ses vzdal?

Drew se po Dawsonovi ožene nožem, ale ten se mu rychlým pohybem vyhne. Dawson se pak pohne vpřed a udeří Drewa do tváře. Drew padá o kus dál k zemi a tře si prsty krvácející ret. Dawson pohlédne s otevřenou pusou na svou dlaň, překvapen vlastní silou.

DAWSON: Páni!

Drew udeří Dawsona do žaludku, následkem čehož padá Dawson na záda. Drew se ho pak pokusí bodnout, ale Dawson se rychle odkulí stranou. Pak zase vstane.

Opodál sleduje bitku Joey. Velmi se o Dawsona bojí, ale neví, co má udělat, aby mu pomohla. Pak si všimne jeřábu a zavěšené demoliční koule. Dostane nápad a usměje se.

JOEY: (mumlavě) No, stejně jsem na ní nikdy nic nenamalovala.

Dawson a Drew pokračují v bitce, zatímco Joey vylézá do kabiny jeřábu. Začne tam zkoušet různé páky v pokusu uvést jeřáb do chodu. Náhle se něco stane a Joey přesouvá demoliční kouli směrem ke zdi. Dawson to spatří a odvalí se z cesty právě ve chvíli, kdy demoliční koule narazí do zdi, jejíž trosky následně padají na Drewa.

Před rozbořenou zdí. Přijela policie. Jen stranou objímá Henryho. Billy je tam s obvázaným ramene. Andie je tam také, mluví s Dawsone a Joey o tom, co se stalo.

ANDIE: Nikdy si mi neřekla, že umíš zacházet s jeřábem.

JOEY: Neumím. Prostě jsem tam skočila a začala hejbat pákama. Tím jsem nemohla nic zkazit, ne?

Přichází k nim šerif Witter.

JOHN: No, dobrá práce, mládeži. Ale příště to nechte na profesionálech. Je poněkud těžké dostat někoho k soudu, když má zlomené obě nohy.

Kamera se přesune k dvěma policistům, kteří s Drewa odstraňují kus zdi s nápisem 'stay'.

DAWSON: To si budu pamatovat.

JOEY: Radši půjdu domů. Možná si u Bessie polepším, když uslyší, jak jsem zastavila šílenýho psychopata.

ANDIE: Hele, dej si pozor na ty poznámky o psychopatech. Pamatuj, kde jsem strávila minulý léto.

Parta odcházejí a policisté odnášejí Drewa do jednoho z aut.

Potterovic motel. Anna si ve svém pokoji balí věci, když uslyší zaklepání na dveře. Otevře a vidí tam stát před sebou Paceyho.

ANNA: Tak došel jsi už k nějakýmu rozhodnutí?

PACEY: Ano... ne... já nevím. Jak to mám vysvětlit? Líbíš se mi ty a líbí se mi Joey.

ANNA: Tak to teda máme skutečný dilema, co?

PACEY: Chápej, jde o to, že jsem toho vztahu s ní spoustu obětoval. A vyjetí po první holce, kterou potkám, to tak trochu shazuje.

ANNA: Takže je to ano, nebo ne? Potřebuju odpověď.

PACEY: Já...

Anna k němu přiblíží tvář.

Před Potterovic motelem. Dawson, Joey a Andie přicházejí ke dveřím.

JOEY: Myslím, že půjdu dovnitř a vysvětlím všechno, co se stalo. Možná jí můžeme přesvědčit, že přece jen nejsem tak nezodpovědná.

DAWSON: Myslím, že budu dokonalej svědek. Byla jsi neuvěřitelná, Joey.

JOEY: Sám jsi nebyl až tak špatnej, Dawsone. Jestli ti nevyjde režírování, vždycky se můžeš dát na box.

DAWSON: Vezmu to v úvahu.

Dawson a Joey vejdou dovnitř. Andie je chce následovat, ale u mola se objeví Jack v člunu svého otce.

ANDIE: Ahoj, Jacku. Co tady děláš?

Jack k ní doběhne.

JACK: Andie. Díky bohu. Poslouchej, mám špatný zprávy. Jde o Paceyho. Máš ponětí, kde je právě teď Joey?

ANDIE: Jistě, šla s Dawsonem dovnitř. (starostlivě) Co je s Paceym?

JACK: Ach ne.

Jack vběhne dovnitř, Andie ho následuje.

Uvnitř. Dawson a Joey hledají Bessie.

JOEY: Bess? Jsi tady? Neuvěříš, co se st-

Joey ztuhne. S Dawsonem hledí přes chodbu k pokoji Anny. Vidí, že se tam Pacey a Anna líbají.

DAWSON: Měl jsem to vědět.

Pacey přeruší polibek a otočí se se šokovaným výrazem k Dawsonovi a Joey. Dawson v zuřivosti zatne zuby, zatímco Joey vypadá, že se rozpláče. Za nimi se objevují Andie a Jack.

PACEY: Dawsone. (smutně) Joey. Koukni, není to tak, jak to vypadá.

JOEY: A-ach vážně, Pacey? P-protože to vypadá, že jsi právě líbal jinou holku.

PACEY: Koukni, Joey, můžu to vysvětlit.

JOEY: VÍŠ CO, PACEY?! NEMYSLÍM SI, ŽE MŮŽEŠ. (téměř pláče) Ráda bych tě viděla to vysvětlovat. Ani tě nenapadlo, že už máš holku, mě. Nebo to není podstatný?

PACEY: (tiše) Samozřejmě, že je.

JOEY: Přála bych si, abych ti mohla věřit, fakt jo. Nepřemýšlel jsi o tom, co děláš, prostě jsi to udělal. Na zbytku světa nezáleží, jen pokud Pacey Witter dostane, co chce.

PACEY: Joey, ty víš, že to není pravda.

JOEY: Myslela jsem, že mě miluješ.

PACEY: Miluju.

JOEY: (pláče) Víš co, Pacey? Nemiluješ nic než jen sebe.

Joey vybíhá z domu. Pacey jí chce následovat, ale cestu mu zastoupí Dawson. Popadne ho za límec a zatne pěst.

DAWSON: (rozzuřeně) Ty hajzle.

- BUCH -

Dawson udeří Paceyho do tváře a ten padá na podlahu. Anna a Andie mu jdou pomoct, zatímco Dawson zamíří ven za Joey.

Venku. Joey míří rychlou chůzí k molu, Dawson jí následuje.

DAWSON: Joey! Joey, počkej. Poslouchej, jsi rozzlobená, jsi naštvaná. Taky bych byl... vím, jak ti je.

Joey se k němu otočí.

JOEY: (rozzlobeně) Víš, Dawsone? Vážně? Protože o tom nějak pochybuju. Nemyslím si, že by moh někdo pochopit, jak mi teď je.

DAWSON: Mýlíš se, myslím, že jeden člověk může.

Začíná hrát píseň 'I'll Stand By You'.

Joey se v očích objeví obzvláště bolestný výraz. Dawson k ní dojde a obejme jí. Joey okamžitě propukne v pláč.

DAWSON: To je v pořádku, Joey. To je v pořádku.

Stále se objímají a kamera se mezitím přesouvá před dům. Tam mezi všemi novými úpravami domu stojí malý nedokončený bílý plot.

Přístav. Pacey stojí na molu vedle své lodi. Přichází k němu Anna.

PACEY: (deprimovaně) Ahoj, Anno. No, myslím, že za mě právě udělal rozhodnutí někdo jinej.

ANNA: Jo, a ta odpověď byla 'ne'. Přišla jsem ti říct, že dneska večer odjíždím.

PACEY: Cože? T-to nemůžeš udělat. P-právě jsi mi v podstatě zničila vztah s Joey a prostě odjíždíš?

ANNA: Nikdo tě k ničemu nenutil, Pacey. Udělal jsi vlastní volbu a teď s ní musíš žít.

PACEY: Ale...

Anna ho políbí na tvář.

ANNA: Sbohem, Pacey.

Anna odchází. Pacey svěsí hlavu. V té chvíli se objeví Andie a přijde k němu.

ANDIE: Ahoj, Pacey.

PACEY: Beru to tak, že jsi o tom slyšela.

ANDIE: Byla jsem tam, ale jsem si dost jistá, že si mě nikdo kvůli tomu všemu dramatu nevšim.

PACEY: Jestli jsi přišla, aby jsi mi udělala přednášku, McPheeová, tak si jí můžeš odpustit.

ANDIE: Nejsem tu, abych...

PACEY: Protože po dni, co jsem měl, fakt nemám náladu poslouchat, co jsem udělal špatně, zvlášť ne od tebe.

Andie vypadá tou poznámkou raněna.

ANDIE: Pacey... prosím.

PACEY: Myslím, že jsme právě odhalili, že jsem pokrytec, co? Můžu to udělat, ale nemůžu to odpustit. Víš co, Andie? Kašli na to. Prostě mě nech bejt.

ANDIE: Pacey.

PACEY: ŘEK JSEM, ABYS MĚ NECHALA BEJT!

Andie od Paceyho odvrátí tvář a vidíme, že jí z očí stékají slzy. Odbíhá z mola a Pacey s hlavou v dlaních klesá na kolena. Vzhlédne a sleduje Andie utíkat pryč.

V pozadí slyšíme hlas Douga.

HLAS DOUGA: Nakonec skončíš sám, Pacey. Žádný kamarád. Žádná holka. Nic.

Pacey začne plakat a kamera vyjíždí nad něj.

Dům Joey. Bessie mluví s Dawsonem o tom, co se stalo.

BESSIE: Páni. Nikdy by mě to nenapadlo. To je asi nějaká odměna za záchranu života, hm?

DAWSON: Jen bych si přál, abych moh Paceyho zastavit.

BESSIE: Jak?

DAWSON: Dneska, minulej tejden, před čtyřma měsícema. Měl jsem tomu zabránit.

BESSIE: Nestačí, že si dneska zachránil Henrymu život? Jsi skutečný hrdina, Dawsone, jednoduše proto, že jsi nežádal nic na oplátku. Pacey to zvoral sám o sobě. Ale nemůžeš pomoct každému, všude a pokaždé.

DAWSON: Proč ale nemůžu pomoct člověku, kterej pro mě znamená víc, než cokoli jinýho na světě.

Bessie vypadá tou poznámkou dojata. Položí Dawsonovi ruku na rameno.

BESSIE: Jsi jeden z těch dobrých a ty to víš, Dawsone Leery. Ale nemůžeš pro ní dělat všechno. Dříve či později se bude muset naučit lítat sama.

DAWSON: Tak na co jsem dobrej? K čemu jí vůbec jsem?

BESSIE: Abys jí chytil, kdyby spadla.

Dawson o tom chvíli přemýšlí. Pak se usměje.

DAWSON: Mimochodem, Bessie, nikdy jsem se neomluvil za tu záležitost na závodech. Muselo to mít moc špatnej vliv na obchod.

BESSIE: Děláš si srandu? Máš ponětí, kolik lidí chtělo bydlet v 'motolu, který sponzoroval kluka, co téměř někoho zabil'? Proč myslíš, že jsem byla tak naštvaná, že tu Joey nebyla. Nikdy v životě jsem takhle těžce nepracovala.

DAWSON: Asi je všechno zlý k něčemu dobrý.

Dawson vejde do obývacího pokoje, kde na pohovce leží Joey. Ve tváři má unavený výraz.

DAWSON: Jak se cítíš?

JOEY: (tiše) Celá ubrečená.

DAWSON: To je dobrý. Bude to v pořádku. Já vím, jak ti je.

JOEY: (tiše) To je podruhý, co mi to dneska říkáš.

DAWSON: Myslím to vážně.

JOEY: (tiše) Já vím. Jen tě chci poděkovat.

DAWSON: Za co?

JOEY: (tiše) Že děláš, o co jsem požádala. Že jsi zase můj kamarád. Protože to právě teď potřebuju víc než cokoli jinýho.

Joey zavírá oči.

DAWSON: Není zač, Joey.

Joey neodpovídá.

DAWSON: Joey?

Joey úplně odpadla. Dawson jí jemně políbí na čelo.

DAWSON: Dobrou noc, Joey.

Dawson si sedne na křeslo a upřeně se zahledí na Joey. Sleduje jí, jak spí, zatímco kamera stoupá vzhůru a píseň pokračuje.

Zatmívačka a závěrečné titulky.

Pokračování příště...