Úvod Scénáře Spoilery Povídky Obrázky Různé Odkazy

Epizoda 711 - Paceyho svět

LeeryAndPotter, překlad: Petr Říhánek


Dawsonův pokoj, nahoře v podkroví. Pacey sedí na posteli a dívá se na televizi. Po chvíli tam přijde Joey.

JOEY: Dawsone?

PACEY: Promiň, Jo… není tu.

Joey si povzdechne a posadí se na postel.

JOEY: Na co koukáš?

PACEY: The O.C.

Joey se ušklíbne.

PACEY: Co? CO JE? Co je špatnýho na The O.C.?

JOEY: Nic. Nic... jenom jsem nečekala, že bys na to zrovna ty koukal.

PACEY: Abys věděla, Josephino, jsem velmi vybíravý, co se televizního programu týče. Náhodou se ztotožňuju se Sethem.

Joey pozvedne obočí.

JOEY: A jak?

Pacey ukáže na televizi.

PACEY: Koukni na něj. Není zrovna populární, ale nesedí v rohu. Volnej čas tráví čtením komiksů, má skvělej smysl pro humor... to jsem celej já. Ale narozdíl ode mě to má lehký. Seth je kluk, kterým jsem chtěl bejt na střední. Má hezkej dům, bezva rodiče, soupeřej o něj dvě holky...

JOEY: Takže jsi to v podstatě ty s Dawsonovým životem.

Pacey se na chvíli zamyslí.

PACEY: Na tom by mohlo něco bejt, Potterová.

Joey zavrtí hlavou.

JOEY: Ty jsi neuvěřitelnej, víš to, Pacey? Všichni vždycky říkají, že 'na druhý straně je tráva zelenější', viď?

PACEY: Žádnou filozofii, prosím, právě jsem jedl.

Joey si povzdechne.

JOEY: Fakt si myslíš, že bys měl snazší život, kdyby sis to prohodil s Dawsonem?

PACEY: No jasně! Samozřejmě, že měl. Je to můj nejlepší kámoš, ale přiznejme si to... má to snadný. Vždycky to měl snadný.

Joey se napůl usměje.

PACEY: Co je, ty si to nemyslíš?

JOEY: Vím svý.

PACEY: Ále.

Pacey se vrátí ke sledování televize a Joey už nadále nevěnuje pozornost.

JOEY: Ve skutečnosti nemáš zas tak špatnej život, Pacey. Pacey? Haló, Pacey…?

Náhle kamera najede na detail Paceyho tváře. Když se to stane, scéna kolem něj se promění.

ANDIE: Pacey?

Nyní vidíme Paceyho v pokoji, který vypadá jako starý Dawsonův.

PACEY: Jo?

Andie si oblékne bundu a chystá se k odchodu oknem.

ANDIE: Musím jít.

Pacey na ni pohlédne.

PACEY: Ale no tak... zůstaň.

Andie si povzdechne.

ANDIE: Nemůžu, Pacey.

PACEY: Proč ne?

ANDIE: Hele... co je zítra?

Pacey pokrčí rameny.

PACEY: Pondělí?

Andie zavrtí hlavou.

ANDIE: Ne, myslím, co se zítra stane?

Pacey zasténá.

PACEY: Jednoduchý. Vrátíme se zpátky na půdu starý dobrý střední školy.

ANDIE: Bingo. Spát v jedný posteli jsme mohli jako děti, ale teď je nám patnáct. Jsem dospělá žena a ty máš... vždyť víš.

Pacey pozvedne obočí.

PACEY: A kdy jsem neměl 'vždyť víš'?

ANDIE: Zapomeň na to. Prostě už to dál nejde.

Pacey se zazubí.

PACEY: Proč ne? Máš pro mě snad slabost?

Andie se rozesměje.

ANDIE: Jako že bys mě přitahoval? Jo, ledatak až naprší a uschne.

PACEY: Takže problém vyřešen, ne?

Andie zavrtí hlavou.

ANDIE: Nemyslím, že je to tak snadný.

PACEY: Samozřejmě, že je. Jsme přátelé, ne, Andie? Ať už mám kolik chci hormonů. Jo? Takže zůstaneš, nebo ne?

Andie se zdá na chvíli nejistá, ale pak se usměje.

ZAČÍNÁ ÚVODNÍ PÍSEŇ

Andie si k němu vleze do postele a Pacey zhasne lampičku.

ANDIE: Dobrou.

PACEY: Dobrou.

Po chvíli se Pacey začne ošívat.

PACEY: Sakra, proč jsi to musela načínat?

ZAČÍNAJÍ ÚVODNÍ TITULKY

*****

Před Paceyho domem. Andie leží na molu, dokud ji něco nestáhne do vody.

ANDIE: Ahhh!

Náhle se odnikud objeví Pacey.

PACEY: Stop! Dawsone!

Po chvíli na molo vyleze 'mořská nestvůra'. Sundá si masku a pod ní spatříme tvář Dawsona Leeryho.

DAWSON: Co je? Co jsem udělal?

Pacey si povzdechne.

PACEY: Stáhnuls ji moc brzy, kámo! Když nebude na molu ležet dost dlouho, nebude to strašidelný!

DAWSON: Nebude to strašidelný? Zelená obluda ji stáhne do vody a ono to není strašidelný?

PACEY: No tak, brácho! Na dokončení máme jenom měsíc. Aspoň to zkus!

Andie se vytáhne na molo.

ANDIE: To nic. Můžem to sjet znova, ne?

Náhle je Dawsonova pozornost odvedena jinam. Spatří nedaleko zastavit taxík. Poklepe Paceymu na rameno.

DAWSON: Pacey? Mrkni na to.

Paceymu poklesne čelist, když spatří z taxíku vystoupit překrásnou blondýnu, která se k ni rozejde.

PACEY: Páni!

Andie zvědavě pohlédne na Paceyho. Zdá se, že jí jeho nadšení trápí.

DAWSON: Ale, ale... kde mám čelist.

Audrey k nim přijde.

AUDREY: Ahoj. Audrey Liddelová.

Než mohou ostatní zareagovat, Dawson jí nabídne ruku.

DAWSON: Dawson Wade Leery… rád tě poznávám.

Potřesou si rukama.

PACEY: Jsi od sousedů, že? Pamatuju si tě z léta před pár lety. Neteř pana Hetsona, že?

Audrey se usměje.

AUDREY: Pacey Witter? Myslela jsem si, že jsi to ty. Páni... vypadáš jinak.

ANDIE: To se v patnácti stane většině kluků. Já jsem Andie... my se ještě nepotkaly.

Audrey neodpoví a místo toho zaměří pozornost zpět na Paceyho.

Avšak…

*****

AUDREY: Haló? Země volá Paceyho?

Střih do Pekelné kuchyně. Pacey se náhle probere.

PACEY: Co? Co je?

Audrey si povzdechne.

AUDREY: Jsem ráda, že mi věnuješ pozornost.

Pacey potřese hlavu.

PACEY: Promiň. Musel jsem se zasnít.

AUDREY: Fajn, takže... silvestrovskej večírek. Chrisův táta má ve městě podkroví, který nás nechá použít...

PACEY: Musím opakovat, že toho kluka nemám rád?

Audrey zasténá.

AUDREY: No, je to můj kluk, vzpomínáš? To znamená, že k němu musíš bejt milej.

Pacey se ušklíbne.

PACEY: Proč? Dawson se vždycky může ke klukům svý bejvalky chovat jako ke špíně, ne? Požaduju stejný privilegium.

AUDREY: Bla bla bla, Wittere. Jdeš a hotovo.

Pacey si povzdechne.

PACEY: Nevím proč. Andie tam nebude.

Audrey se usměje.

AUDREY: No vidíš... a v tom se mýlíš, starý kámoši. Naši dva ostýchaví blonďáci slíbili, že se z LA vrátí, ještě než odbije půlnoc.

PACEY: I tak se něco semele. Vždycky se něco semele, vzpomínáš? Pokud tam půjdu sám, víš kdo jinej tam taky půjde sám? Správně, Joey. Poslední, co bych chtěl, je, abych v Dawsonovi vzbudil nějaký podezření a ZNOVA otevřel tu Pandořinu skříňku. Je to recept na katastrofu světových rozměrů.

AUDREY: Jsi strašně paranoidní.

PACEY: No, má paranoia mi byla vždycky k užitku.

Audrey vstane ze židle.

AUDREY: Podkroví. Dneska večer. Buď tam.

Audrey odejde.

PACEY: Jo, tos uhodla.

*****

Letiště. U přepážky, kde se vydávají letenky, mluví vystresovaný Dawson Leery s pracovnicí letiště.

DAWSON: Jak to myslíte, že už nejsou žádné volné lety?

ŽENA: Promiňte, pane. Ale je Silvestr. Mohla bych se zkusit podívat na zítřejší lety, pokud máte zájem.

Andie odstrčí Dawsona stranou a zasměje se.

ANDIE: To nejde. Musíme být v Bostonu před půlnocí..

Žena pokrčí rameny.

ŽENA: To mě mrzí. Ale o nic nejde. Můžete oslavit Silvestr tady v LA.

Dawson obrátí oči v sloup.

DAWSON: (sarkasticky) Ježíš.... díky.

Zklamaně odejdou od přepážky.

ANDIE: (šeptá) Ona si myslí, že jsme pár?

DAWSON: Vzhledem k tomu, že jsme jediní v okruhu našich přátel, co spolu nechodili?

Andie se zasměje.

ANDIE: Jestli na tom večírku nebudem, Audrey nás zabije.

DAWSON: Zapomeň na Audrey. Pokud tam nebudu do půlnoci, zabije mě Joey. Tohle je poprvý, co jsme spolu na Silvestra, takže pokud nebudeme na Silvestra 'spolu'… no, vždyť víš...

Andie se usměje.

ANDIE: Jo, vím. Vždycky si můžem zkusit zahrát na černý pasažéry.

Dawson se zamyslí a pak se usměje.

DAWSON: Mám lepší nápad...

*****

Worthington. Joey vyjde z přednáškové místnosti a vidí, že tam na ni čeká Pacey.

JOEY: Víš, vzhledem k tomu, že natáčení skončilo a tak, tu nemáš co dělat.

PACEY: Zkus mě prásknout.

Joey se zasměje.

JOEY: Nekoleduj si.

PACEY: No, ty tu taky nemáš bejt, vzpomínáš? Přednášky začínaj až příští tejden. Proto bydlíš se mnou, Dawsonem a Andie, vzpomínáš?

JOEY: Ten dům začíná připomínat kolejní spolek.

PACEY: A to tak nebylo, když tam bydlela babička?

Joey potřese hlavou.

JOEY: Ugh. Takže… co je?

Pacey vyndá z kabátu čtyři DVD.

PACEY: Zábava na večer. Máme 'Návrat do budoucnosti', 'Smrtonosnou past' a 'Pána prstenů'. Rozšířený verze. Obě. Přines bych všechny tři, ale trojka je pořád ještě v kinech. Pokud budem zoufalý, vždycky můžem zaskočit do multiplexu, jestli budou mít otevřeno.

Joey si povzdechne.

JOEY: To myslíš vážně?

PACEY: To si piš! Mýho chlapce Elijaha Wooda si nemůžeš nechat ujít. Nemůžu ti ale slíbit zasvěcenej komentář, co by ti poskyt Dawson. Ten kluk je v úplně jiný lize, ale stejně můžu...

JOEY: A co ten večírek Audrey?

Pacey pozvedne obočí.

PACEY: Cože? Ty tam fakt půjdeš?

JOEY: Samozřejmě. Zvlášť pod hrozbou smrti. Ty ne?

Pacey si povzdechne.

PACEY: Odpusť mi, pokud představa ukázat se na tý sešlosti s našimi druhými polovičkami mimo město ve mně vzbuzuje strach, že budu vypadat poněkud pateticky.

Joey se usměje.

JOEY: Oni tam přijdou. Dawson mi slíbil, že se vrátí včas, a já mu věřím. Bude to zábava. Věř mi.

PACEY: A jéje. Pokud si vzpomínám, skoro vždycky, když jsi mi řekla, abych šel někam, kde bude 'zábava', tak jsem toho nakonec litoval.

Joey obrátí oči v sloup.

JOEY: Fajn, tak nechoď. Zabav se sám. Ale nedávej mi vinu, až Audrey vyrazí na výpravu za tvým skalpem.

Joey zamíří pryč.

PACEY: Ale jdi ty. Audrey by se až zas tak nezlobila, ne? Joey?

Žádná odpověď. Paceyho naplní úzkost.

PACEY: Hej, Potterová… počkej!

Rozběhne se za ní…

*****

Pacey dostihne Andie před Rialtem.

PACEY: Počkej, Andie! Kam jdeš?

Andie se na něj neotočí.

ANDIE: Domů!

PACEY: To nemůžeš! Ne, dokud mi to nevysvětlíš.

Andie McPheeová se otočí a věnuje mu rozzlobený pohled.

PACEY: No tak... mluv se mnou.

ANDIE: Uvědomuješ si, žes mi za celej večer neřek ani dvě slova? Od chvíle, co se tu objevila Audrey, jako by pro tebe zbytek světa neexistoval!

Pacey v úžasu zavrtí hlavou.

PACEY: Líbí se mi, jasný? Proč je to tak těžký pochopit? Fajn, tak jsem byl možná trochu mimo. Nebylas v mý situaci? Ale to nemění nic na tom, co cítím k tobě.

ANDIE: A to je přesně co?

Pacey se zdá zmatený.

PACEY: Co tím myslíš?

Andie zasténá.

ANDIE: Bože, Pacey! Někdy jsi nejchytřejší člověk, kterýho znám, ale jindy jsi tak slepej, že nevidíš, co máš přímo před nosem!

S tímto Andie naštvaně odejde. Pacey tam jen stojí a neví, co si počít.

*****

Zátoka. Dawson a Pacey sedí v loďce a mluví spolu.

PACEY: Jsem to jenom já, Dawsone, nebo byl tohle přímo pekelnej víkend?

Dawson se uchechtne.

DAWSON: Mohlo by to bejt horší. Život by moh bejt nudnej.

PACEY: Myslím, že bych právě teď dal nudě přednost. Nikdy by mě nenapadlo, že zažiju Andie opilou. Bylo to divný.

DAWSON: Co? Že se opila?

PACEY: Ne. Začala něco mumlat. Pak mě políbila a odpadla.

Dawson vykulí oči.

DAWSON: Počkej chvilku... zadrž, zadrž, Pacey. Ona tě políbila?

PACEY: Jo.

DAWSON: A bylo to líbnutí na tvář nebo...?

PACEY: Ne, prostě mě políbila. Nic to neznamenalo... ta holka měla zrovna v hlavě pěknej zmatek, takže si nejspíš myslela, že jsem Tom Cruise. Což je pochopitelný omyl, vzhledem k tomu, že oba vlastníme stejné neodolatelné kvality.

Dawson se rozesměje.

PACEY: Čemu se směješ?

DAWSON: Tobě. Bože, Pacey, tobě to nedošlo, viď? Andie si tě s žádným hercem nespletla. Slečna McPheeová je do tebe totálně zabouchnutá a ty to ani nevidíš!

Pacey vykulí oči.

PACEY: Počkej chvilku… ty si myslíš, že je do mě Andie zamilovaná? Dawsone, to je...

DAWSON: Já si to nemyslím, já to vím!

Pacey obrátí oči v sloup.

PACEY: Jsi šílenej, víš to? Andie a já... jsme přátelé. Jistě, někdy je to trošku divný, ale to se stává, když někoho znáš tak dlouho.

DAWSON: Zapírání ti nepomůže, Pacey.

PACEY: (mumlá) Ale jdi...

DAWSON: Poslechni si nás. Celej den jsi bláznil kvůli Audrey, ale nakonec tu mluvíme o Andie. Neříká ti to něco?

PACEY: Jakkoli je to zábavný, ne, neříká. Jsem zamilovanej do Audrey, jasný? Je to nový, je to vášnivý, je to vzrušující... je to... je to vztah. S Andie je to jiný. Věř mi, mezi přátelstvím a láskou je hranice.

Udělají pauzu.

DAWSON: No, mám pro tebe novinku, Wittere. Ty nemáš ani ponětí, kde ta hranice leží!

Pacey se ušklíbne.

PACEY: Nevíš, o čem mluvíš!

*****

Následujícího dne na Capesideské střední. Pacey přijde k Audrey, která stojí u skříňky.

PACEY: Hej, Audrey…?

*****

Náhle se scéna změní. Místo školy je luxusní podkroví. Pacey je nahrazen Chrisem Wolfem.

CHRIS: Musel jsem jet přes celý město, ale...

Podá jí nákupní tašku. Audrey ho políbí.

AUDREY: Je tam všechno?

CHRIS: Fábory, konfety, foukačky.

AUDREY: A takový ty kloboučky?

Chris se zazubí.

CHRIS: Jako bych na ně moh zapomenout.

Audrey se zařehoní a pak ho obejme.

AUDREY: Půlku lidí, co sem přijdou, ani neznám. Ten večírek bude bomba. Ještě jednou díky.

CHRIS: Můžeš se mi odvděčit tím, že tu nezůstane žádnej binec.

Audrey si odfrkne.

AUDREY: Co by to pak bylo za večírek? Ale pak ti tu pomůžu uklidit. Dohodnuto?

CHRIS: Dohodnuto. Dobrej způsob, jak zapomenout na kocovinu, co budem očividně mít.

Vyndá láhev šampaňského. Audrey se ve tváři objeví obavy.

AUDREY: Ehm… Chrisi? Co se týče šampaňskýho…

CHRIS: Neboj... koupil jsem jenom jednu láhev. Jedna sklenička na Silvestra neublíží, ne? Tou poznámkou o 'kocovině' jsem jenom dělal chytrýho.

AUDREY: Asi to nebude vadit. Pojď... můžeš mi pomoct rozvěsit ty cedule.

Chris vezme transparent s nápisem 2004 a dojde s ní ke štaflím. Začnou transparent věšet.

*****

Silnice. Obstarožní žluté auto je zaparkováno u krajnice a zpod kapoty mu vychází kouř.

O pár kroků dál u telefonní budky přehlíží silnice Andie. V budce Dawson zlostně zavěsí telefon.

DAWSON: To není možný! To snad není možný!

ANDIE: Nemůžou to půjčený fáro opravit?

Dawson vyjde z budky a pohlédne na ni.

DAWSON: Můžou ho odtáhnout zpátky do půjčovny. Ale to by znamenalo...

Andie si povzdechne.

ANDIE: Že bysme se zase dostali na začátek?

Dawson přikývne.

ANDIE: No, a ty to opravit neumíš? Jsi kluk, ne?

Dawson se zasměje.

DAWSON: Jsem umělec. O autech nemám ani páru! Jsem rád, když natřu barák!

Na chvíli tam jen tak stojí. Dokud...

DAWSON: Pojď!

Vyrazí po silnici.

ANDIE: Co to děláme?

DAWSON: Co myslíš?

Andie vykulí oči. Panikaří.

ANDIE: Ne, žádný stopování!

DAWSON: Proč ne?

ANDIE: Nechci skončit v autě s holohlavým potetovaným úchylákem jménem Bubba, co má spadeno na bezbranný holky, který se ocitnou bez pomoci uprostřed ničeho s klukem, kterej je, co se fyzický konfrontace týče, k ničemu!

Dawson na ni uraženě pohlédne.

DAWSON: To bych si teda vyprosil. Jenom neumím opravit auto. Stejně už určitě bylo rozbitý od samotnýho záčátku!

ANDIE: Pacey by ho uměl spravit!

Dawson se uchechtne.

DAWSON: Budu dělat, že jsem to neslyšel.

V té chvíli něco zaslechnou. Hlasité zahoukání z druhé strany silnice.

Naráz otočí hlavy a spatří v dálce jedoucí vlak. Otočí se na sebe...

…a pak se rozběhnou za vlakem.

*****

Capeside. Do policejního auta vrazí modrá dodávka.

Uvnitř auta Dawson tiše zakleje.

DAWSON: (mumlá) To je zas den...

Vyleze ven, aby přehlédl škody. Z dodávky téměř okamžitě vyskočí Joey.

JOEY: Ach ne! Panebože... omlouvám se. Vyrazil jste a--- já vás neviděla, ale to není omluva...

Dawson jí věnuje rozzlobený pohled.

JOEY: Koukněte, strážníku... byla to nehoda.

Dawson pozvedne obočí a usměje se.

DAWSON: Vskutku, mladá dámo? Budu si muset vyžádat váš řidičský a technický průkaz.

Joey mu je rychle podá. Dawson si je přečte.

DAWSON: Josephina Potterová, hm?

JOEY: Vlastně Joey. Nebo Josephina, pokud mě to ušetří pokuty.

DAWSON: Pokuty? Měla byste se považovat za šťastnou. Víte, že bych vám za něco takového mohl sebrat řidičák, Josephino?

Joey polije úzkost.

DAWSON: Avšak... nechám vás z toho vyjít jen s varováním. Ale příště si dávejte při řízení pozor. Strážník Dawson tam nemusí být, aby vás z toho vysekal.

Joey si oddechne.

JOEY: Určitě dám. Slibuju. Mockrát vám děkuju.

Nastoupí do dodávky a odjede. Dawson se pro sebe uchechtne.

DAWSON: To jsem zvládnul levou zadní.

*****

Capesideská střední, u skříňky Andie. Přijde k ní Pacey.

PACEY: Čau.

Andie se usměje.

ANDIE: Ahoj, Pacey.

Náhle se mezi nimi rozhostí trapné ticho.

ANDIE: Ehm… myslím, že jsem právě udělala velikánskou chybu.

Pacey vypadá vystrašeně.

ANDIE: S tou Evropou, vzpomínáš? Rozhodla jsem se nejet.

Když to Pacey uslyší, zazubí se.

PACEY: Vážně?

Obejmou se.

PACEY: (šeptá) Díkybohu.

Pustí se.

PACEY: Tak co bude teď? Myslím s námi?

Vydají se chodbou.

ANDIE: Nemám ani ponětí. Tak daleko jsem se ještě nedostala. A ty?

PACEY: Odteď už bude všechno snadný.

Andie pozvedne obočí.

ANDIE: Myslíš?

Usměje se.

PACEY: Jo. Těžkou část už máme za sebou.

ANDIE: A nemyslíš, že přechod od přátel k 'více než přátelům' bude…?

PACEY: Divnej? Možná trochu, ale zvládnem to. Ne?

Nakloní se k polibku. Ale v té chvíli se objeví Audrey.

AUDREY: Ahoj, lidi.

Pacey a Andie na ni překvapeně a nervózně pohlédnou.

ANDIE: Ahoj…

PACEY: …Audrey

OBA: Co se děje?

Ale než může Audrey odpovědět, uslyší Pacey hlasité 'BUM'

*****

Creek Side Pictures…

PACEY: Chodíme spolu!

Pacey se probere a pomalu si uvědomí, kde je. Joey na něj poněkud zmateně hledí.

JOEY: Hm. To je mi novinka.

Pacey si potřesením pročistí hlavu.

PACEY: Promiň, Potterová.

JOEY: To je potřetí, cos přede mnou upad do limbu. Nechceš si o něčem promluvit?

Pacey si povzdechne.

PACEY: Ani ne.

Joey si vzdorovitě založí ruce.

PACEY: Tak fajn! Ale musíš mi slíbit, že se nebudeš smát, jo?

JOEY: Dobře.

Pacey se zhluboka nadechne.

PACEY: Poslední dobou mívám živý představy z minulosti.

Joey pozvedne obočí.

JOEY: Vzpomínky?

PACEY: Tak nějak, ale ne úplně. Nejsem v nich já. No, jsem, ale všechno je jinak.

JOEY: Jinak?

PACEY: Jsem Dawson a Dawson je já.

Joey si zakryje ústa a Pacey na ni ukáže prstem.

PACEY: Žádnej smích! Slíbilas to!

JOEY: Fajn… fajn, promiň. Takže ty máš představy o tom, že jsi Dawson?

PACEY: Tak nějak, ale ne úplně. Je to šílený. Já jsem mladistvej režisér a on je ulejvák. Audrey je má sousedka, Andie má nejlepší kamarádka a je do mě udělaná... je to jak z hororu!

Joey na něj upře zrak.

PACEY: Co je?

JOEY: Promiň, ale mám velký problémy představit si Andie jako sebe. Ještě větší si představit tebe s loutkou ETho.

PACEY: Je ze sbírky!

Následuje další trapná pauza.

JOEY: Fajn, právě to přešlo z kategorie velmi divné do kategorie obscénně divné.

PACEY: Nechápu to. Z takových věcí si dělám srandu... proč to znovu prožívám? Sakra, v polovině situací jsem u toho ani nebyl!

JOEY: Možná se ti snaží něco sdělit tvý podvědomí.

PACEY: Co, že mi všechny ty chipsy začínaj lézt na mozek?

JOEY: Ne… co třeba, že se až příliš zaobíráš životy svých přátel a ne dost svým vlastním? Nejsme tak zajímaví, Pacey.

Pacey si povzdechne.

PACEY: Věděl jsem, že si o tom mám promluvit s Audrey.

Joey vstane a zamíří nahoru.

JOEY: U čeho teď jsi?

PACEY: První rande.

JOEY: Dej mi vědět, až se dostaneš k oslavě narozenin.

Pacey obrátí oči v sloup.

*****

Jinde, uvnitř nákladního vagónu. Dawson a Andie sedí mezi balíky sena.

DAWSON: Víš, co tomu chybí? Kytara.

Andie se zasměje.

DAWSON: Co je?

ANDIE: (zpívá) Já mám blues…

Dawson se rovněž zasměje.

DAWSON: Myslím, že to byla na střední naše nejlepší společná chvilka. Ani nevím, jestli bych si vzpomněl na slova.

ANDIE: Já jo. Myslím, že jsem všem v tom klubu sdělila, že je Pacey sexy.

Dawson se znovu zasměje.

DAWSON: Přestaň... přestaň... zabíjíš mě!

Andie se ušklíbne.

ANDIE: A můj bratr dostávajíc co proto…

DAWSON: Hned se, hned tam, hned sem, hned tam, hned sem, hned tam...

OBA: …pěknej účes!

Zařehoní se.

DAWSON: Byla to sranda. No, byla to jedna z mých nejhorších chvilek. Pak jsem se cítil příšerně. Ale když se na to ohlídnu teď, jsem rád, že se to stalo.

Andie se usměje.

ANDIE: Bylo to divný, jak si ta paní na letišti myslela, že jsme pár, co?

DAWSON: Jo, zvlášť vzhledem k tomu, že jsme z našich přátel jediní, kdo nebyl. Ačkoli jsem to svýho času zvažoval...

Andie na něj nevěřícně pohlédne.

ANDIE: Děláš si srandu? Kdy?

DAWSON: Když byli Pacey a Joey spolu, během toho léta, co jsme my ostatní strávili spolu. Napadlo mě, že dokonalej způsob, jak mu to 'oplatit', je vzít mu totéž, co on vzal mě.

ANDIE: A co tě zastavilo?

Dawson se usměje.

DAWSON: Nechtěl jsem být jako on. Joey mi něco řekla. Řekla mi, že by si přála, abych byl 'tím, kým jsem býval', a já nechápal, co to znamená.

ANDIE: Nechytám se.

DAWSON: Jde o tohle. Ten rok jsem začal s představou, že mi nic nevychází kvůli tomu, jaký jsem. Že to, že jsem rezervovaný a... no... beznadějný romantik, je důvod, proč jsem tak nešťastný. Tak jsem zkusil být přesný opak. Paceyho jsem použil jako předlohu.

Andie na něj nevěřícně pohlédne.

ANDIE: Ale jdi, Pacey by nezkusil podvádět při testu... bez ohledu na všechny jeho průšvihy. A nezaplet by se s někým jako Eva.

DAWSON: To teď vím, ale tehdy jsem to nevěděl. Paceyho jsem bral jako někoho, kdo se nestará o následky, takže jsem zkusil totéž. A nic mi to nepřineslo. Vlastně mě to všechno stálo. Dlouho mi trvalo, než jsem si uvědomil, že člověk, do kterého se Joey zamilovala, byl ten, koho jsem odepsal. Snílek. Naivní romantik. Pointa je v tom, že jako Pacey jsem byl příšernej... ale jako Dawson vynikám.

Andie se usměje.

ANDIE: Člověk musí být sám sebou, hm?

Pohlédnou na sebe…

*****

…dokud…

PACEY: Co mi má říct?

Dawson a Andie před Paceyho domem k němu vzhlédnou.

DAWSON: Pacey?

ANDIE: My se jen…

PACEY: Hádali? O čem?

Pacey je očividně kvůli něčemu naštvaný. Drží v sobě vztek, který by otřásl zemí. Andie si to téměř okamžitě uvědomí.

ANDIE: Panebože... ty to víš?

Pacey přikývne.

PACEY: Jo. Vím to!

*****

Zpět, kde jsme skončili. Přijde k nim Joey.

JOEY: Co se tu děje?

Dawson a Andie na ni překvapeně pohlédnou.

PACEY: PROČ SE NEZEPTÁŠ DAWSONA? Zeptej se ho, jak se nám bůhví jak dlouho scházeli za zády!

Joeyin výraz náhle povadne. Vyděšeně upře zrak na Dawsona.

PACEY: Víte co? Nemůžu vás ani vidět!

Rozzuřený Pacey zamíří do domu. Andie ho rychle následuje. Jakmile jsou pryč, Joey pohlédne na Dawsona.

JOEY: (šeptá) Je to pravda?

Odpoví jí provinilý výraz v jeho tváři.

JOEY: Jak jsi moh bejt tak hloupej?

Nyní má Joey v očích slzy. Dawson se pokouší nalézt správná slova, která jí říct, ale bez úspěchu.

DAWSON: Joey? Jo, já... já jen...

JOEY: Nikdy tě nebude milovat tak jako jeho, Dawsone! Nechápeš to? Nikdy jí na tobě nebude záležet, jako jí záleží na Paceym! On je její první láska! A na to bys neměl zapomínat! Nikdy!

Otočí se a odběhne. Dawsona tam zůstane sám.

*****

Dawsonova tvář se přemění ve tvář Paceyho, který sedí bez výrazu v autě.

JOEY: Nebuď jak malej, Pacey! Už tam skoro jsme. Pozdějc mi poděkuješ, až tě Audrey nezabije.

Pacey neodpoví. Místo toho se mu mysl opět zatoulá.

*****

Molo za Paceyho domem.

PACEY: Můžu ti říct, že je to špatnej nápad, Andie. Moh bych ti říkat důvod po důvodu, až by mi zmodral obličej! Moh bych ti říct, že si ublížíš a že on není ten pravej. Moh bych prosit, abys nejela, ale nebyl by v tom žádnej rozdíl. Vůbec žádnej.

Andie má slzy v očích.

ANDIE: Pacey…

PACEY: Nakonec jsou to jenom slova, že? Jenom hloupý slova, co nic neznamenají. Protože, až domluvím, stejně poběžíš za ním. Viď? Tak běž.

Andie se otočí a odběhne. Pacey v slzách klesne na kolena.

*****

Znovu se ocitneme v autě.

JOEY: Neslyšel jsi mě? Co je to s tebou?

Paceyho výraz je prázdný. Vypadá úplně zničeně.

PACEY: Myslím, že takhle se sám sobě ještě žádnej člověk nezošklivěl.

Joey si povzdechne.

JOEY: Nech mě hádat... právě jsi poslal tátu Andie do vězení?

PACEY: Jdi beze mě, Jo! Právě teď s tebou fakt nemůžu bejt!

Joey se opře v sedadle a zamkne dveře.

JOEY: Takže o to jde, hm? Věděla jsem, že to k něčemu směřuje.

PACEY: (mumlá) Jsem příšernej kamarád.

JOEY: Ale nejsi!

PACEY: Až do týhle chvíle jsem sám sebe přesvědčoval, že to, co se tenkrát stalo, byla jenom jeho vina. Že Dawson byl ten, kdo ti bránil ve štěstí, nebo se neodhodlal k činu, když měl příležitost. Nikdy jsem se na to nepodíval z jeho úhlu pohledu. Až teď. Bože, netušil jsem, jak moc mě musí nenávidět.

JOEY: Aby bylo jasno, Dawson k tobě nikdy necítil nenávist.

Pacey se zasměje.

PACEY: Jo, jasně!

JOEY: Myslím to vážně. Pochybuju, že by byl schopnej někoho nenávidět. Ale má tu nešťastnou slabost, že se čas od času nechá ovládnout svýma emocema. Je to jedna z věcí, který na něm miluju. Měl vztek a měl ho po dlouhý čas. Teď se na vás podívej... bydlíte spolu. A že jsi špatnej kamarád? Dawson loni podved svou holku. Dělá to z něho špatnýho kluka?

PACEY: Ano.

Joey obrátí oči v sloup.

JOEY: Udělal chybu. Jako jsi ty udělal chybu. Ale oba máte co dohánět, abyste se dostali do mý ligy. Není pochyb, že v následujících letech budeme všichni dělat další chyby a budeme se hádat a křičet na sebe. Poslechni si někoho, kdo to zná, Pacey... pokud se příliš zaobíráš minulostí, nemůžeš se pohnout v životě dál. Jediné, co musíš udělat, je ty chyby neopakovat.

Pacey se uvolní.

PACEY: Žít v přítomnosti a ne v minulosti?

JOEY: Ne v přítomnosti. V budoucnosti.

Pacey se usměje.

PACEY: To se mi líbí. Nemáme bejt na nějakým večírku?

Joey přikývne a oba vystoupí z auta.

*****

Na večírku. Audrey se baví s nějakým nám neznámým párem, když je náhle její pozornost odvedena jinam.

AUDREY: Zatím!

Rozběhne se ke vchodu do bytu a obejme Joey, která tam právě vešla.

AUDREY: Jo! Přišli jste! Věděla jsem, že mě nenecháte ve štychu!

Obejme Paceyho.

PACEY: No, co můžu říct... pro kamarádku cokoli.

Audrey se na něj usměje.

JOEY: Je tu Dawson?

Audrey zavrtí hlavou.

AUDREY: Ne. Ještě se neukázal. Jsem si jistá, že dorazí brzy. Do půlnoci pořád ještě zbejvaj dvě hodiny.

Zazubí se, právě když k ní zezadu přistoupí Chris. Pohlédne na něj.

AUDREY: A všichni víme, co přijde na řadu pak, že?

Pacey se usměje.

PACEY: Ohňostroj... ano!

Joey, Audrey a Chris na něj pohlédnou.

PACEY: Ehm... nebo ne?

CHRIS: Obvykle když odbije na Silvestra půlnoc, tak lidi zakřičí 'šťastný nový rok' a políbí se.

PACEY: To jsem věděl... vy jste si mysleli, že to s tím ohňostrojem myslím doslovně? Ale stejně bude ohňostroj, ne?

Audrey obrátí oči v sloup.

AUDREY: A teď se vmísíme do davu, jo?

Čtyři přátelé se rozejdou každý jiným směrem. Pacey prochází davem a místnost kolem něj se začne měnit...

*****

…pak ji konečně spatří. Andie. Usměje se.

PACEY: Čau. Neměla bys být na parketu?

Andie pokrčí rameny.

ANDIE: Dawson se potřeboval nadechnout čerstvýho vzduchu. Mohla bych se tě zeptat na totéž. Kde je Jen?

PACEY: Na čerstvým vzduchu. Náhoda?

Andie se zasměje. Stojí tam boku po boku a dívají se na parket plný lidí.

PACEY: Myslím, že není ve svý kůži. Maturák a tak všechno.

ANDIE: I já jsem nesvá.

Usmějí se na sebe.

PACEY: Můžu k tobě bejt na chvíli upřímnej, Andie? Když jsme se dali s Jen dohromady, myslel jsem, že musím najít někoho, koho budu milovat tak, jako jsem miloval tebe. Až teď mi začíná docházet, že se to nikdy nestane. Nemělo by. Já myslím... myslím, že různé lidi v našich životech milujeme různě, víš?

Andie přikývne.

ANDIE: Taky nemyslím, že budu někdy někoho milovat jako tebe. A není to špatný.

Andie se usměje.

PACEY: Díky.

Na chvíli udělají pauzu.

PACEY: No, vzhledem k tomu, že se na nás oba naši společníci vybodli...

Andie se zařehoní a Pacey jí nabídne ruku.

ANDIE: Půjdeme?

Zamíří na taneční parket. Chvíli spolu tančí, až se ve dveřích objeví Dawson a Jen. Dawsonův výraz povadne... a pak se mu pomalu ve tváři rozhostí zlost.

Vyrazí směrem k Paceymu.

*****

ANDIE: Dawsone, vzbuď se!

Dawson rychle otevře oči a chvíli mu zabere, než si uvědomí, kde je.

DAWSON: Co?

ANDIE: Jsme tu! Jsme v Bostonu!

Dawson vyskočí na nohy a opráší si seno z bundy. Popadne tašku a následuje Andie ke dveřím vagónu.

Nejdříve jen vykouknou, aby se ujistili, že je nikdy nepozoruje. Pak vyskočí ven a pomalu se plíží pryč.

DAWSON: Nemůžu uvěřit, že to vyšlo. Vždycky jsem to chtěl udělat. Teď jsem oficiálně tulák.

Andie se zasměje.

ANDIE: Měli bysme to podniknout častějc. Bylo to sranda.

DAWSON: A taky lacinější.

ANDIE: A taky trochu nezákonný, ale to jsem nemyslela. Myslela jsem čas strávenej s tebou.

Dawson pozvedne obočí.

DAWSON: Moment... nešálí mě sluch? Myslíš, že jsem zábavnější než Pacey?

Andie si odfrkne.

ANDIE: Bože ne! Je to jenom jiný. Pacey... no, pořád se mě snaží chránit.

Dawson se uchechtne.

DAWSON: I MĚ se pořád snaží chránit, Andie. Ten kluk je ochránce.

ANDIE: To je ono... s tebou můžu mluvit o jistých věcech, o kterých nemůžu mluvit s ním. Protože, kdybych to udělala, začal by se o mě bát a...

DAWSON: A udělal by tu věc, kdy mu zaškube v očích a začne se chovat strašně paranoidně a podezřívavě.

Andie se zasměje.

ANDIE: Přesně.

Na chvíli na sebe pohlédnou.

DAWSON: V týhle chvíli obvykle začínám zkoumat svou věrnost.

ANDIE: Bez obav... ani trochu mě nepřitahuješ.

DAWSON: Vážně?

ANDIE: To je tím čelem... odpuzuje.

Dawson se ušklíbne.

DAWSON: No, jak jinak bych tam dovnitř dostal všechny ty velký mozkový buňky?

ANDIE: Sni dál, Leery!

Smějící se odcházejí.

*****

Zpět na večírku. Pacey je v rohu a prohlíží si mramorovou sochu ženy v římském rouchu.

Zvědavá Joey k němu přistoupí.

JOEY: Co to děláš?

Pacey se otočí a usměje se.

PACEY: Potterová, rád bych ti představil Mirandu.

Joey pozvedne obočí.

JOEY: Mirandu?

PACEY: Jo. Víš, nemám v úmyslu působit pateticky, až hodiny odbijou půlnoc. Takže tahle okouzlující dáma bude má vyvolená.

Joey si povzdechne.

JOEY: Nebudeš fakt líbat sochu, že ne, Pacey?

Pacey zalapá po dechu a dá ruku kolem ramen sochy.

PACEY: Bez urážek, prosím, Josephino. Nechci vás dvě rozsadit.

Joey nevěřícně zavrtí hlavou. Pohlédne na sochu.

JOEY: Promiň, Mirando. Jste rozkošnej páreček... oba tvrdý palice. Vážně, jsi v pořádku, Pacey?

Pacey se na chvíli zamyslí.

PACEY: Jo. Alespoň myslím. Promiň, ale odkdy jsi takový ztělesnění dospělosti?

JOEY: Co máš na mysli?

PACEY: Sesypu se a od tebe čekám, že s křikem poběžíš na opačnou stranu. Ale místo toho si o mě děláš starosti. Odvážím se říct, že to je znamení, který jsem ještě nikdy předtím neviděl. To kvůli Dawsonovi?

JOEY: Ne. To kvůli sobě.

Pacey pozvedne obočí.

JOEY: Dawson je jenom vedlejší efekt. Poslední dobou mi došlo, že... no, prožila jsem si v životě svý. Ale vždycky jsem se spoléhala na jiné, že mě těžkými časy provedou. Když mi umřela máma, měla jsem oporu v Dawsonovi. Když to tak nebylo, šla jsem za Bessie. Nebo za tebou. Nebo za Audrey. Ale tak by to nemělo být. Prožila jsem toho v životě tolik a to mě posílilo. Nebo by alespoň mělo. To chci teď dělat. Chci využít mé zkušenosti, abych pomohla jiným.

PACEY: Jako pomoct jistýmu bývalýmu s krizí předstředního věku?

Joey se usměje.

JOEY: Neměl by sis při tom kupovat nablýskaný auta?

PACEY: No, pořád je tu ten Viper, kterýho jsem vždycky chtěl...

Joey si povzdechne.

JOEY: Nevyšel už z módy?

PACEY: Děláš si srandu? Něco ti vysvětlím, Joey. Viper nikdy nevyjde z módy. Je jako lentilky nebo filmový vyvražďovačky.

Joey se zasměje.

JOEY: Pojď... dáme si punč.

Zamíří ke stolu s občerstvením.

*****

Večírek. Joey netrpělivě sleduje hodiny na zdi. Povzdechne si.

JOEY: (mumlá) Kde jsi?

Audrey si k ní přitáhne židli.

AUDREY: Čau, zajdo.

JOEY: (mdle) Čau.

Audrey zkoumá Joeyin deprimovaný obličej.

AUDREY: Hlavu vzhůru. Třeba se zdržel na letišti nebo tak něco.

JOEY: Jo, nejspíš.

AUDREY: No tak, mrzoute! Máme večírek, vzpomínáš? Bav se! Panebože, Pacey balí sochu?

Joey se ušklíbne.

JOEY: On vás ještě s Mirandou nepředstavil?

Audrey na ni zmateně pohlédne.

JOEY: Ani se neptej.

*****

Někde v Bostonu. Na ulici je zácpa a několik řidičů čas od času zatroubí.

V taxíku pohlédne Dawson na hodinky.

ANDIE: No tak... co to má být?

Řidič se na ni přes rameno ohlédne.

DRIVER: Dámo... je Silvestr! Ulice jsou přecpaný.

ANDIE: Musíme se tam dostat do půlnoci!

Dawson se zahledí z okénka.

*****

Zpět na večírku. Pacey přijde ke stolu Joey.

PACEY: Mám z tebe depku.

Joey si povzdechne.

JOEY: Patnáct minut. Nestihne to. Bože, podívej se na mě! Člověk by myslel, že nastává konec světa nebo tak něco.

Pacey se zasměje.

PACEY: Pojď.

Joey ho neochotně následuje.

JOEY: Kam jdeme?

PACEY: Tancovat.

Joey zavrtí hlavou.

JOEY: Tak to ne!

PACEY: Chceš se cítit pateticky?

JOEY: Ne.

PACEY: Tak tě tu nenechám sedět ztrápenou. Jdeš!

Joey si povzdechne a pak znovu pohlédne na hodiny.

JOEY: Tak jo.

*****

Taneční parket se znovu promění. Ocitneme v plážovém domě. Pacey sedí v křesle, když vtom se objeví Dawson.

DAWSON: Čau. Co tady děláš?

Pacey na něj pohlédne, naléhavost v očích.

PACEY: Musím mluvit s Andie.

Dawsonův výraz povadne.

DAWSON: Proč?

PACEY: Musím jí něco říct, Dawsone.

Dawson si povzdechne.

DAWSON: Pacey… nechápu, proč si to děláš. Musíš to nechat bejt. Je konec...

PACEY: Ne, není, kámo! Ať už bych to chtěl jakkoli. Dokud k ní pořád něco cítím... nemůžu to vzdát, Dawsone. Nemůžu. Miluju ji.

Dawson na něj chvíli hledí, soucit v očích.

DAWSON: Jdeš pozdě.

Pacey neodpoví…

*****

Ulice.

ANDIE: To nevíš... pořád ještě máme čas.

DAWSON: Přes tu zácpu se nedostanem. Už schází jenom patnáct minut a my jsme... asi dva bloky odtamtud...

Dawson přivře oči. Rychle podá řidiči peníze a vytáhne Andie z auta.

ANDIE: Hej!

DAWSON: Nemluv, jen běž!

Rozběhnou se po chodníku, zatímco auta dál popojíždějí šnečím tempem.

*****

Uvnitř, kde tančí Joey a Pacey.

JOEY: Jsi v pohodě?

Pacey se na chvíli zamyslí.

PACEY: Jo. Jo, myslím, že jsem. A řek bych, že jsem to s tím 'podvědomím', jak jsme o tom mluvili, rozlousknul.

JOEY: Povídej.

PACEY: Obecně vzato je tráva na druhý straně vždycky zelenější.

JOEY: To jsem ti říkala.

Pacey se zasměje.

PACEY: Nicmémě, vždycky jsem se porovnával s jinými lidma. S bratrem, Dawsonem... těma snobama v jachtovým klubu. Ale když se nad tím zamyslíš, nemám zas tak špatnej život. Mám bezva práci, úžasný přátele... překrásnou holku. Která, bez ohledu na dnešní nepřítomnost, mě nefalšovaně miluje. Jde o to, že se mi můj život líbí. Líbí se mi v mý kůži. A fakt bych ho za nic nevyměnil.

V té chvíli si Pacey koutkem oka všimne něčeho za oknem. Dva povědomí lidé vbíhající do domu.

Zazubí se a pak…

*****

…Dawson pohlédne na Andie.

DAWSON: Jsi dobrá kamarádka, víš to?

Andie se usměje.

ANDIE: To ty taky.

*****

Joey a Pacey běží po schodech nahoru.

JOEY: (těžce oddechujíc) Dvě minuty!

Dostanou se ke dveřím, ale jsou zamčené.

PACEY: Druhej vchod!

Zahnou za roh.

*****

A uvnitř…

DAWSON: A teď se vzdálím. Myslím, že by si s tebou rád zatancoval někdo jiný.

Andie na něj zmateně pohlédne. Začíná odpočítávání.

HOSTÉ: 10…9…8…

V té chvíli vpadne dovnitř Pacey.

HOSTÉ: …7…6…

Pacey se pomalu přemění v Dawsona…

…a tvář Joey se překvapením rozjasní.

HOSTÉ: …5…4…

DAWSON: (těžce oddechující) Ještě mám tři sekundy. Jsem jednička!

CROWD: …3…2…

Joey ho popadne za límec a přitáhne si ho k sobě.

JOEY: Zml…

Políbí se.

HOSTÉ: 1… ŠTASTNÝ NOVÝ ROK!!!

O pár kroků dál Pacey pobaveně potřásá hlavou. Pak mu oči zakryje pár rukou.

ANDIE: Hádej kdo?

Pacey pomalu otočí hlavu a políbí ji. Začnou padat konfety a lidé začnou foukat do foukaček.

Joey konečně přeruší polibek.

JOEY: …kni! Na chvilku jsem se bála.

DAWSON: Za to můžeš poděkovat nespolehlivý taxislužbě. Doufám, že ses i beze mě bavila.

JOEY: Mmmm… ani ne. Ty jsi duší večírku.

Dawson na ni pohlédne.

DAWSON: Hezký.

Pacey a Andie k nim přijdou.

PACEY: No? Jak to šlo?

Dawson se zazubí.

DAWSON: Todd nám dal požehnání. Jdem to vyhrát!

Pacey vyhodí ruce do vzduchu.

PACEY: ANO! Věděl jsem, že mě nezklameš.

Joey vezme Andie za ruku a odvede ji stranou.

JOEY: Pojď... hostitelka na tebe čeká.

Jakmile jsou pryč, Dawson se otočí na Paceyho. Pořád popadá dech.

DAWSON: Tak je to tu, co?

PACEY: Zvládnem to! Zvládli jsme už horší věci, ne?

DAWSON: Můžu se tě na něco zeptat, Pacey?

PACEY: Jasně.

DAWSON: Přemýšlel jsi někdy, jaký by to bylo. Víš... kdyby se naše úlohy prohodily?

Pacey se zazubí.

PACEY: Jednou. Ale jenom na chvilku.

*****

Později po večírku. Pacey vyjde z domu s Andie.

A právě v té chvíli začne sněžit.

ANDIE: Paráda!

Zachvěje se.

ANDIE: A já jsem oblečená nalehko.

Pacey si začne sundavat bundu.

ANDIE: Ehm... co to děláš?

Pacey se zasměje.

PACEY: Něco, o čem se mi jednou zdálo.

Přidrží jim bundu nad hlavami a společně odcházejí do noci.

Zatmívačka a závěrečné titulky.