Úvod Scénáře Spoilery Povídky Obrázky Různé Odkazy

Epizoda 705 - Objekt mé touhy

LeeryAndPotter, překlad: Petr Říhánek


Poznámka překladatele: V jedné ze scén se porovnávají naši hrdinové s hrdiny seriálu Buffy, přemožitelka upírů. Pokud ho neznáte, tady je stručný průvodce postavami: Hlavní hrdinka Buffy se živí nakopáváním zadků upírů a pomáhají jí v tom mimo jiné její přátelé klaun a hláškovač Alex a přátelská Willow, kteří se znají odmala a kdysi to mezi nimi jiskřilo i po romantické stránce. Později však Willow zjistila, že se jí více líbí holky než kluci. Životní láskou Buffy je upír s duší (tedy hodný), který si říká Angel. Mají to ještě těžší, než kdy měli Dawson a Joey, protože na Angela bylo kdysi dávno uvaleno prokletí, které ho ve chvíli, kdy dosáhne úplného štěstí, o duši připravuje a mění ho ve vražednou stvůru, což se také stalo, když se s Buffy vyspali. Později duši opět získal zpět, ale s Buffy být kvůli tomu prokletí nemohou, přestože se stále milují. Buffy se později sexuálně zaplete s napůl záporáckým upírem Spikem. Do party ještě patří Anya, která bývala démonem pomsty a plnila přání dívkám, jimž ublížil nějaký kluk, ale vzhledem ke zničení jejího talismanu se z ní stala obyčejná teenagerka, která zásadně říká přesně to, co si myslí, bez ohledu na to, jak to vyzní.


Pokoj Joey. Chris a Audrey sedí na posteli před televizí.

AUDREY: Kdo je ta holka?

CHRIS: Devon? Tu splašil sám pan Leery. Skvěle líbala.

Audrey se ušklíbne.

CHRIS: Víš, poprvý ji uviděl, když dělala model. Joey chodila do uměleckýho kurzu a...

Audrey se uchechtne.

AUDREY: Chceš říct, že TO byla ona? Ta, co ji Dawson spatřil, jak ji Pánbůh stvořil?

Chris se zazubí.

CHRIS: Á, takže jsi o tom slyšela?

AUDREY: To si piš! Podle Joey sebou málem seknul.

Chris se zasměje.

CHRIS: O mladistvé neobratnosti Dawsona Leeryho bych ti moh vyprávět romány.

Do pokoje vejde Joey a upře na ty dva, kteří sedí na její posteli, zrak.

JOEY: Co tady dělá on?

Audrey a Chris k ní vzhlédnou.

AUDREY: Pozvala jsem ho.

Joey si povzdechne.

JOEY: Bezva! Teď budu muset spálit prostěradlo!

Joey rychle otevře skříň a vyndá z ní batoh.

CHRIS: Hele, nemusíš se hned zapisovat do motelu. Jakmile ten film skončí, mizím.

JOEY: Nelichoť si, Chrisi. Jedu na víkend do Capeside, toť vše. Na co vůbec koukáte?

Upře pohled na televizi.

JOEY: Á. Tohle. Pořád tvrdím, že na mě byla moc malá. Víš, že natočil remake?

Chris vykulí oči.

CHRIS: Remake? A co můj dech beroucí výkon?

Joey si odfrkne.

JOEY: Nikdy ses na typ slušňáka nehodil, Chrisi. Na druhou stranu, takový Hannibal Lecter...

Chris obrátí oči v sloup.

JOEY: Je to vlastně jeden z důvodů, proč tam jedu. Harley se chce zase setkat s tvým následovníkem.

CHRIS: Ale? Mám to chápat tak, že tvá chráněnkyně zvyšuje požadavky?

Joey se ušklíbne a pak se otočí k Audrey.

JOEY: Zvládneš to s ním pár dní?

AUDREY: Bez problémů.

Chris náhle z postele vstane a zamíří ke dveřím.

CHRIS: No, nechám vás tu, krásné dámy, abyste si chvilku pokecaly. Pak se sejdem v knihovně, jo, Audrey?

AUDREY: Jasně.

Chris za sebou zavře dveře.

ZAČÍNÁ ÚVODNÍ PÍSEŇ

Joey a Audrey znovu pohlédnou na televizi, kde zrovna hraje Chris.

AUDREY: Je to dost dobrej herec. Dokonce i v šestnácti.

JOEY: No, hodně se zacvičil na nenáročných mladých dámách, když je přesvědčoval, že je hodnej kluk. Napodobovat někoho s Dawsonovou bezúhonností bylo jeho druhou přirozeností. Ale víš ty co? Jen to hraje. Nic víc.

Audrey na ni pohlédne.

AUDREY: Ale jdi! To nevíš.

Joey se zasměje.

JOEY: Věř mi, Audrey. Chris Wolfe nejspíš za celej svůj život nikoho nemiloval.

ZAČÍNAJÍ ÚVODNÍ TITULKY

*****

Pekelná kuchyně. Joey sedí u stolu s Paceym.

PACEY: Fajn, zeptám se tě jen jednou a očekávám odpověď. Jasný?

Joey si povzdechne.

JOEY: Jasný.

PACEY: Tak co ty a Dawson? Jednoduchá otázka.

Joey o tom přemýšlí.

JOEY: Já nevím...

PACEY: No tak. Muselas o tom čas od času přemýšlet.

JOEY: Já a Dawson?

PACEY: Jo.

Na tváři Joey se objeví úsměv.

JOEY: Já a Dawson? Hmm... mám to! Alex a Willow v dřívějších epizodách.

Pacey na protest zavrtí hlavou.

PACEY: Tak to ne! Pokud je někdo Alex, tak jsem to já.

JOEY: A kdo jsem pak já?

PACEY: Buffy, to je jasný!

Joey se ušklíbne.

JOEY: Jasně! Udělej ze mě blondýnu!

PACEY: Můžeš jmenovat v našem slavným sociálním kroužku jinou holku, co zkopala zloducha?

Joey si povzdechne.

JOEY: Spike je Chris, samozřejmě!

PACEY: Samozřejmě.

JOEY: A mně bude špatně!

PACEY: Nezapomínej, že on je jedinej, s kterým jsi nechodila!

JOEY: Á, takže teď jsem za lehkou holku?

PACEY: To jsem neřek!

Zasmějí se.

JOEY: A kdože je Anya?

PACEY: Audrey. Kdo jinej?

Joey přikývne.

JOEY: Mmmm... má ve zvyku říkat ty nejnevhodnější věci, co? Teď když o tom přemýšlím, spíš něž já je Willow Andie.

Pacey se poťouchle usměje.

JOEY: Co je?

PACEY: Promiň... jenom jsem si něco představoval.

Joey obrátí oči v sloup.

PACEY: A kdo je teda Dawson?

Joey se zazubí.

JOEY: Kdo zbývá?

Pacey vykulí oči.

PACEY: Ach ne! Ne, ne, ne, to nepřipadá v úvahu. Úplně mimo mísu.

JOEY: No tak, Pacey!

PACEY: Dawson ROZHODNĚ Angel není! Zaprvý, Angel je náladovej. Dawson je přesnej opak náladovýho člověka. Je antináladovej! Je pořád veselej, skoro!

JOEY: Promiň, Pacey! Odpovídá kritériím. Angel pořád nosí ten samej kabát a Dawson od maturity snad to červený tričko nesundal. Začínám si myslet, že jich někde schrastil bednu.

Pacey obrátí oči v sloup.

JOEY: Pak je tu ta záležitost se snadno vzbuzenou žárlivostí. Utíkáním do L.A. Stávání se zloduchem poté, co se s ním vyspíš...

Pacey si odfrkne.

PACEY: Máš velmi povrchní představu o ‘zloduších’, viď?

Joey na něj pohlédne.

JOEY: Když o tom přemýšlím, to se týká všech kluků.

PACEY: Hele, já nebyl zlej! Necitlivej, možná... to uznám.

V té chvíli vstoupí do baru Dawson.

DAWSON: Pacey a necitlivej? To se blíží konec světa?

Joey na Dawsona pohlédne a usměje se.

JOEY: Čau. Jak je?

Dawson si povzdechne.

DAWSON: Honí mě čas. Než začneme filmovat, musíme sepsat smlouvu.

Dawson si všimne, že Pacey sleduje každý jejich pohyb, a náhle se cítí provinile.

DAWSON: Ehm... Pacey, nechceš zaskočit do knihovny?

Pacey vstane ze židle.

PACEY: Jasně. Půjdu sehnat naše spoluspiklence a sejdem se tam.

DAWSON: Půjdu s tebou.

Pacey zavrtí hlavou.

PACEY: Ne-e, to je v pohodě. Zvládnu to. Ehm.... zatím, Potterová.

Odejde.

JOEY: Čau.

Dawson se posadí naproti Joey. Joey vypadá nešťastně.

JOEY: Dawsone, můžu se tě na něco zeptat?

Dawson naslouchá.

JOEY: Všim sis, že se poslední tejden chová Pacey... jinak?

DAWSON: Jinak? Ani bych neřek.

Joey si povzdechne.

JOEY: Tak to se mi to asi jenom zdálo.

Dawsonovi náhle dojde, na co Joey naráží.

DAWSON: Á! No, možná trochu.

JOEY: Měli jsme... velkou hádku po tom zákroku proti Wilderovi. Od tý doby na mě působí odtažitě. Něco ho trápí, ale neřekne mi co.

DAWSON: Netuším, o co by mohlo jít.

Joey přikývne a pak vstane.

JOEY: Pořád platí Capeside tenhle víkend?

DAWSON: Určitě. Máma a Lily se tě nemůžou dočkat.

Joey se usměje a pak se otočí k odchodu.

DAWSON: Joey? Ohledně Paceyho...?

Joey se otočí se zaujatým výrazem.

JOEY: Jo?

Zdá se, jako by jí Dawson chtěl říci pravdu, ale na poslední chvíli si to rozmyslí.

DAWSON: Jsem si jistej, že ti to řekne, až bude připravenej.

Joey se usměje.

JOEY: Díky. Jsi dobrej kamarád.

Jakmile je pryč, Dawson se v židli vyčerpaně zakloní.

DAWSON: (bručí) Jo... já jsem teda kamarád!

*****

Městská knihovna. Je to starobylá, kamenná budova. Zdobí ji velké dubové dveře.

Uvnitř u jednoho ze stolů sedí Dawson, Pacey, Andie a Oliver a procházejí si nějaké knihy.

ANDIE: Cože to hledáme?

DAWSON: Zákoníky. Konkrétně ty, co se týkají autorských práv, umění a smluv.

Andie a Oliver vstanou.

OLIVER: Možná bysme měli mrknout nahoru? Třeba najdem něco v kartotéce.

Dawson přikývne a Oliver a Andie odejdou. Jakmile jsou z doslechu, Dawson se otočí k Paceymu.

PACEY: Víš, co je věc, z který jsem se nejvíc těšil, když jsem se rozhod nejít na vejšku? Žádný domácí úkoly. Nikdy by mě nenapadlo, že zase skončím v knihovně.

Dawson se uchechtne.

DAWSON: Pacey?

PACEY: Jo?

Dawson si skousne ret.

DAWSON: Jsi v pohodě?

Pacey na něj pohlédne s úšklebkem.

PACEY: Jasně, pohodička. Proč se ptáš?

DAWSON: Jen se chci ujistit, že to zvládáš. Svý rozhodnutí, myslím. Z minulýho tejdne.

Pacey s porozuměním přikývne.

PACEY: Zvládnu to, brácho. Jasně, chvilku to trvalo, ale jsem v pohodě.

Ztuhne.

PACEY: Nepozval jsi Joey na rande nebo tak něco, že ne? Proto se...?

Dawson zavrtí hlavou

DAWSON: Ne, nic takovýho. Ona jen... dělá si o tebe starosti, Pacey. Neřek jsi jí to, že ne?

Pacey pokrčí rameny.

PACEY: Neměl jsem tu potřebu, vážně. Jaký starosti?

DAWSON: Já nevím. Joey si myslí, že se na ni kvůli něčemu zlobíš. Měl by sis s ní promluvit.

Pacey zavrtí hlavou.

PACEY: Radši ne, Dawsone. Nejde tu o ni. Ne ve skutečnosti.

DAWSON: Ale ona to neví. Já... nelíbí se mi jí lhát, toť vše.

PACEY: Nelžeš, neboj. Jen jí neříkáš všechno, co víš.

Dawsonovi se ve tváři stále zračí pochybnosti.

PACEY: Ber to, jakože mi prokazuješ laskavost, jo? Já kryju záda tobě, ty kryješ záda mně. Jasný?

Dawson přikývne.

DAWSON: Asi...

*****

Worthington. Právě skončila Hetsonova přednáška a studenti odcházejí.

Joey však přistoupí k profesoru Hetsonovi.

HETSON: (sarkasticky) Nemůžu vyjádřit, jak jsem šťastný, že jsi přesvědčila mého andílka, aby mě vytáhla na víkend mezi vesničany.

Joey si povzdechne.

JOEY: Capeside není vesnice, pane profesore. A byl to její nápad, ne můj.

HETSON: To je jedno, proč musím jet?

JOEY: Protože jste její táta a máte ji rád? Protože nechat dceru v cizím městě s lidma, které neznáte, by měla být vaše nejhorší noční můra.

Hetson si povzdechne.

HETSON: Mám neustálý noční můry, v nichž jsou všichni v tom městě jako ty. Nedokážu si představit, jací jsou tví rodiče. Prosím tě, řekni mi, že se ti vůbec nepodobají.

Joey obrátí oči v sloup.

JOEY: Ach jo, nikdy nevíte... nakonec byste mohl prožít odpočinkový víkend.

HETSON: O tom silně pochybuji.

Joey zvedne své učebnice a dá si je do batohu.

JOEY: Setkáme se v Leeryovic restauraci. Nejdříve musím ještě zaskočit do knihovny. Věřte mi, po dvou dnech v Capeside se tam budete cítit jako doma.

Joey odejde z přednáškové síně a nechá za sebou Hetsona, potřásajícího v úžasu hlavou.

HETSON: Jak jsem do tohohle spadnul?

*****

Později v knihovně.

Joey projde dveřmi, ale rychle ji zadrží knihovnice.

KNIHOVNICE: Omlouvám se, ale brzy zavíráme. Právě jsem se chytala všem říci, aby se měli k odchodu.

JOEY: Počkejte! Prosím, zabere to jen hodinku. Mí přátelé už tu jsou.

Joey pohlédne přes její rameno a spatří Dawsona a Paceyho, sedící u stolu. Joey jim zamává a oni jí to oplatí.

Knihovnice to chvilku rozvažuje.

KNIHOVNICE: Nutně potřebuji odejít dříve. Řeknu vám co... nechám hlavní dveře pootevřené. Zavírají se zvenku a zadní dveře jsem už zamkla. Jen nesmíte zapomenout je při odchodu za sebou zabouchnout. Dohodnuto?

Joey přikývne.

JOEY: Dohodnuto.

Joey rychle zamíří k regálům a začne hledat knihu, kterou potřebuje.

DAWSON: Tak už máš sbaleno?

Joey se k němu otočí a poklepe na batoh na rameni.

JOEY: Jo. Mám se s Hetsonem setkat v restauraci tvý mámy.

Pacey pozvedne obočí.

PACEY: Vy jedete do Capeside?

DAWSON: Jen na víkend. Máma chce, abych ji zasvětil do novinek o Creek Side Pictures.

JOEY: A já se od doby, co jsem odletěla do Paříže, s Bessie ani neviděla. Chceš se přidat?

Pacey zavrtí hlavou.

PACEY: Ne-e. Raději byste to podnikli sólo, ne?

Ve tváři Joey se objeví obavy. Dawson si skousne ret, je mu jasné, že to měl Pacey podat úplně jinak.

*****

Mezitím nahoře...

Andie narazí na Chrise a Audrey, kteří se prohrabávají štosem knih.

ANDIE: Čau! Vás jsem tu nečekala.

Audrey jí ukáže knihu v ruce - ‘Fantom opery’.

AUDREY: Výzkum. Nejdřív byla knížka, víš to?

ANDIE: (sarkasticky) Ale ne, vážně?

Zasmějí se.

ANDIE: Gratuluju, mimochodem. K tý roli.

Audrey se zazubí.

AUDREY: Jako by to mohlo dopadnout jinak. Nejen, že zbořím dům svým skvostným hlasem, ale zároveň omráčím lidi svou přirozeností v hvězdných manýrech.

Andie si povzdechne.

ANDIE: Víš, že existuje něco jako přílišná domýšlivost?

AUDREY: Hmm... kdyže to tu zavíraj?

ANDIE: Poslala jsem Olivera dolů, aby to zjistil.

*****

Dole hledá Oliver knihovnici. Koukne za její stůl, ale není tam.

OLIVER: Haló?

Zachvěje se, zaznamená studený vánek. Rozmrzele dojde ke dveřím.

OLIVER: Kdo nechal otevřeno?

Joey se všimne, co se chystá udělat, a v panice vyrazí přes místnost.

JOEY: POČKEJ! Nezavírej ty...!

Ale její varování přijde pozdě. Oliver s hlasitým bouchnutím dveře zavře. Joey na něj zírá s hrůzou v očích.

OLIVER: Co je?

JOEY: Ty dveře... se otvíraj zvenku. Nemůžem ven!

Oliver se ušklíbne.

OLIVER: Nebuď směšná.

Oliver zatahá za držadlo a zjistí, že má Joey pravdu.

OLIVER: A jéje...

*****

Dawson a Pacey rychle přijdou ke dveřím, zvědaví, co se děje. Joey zlostně hledí na Olivera.

JOEY: TYS NÁS TU ZAVŘEL?!

OLIVER: Jak jsem to měl vědět?

Pacey se pokusí dveře silou otevřít, ale bez úspěchu.

PACEY: Bezva! Prostě paráda!

OLIVER: Nemůžem ty dveře vykopnout?

PACEY: Je to pevnej dub! Potřebovali bysme sekeru nebo něco.

JOEY: Zkuste telefon!

Dawson zamíří za stůl a zvedne telefon.

JOEY: Dawsone?

DAWSON: Je hluchej.

PACEY: Eh? Proč?

DAWSON: Vypadám jako telekomák? Jak to mám vědět?

Náhle zhora přijdou Chris, Andie a Audrey.

ANDIE: Hej! Slyšela jsem křik. Co se děje?

Joey upře zrak na Olivera.

JOEY: Uvízli jsme tu! Dveře se nedaj otevřít.

Andie vykulí oči. Doběhne ke dveřím a pokusí se je silou otevřít.

ANDIE: Kdo byl ten pitomec?

Joey ukáže na Olivera.

OLIVER: Já za to nemůžu! Jasný?

Joey se posadí a povzdechne si.

JOEY: Paráda! Prostě paráda! Takže tu ztvrdnem celou noc? Bez telefonů?

Pohlédne na Paceyho.

JOEY: Proč se to stává vždycky, kdykoli s tebou někam jdu?

PACEY: Poprvý to byl Drue a ty to moc dobře víš!

Dawson se zdá být zmatený.

DAWSON: O čem to mluvíte?

JOEY: Dlouhej příběh.

*****

Celkový pohled na Capeside, vidíme dlouhý záběr na zátoku. Rychle střihneme na ulice, přímo před Leeryovic restauraci.

Profesor Hetson při pohledu na hodinky zavrčí.

HETSON: Kde je? Věděl jsem, že se to stane... prostě věděl.

Harley vykoukne z okénka auta.

HARLEY: Nemůžem už jet? Stmívá se.

HETSON: Milerád, sluníčko... ale tvoje kamarádka se ještě neobtěžovala ukázat.

Harley vypadá znepokojeně.

HARLEY: Nemyslíš si, že se jí něco stalo, že ne?

HETSON: A i kdyby? Zůstaň tady, půjdu se zeptat dovnitř na cestu. Zamkni se, prosím tě.

Harley si povzdechne, ale poslechne. Hetson se otočí a vejde do restaurace.

Jakmile je uvnitř, setká se s kvaltujícími lidmi. Místnost naplňuje čirý ruch zákazníků.

HETSON: (vrčí) Koho by napadlo, že v takhle malým městečku je tolik lidí...

Pokusí se oslovit servírku, jdoucí kolem.

HETSON: Promiňte? Slečno?

Servírka se ho nevšimne. Hetson si povzdechne.

Náhle ho spatří Gale. Podá jedné z číšnic menu a dojde k němu.

GALE: Zdravím, mohu vám s něčím pomoci?

Hetson si oddechne.

HETSON: To vskutku můžete. Nejsem zdejší a má turistická průvodkyně se naneštěstí někde zatoulala. Mám v nedalekém penziónu rezervaci, takže mě napadlo, jestli byste...?

Gale na chvilku ztratí pozornost. Než může Hetson dokončit větu, vykřikne.

GALE: Harley?

Odnikud se objeví Harley a přiběhne k ní. Obejmou se.

HARLEY: Zdravím, paní Leeryová!

Hetson ji zpraží pohledem.

HETSON: Neříkal jsem ti, abys počkala v autě?

Harley si odfrkne.

HARLEY: Znám to tu líp než ty, tati!

Gale se usměje a pohlédne zpět na Hetsona.

GALE: ‘Tati’? Takže tohle je ten slavný profesor Hetson?

Hetson se jí v žertu ukloní.

HETSON: Má pověst mě předbíhá.

Gale přikývne.

GALE: To se rozumí samo sebou.

Gale rychle nakreslí na ubrousek jednoduchou mapu a podá mu ho.

GALE: Takto se dostanete k Potterovým. Užijte si to.

Hetson zvedne obočí, její chování v něm vzbudilo pozornost.

HETSON: Promiňte? Oslovila vás ‘paní Leeryová’? Něco společného s...?

GALE: S Dawsonem? Ano, to je můj syn. Proč?

Hetson pokrčí rameny.

HETSON: To nic. Jen jsem čekal někoho s větší hlavou, toť vše.

Gale se uchechtne.

GALE: Typické.

HETSON: Typické?

Gale přikývne.

GALE: Slyšela jsem o vás, pane Hetsone. A nic z toho nebylo dobré! Teď, pokud vám to nevadí, bych se ráda vrátila k práci.

Gale odejde. Hetson tam jen stojí, zaražen jejími slovy.

*****

Zpět v Bostonu sedm přátel sedí u velkého dřevěného stolu uprostřed knihovny.

DAWSON: Ještě někdo má náhlý pocit deja vu?

Joey na něj pohlédne.

JOEY: Ne. Proč?

DAWSON: No tak, Joey! Nevzpomínáte na posledně, co jsme museli strávit hodiny zavření v knihovně?

PACEY: Radši bych na to zapomněl!

Chris se rozesměje.

CHRIS: Moment, mám to! Ta slavná sobota po škole v druháku, že jo?

PACEY: Jak o tom víš?

Chris se hrdě usměje.

CHRIS: Abby mi to řekla, když jsme spolu pracovali na tom projektu.

AUDREY: Počkat... počkat, vy jste byli po škole? Za co?

Audrey se otočí k Andie a doufá v odpověď.

ANDIE: To bylo ještě přede mnou.

CHRIS: No... pokud si dobře vzpomínám, Jen si pustila pusu na špacír a řekla nějaký neslušný slovo.

Audrey obrátí oči v sloup.

AUDREY: A za to může člověk vyfasovat sobotu po škole? Váš školní systém je naprd! A co Dawson, nechtěně šláp na nohu školnímu maskotovi?

Chris pohlédne na Paceyho a ušklíbne se.

CHRIS: Za svý chování.

PACEY: (posměšně) Za svý chování...

CHRIS: Zlomil tvýmu bejvalýmu baskeťákem nos.

Andie otevře ústa.

ANDIE: Ou!

AUDREY: A co Joey? Ta udělala co?

Joey varuje Chrise pohledem.

JOEY: Zbyla jsem jednoho vocasa jídelním tácem.

Audrey vypískne.

AUDREY: Ty jedna rebelko! To jsem vždycky chtěla udělat. A co Pacey?

Chris pokrčí rameny.

CHRIS: To mi neřekla.

DAWSON: Promiň, Audrey. Přísahal jsem, že nic neřeknu.

JOEY: Jo, já taky.

Pacey si oddechne.

PACEY: (šeptá) Díky!

CHRIS: Co Abby povídala, byla to největší zábava, co tahle pestrá směska kdy zažila. Útěk, basketbalovej zápas... xeroxování zadků. Naši chlapci si trošku zasoupeřili. Předzvěst věcí příštích?

DAWSON: Asi fakt zbožňuješ zvuk svýho hlasu, co?

JOEY: Nech to bejt, Chrisi.

PACEY: Jo, jak říká.

Chris zavrtí hlavu s předstíranou lítostí.

CHRIS: No, jsme tu na noc zavření. Můžem si to taky dost dobře užít, ne?

Pacey si sáhne na břicho.

PACEY: Jestli odtud brzy nevypadnem, začnu jíst knížky.

Na tváři Joey se objeví úsměv.

JOEY: Naštěstí mám na tvůj neduh lék.

Sáhne do batohu a vyndá sáček buráků, krabici čokoládových tyčinek a několik plechovek koly.

JOEY: Schovávala jsem si to na cestu do Capeside, ale něco mi říká, že přece nebudem hladovět, no ne? Poslužte si!

Položí jídlo na stůl a ostatní se ho rychle chopí.

*****

Potterovic penzión. Hetson se prochází venku a kouká na zátoku.

MIKE: Hezký výhled, že?

Hetson se polekaně otočí.

MIKE: Promiňte. Nechtěl jsem vás vyděsit.

HETSON: To je v pořádku. Jen to už znovu nedělejte.

Na Mikově tváři se objeví úsměv.

MIKE: Co se stalo s tou dívkou, která s vámi přijela?

HETSON: Chtěla se setkat se svým kamarádem. Kvůli tomu jsme sem vůbec přijeli. Ačkoli musím přiznat, že je to... úleva. Mé dcera by něco takového stejně neocenila. Promiňte... vy jste?

Mike mu nabídne ruku na potřesení.

MIKE: Mike.

Potřesou si rukama.

HETSON: Greg Hetson.

MIKE: Jo, já vím. Pracuju tu.

Hetson se zdá být zmatený.

HETSON: Zvláštní, myslel jsem, že je to ‘rodinná záležitost’.

MIKE: To je.

HETSON: Počkejte chvilku... takže vy jste Joeyin...?

Mike přikývne. Hetson v úžasu potřese hlavou.

HETSON: Páni!

MIKE: Co?

HETSON: Vy jste... nejste, jakého jsem vás očekával. Vždycky jsem si představoval, že její rodiče vypadají jak vypadlí z nějakého rodinného dramatu. Krásní a zdravím kypící. Ne nějaký obyčejný vesničan.

Na Mikově tváři se objeví úšklebek.

MIKE: Díky za kompliment. A aby bylo jasno, vyvedla se po své matce spíše než po mně.

Hetson si povzdechne.

HETSON: Není to tak u všech?

*****

Knihovna. Každý se věnuje svému. Pacey blbne na otočné židli knihovnice, zatímco Dawson si prochází nějakou knihu. Joey si hraje s gameboyem, který měla v batohu, a Andie a Audrey sedí na schodech. Chris sedí rozmrzele v rohu. A konečně Oliver přechází sem a tam.

OLIVER: To je taková nuda! Nudíte se ještě někdo?

Joey přeruší hru a vzhlédne k němu.

JOEY: Mám nápad... co kdybysme použili tvou hlavu jako beranidlo? Rozhodně je dost zabedněná.

Oliver pohlédne na Dawsona a Paceyho.

OLIVER: Ježíši Kriste, mohli byste mi osvětlit, co vás na ní přitahuje? To jste masochisti nebo co?

PACEY: Ten nápad s beranidlem se mi začíná zdát bejt velmi dobrej!

DAWSON: Nechte toho, lidi. Jsme tu jen chvíli. Na vypuknutí ponorkový nemoci je ještě brzy.

Chris se konečně přidá k ostatním.

CHRIS: Co kdybysme vzkřísili vaše bývalé zážitky z Capesideské střední?

JOEY: Nerada ti to říkám, Chrisi... ale v týhle k knihovně nemají kopírky. Ani basketbalový hřiště.

ANDIE: Ani basketbalový míče, když na to přijde.

Andie se uchechtne vlastnímu vtipu.

CHRIS: V tom případě, kdo si zahraje hru na pravdu?

Oliver se zazubí a v očekávání si zamne ruce.

DAWSON & JOEY & PACEY: NE!

ANDIE: Nepřestává to být zábava, když člověk dosáhne puberty?

Oliver si odkašle.

OLIVER: Jo. Tak si zahrajem na puberťáky, ne?

Dawson mu věnuje pochybovačný pohled.

AUDREY: No tak, lidi... já tu z toho šílím. Čím se mám zabavit?

PACEY: Jsi v KNIHOVNĚ, Audrey! Přečti si tu knížku, kvůli který jsi sem přišla!

Audrey si odfrkne.

OLIVER: Možná bysme měli, jestli ho to uklidní...

Audrey přistoupí k Joey.

AUDREY: No tak... prosím, zajdo! Nedopusť, abych se zbláznila. Prosím, prosím, prosíííííím...

Joey si povzdechne.

JOEY: Fajn, fajn! Lidi?

Dawson, Pacey a Andie pokrčí rameny a zamíří do středu místnosti. Všech sedm na sebe pohlédne.

OLIVER: To bude naprosto suprový.

Všichni na něj pohlédnou.

OLIVER: Ehm, chci říct... kdo začne?

AUDREY: Já!

Audrey se usměje.

AUDREY: Joey... pravda nebo fant?

JOEY: Zvolím si pravdu.

AUDREY: Fajn, jaký byl tvůj netrapnější zážitek s klukem? Čím pikantnější, tím lepší!

PACEY: Jdeš přímo na věc, co, Audrey? Nemusíš to dělat, Jo!

JOEY: Vlastně... jo, řeknu ti to. Ehm... na začátku třeťáku. Konala se divoká párty a já proklouzla do pokoje toho kluka. Nabídla jsem se mu a on mě odmít. Nebyla to má nejlepší chvilka.

AUDREY: A kdo to byl?

JOEY: Ne, ne... už jsem odpověděla!

CHRIS: Ale neřekla jsi celou pravdu. No tak, vyklop to! Kdo je nejhloupější kluk v Capeside?

Pacey pohlédne na Dawsona.

PACEY: Jako byste se museli ptát.

Dawson vykulí oči.

JOEY: PACEY?!

AUDREY: A jéje!

CHRIS: Ty seš mnich, Leery?

Joey věnuje Paceymu naštvaný pohled.

PACEY: Co je? Mám pravdu, ne?

JOEY: Neměl jsi žádný právo...

PACEY: Hele, prokázal jsem ti laskavost, jo? Nemuselas to říct sama. A jelikož se to počítá jako má odpověď, Chrisi...

Joey zavrtí hlavou.

JOEY: To sotva! To se nepočítá!

CHRIS: Nepočítá, má pravdu.

DAWSON: Jsi přehlasovanej, Pacey!

Pacey si povzdechne.

PACEY: Fajn, fajn! Pravda.

V očích Joey se objeví zlomyslné světélko. Ví přesně, na co se zeptá.

JOEY: Fajn, co je to velký tajemství?

PACEY: Ehm... tajemství? Jaký tajemství?

JOEY: Vždyť víš... poslední dobou ses se mnou choval divně. Co tě štve?

Paceyho polije úzkost. Dawson se pokusí zakročit.

DAWSON: No tak, Joey. O nic nejde... určitě nechtěl...

JOEY: Ne, Dawsone... chci to slyšet.

Pacey si skousne ret.

PACEY: Řek jsem ‘pravda’? Myslel jsem ‘fant’.

Oliver obrátí oči v sloup.

OLIVER: Padavko!

JOEY: Dobře teda. Fant. Chci, abys mě dones knihu z támhletoho regálu.

Pacey se zasměje.

PACEY: Děláš si srandu, že jo? Snadný. Kterou?

Joey se zazubí a ukáže.

JOEY: Támhletu!

Pacey se podívá a vidí, že ukazuje na vrchní polici... tři metry vysoko.

PACEY: Fajn... to bude zajímavý.

*****

Knihovna. Pacey pomalu leze po policích až nahoru a ostatní ho zdola sledují.

DAWSON: Hele, jenom bacha. Už jsi skoro tam.

Pacey si povzdechne.

PACEY: Připomeň mi, abych se s tebou už nikdy nesázel, Potterová!

Joey se ušklíbne, je na sebe pyšná. Pacey se natáhne po knize, ale málem ztratí rovnováhu. Několik knih spadne dolů a ostatní jim musejí uskočit.

OLIVER: Ty se nás snažíš záměrně zasáhnout?

PACEY: Ne! No, tak fajn, možná Chrise...

Nakonec dosáhne Pacey cíle. Popadne knihu a začne lézt dolů. Jakmile dosáhne podlahy, podá knihu Joey.

PACEY: Ještě něco by si dáma tento večer přála? Co je to vůbec za knížku?

Joey pokrčí rameny.

JOEY: Copak já vím!

Pacey otevře ústa.

JOEY: Jenom jsem ti chtěla dát za vyučenou, Pacey!

Pacey v úžasu zavrtí hlavou.

PACEY: Jo, ať si. Jsem na řadě, že?

Otočí se ke Chrisovi.

CHRIS: Ach ne...

PACEY: Ach ano! Christophere, starý kámoši... copak to bude?

CHRIS: Pravda, asi.

PACEY: Pravda, hm? Tak teda rozlouskni tohle. Proč tohle děláš? Trávíš čas s Audrey, hraješ si na ‘hodnýho Samaritána’? Čeho se to pokoušíš dosáhnout?

Pacey mu na chvíli pohlédne přímo do očí.

CHRIS: Přeřek jsem se. Myslel jsem fant.

Andie obrátí oči v sloup.

ANDIE: Copak z vás nikdo nemluví pravdu?

PACEY: Dobrá... tak teda fant. Ta hra, v který hraješ... chci něco slyšet!

Chris vykulí oči.

CHRIS: Ještě jednou?

PACEY: Slyšel jsi mě. Zazpívej nám ‘Fantoma’.

Chris zasténá.

CHRIS: Fajn! Udělejte mi místo...

Všichni poodstoupí a Chris si odkašle.

*****

Dům Leeryových. Gale uslyší zaklepání na dveře. Otevře je a na druhé straně najde čekat Hetsona.

HETSON: Zdravím. Ehm... mohu dál?

Gale přikývne a ustoupí stranou, aby mohl vejít. Hetson se kolem sebe pozorně rozhlédne.

HETSON: Je to tu... velké. Spousta místa.

Gale si založí ruce.

GALE: Co tady děláte?

HETSON: Co jste tím předtím myslela? To o mně? Co o mně Harley říkala?

GALE: Nic. Ona o vás skoro nemluvila. Joey, na druhou stranu, toho měla na srdci hodně.

Hetson si povzdechne.

HETSON: Samozřejmě. Přiznám, že jsme si nepadli do oka, ale co přesně říkala?

GALE: Že jste krutý, mstivý a sobecký. Že nacházíte potěšení v utrpení jiných lidí. Loni mi řekla, že jste před celou třídou četl její velmi osobní dopis.

HETSON: Jsem její učitel, ne? Nemohu přehlížet, když se někdo chová nezodpovědně.

GALE: Přehlížet, hm? A co trocha porozumění? Trocha soucitu? Možná, že kdybyste se více zajímal o pocity ostatních, vaše dcera by na vás nebyla tolik naštvaná.

HETSON: Co vy víte? Vychovala jste dokonalé dítě.

Gale se ušklíbne.

GALE: To si myslíte? Pojďte... něco vám ukážu.

Gale vede Hetsona nahoru. Když procházejí halou, Hetson si všimne několik fotografií. Jedna z maturitní slavnosti, druhá s Joey, Dawsonem a Lily.

HETSON: Proč je na tolika vašich rodinných fotkách? Připadá mi, že slečna Potterová je na tolika jako váš syn.

GALE: My jsme něco jako Joeyina náhradní rodina. Její matka byla má nejlepší kamarádka.

HETSON: Byla? Co se stalo?

Gale se zastaví a otočí se k němu.

GALE: Zemřela. Rakovina. Stalo se to asi tak před sedmi lety.

Hetsonův výraz povadne.

HETSON: To... to jsem nevěděl. Nikdy o tom nic neřekla.

GALE: Dal jste jí k tomu někdy důvod? Nevím proč, ale všichni Dawsonovi přátelé mají doma problémy. Paceyho rodiče se podle všeho nestarají, co s ním je. Jeniny... no, téměř jí se zřekli za to, že se chovala jako teenager. Z nějakého důvodu je osud všechny zavál k sobě. Jejich vlastní náhradní rodina.

HETSON: Proč mi to říkáte?

Gale se usměje.

GALE: Protože, pane Hetsone, Joey podle všeho ze sebe vidí hodně v Harley. Jen chci, abyste se uvědomil, jaký druh lidí zapuzujete.

Hetson o tom chvilku přemýšlí.

HETSON: Gregu!

GALE: Cože?

HETSON: Říkejte mi ‘Gregu’, ano? Pane Hetsone říkají mému otci.

Gale se usměje.

GALE: On má smysl pro humor? Kdo by si to pomyslel?

Vejdou do Dawsonova pokoje a Hetson užasne ještě více než v hale.

HETSON: Věděl jsem, že je ten kluk filmový nadšenec, ale tohle jsem nečekal!

Gale se uchechtne.

GALE: To je ve skutečnosti reprodukce toho, jak ten pokoj vypadal v jeho patnácti. Naaranžoval to kvůli tomu filmu, v kterém hrála Harley.

HETSON: Sotva začal a až si půjčuje od Camerona Crowa, co?

Pohlédne oknem na zátoku.

HETSON: Tak tohle je místo, kde člověk vychovává dítě. Ne nějaké pseudopředměstí v Bostonu.

GALE: To je úsměv? Chladný, necitelný netvor je přece jen člověk?

Hetson se otočí a pohlédne na ni.

HETSON: Pracuji na tom.

*****

Zpět v Bostonu. Chris se předstíraně ukloní a udělá otočku.

CHRIS: Děkuji vám! Neváhejte si říct o mé cédéčko.

Audrey ho poklepe na rameno a naznačí mu, aby zašel za regály.

CHRIS: Omluvte mě na chvilku.

Chris ji následuje. Jakmile jsou z doslechu ostatních, Audrey promluví.

AUDREY: Takže další na řadě je Dawson. Potřebuju, abys mi prokázal velkou laskavost.

CHRIS: Fajn, jistě... jakou?

Audrey se zazubí.

AUDREY: Chci, abys mu uložil mě políbit.

CHRIS: Cože? Zbláznila ses? Proč?

Audrey pohlédne na Paceyho, který netrpělivě čeká.

AUDREY: Kvůli Paceymu. Je mezi nimi to divný soupeření. Napadlo mě, že kdyby Pacey viděl, jak mě líbá, tak by třeba... já nevím... žárlil. Třeba by mě chtěl zpátky?

CHRIS: Zadrž... myslel jsem, že jsi už na něj zapomněla.

AUDREY: Zapomněla... tak trochu. Ale pokud máme zjistit, jestli zbylo nějaký jiskření, tohle je ono.

Upře na Chrise prosebný pohled. Chris nakonec ustoupí.

CHRIS: Dobrá... dobrá! Udělám to.

Vyjde zpoza regálů a přistoupí k ostatním.

CHRIS: A teď přichází okamžik, na který jste všichni čekali... Dawson Leery! Co to bude?

Dawson se ušklíbne.

DAWSON: Řek bych, že zkusím fant.

CHRIS: Odvážný muž.

Chris koutkem oka vidí, že se Audrey v očekávání zubí. Skousne si ret.

CHRIS: Řekl bych, že je načase zahrát si část této hry, kterou si oblíbila zesnulá Abby Morganová. Chci abys líbal na rty celých patnáct vteřin... Andie McPheeovou.

Andie vykulí oči.

ANDIE: COŽE?

AUDREY: Cože?

PACEY: Eh?

DAWSON: To nikdy!

OLIVER: Ale no tak, Leery!

DAWSON: Pravdu... pravdu, volím si pravdu.

Chris zavrtí hlavou.

CHRIS: To už nemůžeš, Dawsone.

Dawson mu věnuje chladný pohled.

DAWSON: Fajn, tak končím. Stejně je to celý stupidní.

Dawson se vydá na odchod.

CHRIS: Ale no tak, Dawsone! Dobře, fajn. Jak chceš, Umpa Lumpo!

Když to Dawson uslyší, ztuhne. Otočí se a probodne Chrise pohledem.

JOEY: A jéje!

Oliver se směje.

OLIVER: Počkejte chvilku... on ho právě nazval...?

Joey ho varuje pohledem.

JOEY: Pokud si vážíš vlastního života, tak o tom pomlčíš.

Dawson přistoupí ke Chrisovi.

DAWSON: Jak jsi mě to nazval?

Chris se samolibě usměje.

CHRIS: Vyzývám tě ještě jednou. Nebo se snad bojíš, Umpa Lumpo!

Dawson zlostně zatne zuby.

DAWSON: Fajn! Andie?

Andie si povzdechne.

ANDIE: Proč ne? Stejně jsem už pusu nedostala pořádně dlouho.

Dojde k Dawsonovi. Po chvilce váhání se políbí.

Během polibku kamera přejede místnost. Nejdříve vidíme Joey, která si nervózně kouše ret.

Pak Paceyho. Zlostný výraz v jeho tváři je téměř stejně intenzivní, jako měl před chvílí Dawson. Pak vidíme Audrey, která pohlédne na Paceyho a pak na Chrise. Je úplně zmatená.

Nakonec Dawson a Andie polibek přeruší. Andie v úžasu na Dawsona pohlédne.

ANDIE: Páni! Tak o tomhle se povídalo?

Dawson se začervená a pak se otočí k ostatním.

DAWSON: Fajn, kdo je další?

Nikdo neodpoví.

*****

Leeryovic restaurace, po zavírací době. Jediní lidé uvnitř jsou Hetson a Gale.

Gale nalije Hetsonovi šálek kafe a rovněž tak pro sebe. Posadí se společně ke stolu.

HETSON: Chybí ti někdy manžel, Gale?

Gale přikývne.

GALE: Někdy tolik až to bolí. Přizpůsobila jsem se. Ale když je někdo součástí tvého života tak dlouho... neřekla bych, že to někdy úplně přebolí. A co ty? Chybí ti někdy tvá žena?

HETSON: Když jí zrovna neproklínám, že mě opustila, to myslíš? Jo. Ale není to totéž. Pořád spolu občas mluvíme. Dobrá, polovinu času se hádáme o Harley, ale pořád tu je.

Gale hledí na své kafe.

GALE: Mitch a já... měli jsme v posledních letech problémy. Když došlo k té nehodě, byli jsme znovu spolu jen krátce. Ani ne rok a půl. Kdyby nebylo Dawsona, ani bychom ten krátký čas neměli.

Povzdechne si.

GALE: Pořád si dává za vinu, co se stalo. Není to jeho vina, ale zkus mu to říct. Je příliš jako jeho otec. Zvláště když jde o tvrdohlavost.

HETSON: Je to hodný kluk. Trochu jsme si promluvili, poté co jsem zbil kolegu z profesorského sboru.

Gale se ušklíbne.

GALE: Děláš si srandu?

Hetson zavrtí hlavou.

HETSON: Jel po mé holčičce. Za to jsem mu musel dát za vyučenou.

Gale se zasměje.

GALE: Ty jsi fakt číslo, co, Gregu?

Hetson si povzdechne.

HETSON: Máš s výchovou teenagera zkušenost, že? Zjednoduší se to někdy?

GALE: Ne. Ale myslím, že to nejtěžší je si přiznat, že mají občas pravdu.

Hetson pozvedne obočí.

HETSON: A oni mají?

GALE: Patnáctiletý vidí věci jasněji než dospělí. Možná proto, že jsou dost staří, aby chápali, jak to chodí, ale nejsou ještě tak cyničtí jako my. Rádi na ně myslíme jako na děti, ale to není tak úplně pravda. Mohli bychom se od nich ledasčemu přiučit.

HETSON: Jste chytrá žena, paní Leeryová.

Gale se usměje.

GALE: Díky, že to říkáte, ‘pane profesore’.

Gale jemně dá svou ruku přes jeho.

*****

Zpět v Bostonu. Pacey stojí mezi dvěma regály s naštvaným výrazem ve tváři. Dawson se tam objeví a přistoupí k němu.

DAWSON: Jsi v pohodě?

PACEY: Já? Naprosto. Nikdy mi nebylo líp.

Dawsona nepřesvědčí.

DAWSON: Chceš o tom mluvit?

PACEY: Ani ne, ne!

Dawson si povzdechne a založí si ruce.

DAWSON: No tak, Pacey. Mluv se mnou.

V té chvíli se objeví Chris.

CHRIS: Hej, přemýšlel jsem, kam jste šli.

DAWSON: Ztrať se, Chrisi. Hráli jsme tvou stupidní hru.

PACEY: Vlastně bych řek, že by si Dawson dal ještě jedno kolo. Nebo ne?

DAWSON: Ne! Pacey, co máš za problém?

PACEY: Problém? Jakej problém? Právě jsem se díval, jak líbáš mou bejvalku, co bych moh mít za problém?

CHRIS: Neudělal jsi mu kdysi totéž?

Dawson a Pacey věnují Chrisovi chladné pohledy.

PACEY: (chladně) To ve svým zájmu nenačínej, Wolfe!

CHRIS: Tys mu nevyjel za zády po Joey, když jsem odjel?

DAWSON: Chrisi, moh bys...

PACEY: Dawsone, buď zticha!

Zlostně přistoupí ke Chrisovi.

PACEY: Tím se bavíš, viď? Pohráváním si s ostatníma?

CHRIS: Jen prostá otázka...

PACEY: Omyl! Pokoušel ses do mě rejpnout. No gratuluju, rejpnul sis. Teď můžeš bejt na sebe hrdej a přestat mluvit o věcech, o kterejch nic nevíš.

CHRIS: Jenom jsem zvědavej, toť vše.

PACEY: Proč? Protože každá holka, s kterou jsi kdy chodil, ti dala kopačky v tu chvíli, kdy zjistila, co jsi za hada?

Tato slova Chrise zabolí. Poprvé vypadá naštvaně.

CHRIS: (sarkasticky) Od tebe to fakt bolí, Wittere!

U stolu ostatní zaslechnou hádku. Rychle k nim dojdou.

AUDREY: Co se to tu děje?

Nedostane se jí odpovědi.

DAWSON: Pacey? Ignoruj ho, ano?

Pacey ho neposlechne.

PACEY: Co to mělo znamenat?

CHRIS: No, já myslím, že je to jasný. Koukni na svý štěstí u žen...

Pacey zatne zuby.

PACEY: Drž... hubu...

Chris se zasměje.

CHRIS: Každá, s kterou jsi kdy chodil, Wittere, buď zmizela z města, šla do léčebny, nebo ji poslali do blázince!

V té chvíli se Pacey už neovládne. Popadne Chrise a přibouchne ho proti regálu.

AUDREY: PACEY, PŘESTAŇ!

Pacey Chrise praští a rozbije mu ret. Chris pak klesne na podlahu a se strachem na Paceyho hledí.

Audrey rychle vstoupí mezi ně.

AUDREY: (rozzlobeně) Pacey, co to do tebe vjelo?

Andie pohlédne na Chrise a pak na Dawsona. Pak vidíme detail Paceyho, který si uvědomí, co právě udělal.

*****

Po chvíli parta v tichosti sedí u stolu.

JOEY: Možná bysme měli zkusit usnout.

Nikdo neodpoví. Po chvíli konečně někdo promluví.

PACEY: Mrzí mě, že jsem tě praštil, Chrisi.

Chris na něj upře zrak.

CHRIS: Tak to sotva!

Pacey přikývne.

PACEY: Máš pravdu. Nemrzí, ale stejně bych si přál, abych to neudělal. Zasáh si bolavý místo.

DAWSON: Má sklon mlátit lidi, když to nadhodí. Vím to z vlastní zkušenosti.

Pacey se na Dawsona ušklíbne.

DAWSON: Pacey... ohledně tý pusy. Nic neznamenala.

PACEY: Jo, já vím, Dawsone. Proto nejsem naštvanej. Je to... kvůli něčemu jinýmu.

JOEY: Čemu?

Pacey si povzdechne.

PACEY: Tobě, částečně.

JOEY: Pacey... já vím, že to nebylo lehký, ale ty a já...

Pacey zavrtí hlavou.

PACEY: Ne, neříkej to, ano? Prosím tě, neříkej to. Důvod, proč jsem se choval ‘divně’, jak jsi to nazvala, no...

Chvíli přemýšlí, jak to nejlépe podat.

PACEY: Ten důvod není, že bych se na tebe zlobil nebo něco takovýho. Ten rozhovor minulej tejden... v mnoha věcech mi otevřel oči. Uvědomil jsem si něco o tobě a mně, něco, čemu jsem se dlouho vzpouzel.

JOEY: Co?

PACEY: Že už to nechci. Já už... tě... nechci.

Joey na něj překvapeně pohlédne.

PACEY: Nevím přesně, kdy se to stalo... prostě se to stalo. V nějaký chvíli si přestala být ta, s kterou chci být, a stala se z tebe ta, kterou potřebuju, abych si něco dokázal. Stala se z tebe Kristy.

JOEY: Proč ses mi to bál říct?

PACEY: Asi jsem se bál, že ti to ublíží. Poslední, co jsem chtěl, bylo ublížit ti, Joey. Dawson o tom věděl a nic neřek. Díky, kámo.

Joey na Dawsona překvapeně pohlédne.

DAWSON: Žádný problém.

Chris si povzdechne.

CHRIS: Chvilka jak z románu, co? To nemění fakt, že sis vylil svou frustraci na mně!

AUDREY: Jako by sis o to neříkal! Ten stupidní úkol byl jak naschvál.

CHRIS: To tys mi řekla, abych to udělal.

Andie vykulí oči.

ANDIE: Prosím?

Audrey zavrtí hlavou.

AUDREY: Neměl líbat tebe... měl líbat mě!

Dawson na ni upře zrak.

DAWSON: Ehm... bez urážky, Audrey, ale nemám jaksi zájem...

Audrey obrátí oči v sloup.

AUDREY: Nelichoť si, Dawsone. Jenom jsem chtěla, aby Pacey žárlil. Což se taky očividně stalo.

PACEY: Já nežárlil. Já byl naštvanej... velkej rozdíl.

CHRIS: Nemoh jsem to udělat, jasný?

AUDREY: Proč ne?

ANDIE: Jo, to je dobrá otázka! Proč ne?

CHRIS: (mumlá) Nechtěl jsem, aby...

AUDREY: Mluv!

CHRIS: Nechtěl jsem, abys ho líbala!

Všichni ztuhnou. Všichni až na Audrey.

AUDREY: A to jako proč?

Chris zavře poraženě oči. Nemůže se přinutit to říct. Avšak pravda Audrey brzy dojde.

AUDREY: (tiše) Och...

DAWSON: (šeptá) Padá mi čelist...

Joey vrtí hlavou, odmítá tomu uvěřit.

AUDREY: Ty... chci říct... já se ti líbím?

Chris přikývne.

AUDREY: Kdy se to...?

CHRIS: V tu chvíli, kdy jsem tě poprvý spatřil. Proč sis myslela, že jsem byl tak hr do tý hry? Proč jsem chtěl být součástí týhle party? Chtěl jsem ti být nablízku.

JOEY: Proč jsi nic neřek?

Dawson na Joey nevěřícně pohlédne.

DAWSON: Myslím, že pokud někdo zná odpověď na tu otázku, jsi to ty.

Joey si skousne ret, ví, co tím Dawson myslí.

JOEY: Bál se, Audrey. Že necítíš totéž.

AUDREY: Jak mám na tohle reagovat? Po tom, co jsem viděla, jakej skutečně jsi.

Chris na ni prosebně pohlédne.

CHRIS: Ne! Já takovej nejsem! Vůbec ne!

Oliver se ušklíbne.

OLIVER: Tvý dnešní činy tomu neodpovídaj, kámo.

Chris si povzdechne a pak se otočí na Paceyho.

CHRIS: Pořád chceš vědět, proč jsem se vrátil?

PACEY: Jo.

CHRIS: Důvod, proč jsem náhle zmizel, byli mí rodiče. Věděli, že jsem stýkal s Abby. Takže když umřela... mysleli si, že jsem ji k tomu doved. Ani mě nenechali jít na pohřeb.

ANDIE: Abby nespáchala sebevraždu.

CHRIS: Zkus to říct mým rodičům. Vzali si příklad z Lindleyových a poslali mě bydlet ke strejdovi do Novýho Mexika. Chtěli mě dostat co nejdál od mé sestry, abych ji ušetřil svého ‘vlivu’. Nikoho jsem tam neznal. Neměl jsem žádné přátele a ani strejdu jsem zas tak dobře neznal. Byla tam jedna dívka...

Zavře oči a pokouší se ji představit.

CHRIS: Padli jsme si do okna. Sblížili jsme se. Ale z nějakého důvodu to nebylo jako u Jen či ostatních dívek v Capeside. Já... já se do ní fakt zabouch. Až po uši. Ona a její přátelé pro mě byli jako rodina, kterou jsem nikdy neměl. Pak, před rokem, došlo k bouračce. Jeden z jejích přátel při ní zemřel a já... já to nezvlád.

AUDREY: Nezvlád?

CHRIS: Začal jsem se zase chovat jako svý starý já. Hodně jsem pil a ponocoval na večírkách. Pokoušel jsem se tím zapomenout na to, co se stalo. No, nefungovalo to. Dosáhl jsem jen toho, že mě všichni nakonec nenáviděli... včetně dívky, která pro mě znamenala všechno. Bože... to, jak se na mě podívala naposled. S takovým odporem.

Chris pohlédne na Joey, oči má zarudlé.

CHRIS: Trochu jako to děláš ty, Joey. Víš... pokaždé mi to připomene, co jsem provedl, a to ani nevíš to nejhorší. Takže příště, až budeš chtít poznamenat, jaký jsem bídák... jak ve mně není nic dobrého a jak by bylo lepší, kdybych umřel... co kdyby sis to nechala pro sebe? Díky... už to všechno vím!

PACEY: (šeptá) Tohle jsem asi neodhad, co?

ANDIE: Já to nechápu. Proč ses od chvíle, co ses objevil v Bostonu, choval jako svý starý já? To nedává smysl.

CHRIS: Doufal jsem, že mi to pomůže zapomenout na to, jaký jsem. Možná, že bych se mohl tím člověkem znovu stát, kdybych se dostatečně snažil. Ach bože... bylo to tak jednodušší, když jsem se nestaral. Když mi nezáleželo na tom, co si myslí ostatní.

DAWSON: Vítej v lidském rodu.

Po zbytek času tam jen sedí v tichosti.

*****

Ráno. V knihovně všichni spí na podlaze.

Pak se bez varování náhle otevřou dveře.

KNIHOVNICE: Panebože!

Náhlý hluk všechny probudí. Vstanou a promnou si ospalé oči.

KNIHOVNICE: Vy jste tu byli celou noc? Proč jste nezavolali o pomoc?

JOEY: Telefon byl hluchý.

Knihovnice zvedne telefon a zjistí, že je skutečně hluchý.

KNIHOVNICE: Sakra! Kdy to opraví? Skutečně mě to mrzí.

ANDIE: To nic. Byl to... zajímavý zážitek.

PACEY: Který si nechci v nejbližší době zopakovat.

V té chvíli uslyší zazvonění.

OLIVER: Á, musím to zvednout... omluvte mě...

Oliver vyndá z kapsy mobilní telefon, k šoku a hrůze všech ostatních.

Joey mu ho vytrhne z tuky.

OLIVER: Hej!

JOEY: Tys měl MOBIL? Celou dobu?

OLIVER: No... jo. Ale v noci ho používat nemůžu. Je to s příplatkem.

Tvář Joey se naplní hněvem.

JOEY: S... příplatkem...? Já tě zabiju!

Oliver vyrazí ke dveřím a po cestě nezapomene popadnout mobil.

JOEY: Ahhhh! To snad není možný!

Otočí se a vidí, že se jí Dawson, Pacey a Andie smějí.

JOEY: To není vtipný!

PACEY: Ale ano, je!

*****

O chvíli později vyjdou ven. Joey nese několik knih, pro které si do knihovny přišla.

DAWSON: Půjdu si na chvilku promluvit s Paceym. Můžeš vteřinku počkat?

Joey pokrčí rameny.

JOEY: Čekala jsem už dlouho... co je dalších pár minut?

Dawson se usměje a vrátí se do knihovny. Joey si najde očima Chrise, který sedí pod stromem. Potlačí svou hrdost a dojde k němu.

JOEY: Je to zábavný, co? Ty a já máme něco společnýho.

Chris k ní vzhlédne.

CHRIS: Prosím tě, odejdi.

Joey zavrtí hlavou.

JOEY: Promiň, to nemůžu. Ne před tím, než se omluvím. Že jsem dělala totéž, jako všichni ti lidé, co nespravedlivě odsuzují mě a mou rodinu. Udělalo jsem si o tobě představu, aniž bych věděla, kdo skutečně jsi. A za to se omlouvám.

Chris se usměje.

CHRIS: Omluva přijata. Už jsi skončila?

JOEY: Ne. Mám pro tebe jednu radu.

Založí si ruce.

JOEY: Poprvý, když jsem byla po škole, jsem si myslela, že je můj život na draka. Ale kdybych tehdy věděla, co vím teď, možná bych byla trpělivější. Nemám žádný problém s tím, že se ti líbí Audrey, Chrisi. Ale jestli se ti líbí, tak tu neseď a nelituj se. Něco s tím udělej!

Chris přikývne.

CHRIS: Možná udělám. Díky.

Joey se usměje a pak odejde. Chris se opře o strom a zvažuje, co podnikne.

*****

V knihovně. Dawson stojí u dveří a mluví s Paceym.

DAWSON: Tak co je pravda, Pacey? Co jsi řek mně, nebo co jsi řek Joey?

Pacey se na chvíli zamyslí.

PACEY: Vlastně tak trochu obojí.

DAWSON: Proč jsi mě teda řek jenom polovinu pravdy?

Pacey se uchechtne.

PACEY: Není to jasný?

Dawson si to nemyslí.

PACEY: Bože, ty jsi ten neslepější člověk na světě, víš to, Dawsone? Udělal jsem to, protože ji pořád chceš. Nepokoušej se to popřít. Napadlo mě, že když si budeš myslet, že ustupuju stranou, jen proto, že chci, abys byl šťastný, nebudeš cítit vinu. Moh bys po ní vyjet bez našeho přátelství jako překážky.

Dawson se uchechtne.

DAWSON: Pacey, s tebou či bez tebe jako překážky, to nikdy nebylo se mnou a Joey takhle jednoduchý. Máme tolik věcí na řešení, co s tebou nemají co dělat. Po všem, co se stalo, ani nevím, jestli ještě nějakou šanci ke vztahu mít budeme.

Pacey se usměje.

PACEY: No, doufám, že se mýlíš.

Dawson pozvedne obočí.

DAWSON: A to jako proč?

PACEY: Protože ta holka pro mě znamená hodně, kámo. A na světě je spousta hadů a pitomců. Zcela upřímně, radši bych, aby se o ni staral můj nejlepší kámoš, než nějakej kluk, co by se k ní dobře nechoval.

Dawson se usměje.

DAWSON: Budu to mít na paměti. Nechceš jet do Capeside? Máme ještě jedno místo.

Pacey se zazubí.

PACEY: Ne-e. Někdo se musí starat o podnik, zatímco budeš sdělovat mámě dobrý zprávy. Jen jeďte... a užijte si to. Zmiz!

Dawson odejde. Pacey ho se smíchem sleduje odcházet.

ANDIE: Jak šlechetné.

Pacey se otočí a spatří Andie, opírající se o zeď.

PACEY: Čau, McPheeová. Kde ses naučila odposlouchávat?

ANDIE: Už ani nevím kde. To bylo pěkně odvážný, cos udělal. Takže... jakej je skutečněj důvod? Ztráta zájmu či oběť?

Pacey si v předstíraném šoku položí ruku na srdce.

PACEY: Ty mě nazýváš lhářem, Andie?

ANDIE: Jen si myslím, že rád říkáš lidem přesně to, co chtějí slyšet.

Pacey ušklíbne.

PACEY: Mý důvody jsou mý důvody. Já jen vím, že mám zpátky nejlepšího kámoše, Joey ke mně necítí nenávist a z nějakýho důvodu mám ze sebe pro jednou fakt dobrej pocit.

ANDIE: Vždycky jsem věděla, že to v sobě máš, Pacey. Bylo to jen otázkou času, než si to sám uvědomíš. A co bude s tou omeletou, cos mi slíbil?

Pacey se zasměje.

PACEY: Jen mě veď.

*****

V Capeside, v domě Leeryových. Dveře se pomalu otevřou a vejdou tam Hetson a Gale.

HETSON: Dobrá, beru to všechno zpátky. Zbožňuji tohle město.

Gale se zasměje.

GALE: Myslela jsem si, že budeš. Zapadáš sem, víš to? Chlap se spoustou bývalých známostí.

HETSON: Moc vtipné. Nějaký nápad, co se mohlo stát Joey?

Gale si povzdechne.

GALE: Nemám tušení. Ale neboj se. Umí se o sebe postarat sama.

Hetson přikývne.

GALE: Tak jaké máš plány na večer?

HETSON: No, vyzvednu Harley a vezmu ji do přístavu. Je načase, abych se seznámil s jejím hereckým kolegou, ne?

Gale pozvedne obočí.

HETSON: Zapomeň na to. Je načase, abych se začal chovat jako otec.

GALE: Neřekla bych, že je to jen tvá vina, Gregu. Bůh ví, že sama budu umírat strachem, až Lily dosáhne šestnácti. Jestli bude tak hezká jako její bratr, jsem v prvotřídní kaši.

Hetson se zasměje.

HETSON: Opravdu se mi to s tebou líbilo. Budeme si to muset někdy zopakovat.

Gale se na něj usměje. Všimnou si, jak jsou od sebe blízko.

*****

Venku. Na příjezdové cestě zastaví auto a vystoupí z něj Dawson a Joey.

I need a sign
to let me know you’re here
All of these lines are being crossed
over the atmosphere

DAWSON: A jsme doma.

Vydají se přes trávník k domu.

JOEY: Tak proč jsi mi to nechtěl říct?

DAWSON: A co jako?

Joey se ušklíbne.

I need to know
that things are gonna look up

JOEY: Že ‘sága Paceyho a Joey’ dosáhla svého nekomplikovaného konce. Jelikož jsi byl její hlavní kritik, očekávala bych, že to oznámíš s pořádným halasem.

Dawson se zasměje.

DAWSON: No, to není tak jednoduchý.

JOEY: Poslouchám.

Cause I feel us drowning
in a sea spilled from a cup

V Dawsonově tváři se objeví vážný výraz.

DAWSON: Pomyslel jsem si, že když ti to řeknu, pochopíš to špatně. Že je to něco, z čeho mám radost. Že si budeš myslet, že jsem ti to řek jenom proto, abych tě získal zpátky. Nechci, abys ve mně viděla sobce, Jo. Kromě toho, vždycky existovala možnost, že tě to rozruší. Rozrušilo?

Joey zavrtí hlavou.

When there is no place safe
and no safe place to put my head

JOEY: Ani ne. Nechápej mě špatně, vždycky budu přemýšlet ‘co kdyby’. Ale právě teď se snažím soustředit na sebe spíš než na to, s kým jsem. Je to téměř úleva zjistit, že se už nemusím obávat o city někoho jinýho.

Dawson na ni pohlédne.

DAWSON: A co ‘sága Dawsona a Joey’? Myslíš, že se někdy uzavře?

When you can feel the world shake
from the words that I said

JOEY: Já fakt nevím. Začínám si myslet, že ne. Doufám, že, ať už s námi bude cokoli, že se na tebe budu moc vždycjy obrátit, když budu potřebovat.

Dawson se usměje.

DAWSON: To ti můžu slíbit.

Dojdou pod okno Dawsonova pokoje.

DAWSON: Dámy první.

Joey začne lézt po žebříku a Dawson ji těsně následuje.

And I’m calling all angels
And I’m calling all you angels

JOEY: Občas mě napadá, jestli mě necháváš lézt první ze zdvořilosti, nebo jenom proto, abys mě moh okukovat.

Dawson se zasměje.

Konečně vlezou do pokoje a rozhlédnou se.

JOEY: Přesně jak jsme to tu nechali. Co jsme se z tohoto dobrodružství naučili?

And I won’t give up if you don’t give up
I won’t give up if you don’t give up
I won’t give up if you don’t give up
I won’t give up if you don’t give up

DAWSON: Co? Kromě toho, že se nikdo neumíme ovládat, že Chris je skutečný člověk a že Andie překvapivě dobře líbá?

JOEY: Á, zmlkni!

Joey do něj strčí a Dawson se zasměje.

DAWSON: Myslím, že jsem zjistil, že jsem měl v jednom pravdu.

JOEY: A v čem?

DAWSON: Pamatuješ na ten úkol, co jsem dělal o Casablance? Ten, jak jsi nechtěla, abych použil tebe?

Joey přikývne.

I need a sign
to let me know you’re here
Cause my tv set
just keeps it all
from being clear

DAWSON: No, došel jsem k jistému závěru o lidech. Že se většinou nechtějí změnit. Koukni na Ricka. Na konci filmu je stejný tvrďák jako vždy. Jeho rozhodnutí ho nezměnila, ani jeho činy. Jediné vysvětlení, které mě napadlo, bylo... no, že se lidé mění pro lásku.

Joey mu pozorně naslouchá.

DAWSON: Koukni na Chrise. Člověk, kterého jsme znali, je na hony vzdálený tomu člověku, kterým je dnes. Co ho změnilo? Zamiloval se. Opravdově se zamiloval do jiného člověka a ten cit ho přiměl, aby chtěl být víc, než byl. Láska ho změnila. Bůh ví, že změnila Paceyho.

Udělá pauzu.

DAWSON: A změnila mě. Když jsme tam byli, vzpomněl jsem si na kluka, který kvůli hloupé dětské přezdívce hodil baskeťákem po nejlepším kámarádovi a vůbec jsem ho nepoznával. Snažil jsem se přijít na to, kdy přesně se všechno změnilo, ale jediné, co mě napadá, je, že to bylo díky lidem v mém životě. Natashe, Gretchen, Eve, Jen... a hlavně tobě. Někde v průběhu času jsem díky vám všem dospěl. Jedné vedle druhé. Kdyby nebylo vás, nespíše bych nebyl tím člověkem, kterým jsem dnes. A víš co? Myslím, že ty můžeš říct o svých klucích totéž. Ať se mi to líbí, nebo ne.

Joey se usměje.

JOEY: To byla síla.

I want a reason
for the way things have to be
I need a hand to help build up
some kind of hope inside of me

Dawson přikývne.

DAWSON: Jo, já vím. Je úžasné, když si člověk pomyslí, že má sílu změnit něčí život.

JOEY: Tu sílu máme všichni, Dawsone. Někdo mi to kdysi řekl.

Dawson se na ní usměje.

DAWSON: Pojď... půjdem pozdravit mou mámu.

And I’m calling all angels
And I’m calling all you angels

Vyjdou z pokoje a sejdou po schodech.

DAWSON: Mami? Promiň, že jdem pozdě. Nikdy bys neuhodla, co se...?

When children have to play inside
so they don’t disappear
While private eyes solve marriage lies
cause we dont talk for years

Dawson a Joey náhle ztuhnou a vykulí na scénu před sebou oči.

Jsou to Hetson a Gale... kteří se líbají.

And football teams
are kissing queens and
losing sight of having dreams

Po chvíli se odtáhnou... uvědomí si, že mají společnost.

GALE: Och, ehm... ahoj, zlato...

Dawson na ně jen s otevřenou pusou zírá.

In a world where all we want
is only what we want untill it’s ours

HETSON: Slečno Potterová... jdete pozdě.

Dawson a Joey nic neříkají. Jen tam oněměle stojí.

And I’m calling all angels
And I’m calling all you angels

And I’m calling all angels
And I’m calling all you angels

Calling all you angels
Calling all you angels
Calling all you angels

Zatmívačka a závěrečné titulky.