Úvod Scénáře Spoilery Povídky Obrázky Různé Odkazy

Epizoda 623 - Všechno dobré...

vystřižené scény

Kevin Williamson & Maggie Friedman, překlad: Petr Říhánek


Scéna se odehrává po scéně s Paceym a Maddy, kteří se muchlovali u něj v kanceláři...

KANCELÁŘE VYDAVATELSTVÍ - DEN

Joey prochází skrze kancelářské buňky a zápasí s haldou rukopisů. Mluví se svým ŠÉFEM -- a nejspíše mentorem.

ŠÉF: Četla jsi Phillipsův rukopis?

JOEY: Syrový s potenciálem. Poznámky jsem ti nechala na stole.

ŠÉF: Chci, abys to s ním dotáhla do konce. Tentokrát sama.

JOEY: (překvapeně, potěšeně) Vážně? Já? Sama?

ŠÉF: Řekl bych, že jsi připravená. Nebo to přinejmenším zjistíme. Ne?

Její šéf odejde a Joey se posadí do své buňky. Projde si vzkazy. Její spolupracovnice, MELANIE, sedí v sousedící buňce.

MELANIE: Slyšela jsem to. Ty mrcho. Jak jsi klovla vlastní projekt?

Když Joey spatří jeden konkrétní vzkaz, usměje se. Zvedne telefon a začne vytáčet číslo.

JOEY: (dostane se na záznamník) Ahoj, tady Joey. Promiň, že jsem tě prošvihla. Jsem ráda, že se ti ty záclony líbily. Nevěděla jsem, co koupit, a moc se omlouvám, že tam na ten velký den nebudu. Vlastně je mi z toho na nic. Přeji vám lásku a štěstí a všechny takové ty věci a uvidíme se v říjnu. Chybíš mi. Chybí mi Capeside. Chybí mi všechno. Zatím...

Joey zavěsí. Je z toho vzkazu rozesmutnělá. Melanie si toho všimne.

MELANIE: Takže to rušíš. Myslela jsem, že na víkend jedeš pryč.

JOEY: Jedu. S Christopherem. Taky se tenhle víkend konala svatba a chtěla jsem na ní jít, ale máme roční výročí.

MELANIE: To je fakt. Kam tě zamyšlenej krasavec bere?

JOEY: Naplánoval si celý víkend vášně. Na sever má chatku u jezera, kde píše. Slíbil nezapomenutelný víkend. Nicméně zmeškám svatbu kamarádky. Štve mě to.

MELANIE: Kamarádka to pochopí. Kromě toho, jak můžeš očekáváš, že budeš mít vlastní, když neučiníš potřebný krok?

Joey se usměje a opět upře zrak na telefon. Stále jí to rozčiluje.



Vzápětí po předchozí scéně...

LETIŠTE, VÝDEJ ZAVAZADEL - DEN

HEZKÝ KLUK: Takže jsi v Bostonu kvůli nějaký vysoce umělecký záležitosti?

JEN: Ne. Jedu do Capeside. Vdává se stará kamarádka...

HEZKÝ KLUK: Capeside. Hezký... možná, že až se vrátíš do New Yorku, moh bych se zastavit u tebe v galerii... nebo bych moh pokročit a požádat tě o telefon hned teď...

Jen vykouzlí oslňující úsměv, ale než může odpovědět, objeví se BABIČKA, držící ROZKOŠNÉ DÍTĚ.

BABIČKA: Promiňte, že ruším, ale Amy si žádá svou mámu...

Babička podá malou Amy Jen. Hezký kluk začne vyšilovat.

HEZKÝ KLUK: Ehm -- a hele! Támhle je má taška! Takže -- fajn. Těšilo mě!

Rychle zamíří k opačnému konci výdeje zavazadel. Jen se otočí k babičce. Zavrtí hlavou.

JEN: Díky moc.

BABIČKA: Co je?

JEN: Bože. Vždycky utečou.

BABIČKA: Ti dobří ne, drahá.

JEN: Ne. Ti dobří... především neexistujou.

Jen pohlédne na Amy.

JEN: (nežně) Proto budeš lesbička, viď, Amy? Řekni to se mnou -- les-bič-ka!

BABIČKA: Jennifer...

Babička zavrtí hlavou. Jen se k ní otočí.

JEN: Co je?



Opět vzápětí po předchozí scéně...

BYT JOEY - VEČER

Joey sundavá z horní poličky kufr. Spadne jí na hlavu a Joey se skácí na zem. Christopher, pouze v ručníku, jí přispěchá na pomoc.

CHRISTOPHHER: Není ti nic?

JOEY: Ne. Díky.

Pomůže jí na nohy. Chystá se na sprchu.

CHRISTOPHHER: Dám si rychlou sprchu.

JOEY: Hele, bejvá v tý chajdě u Waldenovo rybníka zima?

CHRISTOPHHER: Neboj. Zahřeju tě.

Vejde do sousedící koupelny. Je slyšet sprcha. Joey začne balit na víkend. Otvírá a zavírá šuplíky a dává věci do kufru.

JOEY: (volající do sprchy) Budou tam brouci? Pokud ano-- jsou to velcí brouci a kolik?

Christopher jí neslyší. Joey otevře spodní šuplík. Vyndá oblečení, když vtom něco spatří. Natáhne ruku do šuplíku a vyndá značkovou krabičku na prsten. Upře na ní zrak.

Pak pohlédne ke dveřím koupelny. Christopher se pořád sprchuje. Joey opět pohlédne na krabičku. Přemýšlí. Rychle jí otevře a najde...

Zářivý diamantový zásnubní prsten. Téměř nemůže popadnout dech. Překvapení. Šok. Rychle krabičku zavře. Bere jí to dech. Neví, co si o tom myslet. Vrátí krabičku do šuplíku a zavře ho. A tehdy si uvědomí, že se jí nekontrolovatelně třesou ruce.



Znovu vzápětí po předchozí scéně...

LEDÁRNA - DOPOLEDNE

Ranní nápor končí a lidé odcházejí. Personál se připravuje na polední nával. U jednoho stolu sedí Doug v uniformě a jí snídani. Objeví se Pacey s konvicí kávy.

PACEY: Kdy mi vůbec hodláš začít platit?

DOUG: S kapitálem, co jsem investoval, a třicetiletou půjčkou, co jsem spolupodepsal? V tomhle životě bych si s tím starosti nedělal.

PACEY: Ještě kafe?

Pacey dolije Dougovu šálek a přisedne si naproti němu.

PACEY: Tak co Jack?

DOUG: (neochotně) Hele, jenom proto, že nejsem připravený odhalit se světu--

Pacey zavrtí hlavou. Mezi těmi dvěma je nyní pouto. Vyvinulo se silné přátelství. Od minulých let ušli dalekou cestu.

PACEY: O to tě nežádá. Chápe to, prošel si tím. Jen ti chce pomoct přijmout sama sebe.

DOUG: (zmateně) Proč je to u něj buď a nebo? Jsem buď gay nebo hetero. Proč nemůžu být Doug a gay?

PACEY: To je naprosto absurdní.

DOUG: A jak absurdní je ženská jménem Maddy Allenová?

PACEY: Fajn, jsem rád, že ses stavil.

DOUG: Ne, vážně Pacey -- v neděli jsi jí vzal na moře. Myslíš, že si toho nikdo nevšimne? Slyšel jsem o tom u benzínky. Jsi v tom až po uši. Její manžel si vydělává sekáním dříví.

PACEY: Jsme jenom přátelé. Tak nějak.

DOUG: Nechápu to. Je to postavený na hlavu. Vybudoval sis reputaci, vlastníš podnik v pětadvaceti, to-- vedeš si dobře, bráško. Proč se musíš držet posledního kousku bezstarostnýho špatnýho hocha?

PACEY: Proč musím být buď dobrý nebo špatný? Proč nemůžu být dobrý a špatný?

DOUG: A náhle ti je zase patnáct.

Pacey s vážnou tváří vstane.

PACEY: Moc věcma si jistej nejsem, brácho, ale jednou jsem si jistej stoprocentně-- patnáct už mi dávno není.

Rozmrzelý Pacey odejde. Doug ho sleduje, plný ryzího bratrského zájmu.



Následující scéna se odehrává po scéně s Jen a Jackem na Capesideské střední.

BENZÍNOVÁ PUMPA - ODPOLEDNE

Dawson vyjde z obchodu u benzínky a zastrčí si peněženku do kapsy. U ucha má mobilní telefon.

DAWSON: (do telefonu) Musím se odtud vypořádat s koncem série. Není čas, nápíšu to sám.

Dawson, ponořený do hovoru, zamíří k bílému vypůjčenému autu, zaparkovanému u pumpy. Nevšimne si, že naproti stojí úplně stejné auto.

Stále na telefonu strčí klíčky do zámku u auta. Dveře se neotevřou.

DAWSON: (do telefonu) Proč se mnou chce mluvit? Jakej problém? Od toho jsem já scénárista a on herec. Sakra, nejde mi otevřít auto.

ŽENSKÝ HLAS: (mimo záběr) Protože to je moje auto.

Dawson uslyší ten nejznámější hlas a zastaví se pro něj svět. Vzhlédne a spatří Joey, která to auto tankuje. Ztuhne mu tvář. Ztuhne mu celé tělo.

Joey vrátí hadici na místo. Přistoupí k němu. Ukáže na druhé auto.

JOEY: Řekla bych, že tohle je tvý.

DAWSON: (naprosto zaskočeně) Joey? Co tady děláš?

Z telefonu je slyšet tlumený hlas jeho asistentky. "Jsi tam?" "Haló?" "Dawsone?"

JOEY: Ráda tě vidím.

DAWSON: Když jsem mluvil s mámou, říkala, že nemůžeš přijet.

JOEY: Menší změna. Mohli bysme se obejmout nebo něco? Tohle je divný.

Dawson a Joey se obejmou. Nejdříve neohrabaně, ale pak se z toho stane skutečné objetí. Hluboké a úplné. Plné nevyřčeného opět začne být neohrabané. Odtáhnou se.

JOEY: Chyběl jsi mi, Dawsone.

DAWSON: Námáš ani ponětí, jak moc jsi chyběla ty mně.

JOEY: Dostal jsi vůbec mý emaily?

DAWSON: Jo. Ale s odpovídáním jsem na štíru, pak jsem zapomněl, pak jsem si vzpomněl a cítil se hloupě, že jsem zapomněl a... Promiň.

JOEY: Máš moc práce.

DAWSON: To není omluva.

Z telefonu -- "DAWSONE! KDE SAKRA JSI?" Dawson si dá telefon k uchu.

DAWSON: (do telefonu) Jsem tady. Je na drátě? Můžu zavolat zpátky? Dobře, tak ho přepoj... (k Joey) Bude to jen vteřinka.

V té chvíli se za Joey ozve zatroubení. Další řidič čeká na natankování.

MUŽ: (z auta) Tak bude to, dámo?!

DAWSON: (do telefonu) Johne? Nazdar, jo, jsem doma. Ne, v Capeside. Jo, jsem u skutečný zátoky....

Joey pohlédne na zuřícího muže v autě. Vrátí pohled k Dawsonovi. Rozvažuje. Pak rychle...

JOEY: Sejdem se pozděj.

DAWSON: Joey... počkej...

Než jí Dawson může zastavit, Joey rychle nastoupí do auta a nastartuje. Odjede od benzínky. Jak auto mizí po silnici, Dawson se nemůžu přinutit přestat se za ním dívat. Jeho mysl a srdce uhánění jak o závod.



Tato scéna se odehrává po scéně u benzínky a těsně předtím, než Dawson dorazí domů.

POTTEROVIC PENZIÓN - DEN

Joey, Jen, Bessie a babička sedí v obývacím pokoji a jsou uprostřed rozhovoru. Jen leží, jako by byla unavená a zralá do postele. Amy spí v kolébce. Joey trošku vyšiluje.

JOEY: ...a pak jsem našla prsten a-- nezvládla jsem to. Tak jsem odjela.

BESSIE: Jak velkej prsten?

JEN: Tak cos mu řekla?

JOEY: (k Bessie) Záleží na tom? (

Bessie pokrčí rameny; k Jen) Řekla jsem mu, že na svatbu musím. Že jsem si uvědomila, že je pro mě důležité vidět rodinu a přátele a že... to musím udělat sama... Myslíte, že je to zlý?

BESSIE: No... nemusí to bejt dobrý.

JOEY: Já-- byla jsem tak zmatená...

BABIČKA: Musím říci, drahá, že pokud tě myšlenka na svatbu s ním nutí s křikem utéct pryč-- je to nejspíše známka toho, že pro tebe není ten pravý...

JEN: Souhlasím s babičkou!

JOEY: Ale -- vy to nechápete. On je dokonalý. Pokud není pro mě tím pravým on-- tak kdo?

Zde chybí část scénáře. Všechny si v duchu myslí, že tím pravým je buď Dawson nebo Pacey, ale skutečně to neřeknou. Pak se Jen rozhodne jít si lehnout a ještě před tím si s Joey promluví.

Zbytek scény...

JOEY: Já vím... a je to divný, viď? Jak obě bydlíme v New Yorku, ale musíme přijet do Capeside, abychom se sešly.

JEN: Jo, to je má vina. Promiň. Já-- mám strašně práce, s Amy a s babičkou a...

Odmlčí se, něco neříká.

JOEY: A s čím?

Jen povzdechne.

JEN: S ničím. Znáš mě-- vždycky se tu objevím s nějakou přítěží.

JOEY: Chceš o tom mluvit?

JEN: Ani bych nevěděla, kde začít...

JOEY: Na začátku.

JEN: Joey, je toho tolik a... já... myslela jsem, že jsi říkala, že můžu na kutě.

Očividně se něco děje. A Jen o tom nechce mluvit. Joey to nechá být.

JOEY: Dobrá. Ale-- víš, kde mě najdeš, viď?

Jen se usměje.

JEN: Díky, Joey.

JOEY: (s úsměvem) Žádný problém.



Ze scény prvního setkání Paceyho a Joey byla její část vystřižena...

PACEY: ... Dáš si něco k jídlu?

JOEY: Umírám hlady.

Oči Joey se stočí ke zdi za barem, kde vysí plakát "Zátoky". Usměje se.

PACEY: Náš kluk si vedl dobře. Věříš, že z malýho nezávislýho filmu, co natočil, se stal ten teenegerovskej hit na WB?

JOEY: Taky sis vedl dobře, Pacey.

PACEY: A ty taky.

Chvilka mezi nimi. Je ticho a příjemně. Až...

JOEY: Jaký je to pocit mít v televizi týden co týden zobrazován svůj život?

PACEY: Dawson byl vlídnej. Moh mi to fakticky nandat. Ale ta Sam. Zmatenost sama.

JOEY: Díky.

PACEY: Promiň, musím tě ještě jednou obejmout. Bože, tak rád tě vidím!



Následující scéna v Ledárně byla řádně prostříhána, tady máte původní verzi...

LEDÁRNA - POZDĚJI

Dawson, Joey, Pacey, Jen a Jack sedí za stolem, popíjejí pivo, vzpomínají, smějí se, z jukeboxu hraje stará seriálová hudba.

JEN: Vzpomínáte-- vzpomínáte na toho kluka, co jsem s ním chodila na střední-- Henryho? Vypadal trochu jak Leo DiCaprio, ale ne doopravdy?

JOEY: Byl divnej.

JEN: Fajn, fajn-- a co ty a... a...?

JOEY: Kdo?

JEN: Á... Jack! Ty jsi chodila s Jackem!

JOEY: To je fakt. (k Jackovi) Vzpomínáš, jak jsem tě kreslila nahýho?

JEN: (k Jackovi) A ty ses vzrušil a odhalil velkýho--

JACK: (k Joey) -- Tys jí o tom řekla?!

JOEY: Ne!

JEN: (k Jackovi) To ty, idiote.

JACK: Jo jasně-- nicméně, nebylo to ve hvězdách, což je fajn-- protože bych řek, že by mě Dawson nakonec zabil, že jsem mu ukrad jeho jedinou spřízněnou duši.

Pauza, nepříjemná pauza. Dawson, Pacey a Joey se vyhýbají vzájemnému pohledu. Promluví Jen.

JEN: Hele-- vzpomínáte, jak spal Pacey s učitelkou a stejně nedostával jedničky?

Všichni se zasmějí.

PACEY: Slečna Jasobsová byla velmi výchovná zkušenost. (smích pokračuje; k Dawsonovi) Fajn, pane velkej TV-mane-- nejste bez poskvrnky. Pamatuješ na Evu?

DAWSON: (lže) Ne.

PACEY: Ale ano! Rádoby femme fatale, co do Capeside vstoupila přímo z "Melrose Place"? Vůbec mezi nás nezapadala.

DAWSON: To je jediná postava, co se nikdy v mým seriálu neobjeví.

JEN: (směje se) Hele -- hele -- vzpomínáte -- vzpomínáte na Abby Morganovou?!

Všichni mlčí. Pauza.

JEN: Hádám, že to není vtipný, hm?

JACK: A co Audrey, co se stalo s Audrey?

JOEY: Zpívá pro Johna Mayera. Je na turné po Evropě. A má kluka, kterýmu říká "anti-Pacey". Totálně nudnej, ale sladkej jak to jen jde.

PACEY: Jako opak k nesladkýmu skutečnýmu Paceymu? To je hezký. Má bývalá, dámy a pánové. Mám na ně čuch.

JOEY: Hele -- bacha -- jednou jsi chodil i se mnou, vzpomínáš?

PACEY: My spolu chodili? Ňák si nepamatuju...

Joey ho praští.

JOEY: Zmlkni!

Dawson je pozoruje.

JACK: Hele, a taky jsi chodil s holkou jménem Andie. A ta je pěkně suprová, co se mýho názoru týče.

PACEY: To je pravda. Beru to zpátky. Mám vynikající vkus na ženy.

Pacey hodí okem po Joey. Joey odvrátí zrak.

DAWSON: Jak se Andie vede?

JACK: Je v jendom kole. Končí rezidentůru na Bostonský všeobecný.

DAWSON: Páni.

JACK: Já vím. Chtěla přijet, ale má dvojitou směnu na pohotovosti...

PACEY: Páni.

JOEY: Jsem moc ráda, že jsi to tu znova otevřel. Netušila jsem, jak moc mi Ledárna chyběla.

PACEY: (s mrknutím) Možná, že kdyby tvůj táta tu první neproměnil na troud, pořád by byla tvoje.

DAWSON: Tohle bych nenapsal, ani kdybych se přetrh.

Dále už scénář odpovídá odvysílané verzi.



U této scény nevím, kdy přesně se odehrává, ale z kontextu odhaduji, že někdy před svatební hostinou.

DUM LEERYOVÝCH - KUCHYNĚ

Dawson sedí v kuchyni a píše na svém laptopu. Vejde Gale.

GALE: Tady jsi! Co to děláš?!

DAWSON: Pracuju!

GALE: Ne, Dawsone Leery -- ty se schováváš. Myslím, že tu raději budeš sedět s imaginárními verzemi svých přátel, než abys šel ven a mluvil se skutečnýma.

DAWSON: Já -- tlačí mě termín.

GALE: Jistě. A nemá to nic společného s jistou Joey Potterovou, která dnes ráno vylézala z tvého okna--

DAWSON: -- Mami!

GALE: Nechci o tom nic vědět. Ale jestli se bojíš jít ven a mluvit s ní--

DAWSON: -- Nebojím. Jsem jenom... zmatený a nejistý.

Gale obměkčí a posadí se vedle Dawsona.

GALE: Proč?

DAWSON: Já nevím. Propadám se do minulosti. Chci říct -- právě teď se v podstatě celý můj život týká minulosti. Každý den trávím znovuprožíváním minulosti, dívám se, jak jí přehrávají jiní. Minulost se stala mou budoucností.

Gale se na svého syna usměje. Zavrtí hlavou.

GALE: Stala se tvou přítomností. Tvá budoucnost leží v budoucnosti. A to je dobrá zpráva, zlato. Jsi scénárista. Můžeš vyprávět příběh, jakkoli chceš. A pokud nejsi spokojený se scénářem -- říkám, abys šel ven, užil si oslavu a začal přepisovat.

Dawson si povzdechne. Upře na matku zrak.

DAWSON: To nebylo špatný. Dialog trochu nedopečený, ale vyjádřila ses jasně.

Gale vytáhne Dawsona ze židle a vystrčí ho ze dveří.



Tato scéna předchází celému tomu přehazování si partnerů na tanečním parketu.

PŘED DOMEM LEERYOVÝCH - SVATEBNÍ HOSTINA

Dawson se rozhlédne. Spatří Joey. Sedí o samotě. Vydá se k ní.

Ovšem Pacey učiní totéž z druhé strany, nevědom si Dawsona.

A Pacey se tam dostane první. Dawson se zastaví a zpovzdálí přihlíží.

Joey s úsměvem vzhlédne na Paceyho.

JOEY: Ahoj, ahoj.

PACEY: Tak. Viděl jsem tě tu sedět a na něco jsem si vzpomněl.

JOEY: Co to bylo?

PACEY: Hodiny tance. Chodili jsme spolu na hodiny tance.

JOEY: To je pravda, chodili. Můžu to dosvědčit natrvalo pohmožděnými špičkama.

PACEY: No, to jen proto, že máš podivně dlouhý prstíky, co jsou spíš jak ty na rukou.

JOEY: Hej!

PACEY: Tak co bys řekla, kdybysme ty dlouhý prstíky vytáhli na taneční parket a zjistili, co se stane?

Zatímco jdou na parket, Dawson je zdálky sleduje. Pak se otočí a odejde.

vystřižené scény z druhé poloviny finále