Úvod Scénáře Spoilery Povídky Obrázky Různé Odkazy

Epizoda 619 - Čáry lásky

Jason Palmer, překlad: Petr Říhánek


[Pokoj Joey. Joey a Eddie sedí na posteli. Joey se pokouší učit, zatímco jí Eddie chce políbit na krk.]

EDDIE: Mmm--mmm--mmm. Joey.

JOEY: Učím se.

EDDIE: Joey.

JOEY: Pořád se učím.

EDDIE: Proč to se mnou nechceš dělat?

JOEY: O čem to mluvíš?

EDDIE: Od chvíle, co jsem se vrátil, nic. Nada. Sucho epických rozměrů. Mám nějakej problém s hygienou, kterýho si nejsem vědom?

[Dveře od pokoje se prudce otevřou a dovnitř vpadne Audrey s hromadou kufrů.]

JOEY: Audrey?

AUDREY: Čau, zajdo!

JOEY: Panebože!

AUDREY: Ahoj! Á, vyflák ses na školu. Jak smutný. Zabitej sen a všechno. Hádejte, kdo byl v letadle?

JOEY: Audrey, vrátila ses o den dřív.

AUDREY: Jo, propustili mě dřív za dobrý chování. No, ve skutečnosti se povídalo, že přijde Courtney Love a potřebovali pokoj navíc. Tak hádejte, kdo byl v letadle.

EDDIE: Piloti, stevardky a různorodí cestující?

AUDREY: Vtipný, ale ne. Mluvím jenom o nejvíc sexy chlapovi Ameriky.

JOEY: Audrey, nechtěla by sis odpočinout, vybalit?

AUDREY: Ale no tak. Vždycky je čas na rychlovku "hádejte, kdo byl v letadle." Věř mi, tentokrát je to fakt dobrý.

JOEY: Dobře. Ehm... Brad Pitt?

AUDREY: [povzdechne si] No tak, Potterová. To by bylo moc jasný. Ne, tenhle chlap je mnohem rajcovnější. Jak z dívčího snu.

EDDIE: Ian Ziering?

[Smích]

AUDREY: Doktor Drew.

JOEY: Působivý. Myslela bych, že na tvůj vkus je trochu moc, ehm... odměřenej.

AUDREY: To ta odvykačka. Začneš toužit po chlapech, kterým by to seklo v bílým laboratorním plášti.

EDDIE: Kdo je doktor Drew?

[Obě na něj pohlédnou, jako by se zbláznil.]

AUDREY: To myslíš vážně?

JOEY: Vždyť víš. Doktor Drew a Adam Carolla? Z Čáry lásky? Populární show v rádiu, ve který radí ohledně sexu patetickejm ztroskotancům. Býval na MTV.

AUDREY: Panenko skákavá. Zdá se, že pan Sečtělej byl příliš zaměstnanej vyděláváním si na živobytí, než aby smočil nos v populární kultuře.

EDDIE: Co je MTV? Vtip.

AUDREY: Nicméně, jaký mám vyhlídky?

JOEY: No, dost dobrý vzhledem k tomu, že zejtra budou na Boston Bay.

AUDREY: C-c-cože? Kde jsem to sakra byla? Á jasně. Byla jsem na odvykačce.

JOEY: Jo, je to dobročinná akce pro poradenský centrum a Jen to bude moderovat.

AUDREY: Panebože. To je super. Představí mě doktůrkovi. Věděla jsem, že je to osud. Jdu si odskočit.

[Audrey vběhne do koupelny.]

JOEY: A je tu zaaaaaas.

[Oba se zasmějí.]



[Úvodní titulky]



[Poradenské centrum. Jen se chvatně pokouší rozmotat šňůru od svého telefonu. Okolo jde CJ, spatří jí a usměje se.]

JEN: Zabilo by někoho, kdybysme sem nakoupili bezdrátový telefony?

[CJ k ní přijde.]

CJ: Těšíš se na dnešní moderování?

JEN: Mm-hmm.

CJ: Jo? Kdo ví, mohla by ses stát dalším Ryanem Seacrestem. Mohla by sis půjčit jednu z jeho pánskejch halenek. Něco se děje? Vypadáš trochu napjatě.

JEN: Ne, nejsem napjatá. Jsem v pohodě.

CJ: Pojď sem. Posaď se.

JEN: Ne, v pohodě.

CJ: Pojď, pojď, pojď, pojď.

[Posadí jí a začne jí masírovat ramena.]

CJ: Už je ti líp? Tak mě napadlo, že po dnešním večeru bysme mohli ty a já vklouznout zpátky ke mně na menší noční seanci. Ty, já, laciný šampáňo, sojovej burger.

JEN: Nemůžu.

CJ: Dobře, žádnej sojovej burger.

JEN: Ne, ehm... to ne. Chci říct, že prostě... nemůžu. Nemůžu.

CJ: Proč ne?

JEN: Musím pomoct babičce.

CJ: Babičce můžu klidně pomoct já.

JEN: Neřekla bych, že je to moc dobrej nápad.

CJ: Proč ne?

JEN: Protože se s tebou rozcházím, CJi. Nashle večer.

[Jen vstane a odejde, zatímco CJ jen zírá.]



[Pokoj Joey. Joey se připravuje na přednášky, zatímco Eddie sedí na posteli a dívá se na ní.]

EDDIE: Joey?

JOEY: Ano, Eddie?

EDDIE: Ehm, nikdy jsme nedostali příležitost dokončit ten rozhovor.

JOEY: A co to bylo za rozhovor?

EDDIE: O tom, jak tě odpuzuju.

JOEY: Neodpuzuješ mě.

EDDIE: Tak proč to se mnou nechceš dělat?

JOEY: Přestaneš říkat "to dělat"? Vytáčí mě to.

EDDIE: Promiň.

JOEY: A já... já o tom nechci mluvit.

EDDIE: O čem?

JOEY: Vždyť víš.

EDDIE: O sexu? Ty nechceš mluvit o sexu?

JOEY: Jo!

EDDIE: Proč?

JOEY: Nevím. Prostě... nechci.

EDDIE: Chápu. Rozumím. Odpuzuju tě.

JOEY: Neodpuzuješ mě.

EDDIE: V pohodě. Už si mi to stalo předtím.

JOEY: Vážně?

EDDIE: Ne.

JOEY: Eddie, víš co? S mluvením o sexu se nikam nedostaneš. Jenom mě otrávíš.

EDDIE: Očividně.

[Náhle se se na posteli Audrey nadzdvihne přikrývka a vykoukne Audrey.]

AUDREY: Dobrotivý bože! Už to uděláte a zmlknete?

JOEY: Musím jít. Mám test.

EDDIE: Fajn. Možná o tom můžem nemluvit pozdějc.

JOEY: Ráda.

[Joey odejde.]

AUDREY: Chceš si zašpásovat?

EDDIE: Ne.

AUDREY: [zasměje se] Fajn. To byl test, kámo. Zase jí zlom srdce a zabiju tě. Rozumíš?

EDDIE: Jo.



[David a Jack prodávají lístky na Čáru lásku. Jeden z kluků, co si kupuje lístek, se začne Davida vyptávat.]

DAVID: Užij si to.

FRED: Ahoj.

DAVID: Ahoj.

FRED: Takže jsou ty místa číslovaný, nebo jak to funguje?

DAVID: Ne, lístky jsou jen na vstup dovnitř. Kdo dřív přijde, ten dřív mele.

FRED: Bezva. Takže kdybych chtěl sedět vedle někoho konkrétního, nejlepší by bylo se ho prostě zeptat?

DAVID: Jo.

FRED: Takže... jdeš s někým?

DAVID: Já?

FRED: Jo. Je v tom problém?

DAVID: No, ehm, ne... normálně by to nevadilo, ale, ehm... budeš se muset zeptat mýho kluka Jacka.

[Jack se otočí na Freda.]

JACK: Volal jsi?

DAVID: Jo. Myslel jsem, že tě představím tohohle kluka, který má tak dobrý vkus, že po mně právě vyjel. Jacku, tohle je...

FRED: Ehm, Fred.

DAVID: Fred.

JACK: Ahoj.

FRED: Omlouvám se za to.

JACK: Žádnej problém. V pohodě. No, samozřejmě to není v pohodě. Ačkoli mu čas od času dohazuju kluky.

FRED: [zasměje se] Jasně.

JACK: Rád jsem tě poznal.

FRED: Já tebe taky.

DAVID: Čau. Zdál se milej.

JACK: Jo.



[Čára lásky. Jen přechází sem a tam po pódiu s miskou se sýrovými kostičkami v ruce.]

JEN: Proč tohle dělám?

DAVID: Jíš sýr?

JEN: Ne, ne, tohle. Já-- já se na tohle nehodím. Co když nikdo nebude mluvit? U linky pomoci jim aspoň můžu zavěsit. Ale co když se nikdo na nic nezeptá? Co budu dělat?

DAVID: Utečeš, schováš se, schoulíš se do prenatální polohy a budeš doufat, že tě nikdo nenajde?

JEN: Potřebuju nahrávače.

DAVID: Koho?

JEN: Nahrávače-- někoho, kdo během chvílí trapnýho ticha položí předem připravený otázky.

DAVID: No, na mě se nedívej. Já trpím glossofobií.

[Jen na něj zmateně pohlédne.]

DAVID: To je strach z mluvení na veřejnosti. Takže mé dnešní služby budou striktně limitovány kontrolou lístků, do čehož se teď půjdu pustit. Zlom vaz.

JEN: Díky.

[David odejde a Jen opět začne přecházet sem a tam. Ze zákulisí přijde CJ.]

CJ: Ahoj.

JEN: Ahoj.

CJ: Takže...

JEN: Takže... [povzdechne si] Co tady děláš?

CJ: Pomáhám ti s moderováním večera, vzpomínáš?

JEN: Jo. Jasně.

CJ: Ehm, k tomu, co se stalo-

JEN: Víš co? Právě teď o tom fakt nemůžu mluvit. Promiň. Já... musím si projít tolik poznámek a... mám tu ty dobroty, co nemůžou přijít nazmar.

CJ: Fajn. Tak jo. Dobrá. Půjdu se připravit. Fajn.

[Jen jde do zákulisí a přiběhne k ní Audrey.]

AUDREY: Panebože! Kde je?

JEN: Kdo?

AUDREY: Kdo? Kdo? Ach, Jen, Jen. Sladká, sladká Jen. Zábavná vizáž, ale nic nezmůžeš. Nemůžeš nás držet od sebe. Povídám ti, je to osud. Osud. Jen, letěl se mnou letadlem.

[Adam Carolla se chopí příležitosti.]

ADAM: Dámy, zatáhněte drápky. Boj není třeba. Na Carollově jachtě je dost místa pro všechny.

JEN: Obávám se, že nemám minimální požadovanou váhu. Ráda vás poznávám. Musím jít.

[Jen je nechá samotné.]

ADAM: No, a co ty? Chceš si naskočit na palubu?

AUDREY: Nemluvila jsem o vás, pošetilče. Hledám doktora Drew.

ADAM: Pinskyho?

AUDREY: Ano, ano! Víte, kde je?

ADAM: Ten starej paprika si nejspíš kupuje rakev. Je starej. Je to stařík. Je dost starej, aby byl tvůj děda. Kdežto já, já jsem jenom dost starej, abych byl tvůj táta. A kromě toho je ten chlap nudnej. Je neuvěřitelně nudnej. Bez ustání mluví o kapavce a hepatitidě G. Věř mi, znám ho. Bydlím s ním v hotelovým pokoji. Bastardi krkounský.

AUDREY: Panebože. Vy s ním bydlíte? Povězte mi něco. [šeptá] Viděl jste ho nahýho?

ADAM: [šeptá v odpověď] Ano. Ano, viděl.



[Hlediště. Jack sedí na kraji řady a vedle něho je prázdné sedadlo, na kterém je kabát. Ostatní místa jsou už zabraná a u Jacka se zastaví Fred.]

FRED: Nerad ti to říkám, ale asi tak za dvě minuty se o tohle sedadle strhne rvačka.

JACK: [zasměje se] Čau.

FRED: Čau. Jack, že?

JACK: Jo. Jo.

FRED: Fred. Takže... kde máš kluka?

JACK: No, to je otázka dne. Očividně ne tam, kde by měl být.

FRED: Ale je obsazený, že? To sedadlo?

JACK: Ehm... jo, víš, já, ehm... Ale co sakra. Je tvoje.

[Jack sundá ze sedadla kabát a vstane, aby Fred mohl projít.]



[Hlediště. Joey a Eddie míří k prázdných sedadlům upředu.]

EDDIE: Jen abys věděla, je konec.

JOEY: S čím?

EDDIE: S důvěrou.

JOEY: To pořád mluvíme-

EDDIE: Hotovo. Konec. Finito. Mrtvější než disco. Myslel jsem si, že jsem v tom byl dobrej.

JOEY: V čem jako?

EDDIE: Ve sladkém, něžném milování, kterému se páry ke konci dne oddávají.

JOEY: Hele, jsi v tom dobrej, jasný? Mohli bysme o tom teď přestat mluvit?

EDDIE: Ne. Ne, nemohli. A já myslel, že cílem večera je, aby se lidi sešli a probrali svý problémy.

JOEY: Jsme excentrici, ale na zase takoví excentrici. Sedni!

[Ukáže na jedno za dvou prázdných sedadel.]



[Jack a Fred spolu žertují, když vtom se u nich objeví David a nevypadá potěšeně.]

JACK: Leží na zemi, jazyk mu visí z pusy, supy mu krouží nad hlavou. A on jde k farmáři a řekne: "Pššt. Chystaj se na přistání."

[Smích.]

FRED: Chlape, chlape. Za tohle si vysloužíš ránu.

DAVID: Jsou i horší věci. Jako třeba nedržení místa svýmu klukovi.

JACK: Davide, čau. Vzpomínáš si na...

DAVID: Vzpomínám. Rád tě zase vidím. Myslel jsem, že jsme se domluvili na pravý straně od hlediště.

JACK: To ano. My, ehm, no, já myslel od vchodu.

[Potlesk.]

JACK: Od vchodu je to napravo, ale jestli jsi šel zezadu, chápu, jak jsi moh... ehm... víš... já-

FRED: Promiňte. Je to má vina. Půjdu jinam.

DAVID: Dobrej nápad.



[Jen přijde na pódium oznámit příchod doktora Drew a Adama Carolly, kteří si následně přijdou sednout na gauč na pódiu.]

JEN: Oba moderují populární rádio show Čára lásky. Ráda bych pokročila a uvedla naše vážené hosty, doktora Drew a Adama Carollu.

[Potlesk.]

JEN: Jelikož je náš čas omezený a jsem si istá, že všichni vědí, jak to chodí, bez dalších okolků-- kdo má první otázku?

[Nikdo se neozve.]

JEN: A nemluvte všichni najednou.

[Stále nikdo, až Audrey začne mávat rukou ve vzduchu.]

AUDREY: Jen. Jen, vyber mě. Lindleyová!

JEN: Nikdo? Nikdo? Buellere? Buellere?

[Adam využije příležitosti je povzbudit.]

ADAM: No tak. Jste na vysokejch. Půlka z vás má kapavku. Kde jsou otázky?

CJ: Já bych-- já bych rád položil otázku, jestli můžu.

JEN: Ve skutečnosti bych řekla, CJi, že tvá práce je vyzývat tázající, ne se dotazovat. Ty vyzýváš, oni se ptají. Vyzýváš. Ptají. Vyzýváš. Ptají.

DR. DREW: To je v pořádku, Jennifer. O formu nám opravdu nejde. Tak do toho, CJi, zeptej se.

CJ: Dobře, tady je má otázka. Ehm... dívka, se kterou mám-- nebo jsem měl vztah-

ADAM: Šlo jen o sex?

CJ: Ne, ona, ehm... chodili jsme spolu a byli jsme spolu pár měsíců až do tohohle rána, kdy mě odkopla jak onuci. Žádný vysvětlení, žádný varování, vůbec nic.

DR. DREW: Nějaké varující signály? Nějaké vztahové problémy?

CJ: Ne, žádný. No... vyspal jsem se s jednou její kamarádkou.

ADAM: Ale jenom s jednou, ne? Ženám takový věci nevaděj. To nebude tím.

CJ: Ale věděla o tom a bylo to ještě předtím, než jsme se dali dohromady, takže se to ve skutečnosti nepočítá, ne?

DR. DREW: Zkusil jsi jí požádat o vysvětlení?

CJ: O to jde. Pokaždý, když se s ní pokusím promluvit, chová se ke mně, jako bych byl otec Damiena.

[Pohlédnou na něj.]

CJ: Byl malomocnej.

ADAM: Á jasně. Ten slavnej malomocnej, otec Damiena. Drew, tys napsal o otci Damiena diplomku, což? Dobrá. Poslouchej, já říkám zdrhej. Ta holka je na hlavu. Stáhne tě s sebou, věř mi.

JEN: Díky za takový duchaplný pohled, Adame, ale jestli ti to nevadí, řekla bych, že CJovi problémy jsou podružné ve srovnání s problémy diváků, kteří se zaplatili, aby si vyslechli vaše obrovsky kvalifikované rady.

ADAM: Máš štěstí, že nevím, co znamená "podružné", zlato.

[Publikum se zasměje.]



[V publiku. Eddie se stále pokouší si s Joey promluvit o jejich situaci.]

EDDIE: Takže bysme se teda měli nejspíš rozejít, ne?

JOEY: [šeptá] Byl bys zticha?

EDDIE: No, musím vědět, co se tu děje!

JOEY: Zmlkni.

EDDIE: [šeptá] Neříkej mi před všema těma lidma, abych zmlknul. Nechápu, Jo, proč je pro tebe tak těžký mluvit o sexu?!

[Adam spatří, jak se Joey a Eddie hádají.]

ADAM: A jéje. Copak to tu máme? Musíme slyšet víc. Máme tu páreček v publiku, Drew.

DR. DREW: Podejte těm lidem mikrofon.

[Někdo jim podá mikrofon.]

DR. DREW: Z toho bude dobrá otázka.

JOEY: Ehm, ne. V pořádku. Tady není žádný problém.

EDDIE: Ne. Ne. Vůbec žádný problém.

ADAM: Á, jo. Jo, je tu problém, jinak bys před deseti vteřinama nekřičel jak holka. Musíme to slyšet. Jaký je to problém?

EDDIE: Ne, to opravdu-- je to v pořádku. Není-- není to tak zlý, fakt.

JOEY: Jo, líbí se mu to tak. Vlastně to tak má radši.

DR. DREW: Promiňte. Řekl bych, že mi něco uniká. Jak se jmenuješ?

JOEY: Joey.

EDDIE: Já jsem Eddie.

JOEY: Ale jak jsem říkala, nemáme problém.

DR. DREW: Když to říkáš. Ale člověk si nemůže pomoci a musí přemýšlet, Adame, měl by pár, který není natolik zralý, aby mluvil o sexu, sex provozovat?

ADAM: Jo.

EDDIE: Dej mi to. To právě říkám, doktore Drew. Přesně to říkám. No, ne přesně, co říkám. Chci říct, že ona je trochu, no, ohledně toho upjatá.

JOEY: To nejsem.

EDDIE: Ale jsi.

ADAM: Hele, tenhle vztah na dálku mi láme srdce. Co kdybyste vyšli na pódium, kde si vás můžem proklepnout jak melouny? Co říkáte?

[Potlesk.]

EDDIE: [sarkasticky] Díky.



[Jen pomáhá připevnit Joey a Eddiemu mikrofony a Joey jí probodává pohledem. Audrey se pokouší upoutat Jeninu pozornost.]

[Jásot a potlesk.]

AUDREY: Jen! Jen! Tady, tady. Jen!

[Jen jí ignoruje.]

JOEY: Jen abys věděla, potom tě zabiju.

JEN: Fajn.

DR. DREW: Tak co kdybyste nám řekli něco o svém vztahu?

EDDIE: No... já začnu. Celé je to vlastně velmi prosté. Dnes jsem zjistil, že dívka, které jsem v uplynulých šesti měsících otevřel svůj život a odhalil svou-- svou nahou duši, je falzifikát.

DR. DREW: Šest měsíců. Tak dlouho to mezi vámi trvá?

JOEY: No, to je těžký přesně říct. Seznámili jsme se na podzim, ale nejdřív jsme se neměli vůbec rádi-

EDDIE: Hej, hej, zadrž. Dobře, já do ní nejdřív nebyl udělanej, ale ona-ona očividně... víte, zbožňovala mě... svým vlastním emocionálně nestálým způsobem.

JOEY: Emocionálně nestálým? Já jsem emocionálně nestálá?

EDDIE: Ano, podívej se do zrcadla, Joey.

JOEY: Kdo se sbalil a zmizel bez náhradní adresy při prvním náznaku, že se tahle záležitost stává vážnou?

EDDIE: Vrátil jsem se, ne?

JOEY: Ne, ne sám od sebe.

EDDIE: Sedím tu.

JOEY: Musela jsem tě hledat, ne? Díky moc za významnou ztrátu osobní důstojnosti. A pak, abychom to oslavili... zmizel zas.

DR. DREW: A během toho jste spolu stále spali?

EDDIE: Jo.

ADAM: Není divu, že je na prášky.

JOEY: Díky. Počkejte chvíli-

ADAM: Hele, nerad tě zklamu, chlapče. Sexuješ s ní, pak jí odkopneš. Pak zkusíš získat zpět její důvěru, až na to, že jí zase opustíš. Takže jsi jí opustil dvakrát a teď netušíš, proč ti nebude věřit, když jsi jí dvakrát odkop? Co bereš, chlapče? Žádnej div, že na tebe kašle. Drew, kdyby ses ke mně choval takhle, vykašlal bych se na tebe, než bys řek švec.

DR. DREW: Proto se k tobě chovám, jak se má.

ADAM: Tak, tak.

DR. DREW: Joey, strach z opuštění pro tebe představuje velký problém?

JOEY: Ne.

DR. DREW: Bereš něco?

JOEY: Ne!

DR. DREW: Vídáš se s tátou? Hraje v tvém životě velkou roli? Děje se kolem něho něco?

JOEY: Víte co? Doktore Drew, za vše vám děkuji, ale já-- já bych řekla, že už mi to stačilo a půjdu si zase sednout na svý místo.

DR. DREW: Ne tak rychle. Poslouchej, Joey, není se za co stydět. Obecné problémy, hm? Je těžké o nich mluvit. Jennifer, jsem si jistý, že na linku pomoci volají lidé s takovýmito problémy neustále.

JEN: Jo, jo. Nepřetržitě. Skutečně se není za co stydět. Jsi úplně normální ve svý abnormálnosti.

JOEY: Jen, možná by se někdo z publika také rád na něco zeptal.

JEN: Ach, ano, ano, s tou zvednutou rukou. Kdo je to?

DAVID: Ehm... jmenuji se David a rád bych věděl, jaká je vhodná reakce, když zjistíte, že vám váš kluk přímo před nosem otevřeně flirtuje s jiným klukem.

JACK: Já neflirtoval.

ADAM: Odkdy se prázdné tlachání považuje za flirtování, příteli? Máme pár schůzek a on si myslím, že mě vlastní, Drew.

DR. DREW: Adam s tebou chce chodit. Touží po tom být gay. Davide, je to monogamní vztah?

DAVID: Jo. To jsem si myslel.

DR. DREW: Chápu. Takže ty přemýšlíš, jestli je skutečně monogamní. No, očividně si o tom musíte promluvit. Víš, jedna z možností je, že se před tebou tak chová, protože se ti pokouší něco naznačit a neví, jak ti to říct jinak.

JEN: Nebo je možná jedním z těch super-milých lidí, takže se zdá, že flirtuje, ale ve skutečnosti to tak není, protože nikdo není tak hloupý. Takže má rada by byla odpustit a zapomenout.

ADAM: Blázníš, holka? Musíš mu dát kopačky a neříkám to proto, že je gay.

JEN: Ehm... fajn, co kdybysme se věnovali Mandy za plátnem? Mandy, na co se chceš zeptat?

[Otočí se k plátnu, za kterým se rýsuje postava, když vtom se tam zjeví ještě jedna a odstrčí jí.]

JEN: Mandy?

AUDREY: Ahoj. Promiňte, ne. Já se vlastně jmenuju Audrey a má otázka je určena pro doktora Drew. Ehm, měřím metr pětasedmdesát. Mám blonďatý vlasy, modrý oči, skvělý prsa.

JEN: Audrey, otázku. Honem.

AUDREY: Á jasně. Fajn. No, ehm... před pár měsícema jsem si uvědomila, že mám vážněj problém s alkoholem. Nechala jsem se pohltit negativitou života a používala jsem alkohol jako únik. A během toho jsem ublížila spoustě lidí, kteří mi byli hodně blízký. A kdyby nebylo těch samých lidí, nejspíš by se mi nedostalo profesionální pomoci, kterou jsem potřebovala. Takže po pár týdnech strávených na léčení v jižní Kalifornii, ehm... asi se vás chci zeptat na tohle, doktore Drew-- líbilo by se vám zaskočit ke mně na pokoj a zahrát si hru, který říkám "hříšnej doktor a nestoudná sestřička?"

[Publikum se zasměje.]

JEN: Fajn... Audrey, to bylo dojemné. Pojďme dál k-

CJ: Víš, nedostali jsme příležitost se na to podívat z ženské perspektivy. Pověz mi, Jennifer, když se vrátíme k mému problému, proč si myslíš, že se ta dívka rozhodla mi bez vysvětlením rozpárat srdce?

JEN: No, pokud chceš znát můj názor, CJi, řekla bych, že čas věnovaný tvému problému už uplynul. A jelikož tu s námi na pódiu máme odborníky, kteří mají odpovídat na otázky publika-

ADAM: Odborníky, jo? Před minutou jsem byl na nic a teď jsem zas odborník? To je hezký.

DR. DREW: Jennifer, to vlastně není špatný nápad. Měla bys na tu otázku odpovědět. Všichni jsou tu, aby podpořili linku pomoci. Proč jim neukážeš, čeho se jim dostane, když zavolají?

JEN: Fajn. Ta otázka má spoustu rovin. Zaprvý, zdá se mi, že ti ta dívka nechtěla ublížit, třeba je ve skutečnosti jen zmatená.

CJ: Přinejmenším.

JEN: A za druhý, možná toho má právě na sobě naloženo tolik, že nemá pocit, že má čas na vztah.

ADAM: A zatřetí?

JEN: To je všechno.

ADAM: Nemůžeš básnit o tom, že má ta otázka spoustu rovin a zastavit se u druhý.

JEN: Říká kdo?

ADAM: Říká kdo? Říkám já. Říká Drew. Říkají naši rodiče. Pamatuješ, jak mi to tvá máma říkala, Drew?

DR. DREW: Ano.

JEN: Dobrá, fajn. Tak za třetí. Hele, v týhle chvíli prostě nechci kluka, jasný?

ADAM: Počkej chvilku. Počkej chvilku.

DR. DREW: "Nechci?"

ADAM: To je ta na hlavu, o který nám povídal. Mluvil o ní.

JEN: Ne. Ano. Jsem ta dívka, o které mluvil, ale ne, nejsem na hlavu.

DR. DREW: Páni. Pokud je to tak, proč jsi tohohle kluka pustila k vodě, jestli ti tedy nevadí o tom mluvit.

JEN: Ne, to jenom, ehm...

ADAM: Mlátí tě, že jo? Věděl jsem to. Viděl jsem mu to na očích, Drew.

DR. DREW: Vážně, je na tom chlapci něco, co se ti nelíbí? Jde o něj, nebo o vztah?

JEN: Ne, ne, líbí se mi. Líbí se mi. Proč-- proč by se nelíbil? Je dokonalý. Je dokonalým živoucím ztělesněním všeho, co jsem ve svým klukovi kdy chtěla, ale nemyslela si, že to skutečně najdu. Jsi laskavý, jsi starostlivý, jsi citlivý, nevadí ti homosexuálové.

ADAM: Je božskej. Jak z pohádky.

JEN: Kdybych začala s klukem do startovní čáry, takový by byl výsledek.

DR. DREW: Tedy dobrá. Tak proč bys to tedy sabotovala? Proč by ses zbavovala někoho tak dobrého, někoho, koho jsi popsala jako úžasného, dokonalého?

JEN: Můžem se vrátit k Joey? Ta je na tom hůř něž já.

JOEY: Hej.

DR. DREW: Byla některá z vás v dětství zneužívaná?

JEN: Ne.

JOEY: Ne.

EDDIE: Joeyin táta si něco odseděl.

JOEY: Možná bysme sem nahoru měli přivést Jacka, aby si taky užil ponížení.

EDDIE: Ne, ne, ne. Neměň zas téma, pořád chci ze Sally Albrightový dostat pár odpovědí-

CJ: Hele, stoupni si do řady, kámo. Ty aspoň pořád holku máš.

AUDREY: Jen, já fakt musím vědět, jaký spodní prádlo-

ADAM: Až se vrátíme do LA, tohle koleno okusí slabiny mýho agenta.

JEN: Víte co? Je konec. Já tu očividně nemám co dělat. Takže pokud máte otázky a chcete odpovědi, měli byste všichni brknout na linku pomoci.

[Jen odejde a v zákulisí narazí na Audrey.]

AUDREY: Panebože. Jen, jaký to bylo bejt mu tak nablízku? Dotkla ses ho? Jak voní?

JEN: Audrey, jak by se ti líbilo se s ním setkat tváří v tvář?

[Jen podá Audrey mikrofon.]

AUDREY: Říkáš to, co si myslím, že říkáš?

JEN: Ano. Převezmi moderování.

AUDREY: Ach, já myslela, že chceš, abych zazpívala. No jo no, výstup je výstup. Díky.



[Nyní moderuje Audrey. Skáčeme od jedné otázky a odpovědi k druhé.]

AUDREY: Dobrá, lidi, jelikož to naše rozkošná moderátorka Jen Lindleyová zabalila, aby se mentálně zhroutila, provedu vás zbytkem večera já. Tak kdo má další otázku? Ty! Tam nahoře! Šišatá hlava. Co máš?

KLUK: Ehm, doktore Drew, je pravda, že muži chtějí jen sex a ženy jen vztah?

AUDREY: Můžu ti říct z první ruky, že to pravda není. Mohla bych ti vyprávět historky, co by pobouřily tvůj zakrslý mozeček. Jednou jsem-

[Střih.]

ADAM: Jednou jsem požádal holku, aby mi to udělala, zatímco jsem řídil, ale vyváděla. Prej že to není bezpečný-

[Střih.]

DR. DREW: Vysoce rizikové chování. Pokud je to ten případ, měl bys okamžitě zajít k doktorovi a pak-

[Střih.]

KLUK: Považuje se člověk pod metr padesát za liliputána?

ADAM: Oficiální liliputánské výška je, když máš jehlový podpatky a nedosáhneš na-

[Střih.]

ADAM: Laser není kouzelnická hůlka.

DR. DREW: Není to všelék, jo.

ADAM: Jo, lidi si myslí, že je to-- jak jsi to říkal?

DR. DREW: Všelék. Že vyléčí všechno.

[Střih.]

KLUK: Během sexu ráda poslouchá dechovku. Je to-- je to divný?

DR. DREW: Odtud může pocházet tvá sexuální dysfunkce.

[Střih.]

DÍVKA: Je v pořádku používat vibrátor?

DR. DREW: Skvělá otázka. Ale myslím, že k tomu má co říci on. Adame?

ADAM: No, jednou jsme to s Drewem testovali, zakryl jsem mu levou polovinu tváře-

[Střih.]

ADAM: Takový zvláštnůstky zmenšujou tvý šance být ďábelským géniem.

[Střih.]

KLUK: No, co bych rád věděl, je-

[Střih.]

DR. DREW: Bereš něco?

[Střih.]

DÍVKA: Je pravdu, že o úplňku nemůžu otěhotnět?

DR. DREW: Bereš něco?

[Střih.]

KLUK: Mám takový spalující pocit.

DR. DREW: Bereš něco?

[Střih.]

DÍVKA: Jaká je průměrná velikost mužských genitálií?

[Střih.]

DR. DREW: Fluoxetin.

KLUK: Myslím fakt zlý.

DR. DREW: Citalophram.

[Střih.]

KLUK: Je to jak oheň.

[Střih.]

DR. DREW: Fluvoxamin. Sertralin. Proprion. Buspiron.

[Střih.]

KLUK: Jak malý je malý?

[Střih.]

DR. DREW: Což je genetické poškození, které by mohlo vést-

[Střih.]

ADAM: Šlehačka. A ujisti se, že je jí dost, jinak-

[Střih.]

AUDREY: Muži, kteří chtějí, aby jejich ženy vypadaly jako malí chlapečci, což-

[Střih.]

DR. DREW: Deprese a úzkost, které mohou mít psychologické a biologické základy, a snad-

[Střih.]

DR. DREW: -to odpovídá na tvou otázku.

[Audrey se rozhodne, že už je čas pořad ukončit.]

AUDREY: Dobrá, lidi, náš čas vypršel. Pamatujte-- pokud shledáte, že o samotě a v depresi sedíte v pokoji a užíráte se vlastní existencí, nevolejte mně, zavolejte na linku pomoci. Užijte si večer.

[Audrey odloží mikrofon. Doktor Drew odejde z pódia a Adam se na to chystá.]

AUDREY: Tak co byste řek na sebe, mě, párku nealkoholickejch piv a zbrusu novýmu teploměru?

ADAM: Baby, ty mi čteš myšlenky.

[Audrey, která si myslela, že mluví s doktorem Drew, na Adama s odporem pohlédne.]

AUDREY: Ugh!



[V zákulisí. Joey a Eddie tam hledají Audrey a stále se spolu hádají.]

EDDIE: Co tu děláme?

JOEY: Hledáme Audrey. Haló. Dovezli jsme jí sem. Pak pojedem domů a na tenhle příšernej večer zapomenem.

EDDIE: Jo, ale nevyřešili jsme náš malý problém.

JOEY: Eddie!

[Zpoza rohu přijde Adam.]

ADAM: Dobrý bože, synku! Ty jsi s tím pořád nedal pokoj? Proč nenecháš tu dívku být? Mrknul ses na ní poslední dobou? Máš štěstí, že tě taková sexy kočka nechá svlíct ve stejný budově jako je ona. Nech to být. Kolik ti je? Patnáct, šestnáct?

EDDIE: Pětadvacet.

ADAM: Pětadvacet. Víš, co já dělal v pětadvaceti?

EDDIE: Ne, ale jsem si jistý, že mi to povíte.

ADAM: Tak, tak. Povím ti to. Když mi bylo pětadvacet, jediný o čem jsem snil, byly takovýhle sexy kočky. Byl jsem v suterénu svých rodičů a koukal na svůj obal od surfu. Měl jsem na mě obrázek holky. Měla na sobě bikiny a surfovala a já na to zíral, až jsem šilhal. Stýská se mi po tom obalu.

EDDIE: To je... divný.

ADAM: Jo, to máš sakra pravdu, že je to divný. A o to jde. Jsem unavenej, jak si vy vysokoškoláci pořád stěžujete a naříkáte. Když jsem byl na vejšce já, neměli jsme takhle oblečený kočky. S odhalenýma bříškama, úzkýma bokama a řemínkama přes záda. Ne, ne, měli jsme to těžký. Na něco se tě zeptám. Šla bys s tím klukem, kdyby sis myslela, že mu můžeš věřit, viď?

[Joey se zamyslí.]

JOEY: Jo.

ADAM: Tady to máš, sportovče. Stačí, když získáš její důvěru a máš to v kapse, jasný? Dobrá. No, tady jsem skončil. Zajdu si na sýr.

[Adam odejde.]

EDDIE: Tak je to pravda? Ty mi nevěříš?

JOEY: No, a divíš se mi?

EDDIE: Ne.

JOEY: Eddie... žijeme v pohádce. A-- a my... dělali jsme to od tý doby, co ses vrátil. A i když je ta pohádka hezká... dříve či později musí skončit.

EDDIE: No, když to vidíš takhle, Joey, volím později. Hele, chápu, jak se cítíš, a mrzí mě, že jsi to se mnou měla těžký. Ale neexistuje nic, co můžu říct, abych si vysloužil tvou důvěru. Takže mi budeš muset věřit. A abys věděla, miluju tě víc než cokoli na světě. Ano?

JOEY: Ano, pojď.

EDDIE: Kam jdem?

JOEY: Zpátky na kolej, než se vrátí Audrey.

EDDIE: Ale my jí sem dovezli. Nebude se moct vrátit-

JOEY: Přesně!



[Východ z divadla, kde se konala show. David a Jack se chystají k odchodu a vidíme, že se David pořád zlobí.]

JACK: Víš... dnešek nemusí bejt úplná katastrofa. Když si pospíšíme, stihnem to ještě do baru. Možná mi můžeš najít nějakýho milýho kluka, s kterým bych si otevřeně zaflirtoval.

DAVID: Tomu jsem se měl zasmát?

JACK: Ano, Davide, měl.

DAVID: Á.

JACK: Ale jelikož ses nezasmál, možná bys měl říct, co jsi chtěl říct, a pak to skončí.

DAVID: A ty co říct nemáš?

JACK: Upřímně, ne, protože se mi hlavou nehoní nic, o čem by mělo cenu se bavit.

DAVID: Fajn.

JACK: Je to jenom hloupý nedorozumění, který jsi neuvěřitelně nafouk.

DAVID: Fajn. Takže, jen aby bylo jasno, já se zbláznil a ty se ani nepokusíš o omluvu.

JACK: Jenom jsem s tím klukem mluvil, Davide. To je celý. Je to, jak říkala Jen. Jenom-- jenom jsem byl milej. Nic jsem ti tím naznačit nechtěl. Nemám v úmyslu, aby ses cítil špatně.

DAVID: Víš co? Začínám si myslet, že jsem ohledně tebe měl věřit svým původním instinktům.

JACK: Co to jako má znamenat? Hele, jestli se se mnou chceš kvůli něčemu tak malichernýmu rozejít, udělej to.

DAVID: Páni. To první tě napadlo?

JACK: Cože?

DAVID: Jsi horší než Jen. Nebo se možná spolu stýkáte tak dlouho, že se z vás stala jedna osoba.

JACK: O čem to sakra mluvíš-- víš, na mistra dialogu se právě teď moc dobře nevyjadřuješ.

DAVID: Měli jsme menší neshodu a ty jsi jí ve dvou vteřinách dokázal přeměnit v něco katastrofickýho.

JACK: Dobrá. Já to byl. A ty jsi vůbec nebyl pasivně agresivní.

DAVID: Já nejsem ten, kdo hledá způsob, jak se z tohohle vyvlíknout.

JACK: A já jo? A já jo?

DAVID: Víš co? Jestli se nudíš, jestli tě to už nebaví, jen to řekni.

JACK: Řek jsem něco takovýho?!

DAVID: Fajn, fajn. Ale já ti kopačky nedám, abys z toho moh vyjít bez viny.

JACK: Bez v-- Davide, já jsem bez viny. Nic špatnýho jsem neudělal.

DAVID: Jasně.

JACK: Cože? Bezva. Ty odcházíš?

DAVID: Ano. A než půjdu, ulehčím ti to. Buď se mi omluv, nebo se se mnou rozejdi.

JACK: Fajn, dobrá, jak chceš. Promiň.

DAVID: Ne. Ne, ne, ne. Zasloužím si víc než tohle. Vezmi si den. Sakra, třeba tejden. Přemýšlej o tom a dej mi vědět, jak ses rozhod.



[Před divadlem. CJ opouští budovu a za rohem narazí na Jen, která tam na něj čekala.]

JEN: Počkej, CJi, počkej. Vysvětlím ti to. Počkej, nech mě to vysvětlit, prosím.

CJ: Víš, Jen, řek bych, že dneska už jsem slyšel všechno, co jsem potřeboval.

JEN: Hele, musím si s tebou promluvit. Potřebuju tvou pomoc.

CJ: Á, ty potřebuješ mou pomoc? No, jak jsi to říkala. Proč si nezavoláš na tu zatracenou linku pomoci?

JEN: Fajn, zavolám. Crr-crr! Bože, fakt doufám, že to někdo zvedne. Crr-crr!

CJ: S tím se mnou nepočítej.

JEN: No tak. Na druhý straně drátu máš šílenou holku, co může udělat něco iracionálního, když si s nikým nepopovídá. Crr-crr.

CJ: Haló?

JEN: Ahoj. To je linka pomoci?

CJ: Ano.

JEN: Protože jsi neřek linka pomoci, když jsi to zved.

CJ: Haló. Linka pomoci.

JEN: S kým mluvím? Protože jsi mi taky neřek svý jméno.

CJ: Haló. Linka pomoci. Tady CJ. Máš problém?

JEN: Ahoj, CJi. Máš moc milý hlas.

CJ: Máš problém nebo ne?

JEN: Ano, mám. A měl bys být někým, komu můžu věřit, a někým, kdo bude mít nekonečnou sympatii s holkou, co má spoustu problémů.

CJ: No, není to ironie? Vzhledem k tomu, že mi holka se spoustou problémů dneska dala kopačky. Nebo třeba nemá žádný? Možná nemá žádný problémy. No, nebudu to vědět, protože mi nevěří natolik, aby se mi svěřila.

JEN: [povzdechne si] No... možná jde o to, že... že si ta dívka uvědomuje, že udělala chybu, ale neví, co si s tím počít.

CJ: Možná by měla začít s uvědoměním, že ať už má jakýkoli problém, její kluk není nepřítel.

JEN: Správně. No, chápej, o to u té dívky jde, má tendenci k sebedesktrukčnímu chování, a když jedna část jejího života jde špatně, touží zničit i všechno ostatní a kromě toho předtím nikdy nikomu věřit nemohla, takže-

CJ: Každý musí někdy začít.

JEN: Tak-- tak co? Tak co s tím? Já jen-- já jen-- já jen řeknu, co mě trápí, pak vzhlédnu a ty tam pořád budeš?

CJ: Ano. O tom celé to s klukem je. Ale jestli nemáš zájem mít kluka, jistě můžu-

JEN: Je nemocná. Má babička je nemocná. A tajila to přede mnou a je to důvod, proč se rozešla s tvým strejdou Billem a-- a já nevím, co jinýho přede mnou ještě tajila. Nevím, co se stane. Nevím, co budu dělat. Nevím nic o ničem a tak jsem vybuchla, jeden výbuch. V pohodě?

CJ: Ano. Jo. Kolik jich jen budeš potřebovat.

[CJ jí obejme.]



[V zákulisí. Show skončila a Audrey v zákulisí hledá doktora Drew. Spatří Adama a přiběhne k němu.]

AUDREY: Á, á, á! Právě ten, koho jsem hledala.

ADAM: Věděl jsem, že přijdeš. Vždycky to tak je.

AUDREY: Jo. Kde je doktor Drew?

ADAM: Zase Pinsky? Hele, nerad ti to říkám, ale tvůj milovaný doktor Drew nerad otálí na místě.

AUDREY: Cože?

ADAM: Hned po vystoupení odjel na letiště.

AUDREY: Ale... já se s ním nesetkala o samotě. A co tu pořád děláte vy?

ADAM: V zákulisí to já rád. Hledám, koho bych sbalil.

AUDREY: Jo. Vyšlo vám to někdy?

ADAM: Ne. Ne, nevyšlo.

[Audrey tam Adama nechá a vrátí se na pódium.]

AUDREY: Joey? Jen! Jacku! Lidi! Moh by bejt tenhle večer ještě horší?

DR. DREW: Víš, jsou i efektivnější způsoby jak vybít agresi.

AUDREY: Hele, kámo-

[Audrey se otočí a spatří doktora Drew.]

AUDREY: Á! Ahoj! Doktore Drew, já-- já se nevztekala. Já jen-- zkoušela na hru. Víte, "Stello, Stello." a tak.

DR. DREW: Takže ty jsi herečka?

AUDREY: No... ano. Ale, víte, asi spíš v životě než v umění. Ráda se předvádím.

DR. DREW: Neříkej.

AUDREY: Jo. Ačkoli... bych měla poznamenat, že jsem úplně nelhala o... celý tý záležitosti s odvykačkou. Chci říct, že se to stalo, celá ta část mýho života. A nebylo to hezký, postavit se sama sobě a tak všechno. Ale každý večer jsem si po celodenním skuhrání lehla do postele a otravovala svou spolubydlící posloucháním vás, jak radíte všem těm ostatním ztroskotancům mimo rádiovou zem a... já vám nevím. Prostě... cítila jsem se míň osamělá. Takže... no, asi jsem vám jen chtěla poděkovat. Že jste, jaký jste, a... pravda je... že nevím, jestli bych to bez vás zvládla. A kromě toho jste neskutečně sexy.

DR. DREW: Ha ha ha! Audrey, chceš svést?

AUDREY: Ty by bylo bezva. Ale vím, že jste ženatý, takže si musíme udržet odstup, Drew.

DR. DREW: Pokusím se.

AUDREY: Takže asi máte spoustu fanynek, co?

DR. DREW: Pár jich je.

AUDREY: Jo. Nejsou ty oprsklice úděsný?

[Zatmívačka a závěrečné titulky.]