Úvod Scénáře Spoilery Povídky Obrázky Různé Odkazy

Epizoda 617 - Sex a násilí

Anna Fricke & Tom Kapinos, překlad: Petr Říhánek


[Chodba na koleji. Joey a Pacey se po večeři v luxusní restauraci vracejí k ní na pokoj.]

JOEY: Bylo to tam moc hezký, Pacey. V koupelně měli jednotlivý ručníky.

PACEY: Vážně? Hezky uložený a všechno?

JOEY: Mm-hmm.

PACEY: No, jestli tohle není známka prvotřídního podniku, tak nevím co.

JOEY: No, určitě víš, jak zacházet s dámou.

PACEY: No, musím vysolit peníze. [trapné ticho] To vyznělo úplně špatně. Protože ty nejsi--nejsi něco, co bys si kupoval. Nejde o vlastnictví- ale já, udělal bych to. A dělám.

JOEY: A proč si myslíš, že s tebou jsem?

PACEY: Jasně. [zasměje se]

JOEY: Jak to jde v práci, Pacey?

PACEY: Ehm, jde to fakticky moc dobře, díky. Vlastně mě povýšili.

JOEY: Vážně? Na co?

PACEY: Já... nevím. Nemá to název, ale mám kancelář a mám sekretářku. Je to docela bezva.

JOEY: Á!

PACEY: Jo.

JOEY: To jsou věci. Po dnešku už se mnou určitě nebudeš chtít mluvit, takže...

PACEY: Věděl jsem, že to pochopíš.

JOEY: Do holky na dně se nekopá. Víš, mám hluboko do kapsy a zkrátili mi hodiny, protože jsou všichni na jarních prázdninách a pijou někde jinde.

PACEY: Takže to asi znamená, že na večeři příští sobotu jsi volná.

JOEY: Pro jídlo zdarma cokoli.

PACEY: Pro dámu, jako jsi ty, bych moh přihodit i dezert zdarma.

JOEY: Musíš to se mnou myslet vážně.

PACEY: No...

[Nakloní se k polibku, ale na poslední chvíli se zarazí a pohlédnou na sebe.]

[Zasmějí se.]

PACEY: To bude má narážka. Já...

JOEY: Fajn.

PACEY: No nic, ehm... sekretářka ti zavolá ohledně tý večeře.

JOEY: Pacey, báječně jsem si to užila.

PACEY: Já taky.

JOEY: Dobrou noc.

PACEY: Dobrou noc.



[Úvodní titulky.]



[Pokoj Jen. CJ spí v Jenině pokoji, když vtom Jen k posteli přijde se dvěma šálky kávy. CJ se pomalu otočí, aby na ní pohlédl.]

CJ: [zasténá]

JEN: Dobré ráno, sluníčko.

CJ: Mmm... kde je babička?

JEN: Dole, dělá ovesnou kaši.

CJ: Mmm. Vážně? Takže můžem?

JEN: Co můžem?

[CJ jí chytne za tričko a stáhne si jí na sebe.]

CJ: [zasměje se] Můžem tohle.

JEN: Jo tohle.

CJ: Jo.

JEN: Ne-e.

CJ: Ne?

JEN: Ne. Nemám na to náladu.

CJ: Náladu? Kdo potřebuje náladu?

[Chce jí políbit, ale Jen se rychle odtáhne.]

CJ: Co je?

JEN: Nic, co by nespravila trocha zubní pasty.

CJ: Á. Tak fajn. Tak mě teda nelíbej. Sleduj, jestli se starám.

JEN: Nejsi tak sexy, když trucuješ.

[CJ se nahne k nočnímu stolku a vezme odtamtud krabičku kondomů.]

CJ: Víš, kolik jich tam bylo, když jsem je koupil?

JEN: Dvanáct.

CJ: Mm-hmm. A víš, kolik je jich tam teď?

JEN: Dvanáct.

CJ: Týden jsme se nemilovali, Jen.

JEN: To sotva.

CJ: Od tý doby, co babička šla na bingo. To bylo před týdnem.

JEN: A to jsem snad nějakej stroj na sex? Nejsem kluk. Nemám... neženu se do sexu jako ty, jasný? Nemluvě o tom, že -- že žiju ve smrtelný hrůze, že nás babička přistihne uprostřed nějakýho hříšného aktu. Takže možná teď chápeš, proč na tebe neskáču při každý příležitosti, co se mi naskytne.

CJ: Hmm. Páni. Tak je teda pravda, co se říká.

JEN: Co?

CJ: Jakmile lidi začnou randit, sex zmizí neznámo kam.

JEN: Jsi tak dramatickej.

CJ: [zasměje se]

JEN: Víš, můžem být intimní i jinak.

CJ: Jsem všemi deseti pro.

[CJ na ní pohlédne a usměje se.]

JEN: Jo? Já taky.

CJ: No, tak pojď.

[Nadzvedne pro ní přikrývku, Jen si vleze do postele a přitulí se k němu.]

JEN: Hmm.

CJ: O tomhle jsi mluvila - o tulení?

JEN: Mmm. Jo. O čem jsi myslel, že jsem mluvila?

CJ: O ničem.



[Paceyho práce. Joey za ním přijde do kanceláře a prakticky každý muž tam na ní omámeně zírá. Pacey vyjde zpoza rohu a spatří jí.]

PACEY: Jo. Čau! Čemu vděčím za tu čest?

JOEY: Já--přinesla jsem ti dárek do kanceláře. Nebudeš mít kvůli mě trable, že ne?

PACEY: Ne, ne. Ne, pokud přestaneš hochy rozptylovat. Chceš zajít ke mně?

JOEY: Jak profesionální. Takže všichni hezky na telefon. To celej den děláte?

PACEY: Je to trošičku komplikovanější. [Z jednoho ze stolů si vezme složku] Vezmu si to. Díky, Tome.

JOEY: Tak čím jsi teď tak zaměstnanej, že potřebuješ asistentku?

PACEY: Já nevím, ale abych ti řek pravdu, tak mě tak trochu vytáčí.

[Dojdou k Paceyho sekretářce.]

PACEY: Marcy? Ahoj. Rád bych vám představil svou kamarádku Jo.

MARCY: Těší mě. Co se týče vás, pane Wittere, schůzka byla přesunuta na třetí a ve vaší kanceláři čeká pan Rinaldi. A až se vám to bude hodit, prosila bych na slovíčko.

PACEY: Na slovíčko?

MARCY: Nepovyšujte se nade mě, pane Wittere.

PACEY: Omlouvám se, madam. Já- můžeme si promluvit hned, jestli chcete.

MARCY: Fajn, pane Wittere. Abyste věděl, pan Rinaldi mě vyhodil, dnes končím.

PACEY: [povzdechne si]

[Pacey a Joey vejdou do kanceláře, kde sedí za Paceyho stolem Rich.]

RICH: Jen ti tu hlídám. Á, kdo je ta fešanda?

JOEY: Uvědomujete si, že stojím přímo tady?

RICH: A ty si uvědomuješ, že to byl kompliment, viď?

PACEY: [nuceně se zasměje] Richi, tohle je Joey. Joey, vzpomínáš si na Riche? A, Richi, proč jsi vlastně vyhodil mou sekretářku?

RICH: Zkusila mě vykopnout z tvý kanceláře.

PACEY: No, nezasloužila by si za to přidáno?

RICH: Jo, no, nelíbil se mi její postoj, Wittere, nebo její vzhled, když na to přijde. [zasměje se]

JOEY: Vy můžete vyhodit někoho jenom proto, že se vám nelíbí, jak vypadá? Není to diskriminace?

RICH: Ona je z pracáku?

PACEY: Ne. Ne, ne. Ona je má, ehm... má kamarádka.

RICH: Á. A pročpak nejsi dneska ve škole?

JOEY: Mám jarní prázdniny.

RICH: Co děláš od devíti do pěti, Johnny?

JOEY: Joey. V tuhle chvíli nic. Ehm...

RICH: Takže tu strávíš následující dva týdny jako výpomoc. Víš, jak se postarat o kancelář, viď? Proč tě to nenapadlo, Wittere?

[Rich odejde z kanceláře, ale ještě předtím si Joey prohlédne zezadu.]

JOEY: Dělá si srandu, že jo?

PACEY: Rich? Ne, ten nemá moc smyslu pro humor.

JOEY: No, a kolik se tu platí?

PACEY: Já nevím. Řek bych asi tak šest set babek týdně.

JOEY: To myslíš vážně?

PACEY: Ty bys to fakt chtěla podniknout?

JOEY: No, musím přiznat, Pacey, že je to dokonale načasovaný. Nemám ani vindru. Nevídáme se.

PACEY: Jo, ale pokec u automatu na kafe není zrovna rande, nebo jo?

JOEY: Koho chceš ošálit, Pacey? Oba víme, že šéfové k automatům na kafe nechodí. To je práce asistentek.

[Zatímco s ním mluví, upravuje mu kravatu.]

PACEY: A jsi si jistá, že ti nebude vztah šéf a sekretářka proti srsti?

JOEY: Oba víme, kdo je tu šéf.

PACEY: [zasměje se] No, dobře. Jo. Co by se asi tak mohlo stát, ne?

JOEY: Kromě toho, že převezmu společnost, nic. Bude to švanda!



[Kancelář Heather ve filmovém studiu. Heather přechází po místnosti sem a tam, zatímco jí Dawson předkládá námět na film.]

DAWSON: Je to o spoustě věcí, ale víc než o čemkoli, je to o tom, jaké to je v patnácti... v období života, kdy je všechno nové a člověk je neustále na pokraji zlomeného srdce. Mělo by to být stylizované a vznešené a...

HEATHER: A...

DAWSON: Rád bych to režíroval.

HEATHER: [zasměje se] Helemese, zelenáči. Nepřeceňujme se. Hezky pomalu.

DAWSON: Dobře. Tak co myslíš.

HEATHER: Líbí se mi to. A řekla bych, že tvá vášeň pro to je bezva. Jenže...

DAWSON: Co?

HEATHER: Jo to trochu suchý. A pro případ, že sis nevšim, suchý věci tu moc neděláme. My vykořisťujem. Larry se naučil všechno, co umí, od Rogera Cormana. Moh bys mu přednést Občana Kanea, a pokud tam nejsou minimálně tři nahý scény, věnoval by ti pohled, jako by sis uprdnul.

DAWSON: Fajn. To je všechno skvělý a tak, ale nejsem si jistý, že vím, jak takovej film natočit.

HEATHER: Tady máš radu... vyzdvihni sex. Porozumí tomu.

DAWSON: Co dělá tenhle námět tak zajímavým a unikátním je skutečnost, že je to epická love story bez sexu.

HEATHER: Prozradím ti malý tajemství. Larry Newman je nejnadrženější člověk pod sluncem, perverzák první třídy. Užívá si se třetí ženou. Je jí dvacet... a má za sebou spoustu práce na ulici, jestli víš, co myslím. Což mu samozřejmě nebrání, aby mě nesvlíkal očima, představ si to.

DAWSON: [zasměje se] Omlouvám se. To musí bejt strašný pracovat v takovým prostředí.

HEATHER: Prosím tebe. Zíral jsi mi na dvojčátka posledních dvacet minut.

DAWSON: Já...

HEATHER: Ne že by mi to vadilo, samozřejmě. Jsou fantastický a stály za každej cent. O co mi jde?

DAWSON: Já nevím.

HEATHER: Jde mi o to, že.... jestli chceš s náma točit film, najdi způsob, jak říct svůj příběh, abys přes všechno uspokojil to nejjednodušší publikum. Námět může zůstat stejnej, jen tam přidej... striptérku, trojku, aféru s učitelem nebo tak něco.

DAWSON: To půjde.



[Linka pomoci. Jen a CJ sedí naproti sobě, pokoušejí se zabavit čtením a ignorují jeden druhého. Ve vzduchu je cítit napětí.]

[Zazvoní telefon.]

[Jen je rychlejší a zvedne ho.]

JEN: Linka pomoci. Tady Jen. Jsi si jistá, že je to fakt problém? Protože z pozice holky, jejíž kluk chce kopulovat po celou dobu, co je vzhůru, bych přivítala přestávku. Samozřejmě oceňuju nadšení. Jenže... je to trochu vyčerpávající. Tahle poloha, tamta poloha, "kde chceš mý nohy?". Ani už si nemůžu vzít sukni, aniž by to bral jako pozvání pod ní.

[CJ vstane a odejde.]



[Paceyho práce. Pacey je při vstupu zastaven jedním ze zaměstnanců.]

MUŽ: Hej, Wittere, skvělá práce. Fakticky skvělá práce.

PACEY: O čem to mluvíš?

MUŽ: O tý nový.

PACEY: Á. Joey.

[Pacey vejde dovnitř a spatří, že jsou všichni shromážděni u stolu před jeho kanceláří. Udělá si zástupem cestu a spatříme, že tam sedí za stolem Joey v sexy šatech.]

PACEY: Ahoj, Joey.

JOEY: Á. Dobré ráno, Pacey.

PACEY: Dobrý. Promiň. Obtěžujou tě tyhle lidi?

JOEY: Ne. Možná to zkoušej, ale jistě to nevím. Chodí někdo z vás na vejšku?

MUŽ 1: Jen jí ukazujeme co a jak, Pacey.

MUŽ 2: Sedí se ti pohodlně, Joey? Zdá se mi to trošku vysoko.

[Muž jí trochu sníží židli.]

JOEY: Á. Jéjej. [zasměje se] To je... super. Díky.

PACEY: Bezva. Jsem rád, že jsme se tu všichni sešli. Ale vzhledem k tomu, že je to má sekretářka, co kdybyste se vrátili do-

JOEY: Ehm!

PACEY: Záskok v kanceláři-- to teď není důležitý. Důležitý je, že tu nebude dlouho, tak si moc nezvykejte. Čau-čau.

[Zaměstnanci odejdou.]

JOEY: Neandrtálci. Promiň mi to.



[O něco později. Pacey si hraje s Newtonovskými koulemi, které dostal od Joey. Joey vejde do kanceláře.]

PACEY: Co je to?

JOEY: Á. Dárek do kanceláře. Včera jsi ho zapomněl otevřít. Myslela jsem, že jelikož jsi ten opravdovej profesionál a máš vlastní kancelář, zasloužíš si mít na stole nějaký bezúčelný věcičky.

PACEY: Díky, slečno Potterová. To je od vás velmi duchaplné.

JOEY: Vždyť jsem taky nejlepší asistentka všech dob.

PACEY: Jistě, že jsi. Víš, ehm, když jsem ráno přišel, zapomněla jsi udělat kafe a já rád začínám ráno se šálkem.

JOEY: Á. Jasně. No, byl jsi kuchař, ne? Můžeš si ho udělat sám.

PACEY: Jistě. Jo.

[Do kanceláře vejde Rich.]

PACEY: Mohla bys to odnést Tomovi, prosím tě?

JOEY: Jistě.

[Joey si od něj vezme složku a odejde.]

RICH: Jsi si jistej, že potřebuješ náhradu?

PACEY: Má jinou práci a chodí do školy a co je nejdůležitější, je zadaná, Richi.

RICH: Dobře. Fajn.

PACEY: Abych ti řek pravdu, z celý tý záležitosti se stává menší debakl. Když jsem ráno přišel, chlapy jí málem lezli po stole.

RICH: Jakoby se to nestalo s kýmkoli, kdo jen vzdáleně připomíná ženskou.

PACEY: A taky je to má kamarádka. Tudíž je trošku nepříjemný jí vysvětlovat, co má dělat.

RICH: Musíš se dát dohromady, chlape. Pozdějc si s náma přijde promluvit jedna reportérka a já nechci, abys byl z formy, protože jsi neměl netučnou moka praženou velkou něco kávu.

PACEY: Odkud je?

RICH: Já nevím. Nějaká holka z finanční přílohy, aby si promluvila o naší malý prosperující společnosti. Aby viděla, jak to velcí hoši dělaj, a tak.

PACEY: Bezva.

RICH: Jo, je to skvělý. Takže se radši srovnej, protože se zdá, že má ta kočka o tebe zájem -- žes dosáhnul vrcholu v rekordním čase nebo tak něco.

PACEY: Vážně? Ona chce mluvit se mnou?

RICH: Ale jdi, je to finanční příloha, kdo to čte?

[Rich odejde a Joey se vrátí.]

JOEY: Takže ona chce mluvit s tebou?

PACEY: Ty jsi poslouchala?

JOEY: No, ano. Jsem tvá asistentka. To je má práce. To dělám.

PACEY: Mm-hmm.

[Pacey si znovu začne hrát s Newtonovskými koulemi.]



[Stánek s kávou před linkou pomoci. CJ si kupuje kávu, když vtom k němu přijde Jen.]

JEN: Čau.

CJ: Čau.

JEN: Máš i pro mě?

CJ: Nevěděl jsem, že chceš.

JEN: A to seš můj kluk.

CJ: Jo, jasně. To bylo dobrý, Jen.

JEN: Takže, pořád nevím, co je za tím C.J., ale možná, že "c" je za "cvok"? Co je?

CJ: Nic.

JEN: Nic. [povzdechne si] Vážně?

CJ: Nelíbí se mi, že používáš naše problémy v ložnici, aby jsi pomohla jiným lidem.

JEN: Zaprvý jsem si nebyla vědomá, že máme problémy v ložnici. A... zadruhý, proč ne?

CJ: Zapomeň na to.

JEN: Jde o sex?

CJ: Tak nějak, jo.

JEN: Fajn. Víš, kdyby ale volala nějaká holka a říkala, že jí její kluk tlačí do sexu, spustil bys jak Dr. Drew a řekl bys jí, aby to nepřipustila.

CJ: Hele, jestli je to, co jsi mi říkala o svý minulosti, pravda, tak nejspíš nerozumím, proč se těm hajzlům a těm šupákům, který s tebou tak zametali, dostalo tvýho sexuálního pudu. Kdežto kluci jako já, který se k tobě chovají velmi dobře... jsme zesměšňováni, že s tebou chceme spát.

JEN: Páni. Sláva ti, CJi. To je nejhezčí způsob, jak mě kdy někdo nazval běhnou.

CJ: O čem to mluvíš?

JEN: V podstatě říkáš, proč, když jsem mohla dělat běhnu jiným kluků, jí nemůžu dělat tobě.

CJ: Tak jsem to nemyslel.

[Jen naštvaně odejde, CJ jí následuje, ale pak to vzdá.]



[Filmové studio. Dawson a Heather jdou na schůzku s panem Newmanem, kterému chtějí předložit Dawsonův námět na film.]

HEATHER: Prosím tě, řekni mi, že to tam pořádně rozjedeš.

DAWSON: Jsem si poměrně jistej, že nebudu zvracet, ale mimo toho ti nic slíbit nemůžu.

HEATHER: [podrážděně] Báječný.

[Vejdou do zasedačky a spatří tam dva lidi. Jeden z nich si bere prášek proti hemeroidům.]

PAN NEWMAN: Dawson Leery! Ha! Jak se k sakru má můj oblíbenej mladej režisér? Rád tě vidím, chlapče. Rád tě vidím.

DAWSON: Já vás také, pane Newmane.

PAN NEWMAN: Á, pan Newman je můj otec a ten bastard už je dávno v pánu. Říkej mi Larry. Posaď se, prosím.

DAWSON: Dobře. Larry. [nervózně se zasměje] Dobře.

[Pan Newman se posadí a vykřikne bolestí.]

PAN NEWMAN: Au! Petere.

PETER: Ano, Larry?

PAN NEWMAN: Bolí mě zadek. Proč mě bolí zadek?

PETER: Promiň, Larry. Já, ehm, já... zapomněl.

PAN NEWMAN: Činy, Petere, činy. Ne výmluvy.

[Peter dá panu Newmanovi na židli polštář.]

PAN NEWMAN: Jé! Á! To má prostata. Ta zatracená věc je velká jak vyuzená šunka. Stárnu, chlapče. Jej! Je to jen řada pokořeních. Přijdeš na to. Fajn. Tak co tu máme?

DAWSON: Ehm, no-

PAN NEWMAN: Á! Jéjej! Nevěřím, že jsem na to málem zapomněl. Jsi můj hrdina, chlapče.

DAWSON: [zasměje se] Díky... Larry. To-- já, ehm-- moc to pro mě znamená. Ty přetáčky byly těžký, ale nakonec jsem byl dost spokojen, jak vyšly. Musím říct, že když jsme končili, skutečně jsem se cítil jako opravdový režisér.

PAN NEWMAN: Jasně. Ehm, ne, ty přetáčky byly fajn. Já mluvím o Natashe.

DAWSON: Byla skvělá, ne? Byl jsem velmi spokojený s výkonem, který jsem z ní dostal.

PAN NEWMAN: Ehm, byl sotva průměrnej. Já mluvím o skutečnosti, že ses jí dokázal dostat do kalhotek. [mlaskne jazykem] Heather mi všechno řekla. Vidíš, to je ta záležitost s režisérama. Můžu říct každýmu troubovi kam dát kameru, jak říct "akce", bla, bla, bla, bla. Ale když nějakej trhlej asistent přijde na to jak udělat hlavní hvězdu, kámo, to je někdo, s kým chci pracovat. A to jsi ty, kamaráde. Ha ha ha ha! He he he he! Jé! Jo! Fajn, Dawsone... povídej.

DAWSON: Dobře. Takže začínáme v teenagerovský ložnici, zdi pokrytý filmovýma plakátama.

PAN NEWMAN: Moment, moment. Není to jeden z těch filmů o točení filmů, že ne?

DAWSON: Ne. Vůbec ne. Ani tak ne.

PAN NEWMAN: No, buď je, nebo není.

DAWSON: No-

PAN NEWMAN: Dobrá. Zapomeň na to. Pokračuj.

DAWSON: Dobře. Takže na posteli-- kluk a dívka. Oba patnáct. Byli nejlepší přátelé tak dlouho, jak si jen pamatují.

PAN NEWMAN: A oni, víš-- [mlaskne jazykem]

DAWSON: Ne.

PAN NEWMAN: Cože?

DAWSON: Ehm, ještě ne.

PAN NEWMAN: Chápu tě. Hezky diváky nejdřív nažhavit. To se mi líbí. Je to dobrý.

DAWSON: Jo. Takže, ehm, jsou v ložnici a mluví o filmech.

PAN NEWMAN: Počkej chvilku. Musím se tě na něco zeptat. Ehm, je to horor?

DAWSON: Ne, vůbec ne. Je to příběh o dospívání.

HEATHER: Ve skutečnosti je to, Larry, teenagerovská sexuální komedie... se srdcem. Kombinace "Prci, prci prcičky" a "Neopouštěj mě".

PAN NEWMAN: Ale je v tom sex, že jo?

[Dawson se povídá na Heather a ta přikývne.]

DAWSON: Jistě. Jo.

PAN NEWMAN: Fajn. Vidíš, to je zajímavý. Přátelé přicházejí a odcházejí, ale já říkám... vždycky je místečko na film, ve kterým teenagerky odhazujou oblečení. Dobrá, zkraťme to, kámo. Hoří mi tu zadek. Hmm-mmh!

DAWSON: Ehm, fajn. Je tu--část příběhu, o které bych řekl, že jí shledáte nejzajímavější. Naše hlavní postava se považuje za jednoho z těch dobrých. Vždy udělá správnou věc a to se mu vždy postaví do cesty, když přijde na holky. Ehm, takže je--je velmi zajímavé ho sledovat procházet morálním dilematem, když potká na škole dívku, která se mu opravdu líbí, ale ukáže se, že je...

[Vidí, že začíná ztrácet Larryho pozornost.]

DAWSON: Striptérka.

PAN NEWMAN: Striptérka? Jo, studentka ve dne, striptérka v noci. Vidíš, nejspíš jsem to viděl stokrát, ale měl bych smůlu, kdybych nezůstal vzhůru do tří do rána a nesledoval Skinemax. A obsadíš jednu z těch sexy hvězdiček, co mají svou čtvrthodinku slávy za sebou a jsou ochotný ukázat svý nový kozy a máš v rukách mimi-trhák. To je dobrý. To je fakt dobrý. Líbí se mi to. Máme dohodu.

PETER: Je to nejlepší námět, co jsem slyšel za, ehm... dlouhou dobu.

DAWSON: No, chcete slyšet zbytek? Chci říct, to byla jenom malá část.

PAN NEWMAN: Dám ti malou radu, kamaráde. Když ti někdo řekne, že máte dohodu, dáš pusu na zámek. Přikývneš, usměješ se a tváříš se vděčně. Neříkáš už ani slovo. Další slovo by ti mohlo jen ublížit. Chápeš, co říkám?

[Pan Newman se podívá na Petera, který přikývne, a pak na Heather, která rovněž přikývne.]

DAWSON: Absolutně.

PAN NEWMAN: Vynikající! Fajn. Poslechni, detaily vyřešíme po obědě. Mezitím... mi řekni trošku víc o Natashe. [lascivně se zasměje] Hm? Bum. [nadále se směje] Jů!



[Paceyho kancelář. Pacey mluví po telefonu s klientem a přechází za stolem sem a tam.]

PACEY: Slyším vás, Waltere. Jen nejsem ochotný na to takto tlačit. Koukněte, prostě nemám čísla, jasné? Kdy? Fajn, počkejte vteřinku. Zeptám se sekretářky. Hej, Jo-

[Joey vejde dovnitř se složkou v ruce.]

JOEY: Hledáte tohle, pane Wittere?

PACEY: Ano, vlastně ano. Kdy to přišlo?

JOEY: Ehm, no, nechtěla jsem tě zaplavovat informacema.

PACEY: Dobrej postřeh. [povzdechne si] Fajn, Waltere, mám je přímo před sebou. Do toho. Waltere?

JOEY: Á, když jsem sem šla, zmáčkla jsem nějaký tlačítko. Myslela jsem, že je to čekání.

PACEY: V pohodě. To je fajn. Prostě mu znova zavoláme. Ha ha. Víš, Jo, jsi taková chytrá holka, upřímně jsem si myslel, že to pro tebe bude trošku snadnější.

JOEY: No, dala jsem si za cíl nepřičichnout k dovednostem sekretářky.

PACEY: Možná ses o tom mohla zmínit dřív.

JOEY: No, pokud bych v tom byla příliš dobrá, nikdo by mi nikdy nedovolil dělat, co skutečně chci.

PACEY: Tomu je velmi těžký uvěřit, slečno Potterová.

[Do kanceláře vstoupí záhadná žena z 12.epizody 6.série.]

PACEY: Ahoj.

SADIA: Ahoj.

PACEY: Co tady děláte?

SADIA: Tvá sekretářka nebyla za stolem, tak doufám, že nevadí-

PACEY: V pohodě. Ona, ehm, to je-- ona je tady.

SADIA: Á. Fajn, no, tady. Mohla byste mi ho pověsit?

[Podá Joey kabát.]

JOEY: Máte smluvenou schůzku, slečno?

SADIA: Proč? Ano. Vlastně mám.

[Do kanceláře vejde Rich]

RICH: Ehm, tohle je Sadia Shawová, Pacey, ta reportérka, o které jsem ti říkal.

PACEY: Samozřejmě.

SADIA: Ráda se s tebou opět setkávám. Takže ty zvěsti, které jsem slyšela, jsou asi pravdivé, Pacey. Děláš díru do světa.

JOEY: Takže vy se znáte?

SADIA: Ne úplně, ale od toho je myslím ten rozhovor.

PACEY: Nejspíše. [zasměje se]

RICH: [zasměje se]

PACEY: Ještě nějak vám to tu můžeme zpříjemnit? Jo, mohla bys nám uvařit kávu?

JOEY: Jistě, pane Wittere. Hned se do toho dám.

SADIA: [sladce] Díky.

PACEY: Jo, díky.

[Joey odejde.]

PACEY: Co kdybyste šla dál a udělala si pohodlí.



[Natáčení ve studiu. Todd natáčí klip pro nějakou rockovou kapelu. Přijde tam Dawson.]

TODD: A střih! Pánové, sám Satan by na vás byl hrdý! Dobrá, uděláme si přestávku.

[Kapela se rozejde a Todd přistoupí k jedné ze členek.]

TODD: Nemáš ponětí, jak... [šeptá]

DÍVKA: Jo, jo. [řehoní se]

[Dawson přistoupí k Toddovi.]

TODD: Co tady sakra děláš?

DAWSON: Morální dilema. Máš minutku?

TODD: Blbost, Leery. Jsi jako nějakej zatracenej andílek, co se mi objeví za zádama pokaždý, když jsem na pokraji nezávaznýho sexu s rozkošnou stážistkou. Ty jsi zatracený morální dilema.

DÍVKA: Prosím? Já jsem v kapele, Todde.

TODD: Máš mé omluvy, lásko. Odpustíš mi? [k Dawsonovi] Jsi si jistej, že to nemůže pět minut počkat?

DÍVKA: Pět minut? Bože, to je vyhlídka.

[Todd se zasměje]



[Paceyho kancelář. Sadia dělá rozhovor s Paceym a Richem.]

SADIA: Takže, Richi... řekl bys, že Paceyho příchod a vzestup výnosů mají přímé spojení?

RICH: No, zůstaňme při zemi. Všichni víme, jak nepředvídatelný trh je. Tak se stalo, že jsme v tom období začali prosazovat nové akcie a dařilo se.

SADIA: To bude Stepatech.

PACEY: Ano, a když na to přijde, já jsem první člověk, co se Stepatechem přišel.

RICH: Jo, to je pravda. Pacey byl první.

JOEY: [v interkomu] Promiň, Pacey. Na jedničce máš Jacka.

PACEY: To je dobrý. Všechny telefony můžeš pozdržet. Díky.

JOEY: I od tvýho spolubydlícího?

PACEY: Ano, i od mýho spolubydlícího.

JOEY: Fajn. Má chyba. Pokračujte.

PACEY: Omlouvám se. Je to její první den.

SADIA: Chápu. Musí to být pro tebe skvělé, Pacey, mít asistentku. Slyšela jsem, že donedávna jsi dělal kuchaře.

PACEY: To vlastně ano. Chvíli jsem fušoval do občerstvovacího průmyslu, ale jsem úplně-

[Telefon začne kvičet. Pacey začne bouchat do tlačítek, zvedne sluchátko a zase ho položí. Telefon utichne.]

PACEY: Ehm. Někdy se zasekne tlačítko. Omlouvám se. Kde jsem to byl?

RICH: Kéž bych si vzpomněl. Bylo to fascinující.

[Vstoupí Joey s tácem s kávami.]

JOEY: Čerstvá káva?

PACEY: Bezva. Můžeš to položit na stůl.

JOEY: Pacey si dává do kafe tuny cukru. Jinak ho nemůže pít. Víte, dává si cukr i na sušenky. Věřili byste tomu?

PACEY: Á, ha! Dobrá. Díky za pomoc, slečno Potterová. To bude vše.

JOEY: A jak si ho dáváte vy?

SADIA: Jen trochu smetany -- bez tuku, jestli máte, prosím. Díky.

JOEY: Jistě.

[Joey smetanou polije Sadii kalhoty.]

JOEY: [zalapá po dechu] Ach bože!

[Všichni mluví najednou.]

JOEY: Panebože. Promiňte, promiňte.

SADIA: Á! Víte co? Postarám se o to.

JOEY: Moc se omlouvám.

SADIA: Zvládnu to.

RICH: Wittere, ehm, co kdybysme... pokračovali v rozhovoru v mé kanceláři? Jsem si jistý, že tam bude větší pohodlí. Je mnohem větší.

[Rich a Sadia odejdou.]

JOEY: Byla to nehoda.

PACEY: Vážně?! Nehoda. Proč tomu nevěřím?

JOEY: Radši bys měl jít. Nechceš přece zmeškat svých patnáct minut slávy.



[Natáčení. Dawson a Todd si povídají, zatímco se štáb připravuje na další záběr.]

TODD: Nechápu, proč jsi tak rozpolcenej, kámo. Job je job. Práce plodí práci. Víš, co myslím?

DAWSON: Jo. Jenže... je pro mě fakt těžký dělat něco, čemu nevěřím. Při práci pro tebe a těch dotáčkách jsem se spoustu naučil, ale během toho jsem přišel o kus svý duše.

TODD: Jsi tak zatraceně dramatickej, Leery. Trik je v tom pořád makat, abys jednoho dne dosáhnul bodu, kdy si budeš moct napsat vlastní kousek.

DAWSON: Ale co když v okamžiku, kdy se tam dostaneš, už nevíš, kdo sakra jsi?

TODD: Zeptej se sám sebe, jakej filmař chceš bejt. Já jsem dělník. Jdu tam, kde je práce.

DAWSON: Možná se pro nic z tohohle nehodím.

TODD: Á, chápu. Takže teď tě mám trošku povzbudit, že? Ne, protože to já neudělám... i když jsi talentovanej mizera, i když jsi světelný roky přede mnou v tvým věku.

DAWSON: Dobrá, dobrá. To stačí.

[Todd vyndá z kapsy nějaké peníze a podá je Dawsonovi.]

DAWSON: Co je to?

TODD: Natoč film.

DAWSON: S deseti babkama?

TODD: To je začátek. Hele, jestli to nejsi ochotnej udělat po jejich, s jejich penězma, tak se na ten jejich šek vykašli. Napiš si vlastní. Občas, s trochou peněz a spoustou víry, skoro můžeš přivést celý film k životu. To jsem udělal.

DAWSON: Jak to vyšlo?

TODD: Byla to blbost... ale dostala mě sem. Jsem tu a dělám pekelnou práci ve slunným Los Angeles. Poslouchej, kámo, já vím, že ať uděláš cokoli... uděláš to se srdcem, kulkama a nosem nahoře. A to je vše, na čem v tomhle světě záleží. Pamatuj na to. Jdi, zmiz. Jdi si vyměnit plínky nebo tak něco.



[Paceyho kancelář, končí pracovní doba. Joey vejde dovnitř a položí na stůl složku. Pacey tam jen tak sedí a přemýšlí.]

PACEY: Co to předtím bylo?

JOEY: Jak znáš tu ženskou?

PACEY: Tu reportérku? Jednou jsem jí potkal... pracovně. Před měsíci. Ani jsem neznal její jméno.

JOEY: Proč mě to nepřekvapuje?

PACEY: Nikdy jsme nebyli formálně představeni. Zabilo by tě, kdyby ses dneska chovala profesionálně?

JOEY: Ale no tak, Pacey. Vy chlapi jste čuňata. Podle standardů jeskynního muže nejsem profesionální typ.

PACEY: A jakej typ jsi? Typ, kterej naleje kafe, aniž by pocákal všechny zdi? Protože takovej typ nejsi.

JOEY: To je všechno, co pro tebe asistentka představuje, viď? Jen nějaká holka, co nalejvá kafe.

PACEY: Neuvědomoval jsem si, že toužíš po postupu.

JOEY: Proč si myslíš, že Rich vyhodil Marcy? Protože je jí přes třicet. Všim sis někdy, co tu máte za asistentky?

PACEY: Mám pocit, že na tuhle otázku neexistuje dobrá odpověď.

JOEY: Všechny vypadaj jak z Playboye.

PACEY: Asi jsem si nikdy nevšim. Protože když sem přijdu, přicházím pracovat. V čemž jsem byl dost dobrej, než jsi sem přišla a sabotovala mi to.

JOEY: Vzchop se, Pacey. Víš, o co žádám, je trocha úcty, trocha lidský laskavosti.

PACEY: Ale chápej, o to právě jde. Já tě nemusím respektovat nebo bejt k tobě laskavej. Jsi má sekretářka.

JOEY: Á, takže takhle to je? Stal se z tebe-

PACEY: Ženská! Bolí mě z tebe hlava. Nemohla bys jen přijmout záskok a přijít s úsměvem a možná trochou půvabu?

JOEY: Ne. Ne, jestli máš v plánu se takhle chovat k svým budoucím asistentkám. Upřímně, Pacey, začínám chápat tu přezdívku.

PACEY: Jakou přezdívku?

JOEY: Říkají ti Necita.

PACEY: Kdo mi říká Necita?

JOEY: Myslím, že by ode mě bylo neprofesionální takovou informaci prozradit.

PACEY: Kde byl ten profesionalismus, když jsi polila nohy tý reportérky?

JOEY: Ale prosím tebe. Neříkej "reportérka", jako bys sis nevryl jméno tý holky do paměti.

PACEY: Víš, neřek bych, že tohle je vhodný místo na vylejvání žárlivosti.

JOEY: Žárlivost?! Těžko. Dobře, jo. Možná mě trošičku přeskočilo, ale byla to náhoda, vážně, protože... proč bych žárlila?

PACEY: Já nevím.

JOEY: Vždyť tebe by přece nikdy nemoh přitahovat takovej chladnej, obchodnickej typ, ne?

PACEY: A záleží na tom? Protože ty nežárlíš. Že? Víš co? Rád bych napsal omluvnej dopis. Můžem?

[Joey na něj pohlédne, jakože to nemůže myslet vážně.]

PACEY: Budeš potřebovat papír a tužku.

[Podá jí to.]

PACEY: Drahá... slečno... Shawová... moc... rád... jsem vás toto odpoledne viděl. Ne, ne. Znova. Moc rád jsem vás znovu viděl. Ale rád bych využil této příležitosti, abych se omluvil za chování mé sekretářky. Protože, víte, je nová... a moc špatná.

[Pacey vstane a vydá se k Joey.]

JOEY: Co bylo to poslední? Bylo to něco pitomýho, po čemž následovalo něco přiblblýho.

[V té chvíli Joey odloží propisku a přistoupí k Paceymu. Pohlédnou na sebe a pak na sebe skočí a začnou se vášnivě líbat. Přesunou se ke gauči a lehnou si. Pacey si rozepne sako a začnou se na gauči muchlovat, když vtom do kanceláře vejde Rich.]

RICH: Jdu pryč, Wittere.

[Pacey a Joey se zarazí a upřou na něj zrak.]

RICH: Ježíši, chlape. S mnou jsem počkal aspoň tejden.

[Rich zavrtí hlavou a odejde. Pacey pohlédne na Joey.]

PACEY: Čuňata. Všichni jsme čuňata.

JOEY: Mm-hmm.



[Jídelna v domě babičky Jen. Jen, babička a CJ sedí za stolem a jedí, ale nikdo nemluví. Jen a CJ sedí naproti sobě, ale vyhýbají se pohledy.]

BABIČKA: Co to s vámi dvěma je?

JEN: CJ si myslí, že jsem běhna. Já ne.

BABIČKA: Jak tě něco takového napadlo, Jennifer?

JEN: Protože to v podstatě řek.

CJ: Ne, neřek.

BABIČKA: CJi, proč si myslíš, že má Jennifer ten pocit?

CJ: No, zdá se, že měla ráda sex, dokud ho nezačala provozovat se mnou.

JEN: To není pravda.

BABIČKA: Chápu, v čem je problém.

JEN: Vážně?

BABIČKA: Mmm. CJi, Jennifer se pokouší poprvé za svůj mladý život o plnohodnotný, zdravý vztah s chlapcem. A, Jennifer, CJův problém je, že on se, jako každý mladý muž s čistým srdcem a dobrými úmysly, bojí, že tě budou vždy více přitahovat zpustlíci tohoto světa.

JEN: No, můžeš říct CJovi, že zatím jde jen o hezký pusy a nějakej ten sex.

CJ: A Jennifer můžete říct, že po tom, co právě řekla, se necítím ani o trochu líp. [mumlá] Hezky líbám.

BABIČKA: Jennifer?

JEN: Můžeš říct CJovi, že nejlepší sex svýho života jsem měla s ním.

CJ: To půjde. Můžete říct Jen, že... mě mrzí, že se kvůli mně cítila špatně... a... že jsem nikdy nenaznačoval, že by měla pochybnou morálku. A že se s ní budu tulit, kdykoli bude chtít.

BABIČKA: Myslím, že má práce je hotova. Teď už mě čekají jinde.

[Babička vstane a nechá je samotné.]

JEN: Moc mě to mrzí.

CJ: Ne. Ne. Mě to mrzí. Ale nemrzí mě, že s tebou chci spát. Tak to prostě je. Tak to vždycky bude.

JEN: Slibuješ?

CJ: Slibuju.

JEN: Á. [zasměje se] Myslím, že má náladu.

CJ: [zasměje se] Na co náladu?

JEN: [povzdechne si] Ne, už je pryč.

CJ: Ne. N--já--ehm... jen si dělám legraci.

JEN: Tak teda můžem?

[Rychle se vydají nahoru.]



[Kancelář pana Newmana. Koná se další schůzka o Dawsonově filmu. Pan Newman si právě prošel nějaké plány.]

PAN NEWMAN: No, řek bych, že nám to jde hezky. Jen ten požár ve striptýzovém klubu udělej pořádně okázalej. Chci říct -- žjůch! Dobrá? Takže, přemýšlel jsi o názvu, Dawsone?

DAWSON: Náz-- ehm, ne. Vlastně nepřemýšlel.

PAN NEWMAN: Mám jeden. "Svlečené slunce."

DAWSON: "Svlečené slunce."

PAN NEWMAN: Co si myslíš?

DAWSON: Já... ehm... myslím, že je velmi obratný. Ekonomicky... jo, funguje skvěle. Ehm, vzhledem k tomu, že se ta holka jmenuje Slunce.

PAN NEWMAN: A řek bych, že v zahraničí nám to taky bodne. Což mi připomíná -- minimálně tři nahý scény, ano? Nezahrnuje to scény v baru. Chci záběr na kozy zeď od zdi. Jo? To bude moc dobrej záběr. Díky, příteli. Gratuluju ke skvělý schůzce.

HEATHER: Díky, Dawsone.

PETER: Rovněž.

PAN NEWMAN: Moc dobrý. Dobrá práce. Pojďme. Do toho, lidi.

[Zatímco se všichni shromáždí nad plány, Dawson zůstane sedět a má ztrápený výraz.]

DAWSON: Víte co? Ehm, promiňte. Omlouvám se.

PAN NEWMAN: No, co je? Ven s tím.

DAWSON: Přišel jsem sem, protože jsem chtěl vyprávět příběh o... něčem malém, něčem osobním, něčem, co jsem se... pokoušel docela dlouho uchopit. Chtěl jsem psát o dospívání... a proč je tak těžké. A... chtěl jsem psát o zamilovanosti a proč nemůže vydržet, ale zároveň trvá věčně. A nějak se to zvrátilo v příběh o striptérce. Já-já se asi pokouším říct, že to nemůžu podniknout. Vážím si té nabídky a důvěry... ale... nepřipadalo by mi správné vzít si vaše peníze.

PAN NEWMAN: Jsi si tím absolutně jistý?

DAWSON: [povzdechne si] Jo. Jo, jsem.

[Pan Newman se od něj odvrátí a otočí se na Heather.]

PAN NEWMAN: Dobrá, dej dohromady seznam režisérů. Chci, aby na tom s koncem týdne někdo dělal.

PAN NEWMAN: [k Dawsonovi] Rád jsem tě poznal, chlapče. Hodně štěstí.

DAWSON: [usměje se]

PAN NEWMAN: Dobrá. Tady. Dostaňte sem někoho při smyslech. Tady tomu můžem zavolat.

[Uspokojený sám se sebou Dawson odejde ze zasedačky.]



[Pekelná kuchyně. Joey končí směnu, když vtom tam přijde Pacey a přistoupí k ní.]

JOEY: Zdravím, pane Wittere. Co si dáte?

PACEY: Vlastně nic. Jsem jaksi součástí tohohle saka.

JOEY: Ne úplně nejlepší první den, to uznávám.

PACEY: Ne. Ale jsem toho názoru, že jisté světy by se neměly nikdy střetnout. A jak bys mě někdy mohla brát vážně-

[Joey chce odnést tác dozadu, ale Pacey jí zarazí]

PACEY: -teď, když víš, že mně chlapi říkaj Necita?

JOEY: Jo, a celej ten žárlivej výstup zrovna neodhalil mý nejlepší povahový rysy.

PACEY: Víš, ta část se mi vlastně líbila.

JOEY: Doufal jsi, že se s ní poperu.

PACEY: Za jakýho člověka mě to považuješ?

JOEY: Asi nejsem na kancelářskej boj zvyklá. Spíš jsem na opilecký rvačky.

PACEY: To je vlastně dobrá zpráva, protože jsem ti chtěl říct, abys tu nedávala výpověď.

JOEY: Co tím myslíš?

PACEY: No, myslím tím, že tě už za žádných okolností nikdy nechci u sebe v práci vidět, bez ohledu na to, jak sexy vypadáš v těch šatech.

JOEY: Ty mě vyhazuješ?

PACEY: J-jo, ale n-napadá tě lepší řešení?

JOEY: To je kvůli celý tý záležitosti s kafem, Pacey? Protože já umím udělat kafe. A umím ho servírovat a všechno. Jsem profesionální servírka.

PACEY: Nejde o to kafe, jasný?

JOEY: Tak o co jde?

PACEY: Jo, jak můžeš očekávat, že se budu soustředit, když jsi celej den kolem?

JOEY: Fakt tě tak moc rozptyluju, Pacey? Vždyť mám stůl před kanceláří. Ani mě nevidíš.

PACEY: Ale vím, že tam jsi. A nedošel bych tak daleko, jak jsem došel, kdybys byla celou dobu pět stop ode mě. Prostě nedošel. Věř mi.

JOEY: Vážně? A proč jako?

PACEY: Dobře, ty to chceš rozmazávat, co? Fajn. [povzdechne si] Nebyl bych schopnej se soustředit, protože pokaždý, když jsi pět stop ode mě, nebo dvacet pět, když na to přijde, existuje jen jedna věc, kterou chci dělat.

JOEY: Povídej.

[Vášnivě se políbí.]

JOEY: Promiňte, pane Wittere. Neřekla bych, že pro vás mohu nadále pracovat.

PACEY: Fajn. Jen si pamatuj, že jsem tě vyhodil.

JOEY: Ne, ne. Já končím. Musíš mi nechat důstojnost.

PACEY: Dobře, ale když tě vyhodím, dostaneš odstupný.

JOEY: Á. No, jen si pamatuj, že druhou takovou holku, jako jsem já, nikdy nenajdeš.

PACEY: Radši myslím na svý sekretářky jako na ženy, ale dobrá.

JOEY: No, to už stačilo. Myslím, že se oba shodnem, že to nebyl zrovna nejlepší nápad.

PACEY: To bez pochyby. V týhle chvíli si myslím, že se vztahy nemají s prací vůbec míchat.

JOEY: Je to škoda. Těšila jsem se, že tě uvidím každej den.

PACEY: Tak to se budem muset vynasnažit, abysme si na sebe udělali víc času, ne? [zasměje se] Už jsi tu skončila?

JOEY: Jen musím zamknout pokladnu.

PACEY: No... to je vynikající, protože mě napadlo... víš, náhodou bydlím přes ulici.

JOEY: Taky mě to napadlo.

PACEY: Vážně? To je náhoda.

JOEY: Hned tam přijdu. Zatím.

PACEY: Hele, myslíš, že je nějaká šance, že bys třeba byla ochotná si znova oblíct ty šaty.

JOEY: Svou šanci jsi měl.

PACEY: Promluvíme si o tom pozdějc.

[Pacey odejde a Joey se vrátí k uklízení. Chvíli uklízí, když vtom za sebou zaslechne známý hlas a trhne sebou.]

EDDIE: Čau.

JOEY: Eddie.

[Joey na Eddieho jen zírá.]

[Zatmívačka a závěrečné titulky.]