Úvod Scénáře Spoilery Povídky Obrázky Různé Odkazy

Epizoda 614 - Čistí a střízliví

Anna Fricke, překlad: Petr Říhánek


[Obchod s elektronikou. Pacey a Jack užasle zírají na něco mimo obrazovku, zatímco Joey stojí za nimi a vrtí hlavou.]

PACEY: Můj bože, ta je nádherná.

JACK: Dokonce i já to přiznám.

PACEY: [povzdechne si] A tahle ví, jak se postarat o zábavu. Víš, co myslím?

JACK: Můžeš si jí dovolit?

PACEY: No tak, Jacku, nenič tenhle okamžik řečma o penězích.

JACK: Já jen říkám-

PACEY: Musím jí mít, a proto si jí můžu dovolit. Jí... a taky všechny ty její vymoženosti.

[Kamera se vzdálí a vidíme, že se dívají na obří televizi.]

PACEY: [zhluboka se nadechne]

JOEY: Co budete vůbec dělat s něčím tak velkým? Vždyť je skoro groteskní, nemluvě o tom, že Emma vyletí z kůže, až jí budete tahat přes obývák.

PACEY: Joey, nežárli jenom proto, že zvládne věci, o kterých se nikomu předtím ani nezdálo.

JOEY: Dobře, teď jsi mě dostal. Je to televize, co vypadá, že snědla malou zemi. Je to neřvavější projev kapitalismu, jakej jsem kdy viděla.

JACK: Nemluv o něčem, čemu ani nerozumíš, Joey. Jdu sehnat prodavače.

[Jack odběhne.]

JOEY: Nemůžeš se svýma penězma podniknout něco lepšího?

PACEY: Jako se ti starat o přísun drog?

JOEY: Teď mluvíme. Nesmyslný výdaje stranou, udělal jsi na mě velkej dojem, Pacey.

PACEY: Navleč jakýhokoli šaška do obleku a může změnit svět. Jen si vem Záměnu.

JOEY: Nejde o obleky a nejde o high-tech hračky. Jde o to, jak ses sem dostal. Koukni, kam až jsi došel.

PACEY: Ne moc daleko, doufám.

JOEY: Ty si s tím fakt děláš starosti?

PACEY: Samozřejmě. Rád bych si myslel, že se můžu vrátit k tomu člověku, kterým jsem býval, protože dle mýho to byl moc fajn kluk.

JOEY: Pořád jsi, Pacey. Vždycky jsi byl horká hlava, která jen čekala, až se její potenciál prodere na povrch. A tak nějak se stalo, že vylítnul pořádně. Jsem na tebe moc hrdá.

PACEY: Díky. Od tebe to pro mě moc znamená, Jo.

JOEY: Ale... pokud si myslíš,že budu sedět v tvým bytě a velebit tuhle věc, tak se hluboce mýlíš.

PACEY: Dneska musíš přijít. Bez tebe to není žádná párty a ty to víš.

JOEY: Já vím. Věř mi, přijdu. Zoufale potřebuju nějaký povzbuzení po tom, co Eddie frnknul a rozhod se udělat něco pro sebe.

PACEY: Jo, musíš přestat s tou celou podporovací a inspirační záležitostí. Pro tebe to nefunguje. Vážně, co na tom je? Nenuť mě, abych litoval vší svý sentimentální pýchy.

JOEY: Nebudu.

PACEY: Jen pokud dneska přijdeš. Budu to fajn pro tvou duši a pro mě by fakt moc znamenalo, kdybys mohla akceptovat jí... [pohlédne zpět na televizi] jako jednu ze svých.

JOEY: Ach bože. Šaty mě neošálí. Pořád starej dobrej syčák. Jdu zavolat ochranku.



[Úvodní titulky.]



[Paceyho byt. Přinesli mu televizi a on jim ukazuje, kam jí mají dát. Jack a Jen jsou tam také a sledují to.]

JACK: Zpátky, lidi.

PACEY: Tam. Sem. Tam. Sem. Tam. Sem. [diriguje dodejce]

JACK: Ááá. Je úžasná. Budem se k ní každej večer modlit.

JEN: Je to bedna, Jacku. Je to velká bedna a odkdy ty máš zájem o velký bedny?

JACK: Od tý doby, co se Pacey dostal k pokladu.

JEN: To ti štěstí nepřinese, víš?

JACK: Á, to bych ani neřek. Víš, David je tu každou chvíli, aby se na ní mrknul.

JEN: Á, takže ty jako zaboduješ přes televizi?

[Do bytu přijde David a připojí se k nim před televizí.]

JEN: Ahoj.

DAVID: Čau.

JACK: Čau.

DAVID: Zatraceně velká obrazovka, Batmane. Měl jsi pravdu. Je překrásná.

JEN: To se nezajímáte o celkový estetický kvality svýho okolí, kluci? Tahle věc je tak velká, že by zastínila slunce.

PACEY: Ušetři mě toho manifestu, Lindleyová. Kvalita života tu právě stoupla o deset bodů. Mohla bys... dát kočandě šanci? Jsem si jistej, že tě ohromí svýma kvalitama. Síla zvuku, co se z ní line, je prostě-- máš pocit jako by obklopoval celý tvý tělo.

JEN: Dneska tu bude hrát kapela Emmy? To jsem nevěděla.

PACEY: Ne. Televize. Měj ráda televizi. Dotkni se televize.

JEN: Á. Popojedem. Další téma. Proč vůbec pořádáš tu párty? S Jackem tu v tý špíně přebýváte už pár měsíců.

PACEY: Špína. Zajímavý. No, práce jde dobře a chtěl jsem se podělit o požitky.

JEN: Takže, hele, přivedu si CJe. Na tu párty.

PACEY: [povzdechne si] CJ, ten vůl z koncertu.

JEN: Ano, CJ, ten vůl z koncertu, kterýmu jsi dal poznat, jaký je to narazit do zdi, což mě přivádí k další bodu - moh bys ho dneska nepraštit?

PACEY: Už to nikdy neudělám.

JEN: No, to je uklidňující. Ehm, ale já teď půjdu, a až se vrátím, budu mít CJe a budu mít led. Led, kterej je do pití, ne na zlomený nosy.

PACEY: Díky za objasnění.

[Jen odejde a narazí na Emmu, který si s sebou do bytu přivádí nějakého kluka.]

JEN: Čau. Uvidíme se večer.

EMMA: Uf.

PACEY: Emmo.

EMMA: [směje se] Panenko skákavá, co to je?

PACEY: To je zábava na dnešní večer a na všechny báječný večery potom.

JACK: To je Berta. Není pěkná?

EMMA: Ne. Není pěkná. Je to předimenzovaná baba, co mi zabírá místo na zkoušení.

PACEY: Takhle o Bertě nemluv. Přearanžování můžem probrat pozdějc.

[Jack pohlédne na velmi zanedbaného člověka, který přišel do bytu s Emmou a stojí v kuchyni.]

JACK: Co--co--co to je, panenko skákavá?

EMMA: [zasměje se] Á. Promiň. Ehm... to je Gus.

JACK: Á.

EMMA: Můj snoubenec.

[Pacey a Jack ztuhnou, pohlédnou na Emmu a pak na Guse. Ten si říhne.]



[Odvykačka. Dawson tam vejde a dojde k pultu recepční, která na něj pohlédne.]

RECEPČNÍ: Jak si můžete pomoct dnes?

DAWSON: Ha ha. Ehm, já tu vlastně jsem-

[Audrey ho spatří a žene se ho přivítat.]

AUDREY: Dawsone Leery, jsi pastva pro střízlivý oči. Ahoj!

DAWSON: Taky tě rád vidím.

AUDREY: A já si myslela, že budeš brát ten můj vzkaz jako vtip.

DAWSON: Zněla jsi trochu až příliš zoufale na to, aby to byl vtip.

AUDREY: No, dík, že ses na mě nevybod, páč bych si to tak trochu zasloužila. [začne předstírat kašel] Ale prosím tě, řekni mi, žes přines nějakej Nyquil, protože se nemůžu zbavit týhle otravný zimy.

RECEPČNÍ: První krok k uzdravení je uznat, že jsi nemocná.

AUDREY: Díky, Betty. Dobře, no, bezva, žes zapomněl Nyquil, s tím si poradíme pak, ale prosím tě, pro lásku k Joey Potterový, řekni mi, že jsi mi přines něco na čtení. Jane, sakra, platila bych i za Marthu. Cokoli, jen ne Bibli, ačkoli ta napoprvý nebyla až tak špatná. Lidí z ní vykrádaj spoustu látky, z Bible. Všim sis toho někdy?

[Rychle zmizí stranou, aby si promluvili.]

DAWSON: Jsi v pohodě, Audrey?

AUDREY: Jo. Víš, abych ti řekla pravdu, já jsem... kouřila víc, než je zvykem, no, víc než je zvykem u holky bez poruchy stravování. Víš, oni to tu podporujou, protože tě to přece nezabíjí ani nic takovýho. No... popojedem. Ty jsi v pohodě, Dawsone?

DAWSON: No, tak nějak. Uplynulý dva tejdny jsem bydlel v Toddovo domě pro hosty, což byla jeho soukromá střízlivá noční můra. Strašlivá smrt jde rovnou na kabel, což znamená, že Todd v blízký budoucnosti nic režírovat nebude a já pravděpodobně už nikdy nedostanu takhle velkou příležitost.

AUDREY: Jo. A já jsem na odvykačce, Dawsone.

DAWSON: [zasměje se]

AUDREY: Fakt jsi mi nepřines žádný časáky?

DAWSON: Promiň, já-

[Dawson u automatu na pití někoho pozná.]

DAWSON: Víš, kdo to je?

AUDREY: Jo. Coura, která mě včera večer obrala o cigára v pokru. Fakt o tom nechci mluvit.

DAWSON: To je Toni Starková. Je to neuvěřitelně úspěšná producentka. Pracovala pro Spielbergovo produkční společnost, pak se postavila na vlastní nohy. Je to moderní Hollywoodská legenda.

AUDREY: No, takových jsou tu hory, takže si můžeš najít i lepší, jasný, tygře?

DAWSON: Myslíš-- myslíš, že bych si s ní moh promluvit? Já--já bych si s ní rád promluvil, ale já ne-- já nevím. Má pověst oživlý harpie. Víš, jakože si dává slušňáky k snídani.

AUDREY: No, to je nejspíš její opilecká pověst. Tady žádný lihoviny nemá, ale, haló, co já? Víš, ty seš jedinej člověk, co byl tak hodnej a navštívil mě tu, a teď se na mě vykašleš?

DAWSON: Promiň. Máš pravdu. Máš absolutní pravdu. Tak-tak začněme tím, co tě sem vůbec dostalo.

AUDREY: Ne. Pojďme sledovat tu vykopávku.



[Před bytem Emmy. CJ a Jen přicházejí s ledem ke dveřím, CJ je nervózní.]

CJ: Čí párty jsi říkala, že to je?

JEN: To jsem neříkala. Bude sranda. Pojď.

CJ: Počkat. Počkat. Počkat. Počkat. Vyklop to. Na překvapení nejsem.

JEN: Dobře, je to párty mýho kámoše Paceyho.

CJ: Pa--toho vola z koncertu?

JEN: Ano, toho vola z koncertu, toho, kterej ti dal poznat, jaký je to narazit do zdi.

CJ: Mám lepší nápad. Co kdybysme tam vešli, nechali tam led a šli do kina.

JEN: Jsou to mý nejlepší přátelé, a jestli v tomhle budem pokračovat, budeš se s nima muset dřív či pozdějc seznámit, tak to udělejme, prosím.

[Jdou dovnitř a první, co vidí, je zástup lidí a velkou televizi.]

EMMA: Ahoj, ahoj.

CJ: Hezká televize.

JEN: Vidíš? Říkala jsem ti, že to nebude tak zlý.

[Sundají si kabáty a zapojí se do zábavy.]



[V kuchyni. Joey a Pacey jsou v kuchyni a mluví spolu o párty. Joey dává do mísy chipsy a Pacey plení ledničku.]

JOEY: Pěknej mejdan, Pacey. Jsem unešená.

PACEY: Proč, díky. Za všechno vděčím Bertě.

JOEY: Prosím tě, řekni mi, žes nepojmenoval televizi.

PACEY: Dobře. Chceš napít? Máme... vodu, džus, kolu, zelenej hnus, co pije Emma, pivo-

JOEY: Mm, namixuj mi něco. Něco ovocnýho a silnýho.

[Pacey vypadá šokovaně.]

JOEY: Nakoukej na mě takhle.

PACEY: Jak takhle?

JOEY: Jakože se mě chceš zeptat, kdo jsem a co jsem udělala s Joey Potterovou.

[Pacey vyndá pomerančový a brusinkový džus, vezme láhev vodky a začne Joey míchat pití.]

PACEY: To jsem nechtěl udělat. Prostě jsem ti chtěl namíchat pití. A smím ti říct, že dneska vypadáš úžasně?

JOEY: Díky. Myslela jsem, že je čas na sprchu.

PACEY: [zasměje se] Víš, slyšel jsem, žes to měla poslední dobou těžký, ale věřil jsem, že si s tím poradíš, protože je to tak vždycky.

JOEY: Hmm. Víš, vždycky budu ta, co vstane brzy, udělá zkoušky, vypořádá se s klukem, odveze spolubydlící do odvykačky. Protože to někdo dělat musí, ne? Víš co? Možná to zejtra neudělám a udělá to někdo jinej.

PACEY: A co bys dělala místo toho?

JOEY: A co je to to místo toho o čem mluvíš?

PACEY: No... tady budeš rozhodně v bezpečí, ne? Tak se uvolni. Užij si.

JOEY: Dobře. To je plán. Sázky uzavřeny.

[Vezme láhev vodky a nalije si jí do pití ještě více.]



[Gauč před televizí. Joey očividně začíná alkohol stoupat do hlavy. Sedí na gauči a mluví s Davidem.]

JOEY: [směje se] Víš, pořád přemejšlím... kdy se vrátí k umění. Byl fakticky talentovanej.

DAVID: Mm-hmm. Vážně? Neměl jsem tušení, že se o takový věci zajímá.

JOEY: Mm-hmm.

DAVID: Vážně?

JOEY: No Ježíši. To nás vlastně dalo dohromady. No... předtím. Přišlo by ti to zábavný, ale... Jack... když jsem ho poznala... mm-hmm. Byl... nesmělej a celkem nemehlo. Vážně. [Zasměje se] Abych byla upřímná, nikdy bych nepoznala, že se mu líbím, kdyby... kdybych ho jednou nekreslila na hodinu... a on se nevzrušil. Ááá.

DAVID: Ne.

JOEY: [směje se]



[Odvykačka. Audrey a Dawson sledují tu producentku, která se posadí k malému stolku a začne si číst nějaký časopis.]

AUDREY: Á, Dawsone udělej to teď.

DAWSON: Ale co? Nevzpomínám si, že bysme měli plán.

AUDREY: Jen to sakra udělej!

[Audrey ho k ní postrčí a Dawson k ní nesměle dojde.]

DAWSON: Zahrádkář, hm?

TONI: Zábava se tu obstarává těžko. Čím se bavíš ty?

DAWSON: Já? Právě jsem přijel.

TONI: No, ráda ti to tu ukážu, ehm...

DAWSON: Dawson. Dawson Leery.

[Toni mu potřese rukou, ale nepustí jí, místo toho jí začne druhou rukou hladit.]

TONI: Máš hezký ruce, Dawsone Leery. Já jsem Toni Starková.

DAWSON: Já vím, kdo jste. Vy jste... génius.

TONI: Jo. Něco takovýho.

DAWSON: Promiňte. Asi jste sem přišla kvůli soukromí.

TONI: Ne. Ve skutečnosti jsem sem přišla odpočinout si od zábavy, ale ráda slyším, jak skvělá jsem byla... před deseti lety. Když to podáš takhle, připadám si jak nějakej exponát do muzea. Tak půjdem někam jinam nebo co?

DAWSON: Ehm... [zasměje se] Já... uf, já se omlouvám. Jde o to, že jsem začal v branži a-

TONI: Poslouchej, holoubku, už je dost špatný, že škádlíš starou vykopávku svýma neslušnýma půvabama, ale je horší mluvit o branži s někým, kdo v ní momentálně není. Měj se.

[Toni odejde a k Dawsonovi přijde Audrey, která se neúspěšně snaží potlačit smích.]

AUDREY: [směje se] Panebože, Dawsone!

DAWSON: [povzdechne si]

AUDREY: Tobě není pomoci.



[Kuchyně. Jen probírá ledničku, když tam přijde David a vezme si pití.]

DAVID: Hele, doufám, že nehledáš nic výživnýho.

JEN: Ne. Ne. [Povzdechne si] Ne. Ne. Jen se dívám. Je to fajn párty, co? Já myslím, že je to fajn párty. Všichni ty rozdílný typy lidí pospolu a tak, a-- a nikdo CJe nemlátí. To je fajn. Líbí se mi to.

DAVID: Vypadáš trochu nesvá. Chceš pivo nebo něco?

JEN: Ne, dneska budu čistá a střízlivá, kopu za CJovo tým.

DAVID: Nevadí mu, když jiný lidi pijou.

JEN: To nic. Takhle to bude jednodušší.

DAVID: Co, lhaní?

JEN: Ne, to není lhaní, to jen--jen--a víš ty co? A pro mě je to taky fakticky dobrý.

[Přijde Pacey a vezme si ze dveří ledničky pivo.]

PACEY: Čau.

JEN: Ahoj. Jak je, líná rybo?

PACEY: Neboj. Všechno v pohodě.

JEN: Jo, všimla jsem si nepřítomnosti pěstních rvaček. Díky, že jsi k němu milej.

PACEY: Je to ve skutečnosti snazší, než jsem si myslel, protože se ukázalo, že je to fakt fajnovej kluk. Tak jsme si dali pusu, usmířili se, nabíd jsem mu pití a všechno bylo v pohodě.

JEN: Odmítnul, když jsi mu nabíd pití, že jo?

PACEY: Ne, jistě, že ne. Kdo by odmít?

JEN: Ach bože. Alkoholik. Vyléčení alkoholici maj ve zvyku nepít.

PACEY: Co je to se všema těma alkoholikama pod jednadvacet kolem? Dobře. Chápu. Zvoral jsem to a nevidělas Joey?



[Jinde na párty. Joey a CJ se opírají o zeď a povídají si. Joey je zjevně opilá.]

JOEY: Víš, CJi, já prostě-- já si fakticky myslí, že je skvělý, jak jsi Jen pomoh. Protože předtím, věř mi, to byla--byla to potížistka.

CJ: To říkala.

JOEY: Jednou zabila člověka.

CJ: Cože?

JOEY: Abby Morganovou. Zabila jí šampaňským. Chceš?

[Podá mu svou skleničku se šampaňským.]

CJ: Ne.

JOEY: Chceš?

CJ: Ne. Ne. Já--já-- tohle je--já-- ááá.

[Pacey vidí, jak mu Joey chce vnutit alkohol násilím, a rychle zasáhne.]

PACEY: [směje se] Á, tady jsi. Tak co říkáš, že bysme nechali tohohle hodnýho pána o samotě, hm?

[Pacey jí vezme pití a pak si jí k sobě přitáhne.]

PACEY: K tomu dřívějšku, omlouvám se, nevěděl jsem to.

CJ: Co?



[V jiném pokoji. Asi ložnice Emmy. Joey a Pacey vstoupí do pokoje a posadí se na postel.]

JOEY: Díky.

PACEY: Není zač.

[Joey si od něj vezme zpět své pití.]

JOEY: Vypadá jako hodnej kluk. Co znamená to C.J.?

PACEY: To nevím.

JOEY: Doufám, že to ti dva zvládnou.

PACEY: Hmm.

JOEY: Pacey. Všichni to zvládaj. Jen a CJ, ta Britka a ten nechutnej kluk. Jen já v tom nejsem dobrá. Já--já od sebe lidi odháním.

PACEY: Ne, to není pravda.

JOEY: Á, ne? Tak proč vyjedou na moře, nebo se přestěhujou na druhou stranu země, nebo následujou svý sny jenom proto, že jim to řeknu? Vždycky je něco lepšího než já.

[V oku se jí objeví slza.]

PACEY: Řek bych, že na to koukáš ze špatný stránky. Možná je to tím, že jsi úžasná žena, ti kluci kvůli tobě chtějí být lepšími lidmi.

JOEY: No, my spolu nejsme.

PACEY: Svatá pravda. [zasměje se] Jo. [povzdechne si] Jo.

JOEY: No, nekoukej se tak smutně. Mluvíme o mým děsným životě. Tvůj je hvězdnej.

[Pozvedne mu koutky úst, aby se usmál.]

JOEY: Á, já zapomněla. Pořád jsi na mě nezapomněl.

PACEY: [zasměje se] Vážně?

JOEY: Pamatuješ? Pekelná vánoční večeře? To byl jeden z Audreyiných osvíceneckejch komentářů.

PACEY: Jistě. Jasně.

JOEY: Pořád jsi na mě nezapomněl. To musí bejt děsný.

PACEY: Á, to je. Nemáš tušení, jaká je to potíž udržovat přátelství s dívkou snů jako jsi ty. Nemáš tušení.

JOEY: Je ti smutno.

PACEY: To je. Každou noc usínám s pláčem, ale pak se k sobě s Jackem přitulíme. To ulehčí bolesti. Je k pomilování.

JOEY: [zasměje se] Á, Pacey. Víš ty co? Já jsem dobrej úlovek.

[Joey vstane a odejde z pokoje. Pacey jí sleduje a pro sebe s ní souhlasí.]



[Montáž scén z párty. CJ a Jen si povídají. Gus se snaží balit Emmu, ale tak se odtahuje. Joey pije. Jack a David si povídají. Pacey a jiní kluci u soudku. Joey opět pije. Pacey a Joey se něčemu společně smějí.]



[Gauč před televizí. Jack, Emma a Gus sedí na gauči a povídají si. Gus je na jednom konci, Jack na druhém a Emma mezi nimi.]

JACK: Já--já nechápu. Kdys přestala chodit do školy?

EMMA: Ehm... na konci semestru. Kapela se fakticky rozjela, Jacku, a já prostě -- a já to nezvládala. K čemu mi kdy budou ty barokní pitominky? Není to vůbec inspirující.

GUS: Vůbec.

JACK: Takže, Gusi... ty pořád studuješ?

GUS: Není třeba. Já budu vozit slečinku.

EMMA: [směje se] Ne. Ne. To jen tak říká. Ne. Ve skutečnosti je to výbornej pianista. Každý úterý mívá vystoupení. Je fakt moc dobrej.

[Pohlédnou na Guse, které si něco sundavá z podrážky.]

GUS: Blé.

JACK: Jo. Dobře, ehm... jste si jistí, že jste to s tím manželství dobře promysleli? Teda bez urážky, Gusi, právě jsme se poznali, ale je to zatraceně narychlo.

EMMA: Jo, o to tak nějak jde, Jacku. Jakmile jsem odešla ze školy, propadlo mi vízum, což znamená, že tu nemám právo bejt, pokud... si nevezmu nějakýho yankeeskýho bastarda. Gus to vzal s velkým pochopením. Že jo, Gusi?

GUS: Jak říkáš, baby.

EMMA: Takže já, ehm, já si zajdu pro něco k pití. Můžu vám něco přinést?

GUS: Jo, já bych si dal--dal bych si pivo.

EMMA: Dobře.

GUS: A možná chipsy. A možná, uf... rozdrob chipsy do sandwiche.

EMMA: Dobře.

[Emma odejde do kuchyně a nechá je samotné]

JACK: Takže... Gusi, tys jí prostě nabíd svý služby, protože to je velký obětování oženit se takhle mladej a všechno. Takže-

GUS: Jo, byl jsem ujištěnej, že jiný ženský v ložnici nebudou problém. Mimoto, je to hezký odškodný.

JACK: Co myslíš?

GUS: Byt a strava zadara, chlape. Mimoto říkala, že mi bude vařit.

JACK: Uf... jo, víš, není to zrovna kuchařka. Ehm... ona jenom hodí věci do mixéru a pak tak nějak doufá, že-

GUS: Ať si, chlape. Má hezkej zadek.

JACK: Jo, ona-

[Emma se vrátí a podá Gusovi sandwich a pivo.]

EMMA: Takže, uf, vy se spolu seznamujete?

JACK: Naneštěstí.

GUS: Jo, ne, tvůj stařík je bezvadnej. Oni nevypadá na gaye.

[Jack na něj na chvilku nazlobeně hledí, pak se rozhodne nic nepodnikat. Emma se řádně napije z láhve šampaňského.]

JACK: Jo. Dobře. Ehm... zatím. Já půjdu-

[Jack vstane, ale Emma ho chytne za rameno a zase ho posadí.]

JACK: Zůstaň hezky tady.

[Kamera se vzdálí a Emma má stále ruku na Jackovo rameni a nenechá ho odejít.]



[Odvykačka. Dawson a Audrey z povzdálí sledují Toni po chodbách.]

DAWSON: Dobrá, moment, proč to pořád děláme? Nenandalas mi to do neschopnýho ťulpase?

AUDREY: Hele, Dawsone Leery, pokud jsem se tady jednu věc naučila, no, kromě podvádění v kartách, je to, že v sebe musíš věřit. Jsi svůj největší nepřítel a tak všechno.

DAWSON: Nejsi moc přesvědčivá.

AUDREY: [povzdechne si] No tak. Jsi mnohem lepší, než všichni ti chudáci, s kterýma jsem vyrůstala. Tak si ze sebe udělal před nějakou producentkou kolosálního šaška. Já říkám... proč to neudělat znova?

DAWSON: Nepovzbuzuješ mě jenom proto, že jsi tu měsíc a nudíš se k smrti, že ne?

AUDREY: Dawsone, dej mi pokoj a tancuj, opičáku, tancuj!

[Toni jim zmizí za rohem.]

DAWSON: Dobře, zašla támhle.

AUDREY: Ááá.

[Rychle se otočí, když zjistí, že vešli do skupinového terapeutického sezení.]

PORADKYNĚ: Zdravím. Pojďte dál. Nestyďte se. Chceme vám pomoci.

DAWSON: Vlastně, víte, my...

AUDREY: Ne, víš co? Zlato, to pro nás budu dobrý.

PORADKYNĚ: No tak, lidi, udělejte místo.

[Dva lidé jim uvolní své židle a vezmou si jiné.]

DAWSON: Díky.

AUDREY: Dík.



[Párty. Další montáž záběrů bavících se lidí. Kluci čepují pivo Emmě přímo do úst. Jack a Pacey stojí vedle televize a dívají se na to.]

JACK: Fakt si musíme na toho kluka zvyknout?

PACEY: Á. Á. O tom nic neříkala.

[Jeden z kluků napočítá do deseti a Emma klesá na podlahu.]

JACK: No, jo, já bych řek, že je to součást manželské dohody. Byt a strava zadara, příležitostný nechtěný ohmatávání, to je jedinej důvod, proč to dělá.

PACEY: Děláš si srandu?

JACK: Jsi snad šokovanej?

PACEY: Já--já--já to jen asi nechápu.

JACK: Víš, já chápu, že je Emma v pasti, ale měla něco říct.

PACEY: Jo, já vím.

JACK: A tenhle hnusák? Kdo si vezme někoho, koho nemiluje?

[Spatří, jak Gus poplácá Emmu po zadku, když jde zrovna kolem.]

PACEY: Tenhle hnusák.

JACK: Hnusák, co se vzdal naděje.

PACEY: Když nad tím nebudeš moc myslet, musí to mít fakt zlý.



[Jeden z pokojů v bytě Emmy. Jen tam vejde a spatří sedět v okně CJe se skleničkou v ruce.]

JEN: Tak bavíš se?

CJ: Jo, jo.

JEN: Jo. Takže ty piješ?

CJ: Víš, měl bych větší sklon k odpovědi, kdyby ses na mě nedívala jakože jsem... v opilosti přejel babičku.

JEN: Jen jsem zvědavá.

CJ: No, tvůj kámoš mi nabít pití a připadalo mi neslušný říct ne, takže-

JEN: Tak takhle to je? Roky střízlivosti jdou do pekla kvůli otázce etikety ohledně kluka, co ti udělal monokl?

CJ: Nečekám, že to pochopíš.

JEN: No, díku bohu za to.

CJ: Ne, já jen--nechtěl jsem o tom vykládat neznámýmu člověkovi. Víš... ale díky, žes mu to řekla, mimochodem.

JEN: Co mu řekla?

CJ: Že nepiju, jak se zdá. Teď se mi omlouvá, jako bych umíral nebo něco.

JEN: No, víš, je to nemoc.

CJ: Já vím, Jen. Já tě zaučoval. Vzpomínáš?

JEN: Jo, ne, já vím. Já vím, tak proč tohle? Protože tak dlouho, jak tě znám, jsi se držel jistých pravidel, až bych neřekla, že uplyne den, kterej by se vymykal CJovo plánu.

CJ: No, napadlo tě někdy, že jsem si uvědomil, že jsem na sebe byl příliš přísnej? Že bych tu možná ani nebyl, kdybych se držel takzvanýho CJovo plánu?

JEN: No, jestli se to stane, tak bys tu možná neměl bejt se mnou.

CJ: Proč? Protože jsem tu uplynulou hodinu seděl a zvažoval, jestli se napít nebo ne? Dělal bych si větší starosti o tvou kámošku Joey. Zkoušela mi nakukat, žes někoho zabila.

JEN: Počkej, omlouvám se, tys--tys nepil?

CJ: Á, a to magicky změní všechny předčasný závěry, ke kterým jsi došla?

JEN: No, ano.

CJ: No, takhle to nefunguje, Jen. Jo, přemýšlel jsem o tom, fajn. Stejně jako jsem přemýšlel, že s tebou zkusím něco normálního, ale ty to podle všeho shledáváš velmi urážlivým.

JEN: Ne. Ne, hele, já jen nechci -- jen nechci, aby, ať se mezi náma stane cokoli, to komukoli z nás ublížilo.

CJ: Zkoušíš z něčeho vycouvat? Jestli jo, tak mi to prostě řekni.

JEN: Ne, nezkouším z ničeho vycouvat. Ani nevím, do čeho jsem se to dostala.

CJ: No, tak proč si vymýšlíš výmluvy, proč to nebude fungovat? Je to dost pokrytecký vzhledem k tvý minulosti, ne?



[Odvykačka. Audrey a Dawson jsou na skupinové terapii. Dawson vypadá mimo, ale Audrey si to užívá.]

PORADKYNĚ: Jak se jmenuješ?

AUDREY: [jižanským přízvukem] Jmenuju se Pinky. Říkají mi tak od doby, kdy mi bylo deset a fretka mi ukousla malík u nohy. A v tý chvíli jsem se dala na pití.

PORADKYNĚ: Dobře. A co bys nám řekla tady o svém kamarádovi?

AUDREY: On je víc než jen kamarád, víc než jen bratranec. Vzali jsme se fakticky mladý. Hned po druhým dítěti, viď? Pak přišlo pár dalších, ale ztratila jsem přehled. Jsou teď s mámou ve Vegas, ale tady Dawson, vždycky byl na mě hodnej. I když jsem ho zmlátila, protože ví, že jsem to tak nemyslela. Ví, že to bylo jen alkoholem, viď?

DAWSON: Udělala jsi pár věcí, co byly násilničtější než tohle.

AUDREY: A jaké, zlato?

DAWSON: No, co tehdy, co jsi projela autem skrz dům a skoro nás všechny zabila?

AUDREY: S tím autem má pravdu. Jo. Je pár věcí, co bych nejspíš neudělal, kdybych nepila.

PORADKYNĚ: Jaké další věci, Fingy?

AUDREY: No... jako říkání lidem věci, který nemusej slyšet, jen proto, že jsem chtěla viděl, jak se budou tvářit. Odhánění lidí, který se mi jen pokoušeli pomoct. Tady Dawson ale vždycky byl... ohledně toho zticha. Žádný odsuzování, vážně, jen, víte, pořád a pořád mě stavěl zpátky na nohy.

PORADKYNĚ: A proč myslíš, že to dělal?

AUDREY: To fakt nevím. Řekla bych, že je to... ten typ člověka, kterej vždycky v lidech vidí jen to nejlepší. A zaslouží si víc než jen... ničitelku svýho majetku, řekla bych.

DAWSON: Vždyť o nic nejde. Můžem to opravit.

AUDREY: [šeptá] Ale já ti mohla fakticky ublížit.

DAWSON: Jo, ale já bych řek, že jsi musela dosáhnout dna, aby ses od něj mohla odrazit.

AUDREY: Jo, ale dna jsem dosáhla až pár týdnů po té.

DAWSON: Možná ses do něj musela zarýt opravdu hluboko.

AUDREY: [směje se] Myslíš, že... pořád mám dům, do kterýho se vrátit, až bude opravenej a tak?

DAWSON: Slibuju.

AUDREY: Á! Dawsone, pojď si udělat další dítě.

TONI: [tleská] Koukněte, dělání si srandy z odvykačky je fajn, ale nestačilo to už? Tady ta blondýnka je z Beverly Hills a včera večer se mě snažila obrat v pokru a tady ten její kluk je, já nevím, šmírák.

PORADKYNĚ: Je to pravda?

DAWSON: Ve skutečnosti jsem asistent režiséra. Musel jsem sám zrežírovat dotáčky a, Toni, pokud byste mi dovolila ukázat vám pásku-

PORADKYNĚ: Dobře, to stačilo. Děkujem vám mockrát. Vy dva sem očividně nepatříte.

AUDREY: [zalapá po dechu] Vy myslíte, že už jsem vyléčená?

PORADCE: Ne, myslím, že dneska máš službu v kuchyni. Řeknu to Betty. Teď nás tu, prosím, nechte dokončit sezení v klidu.

AUDREY: Promiňte.

TONI: Čau-čau.

[Vstanou a odejdou.]

AUDREY: Šlo to dobře.



[Párty. Joey shromáždila Paceyho, Jen a CJe, Davida a Jacka, Emmu a Guse, aby si zahráli "flašku". Radost z toho má jen Joey.]

JEN: Zabíjíš mě tím, že jo, Joey?

JOEY: To určitě ne. No tak, nekaz nám zábavu.

JEN: Dobře, fajn, ale jeho nepolíbím.

[Jen ukáže na Guse.]

JOEY: No, co je fér, je fér, ne? Dělej, Gustave, toč.

[Gus roztočí láhev a ta ukáže na Joey.]

JOEY: Nový pravidlo - žádnej jazyk.

JEN: Ne, ne, ne, ne. Co je fér, je fér, a nechtěj mě naštvat, protože už jsem předtím zabíjela.

JOEY: [šeptá] Já vím. [k CJovi] Vidíš?

GUS: Žádnej jazyk? A sakra.

[Gus vstane, přistoupí k Joey a líbne jí na tvář. Posadí se zpět a Joey si otře tvář rukávem, všichni se zdají být znechuceni.]

JOEY: Dobře. No?

[Joey roztočí láhev a ta ukáže na Jacka.]

JOEY: Jacku!

[Políbí se a Jack roztočí láhev. Ta ukáže na Emmu a Jack jí políbí. Emma roztočí láhev a ta ukáže na Jen.]

JEN: Och.

[Jen a Emma se zařehoní a krátce se políbí. Jen roztočí láhev a ta ukáže na CJe.]

JOEY: Počkat. To není fér. Vy dva se líbáte pořád. Co je to za zábavu?

CJ: Dneska ne. Musíme se držet pravidel, ne?

JEN: Sklapni.

[Vášnivě se políbí a všichni jen zírají, když se začnou mazlit.]

DAVID: Dobře.

JACK: Uf, jo.

CJ: Nějak jsem dostal žízeň. Nechceš-

JEN: Dobře. Jo, pojďme.

[Jen a CJ rychle vstanou a odejdou..]

JOEY: Á, hej, hola. Tohle není... sedm minut v ráji. Musíte se vrátit.

JACK: Chceš políbit Jen.

PACEY: Dobře, ať je to, jak je to, propad jim tah.

[Roztočí láhev a ta ukáže na Joey, která se usměje.]

JOEY: Mmm. No... [v opilosti se snaží působit sexy] Doo-doo doo-doo, dobrá. [šeptá] Vem si mě, Pacey.

[Pacey se jí chystá políbit, ale vtom spadne Gus z televize, na které stál. Televize spadne rovněž.]

GUS: Och! <

PACEY: Já tě zabiju!

GUS: Já jen--jen jsem chtěl vědět, kolik unese.

PACEY: Cos to udělal?

GUS: Já ne-

PACEY: Cos to udělal?! Já tě zabiju. Zabiju tě za to, rozumíš?!

[Emma vidí, že to Pacey myslí vážně a stoupne si mezi ně.]

EMMA: Á! Á! Á! Á! Ááá!

[Plácne Guse po hlavě.]

EMMA: Idiote! Nedělej si s tím hlavu. Postarám se o to.

PACEY: Ne! Ne! Ne! Zabiju tě!

[Emma strká Guse ke dveřím.]

GUS: A co mý věci?

EMMA: Vyhodím je na chodník.

GUS: Jo. Dobře, ale-

EMMA: Ruším svatbu.

GUS: Ehm, my-- my to ještě nedělali.

EMMA: Jo, toho jsem si vědomá, díky.

GUS: Dobře.

[Emma ho vystrčí ze dveří. Jack postaví televizi a vidí, že je obrazovka rozbitá.]

PACEY: Ach, Berto. [brečí]

JACK: Ach ne. Panebože!

[Prásknutí elektřiny.]

PACEY: Já toho bastarda zabiju.

[Joey vstane, je tak opilá, že netuší, co se děje.]

JOEY: Chcete hrát sardinky?

[Omdlí a skácí se na podlahu.]



[Před odvykačkou. Audrey doprovází Dawsona k autu. Je večer.]

DAWSON: Takže ty vážně budeš muset makat v kuchyni?

AUDREY: Prosím tebe, to je dar z nebes. Zbaví mě to večerních společenskejch zpívánek.

DAWSON: No, proč jsi nám vymyslela tolik dětí?

AUDREY: Ať si. Proč jsi musel tý vykopávce lézt do zadku? [zasměje se] Á. [povzdechne si] Víš, nebylo to úplně smyšlený, to sezení. Měla jsem pocit, že se něco hluboko uvnitř zlepšilo.

DAWSON: Fajn. Jen je škoda, že ses kvůli tomu musela dostat do trablů.

AUDREY: Dawsone. Sledování nějaký ženský po chodbách a nabourání terapeutickýho sezení byla větší zábava, než bych si kdy pomyslela. Nemáš tušení, jaká to byla úleva... nemluvit celej den o sobě a svých problémech. A zpropadeně, jestli jsem si od svých problémů nakonec nepomohla.

DAWSON: To je vždycky nemilý.

AUDREY: Já vím. Připadáš mi míň do sebe zahleděnej, než jsi sem přišel. Radši se vrať do LA. Sakra rychle.

DAWSON: Jo, fakt. Já ti nevím, řek bych, že to bylo tím, že jsem viděl někoho, koho obdivuju, to takhle vzdát se životem. Já nevím, tápu, co dál, ale takhle špatně na tom nejsem.

AUDREY: Dawsone, já to se životem nevzdala.

DAWSON: Já mluvím o Toni Starkový.

AUDREY: Á. Jasně. [zařehoní se] Vidíš? Jsi dobrej. Až se zastavíš příště, přines mi Nyquil.

DAWSON: Žádný příště bejt nemusí. Už jsi skoro venku.

AUDREY: Já nevím, je to jako... i když to tu nesnáším, víc se bojím toho, co je venku, protože to je jenom zmatek, ale... neřekla bych, že jsem tam nechala všechno v nejlepším pořádku.

DAWSON: Všechno může být takový, jaký to bejvalo. Kromě těch špatných částí.

AUDREY: Víš, já si to ve skutečnosti nemyslím, ale... ráda to slyším. [zařehoní se]

DAWSON: Pojď sem.

[Obejmou se.]

AUDREY: [povzdechne si] Díky.

DAWSON: Čau.

AUDREY: Měj se.



[Gauč před nyní rozbitou televizí. David a Jack tam sedí a dívají se na ní.]

DAVID: Takže tys fakt chodil s Joey?

JACK: Uf... jo. S kým jsi to dneska mluvil?

DAVID: No, možná, že kdybys na mě nekašlal kvůli líbání s holkama-

JACK: Jen jsem se držel pravidel. Kromě toho byla Joey velmi... neoblomná. Co všechno ti řekla?

DAVID: Nic, vážně, ale rád bych někdy viděl tvou práci.

JACK: [zasměje se] Ach ne. To ne--to ne-- to prostě ne. Ale promiň, že jsem byl dneska tak roztěkanej. To ta, víš, ta celá... Gusovská bomba, kterou Emma odjistila. Byla trochu šokující.

DAVID: Jo, ale krize je odvrácena. Skoro jako by se to nikdy nestalo.

JACK: No, já si jen dělám starosti. Víš, já jen--neměl jsem tušení, že je takhle zoufalá. Co bude dělat teď?

DAVID: Hmm. Není to dobrý a ty s tím nic nenaděláš. Není toho moc, co můžeš udělat, pokud si jí nechceš vzít sám. [Zasměje se]

[Vidíme však, že Jack tu myšlenku zvažuje.]



[Paceyho ložnice. Jen a CJ právě dosexovali a leží pod kabáty, které byly nakupené na posteli. CJ zvedne své trenýrky a chce se obléci, ale Jen ho zarazí.]

JEN: Počkej. Co to děláš? Ty se oblíkáš?

CJ: No, jo. Myslím, že sem někdo bude chtít přijít.

JEN: Ale ne. Nech je čekat. Stejně nejsou ty kabáty až tak moc hezký.

CJ: No, to ty ses v nich válela.

JEN: Já vím. Přesně. Pojď sem.

CJ: Dobře.

[Znovu se začnou líbat.]

CJ: Tohle zcela jistě překonává hádku o to, jestli jsem pil nebo ne.

JEN: Ne, to bylo na chvíli taky zábavný.

CJ: No, úplně ses nemýlila.

JEN: Jo, no, a taky jsem neměla úplně pravdu. Chci říct... je to tvůj život, ty víš, co s ním podnikáš.

CJ: Ani ne. Ale teď je to moc pěkný. Byl jsem nervózní... když jsem viděl... Paceyho. Připomněl mi všechno to drama. Já nevím, já jen--asi jsem jen chtěl, abys byla šťastná, zkusit být obyčejný.

JEN: Byla bych nešťastná, kdybys byl obyčejný. Kromě toho jsem myslela, že o to jsem se snažila já. Naplánovala jsem si, že dneska pít nebudu, a budem spolu probírat filosofii.

CJ: To není obyčejný večírkový chování.

JEN: Já už se o nic z toho nestarám. Já jen chci... dělat tohle. Můžem--můžem v tom pokračovat?

CJ: V tomhle? Pomysli na to, co jsme udělali, neřek bych, že vlastníci těch kabátů budou potěšený.

JEN: Vážně, já--já nechci chodit s tvou představou a nechci, aby ses zakoukal do nějaký mý falešný představy.

CJ: Už jsi mě zkoušela ošálit předtím, vzpomínáš? Nejsi v tom moc dobrá.

JEN: Já vím. Měli bysme odtud zmizet.

CJ: Nejdřív se budeš muset vzdát tohohle kabátu, víš to?

[Ukáže na kabát, pod kterým Jen leží.]

JEN: Ne, tohle je Joeyin kabát. Ta jich má dost.

CJ: Pojď, jdem se zhulákat.

JEN: Mmm. Absolutně, kámo.

[CJ vstane, ale Jen tam ještě chvíli leží a tiskne si k sobě kabát Joey.]



[Kuchyně. Jack a Emma pozorují odcházet lidi z párty. Už skončila a všude je nepořádek.]

LIDI: Čau.

JACK: Mějte se, lidi.

[Odejde poslední z hostů a Emma a Jack začnou uklízet.]

EMMA: Tak odkud myslíš, že vylezou CJ a Jen?

JACK: Ani na to nechci pomyslet. Hele, mrzí mě to tvý, ehm... nevyšlý manželství a všechno.

EMMA: Jo, díky, Jacku, hlas ti prozařuje soucitem.

JACK: Dobrá, no, mezi manželstvím bez lásky a-- a návratem domů, nemyslíš, že by byl návrat domů trošičku lepší? Víš, alespoň bys měla čas si pár věcí promyslet.

EMMA: Naši jsou skvělý, nechápej mě špatně, ale má matka umírá touhou vidět mě takhle selhat a tu satisfakci jí poskytnout nemůžu. Víš, byla bych tam jeden den, a už by mě hnala do učení pomalejších dětí na triangl. Je to hudební sebevražda. Právě teď lásku nehledám. Když jí najdu, tak mi obvykle nakopne zadek.

[Zasmějí se]

EMMA: A jestli ke mně jednou sestoupí nějakej Christian Bale, tak... já, ehm...

JACK: Jo.

EMMA: Vykopnu toho ťulpase, kterýho jsem si vzala. Hmm.

JACK: No, budu muset s tím tvým Christianem Belem strávit nějakej čas o samotě, než tě nechám si ho vzít. [zasměje se]

EMMA: Mm-mm.

JACK: Ty ve skutečnosti, já--já... byl bych dokonalej manžel. Víš, můžu ti pomoct omrknout kluky, můžu se... ujistit, že nejsou gayové.

EMMA: [zasměje se] Ano, je to poněkud mrzutý, když na to přijdeš až uprostřed hry, co?

JACK: Mimoto, furt bych tě neosahával jako Gus.

EMMA: No, to zní skvěle. Tak se teda vezměme.

JACK: Pojďme do toho.

EMMA: [zasměje se] Jo, ehm... kolik jsi toho vypil?

JACK: Jen se ti pokouším pomoct. Už spolu bydlíme, ne?

EMMA: Hele, proč si myslíš, že jsem požádala Guse? Protože je to nechutnej tvoreček, na kterým mi nezáleží. Tak je to snazší. Od kamaráda bych takovou velkou laskavost nikdy žádat nemohla. Já--prostě bych nemohla.

JACK: No, to nemusíš, protože... já žádám tebe.

EMMA: Jacku, jsi až moc hodnej.

JACK: No, ani tak ne. Já--já--já pro tebe nemám prstem ani-

EMMA: To je dobrá poznámka! Ne, jsi. Jsi na to příliš hodnej. Nemohla bych.

JACK: [povzdechne si] Já ano.

EMMA: Já vím. Já vím, že ty jo, ty šílenče. Kéž bych toho mohla využít. Ne. Nemůžu zničit dva životy. [zasměje se] Je to můj problém. Já mu musím čelit. Příliš dlouho jsem žila v pohádkový zemi. Pojď utřít tohle nádobí.



[Paceyho ložnice. Pacey odnese Joey nahoru do ložnice a položí jí na postel.]

PACEY: A jsme tady. Ó sladký domove...

JOEY: Už?

PACEY: Už. Já vím, z obýváku je to sem pořádná štreka.

JOEY: Byla to sranda. Vidíš, jsem rozkošnej opilec.

PACEY: To vskutku jste, slečno Potterová.

[Sundá jí boty.]

JOEY: Mluvila jsem dneska s moooc novýma lidma. Lidi mě zbožňujou.

PACEY: A zbožňujou, když jim říkáš špinavosti ze života svých přátel.

JOEY: Cože?

PACEY: Nic. Zapomeň na to.

[Joey usíná a je stále tišší a tišší.]

JOEY: Bylo to skvělá párty, Pacey. Do toho všeho rozbíjení a tak.

PACEY: Jo, to rozbíjení nebylo moc dobrý.

JOEY: Mrzí mě to s tou televizí.

PACEY: V pohodě. To se stává. A asi jsem na ní až moc přilpěl.

JOEY: To není dobrý.

PACEY: Ne. Ale jsem rád, že ses bavila. Zasloužíš si to. A jste rozkošnej a moudrej opilec, slečno Potterová.

[Joey se usměje a začne si s tváře dávat vlasy, až jí poklesne ruka.]

PACEY: Cos říkala předtím, byla pravda. Nikdy jsem nezapomněl. Jak bych moh? Jen se na sebe podívej.

[Joey se malátně pozvedne.]

JOEY: Víš, co ještě jsme nikdy neudělali?

[Joey ho políbí.]

JOEY: Jsi na řadě.

[Skolabuje zpět do postele.]

PACEY: Sladké sny, Joey.

[Políbí jí na čelo, přikryje jí a pak se posadí na židli a dívá se, jak spí.]



[Zatmívačka a závěrečné titulky.]