Úvod Scénáře Spoilery Povídky Obrázky Různé Odkazy

Epizoda 606 - Živá mrtvá dívka

Tom Kapinos, překlad: Petr Říhánek


[Natáčení. Natáčí se postelová scéna, kterou sledují Dawson a Todd. Natasha a nějaký kluk vejdou do ložnice, posadí se na postel a začnou se líbat a mazlit.]

KLUK: Hele... a jsi si tím jistá?

NATASHA: Tak jistá jak jsem si ještě ničím ve svým životě nebyla.

KLUK: Bezva.

[Začnou se mazlit vášnivěji. Do místnosti vejde zabiják a zvedne nad hlavu sekeru... čímž shodí monitor nad sebou, který dopadne vedle něj.]

ANDREW: Střih!

TODD: Promiň, Andrew? Musí mě šálit sluch. Zakřičel jsi právě střih? To je jeden z pár světlých okamžiků v jinak ponurý existenci. A já nenechám nějakýho zatracenýho zakrslíka, aby mi odepřel mý potěšení. A ty nepřestaneš, dokud nezakřičím střih já. Rozumíš mi? Fajn. [Andrew přikývne a odejde.] To jsem si užil. Někdy zapomínám, jak rád na lidi křičím.

DAWSON: Jsi nemocnej člověk, Todde Carre.

TODD: Bezva. Teď jsi mi zkazil den. To mám za to, že natáčím v zatraceně strašidelným studiu den před zatraceným Halloweenem.

DAWSON: Co myslíš tím strašidelným?

TODD: Ty to nevíš?

DAWSON: Co?

TODD: O tý holubičce, co tu umřela - Melanie Rayová. Slyšels o Melanie Rayový?

DAWSON: Ne.

TODD: A to si říkáš filmovej nadšenec? Styď se, Leery.

[Přijde k nim Natasha, stoupne si za Todda a začne ho masírovat. Dawsonovi se v očích mihne žárlivost.]

TODD: Tys o Melanie Rayový slyšela, že, drahá?

NATASHA: Ovšem.

TODD: Melanie Rayový byla Jamie Lee Curtisová svý doby. Originální hororová královna. Natáčela tady v Bostonu jedno béčko. Jakže se jmenovalo?

NATASHA: Uf. Líbej holky a pak je zabij.

TODD: Tak je to. Takže přímo tady v padesátejch natáčeli. A mladá Melanie měla aféru se svým režisérem. [vzdychne] Kde jsem to byl?

DAWSON: Ehm, u aféry s režisérem.

TODD: Jo, jasně. Nicméně, bylo to všechno komplikovaný tím, že Melanie byla vdaná za svýho hereckýho kolegu Nicka Marche. A když to Nick o tý aféře zjistil, úplně se pomát. Natáčeli jednu scénu, ve který se jejich postavy měly pohádat. Uškrtil jí... k smrti.

DAWSON: To je strašný.

TODD: Proto se říká, že tu její duše v tenhle den pořád straší. Jestli takovým věcem věříš.

MUŽ: Jsou připravení, Natasho.

[Natasha odejde a nechá je samotné.]

TODD: Co je?

DAWSON: Nic.

TODD: Co je?

DAWSON: Děje se mezi váma dvěma něco?

TODD: Leery, chlapče, už před dlouhou dobou jsem se naučil nezaplétat se s hlavníma herečkama. Od toho jsou statistky. Ale kdybych se chtěl tuhle lekci odnaučit, rozkošná Natasha by na to byla ta pravá. Jasně, dokud mám ještě vlasy, do práce, lidi. Kamera.

MUŽ: Hotovo.

TODD: A... akce.

[Začnou tu scénu znovu přehrávat a Todd sleduje žárlivost v Dawsonově tváři, když se dívá, jak se ten kluk s Natashou mazlí.]



[Úvodní titulky]



[Střižna. Dawson, Todd a střihač procházejí natočené záběry.]

KLUK: [ve filmu] Hele... a jsi si tím jistá?

NATASHA: [ve filmu] Tak jistá jak jsem si ještě ničím ve svým životě nebyla.

[Todd se otočí k Dawsonovi.]

TODD: Chlapče, jak to jde s mou párty?

DAWSON: Mám to potěšení oznámit, že umělecký oddělení proměnilo studio sedm na hřiště morální pokleslosti.

TODD: Á, vynikající. Zbožňuju Halloween. Můj oblíbenej svátek. Vždycky byl.

DAWSON: Jo. Můj taky. Vlastně jsem tak trochu známej tím, že jsem na kamarády doma připravoval různý vymakaný žertíky.

TODD: To rád slyším, Gilligane. Jak to vypadá s mým kostýmem?

DAWSON: Hned po tomhle ho vyzvednu.

TODD: Budu vypadat jako velebníček?

DAWSON: Pochybuješ snad?

TODD: Ale zaskóruju s tím, Dawsone? To je otázka.

DAWSON: Řeknu ti co. Když se ti to nepovede, budu pro tebe mít hezkej zástup statistek.

TODD: Vidíš, to si mi na tobě líbí, Leery. Vždycky myslíš dopředu.

TODD: [ve filmu] Kamera. Akce.

TODD: Pánové, Natasha vypadá na těch záběrech tak sexy, že vás budu muset požádat, abyste opustili místnost a nechali mě tu samotnýho. Víte co myslím? [Všimne se, že se Dawson nesměje.] Co máš za problém?

DAWSON: Nic.

TODD: Činíš si snad na rozkošnou Natashu nárok, hm, Leery?

DAWSON: Ne.

TODD: Fajn. Protože bys neměl. Dals jí kopačky, vzpomínáš? Kvůli tý princezničce.

DAWSON: Není to tak jednoduchý, Todde.

TODD: Ovšem, že je. Tvá titěrná mysl neuměla uchopit fakt, žes klofnul jednu z nejsexy hvězdiček, co může Hollywood nabídnout, takže jsi to všechno odhodil kvůli dalšímu pokusu s tou, cos s ní šel na maturáku.

DAWSON: Ona se mnou nešla na maturák.

[Todd se zasměje.]

DAWSON: Byl to--byl to ples ve třeťáku. To se nepočítá. Nepočítá.

[Na obrazovce se objeví záběr, který nenatočili.]

STŘIHAČ: Hele, Todde, měl by ses mrknout na tohle.

[Vrátí záznam zpět a pustí ho zpomaleně. Na jednom políčku vidíme záběr ženy v dlouhém kabátu s tmavými brýlemi vedle cedulky, na které stojí Malanie Rayová - Kostým č.3.]

DAWSON: Co je to?

TODD: To je vtip?

STŘIHAČ: Takhle to přišlo z laborky.

TODD: Tomu nevěřím. Někdo mě chce dostat. To je jeden z těch tvejch praktickejch vtípků, kterýma se prohlašuješ známej?

DAWSON: O čem to mluvíš?

TODD: Pamatuješ si na tu báchorku, o který jsem ti vykládal včera? O tý herečce, co umřela ve studiu sedm?

DAWSON: Jo.

TODD: To je ona.

DAWSON: Co dělá na našich záběrech?

TODD: Nemám tušení.



[Pokoj Audrey a Joey. Audrey stojí před zrcadlem a dokončuje poslední úpravy na svém kostýmu Nancy. Pacey se mezitím oblékl v koupelně.]

AUDREY: Side! Ách, baby! Vypadáš skvěle! Ale...

PACEY: Ale co?

AUDREY: No, nezabíjej posla špatných zpráv, ale jestli to má vypadat věrohodně, kožený kalhoty by fakt bodly.

PACEY: Abych řek pravdu, je zázrak, že jsem vůbec na tuhle záležitost se Sidem a Nancy přistoupil. AUDREY: Hele, slíbil jsi mi, že dneska nebudeš žbrblat.

PACEY: Promiň. Prostě na kostýmový párty fakt nejsem.

AUDREY: Ale každý ráno se moc rád oblíkáš do toho opičáckýho obleku.

PACEY: Snadný.

AUDREY: Dobrá. Promiň. Rána pod pás. Netoužím rozpoutat další debatu o našich bezmeznejch ideologickejch rozdílech. Za vteřinku budu hotová.

PACEY: Dobře.

[Audrey zajde do koupelny a Pacey se začne rozhlížet po pokoji. Všimne si písemky Audrey, za kterou dostala pětku. Když Audrey vyjde z koupelny, Pacey tu písemku rychle schová.]

AUDREY: Hotovo? Co je?

PACEY: Nic. Pojďme.

AUDREY: Dobře.

PACEY: Jo.



[Byt Emmy. Jen a Jack jsou v obýváku, zatímco se Emma někde hotoví k odchodu. Jen přechází po pokoji a Jack sedí na pohovce. Jen je oblečená jako Temný anděl a Jack jako upír.]

JACK: Říkám ti, abys tomu klukovi zavolala.

JEN: Já ti říkám, že je už pozdě. Okýnko možnosti, který tu kdysi bylo, je oficiálně zavřený.

JACK: Jo, ale líbí se ti. To poznám.

EMMA: O jakýho kluka jde?

JACK: CJ. Rozkošnej mládeneček.

EMMA: Chápu.

JEN: Myslím, že by bylo vhodný, Jacku, se tomu zdaleka vyhnout. Tak nebudou žádný zlomený srdce, žádný zničený sny a žádný prášky ráno poté.

EMMA: Ta holka má pravdu.

JACK: Ne, nemá. Jenom se bojí, že ten kluk je pro ní příliš dobrej. Vytáčej. [Hodí jí telefon.] A v tom se mýlí.

JEN: Uf, ne. Nejspíš teď pracuje, koná pro jiný dobro a tak všechno, což je mrzutý, ale nepopiratelně okouzlující.

JACK: Vytáčej.

JEN: Cože? Nemám jeho číslo.

JACK: Zavolej na Linku pomoci.

JEN: Ne. To se nemá, ne?

JACK: Prostě to udělej! [zavrčí]

[Jen vytočí Linku pomoci a zvedne to CJ.]

C.J.: Linka pomoci. Šťastný Halloween.

JEN: Ehm, ahoj. Je tam CJ?

C.J.: U telefonu.

JEN: Och. Ahoj. Uf, tady Jen. Lindleyová. Pa-pamatuješ si na mě?

C.J.: Zdravím, Jen Lindleyová. Co pro tebe můžu udělat?

JEN: No, jen jsem přemýšlela, co budeš dneska večer dělat. Ehm, ale ty pracuješ, co?

C.J.: Uf, jo, asi tak ještě hodinu. Zaskakuju za někoho, kdo se zpozdil.

JEN: Ó, no--máš potom nějaký plány nebo-

C.J.: No, jestli se... koukání v mým pokoji na Holloween H20, co dávaj na kabelu, bere jako plán, tak jo. Jsem zadanej.

JEN: Ó... no, neměl bys zájem zajít na jednu párty?

C.J.: S tebou? Sami?

JEN: No, ne. Chci říct, že já tam budu, ale mý kámoši taky jdou.

[Jack se jí pokouší naznačit, aby odpověděla, že sami.]

C.J.: Hmm, já ti nevím. Počkej moment, tys volala na Linku pomoci jenom, abys mě poznala na párty?

JEN: Jo. To se nemá, co?

C.J.: Kde to je?

[Jack a Jen si ukáží zvednutý palec.]



[Pekelná kuchyně. Eddie pracuje za barem, když se objeví Joey a posadí se před něj.]

JOEY: Dobrý zprávy.

EDDIE: Cože?

JOEY: Můžeš se vrátit na přednášky.

EDDIE: O čem to mluvíš?

JOEY: Ukecala jsem Hestona, aby ti dovolil se vrátit.

EDDIE: Tys kvůli mě ukecávala Hestona?

JOEY: Jo.

EDDIE: Mm-hmm.

JOEY: Což jsem neměla dělat. Má chyba.

EDDIE: Kdo říkal, že se tam chci vrátit?

JOEY: Připadalo mi, žes prošel spoustou trablů, aby ses tam dostal, takže jsem jenom -- myslela jsem, že to možná pro tebe něco znamená, ale ještě jednou, promiň.

[Joey se otočí a vydá se na odchod, když vrazí do nějaké asi tak dvanáctileté dívky.]

HARLEY: Uhh! Mohla bys koukat, kam jdeš?

JOEY: Kolik ti je?

HARLEY: Do toho ti nic není. Jen mi řekni, kde najdu tu nešťastnici, co se jmenuje Joey.

[Objeví se profesor Heston.]

HESTON: Á, vidím, že už jste se seznámily.

JOEY: To je vaše dcera?

HESTON: Seznam se s mou dcerou Harley. Harley, tohle je Joey Potterová.

HARLEY: Ugg, ahoj.

[Harley odejde k jukeboxu]

HESTON: Co je?

JOEY: Myslela jsem, že je jí pět.

HESTON: A na to jsi přišla jak?

JOEY: Z fotky na vašem stole.

HESTON: No, na tý fotce je jí pět.

JOEY: To je klamavá reklama.

[Harley se k nim vrátí.]

HESTON: Á, ježíši, to je hodin. Toho andílka si vyzvednu v jedenáct. Bavte se. A-- no, ještě jednou díky, Joey. Ahoj, zlato.

HARLEY: Tati! Dám ti ještě jednu možnost se na mě nevykašlat.

HESTON: [povzdechne si] Zlato, já na tebe nekašlu.

HARLEY: Ne. Kašleš na tradici, na naší tradici. Dneska se máme bavit.

HESTON: Ona je taky celkem zábavná a... do kina půjdem zítra večer.

HARLEY: To není to samý! Chodíme do kina o Halloweenu. Koukáme na starý strašidelný filmy z balkónu. To děláme.

HESTON: Harley, no tak. Vynahradím ti to, slibuju, jo?

[Profesor Heston odejde a Joey na Harley soucitně pohlédne.]

HARLEY: Na co čumíš?

[Harley naštvaně zamíří k jukeboxu.]



[Natáčení. Dawson prochází skrze studio, které bylo přeměněno na párty. Je oblečený jako Muž v černém. Najednou něco zaslechne.]

HLAS: Dawsone.

[Zahlédne nějakou nezřetelnou postavu v dlouhém černém kabátu zajít za roh. Rychle za ní vyrazí, ale nikdo tam není. Pak odejde.]



[Natáčení, později večer. Párty je v plném proudu. Hraje nějaká kapela a spousta lidí tam tancuje a baví se. Todd má kostým kněze a balí nějaká dvojčata, když k němu přijde Dawson.]

DAWSON: Todde! Můžem si na chvilku promluvit?

TODD: Mám moc práce.

DAWSON: Todde, myslím to vážně. Fakt si s tebou musím promluvit.

TODD: Omluvily byste mě krásné dámy, prosím? Jen na minutku.

[Dvojčata odejdou.]

TODD: Dobrá, doufám, že umíráš.

DAWSON: Viděl jsem jí.

TODD: Koho?

DAWSON: Jí. Melanie Rayovou.

TODD: Děláš si ze mě srandu.

DAWSON: Nedělám. Viděl jsem jí.

TODD: Kde?

DAWSON: Tady, na pódiu.

TODD: No, nejspíš jsi jenom viděl někoho, kdo byl oblečenej jako ona. Tohle je kostýmová párty, Leery.

DAWSON: Bylo to před hodinou, to tu ještě nikdo nebyl.

TODD: Ale jdi, kámo. Hraje si s tebou tvá mysl. Užij si volnej večer. Rozbal to u baru s čau-čau bolesti džusíkem. Sbal pár holubiček. [Přijde k nim Natasha ve školní uniformě.] Bůh ochraňuj královnu.

[Natasha se postaví vedle Todda a zavěsí se mu za ruku.]

NATASHA: Ahoj, kluci.

DAWSON: Ahoj.

TODD: Trcnem si, drahá?

NATASHA: Ráda. Jo.



[Pekelná kuchyně. Eddie uklízí stůl a Harley ho "balí".]

HARLEY: Máš holku, Eddie?

EDDIE: Zcela jistě ne.

HARLEY: Och, a jakto?

EDDIE: No, zjistil jsem, že holky obvykle způsobujou víc trablů, než za kolik stojí.

HARLEY: No, přijde mi to jako velká škoda, jestli chceš znám můj názor.

EDDIE: Kolik ti je?

HARLEY: Zjistila jsem, že věk je jenom číslo, Eddie.

[Přijde k nim Joey.]

JOEY: Dobrá, nechte toho, vy dva. Co bys řekla na nějakou zábavu, Harley?

HARLEY: A kde se jako ta zábava koná?

JOEY: No, chtěla jsem tě vzít na koledu, ale to jsem si myslela, že je ti pět. Takže jsem myslela, že bysme mohli jít do kina nebo tak. Slyšela jsem tě, jak jsi tátovi říkala, že chceš vidět-

HARLEY: Nuda. Chci zůstat tady.

JOEY: No, já se mám o tebe postarat a nemyslím si, že by tvůj táta chtěl, abys strávila celej večer v nějakým baru pro vysokoškoláky.

HARLEY: Věř mi, bylo by mu to jedno.

JOEY: Dobře, hele, mluvíš s někým, kdo by moh uvádět talk show o mizerných otcích, takže si to nechme od cesty. No tak, pojďme se pobavit.

HARLEY: Ne, nedonutíš mě jít někam, kam nechci. Zůstanu tady, dokud se táta nevrátí.

EDDIE: Hele, čet jsem dneska v novinách o jednom strašidelným domě. Má to bejt dost děsivý.

HARLEY: Zbožňuju strašidelný domy.

EDDIE: Jo, možná byste mohly něco takovýho podniknout.

HARLEY: No, půjdu, když půjdeš ty.

JOEY: Eddie pracuje.

EDDIE: Vlastně za pět minut končím.

JOEY: No, jsem si jistá, že něco má.

EDDIE: Ne tak docela, ne.

JOEY: No, tak to se k nám rozhodně připoj, prosím.

HARLEY: Bezva.

EDDIE: Bezva.

[Harley se vydá na odchod.]

JOEY: Nemusels to dělat. Poradila bych si.

EDDIE: Jo. Vedla sis prostě skvěle. Je to hrozný, když se ti lidi pletou do života, co?



[Párty. Jack a Jen čekají, až se objeví CJ.]

JACK: Jen, řekla jsi CJovi, že si má vzít kostým?

JEN: Jo. Jo, myslím, že jo. Bože, doufám, že jo. Proč?

JACK: Mrkni na tohle.

[Na párty přišel CJ s kamarádem a ani jeden nemá kostým.]

C.J.: Měla jsi mi říct, abych si vzal kostým.

JEN: Panebože. Je mi to tak líto.

DAVID: Cítím se jak idiot.

JEN: A ty jsi?

C.J.: Promiň. To je David.

JEN: Ahoj, já jsem Jen.

DAVID: Ahoj.

JEN: Tohle je Jack.

JACK: Čau, Davide.

DAVID: Čau.

C.J.: Takže, mi skočíme pro nějaký občerstvení. Chcete něco?

JACK: Bezva.

JEN: Fajn.

[CJ a David odejdou.]

JEN: Panebože! Jsem jako mucholapka pro homosexuální komunitu.

JACK: Jo. Cože?

JEN: Je jasný, že je gay. Měla jsem to vědět.

JACK: Kdo -- CJ?

JEN: Bezva. Pozvu si na párty kluka a on si přivede přítele.

JACK: Proč jsi si tak jistá, že jsou pár?

JEN: Ať si. I kdyby byl hetero, nemůžu tohohle CJe mít. Už ne. Je moc chladnej. Když ozřejmím svý úmysly, chci aby si jich kluk všim a oplatil je. V tomhle pořadí.

JACK: Jasně. Jasně. Dobře. Trochu to víc to probádáme, jo? Já si vezmu do parády CJe a ty si vezmeš toho "domnělýho" homosexuála a za chvilku se sejdem tady.

JEN: Dohodnuto.

JACK: Do toho!

JEN: Do toho.



[Strašidelný dům. Joey, Eddie a Harley procházejí dost nepřesvědčivým strašidelným domem. Procházejí místnosti, kde dá Joey ruku na rameno muž v kostýmu mumie.]

JOEY: Ááá!

HARLEY: Panebože, ty seš tak retardovaná.

JOEY: Kdo se tě ptal, ty grázlíku?

[Harley se od Eddieho a Joey oddělí.]

EDDIE: Hele, nech tu chudinku bejt. Jo? Má problémy.

JOEY: A co ty o tom víš?

EDDIE: No tak, je jasný, že ta holka má nějaký trable se svým tátou.

JOEY: To my všichni, ne? Hele, mrzí mě, že jsem ti vstoupila do života a tak všechno. Viděla jsem příležitost pomoct a chopila jsem se jí. Jde jenom o tom, že jsi fakt chytrej. Jsi mnohem chytřejší, než kdokoli jinej ve třídě. A rozesmutňuje mě, když vidím, jak je všechen ten potenciál promarňovanej.

EDDIE: Jakej potenciál? Jak--jak promarňovanej? Hele, rád čtu knížky. To je toho. Co, můj život by byl mnohem lepší, kdybych šel na vejšku? A, uf...

JOEY: Co?

EDDIE: Nepotřebuju tvůj soucit. A nechci bejt charitativní případ nějaký bohatý holčičky.

JOEY: Takže ty si myslíš, že jsem bohatá holka? Páni.

EDDIE: Co je?

JOEY: Je to legrační... jak málo toho o mně víš.

EDDIE: Víš, co je ještě legračnější? Všemu tomu jsme se mohli snadno vyhnout. Já si ani neplánoval, že se na Hestonovo přednášku kdy vrátím. Je příliš cynickej a příliš zahleděnej do sebe.

JOEY: Tak proč ses vracel?

EDDIE: Ty. Ty ses mi dostala pod kůži. Shledal jsem, že mi hlavou vrtají série těch našich nepříjemnejch rozhovorů, což musí něco znamenat, takže jsem si chodil pro další, což nakonec vedle k mý zkáze.

[Někdo přistoupí za Joey a dá jí ruku na rameno. Joey přiskočí k Eddiemu a obejme ho kolem hrudi, aby jí ochránil.]

JOEY: Ááá!

EDDIE: Holka, ty seš teda strašpytel.

JOEY: To mi říkají. Moh bys mě teď pustit?

EDDIE: Víš ty co? Neřek bych.

[Skloní se a políbí jí. Chvíli se líbají a pak to Joey zarazí.]

JOEY: A sakra.

EDDIE: Co je?

JOEY: Harley.



[Párty. Přijdou tam Pacey a Audrey. Audrey touží po zábavě a Pacey je trochu mimo.]

AUDREY: Páni! Umřela jsem a přišla jsem do pekla! Čau, Satane!

PACEY: Z čista jasna se cejtím děsně starej.

AUDREY: Pojď si se mnou zatancovat, Pacey. Jdeš?

PACEY: Kam?

AUDREY: Támhle.

PACEY: To není tancování. To je šílení.

AUDREY: Kdy se z tebe stal takovej nudnej patron?

PACEY: Asi ve stejnou dobu, kdy jsi začala vorat písemky.

AUDREY: Co to má jako znamenat?

PACEY: Co? Ale no tak, co ta pětka, Audrey?

AUDREY: To je známka, Pacey. Obyčejně jí dostávaj studenti, který se doma řádně nepřipraví.

PACEY: Díky, chytrá prdelko. Jen se ptám, jestli je všechno v pořádku.

AUDREY: Mám to zcela pod kontrolou, baby.

PACEY: Jo, protože podle mých zkušeností, nebejvá pětka sama. Takovýhle věci mají tendenci přicházet ve skupinách.

AUDREY: Víš ty co? Mám fakt dobrej nápad. Nemluvme o tom.

PACEY: Dobře, fajn. Jen ti dávám vědět, že mám starost. Toť vše.

AUDREY: Víš co? Mně to tak nepřipadá. Mně připadá, že jsi příliš zaměstnanej pobíháním kolem jako nějaká finančnická nula, než aby sis o něco dělal v těhlech dnech starosti.

PACEY: To je od tebe hezký. Nandej mi to. Protože já si musím vydělávat na živobytí. To je skvělý.

AUDREY: Nevadí mi, že si musíš vydělávat na živobytí, Pacey. Jenom říkám, aby ses v tom neztratil. Toť vše.

PACEY: Proč do toho pleteme tohle? Jen chci vědět, co se to s tebou děje.

AUDREY: Dobře. Tak ty chceš vědět, co se to se mnou děje? Tady to je. Na přednášky jsem tenhle semestr ani moc nechodila, Pacey. 'A proč?' můžeš se zeptat. Protože jsem měla tak trochu depku. Jo, chápej, mám kluka a myslela jsem si, že jde všechno skvěle, ale podle všeho nejde. Podle všeho mu jde o jeho práci víc, než mu jde o mě, a já vím, že by nejspíš řek, že to není pravda a že jsem jenom dramatická hysterka, ale já myslím, že kdyby to nebyla pravda, věděl by dost dobře o všem, co se v mým životě děje, nebo ne, Pacey?

[Přijde k nim Emma převlečená za Kelly Osbourneovou.]

EMMA: Čau, lidi. Bezva kostýmy.



[Párty. Dawson se baví s nějakou ženou, která ho očividně balí, ale Dawson si to neuvědomuje.]

DAWSON: Ne, já nejsem režisér. Já jsem jenom asistent režiséra.

ŽENA: Vážně? To je úžasný!

DAWSON: Jo.

[Dawson vzhlédne k rampě ve studiu a spatří na ní stát ženu v černém dlouhém kabátu. Nevidí dost dobře její tvář, protože má sluneční brýle.]

ŽENA: Jsi v pohodě?

DAWSON: Omluvíš mě na vteřinku?

[Dawson se rozběhne ke schodům, které vedou nahoru. Začne tu ženu honit. Pokaždé, když se dostane na místo, kde jí naposledy spatřil, je už někde jinde. Nakonec jí ztratí úplně a shlédne dolů, kde spatří, jak se Natasha baví s Toddem. Natasha vezme Todda za ruku a odvede ho do kulis ložnice. Tam se posadí na postel a začnou se líbat. Znovu spatříme v Dawsonových očích žárlivost. Následuje střih ke dveřím ložnice. Dawson k nim rychle dojde a vezme za kliku, ale na chvilku se zarazí. Nakonec dveře otevře. V pokoji spatří Todda a Natashu, jak sedí na posteli a povídají si. Spolu s nimi je tam další asi tak půltucet lidí.]

TODD: Jasně. [směje se]

NATASHA: Přemýšlela jsem o tom závěru. No, takže... [otočí se k Dawsonovi] Co se děje, Dawsone?

DAWSON: Nic. Já jsem jenom, uf, někoho hledal.

[Vydá se na odchod, ale na chvilku se zarazí a zamyslí se, jestli se to, co viděl, skutečně stalo. Pak odejde. Když jde, zazvoní mu mobil.]

[Zvoní mobil.]

DAWSON: Haló.



[Střižna. Dawson vejde do místnosti a střihač mu ukáže něco na obrazovce.]

STŘIHAČ: Chystal jsem se odejít na párty, když dorazila nová várka záběrů. Digitalizuju je a objevilo se tohle.

[Na obrazovce vidíme scénu, o které mluvil Todd. Ta záhadná žena je na place uškrcena a pak vidíme, jak tam přibíhají lidé a odtahují od ní toho herce, co jí zabil.]



[Párty. Za Dawsonem přijde Natasha.]

NATASHA: Čau.

DAWSON: Čau. Vy-vypadáš úžasně. Jsem si jistej, že jsi to už slyšela asi tak tisíckrát.

NATASHA: Jo, dostala jsem pár nabídek k sňatku a jeden kluk říkal, že když se s ním vyspím, tak mi dá svý auto, ale... díky, nikdy to nezevšední.

DAWSON: Můžu se tě na něco zeptat?

NATASHA: Když musíš.

DAWSON: Ta Melanie Rayová -- proč vlastně měla tu aféru s režisérem?

NATASHA: Kdo ví. Třeba se do něj zamilovala nebo třeba jenom chtěla, aby jí někdo věnoval pozornost.

DAWSON: Ale ona měla někoho, kdo jí věnoval pozornost. Byla vdaná.

NATASHA: Jo, no, ne všechny vztahy jsou dokonalý, Dawsone. Všechny netrvají věčně. Možná měl milenku. Možná to zvoral.

DAWSON: Možná mu ona nedala moc na výběr.

NATASHA: Jestli se mě ptáš, jestli se něco děje mezi mnou a Toddem, odpověď je "do toho ti nic není."

DAWSON: Na to se neptám.

NATASHA: Ale prosím tě. Nejsi dobrej v podtextu, baby. A nemáš právo žárlit.

DAWSON: Žárlit? Já... kdo říkal, že žárlím?

NATASHA: Mm-hmm. Ale nedělej se, zlato.



[Strašidelný dům. Joey hledá na ulici Harley, když k ní přiběhne Eddie.]

EDDIE: Hej, počkej. Počkej.

JOEY: Hele, pochybuju, že úplně chápeš tu hrůzu. Ztratila jsem člověka. Zcela nepříjemnýho člověka, ano, ale byla jsem za ní zodpovědná. Víš, všechno bylo fajn, dokud jsi mě nepolíbit.

EDDIE: Á, takže teď je to má chyba.

JOEY: Ano, je to tvá chyba. Přijmu tvou omluvu a můžem na to zapomenout.

EDDIE: Hele, jestli to chceš brát technicky, tys mě políbila první, což z toho dělá tvou chybu.

JOEY: Zmlkni a pomoz mi. Kdybys byl spratkovitá teenagerka, kam bys zmizel?

EDDIE: No, kdybych byl teenagerka, spratkovitá nebo jiná, nikdy bych neodešel z domu. Byl bych příliš zaměstnanej sám sebou.

JOEY: Klasika. A díky za ten obrázek.

EDDIE: A víš, jestli to chceš brát fakt technicky, je to Hestonovo chyba. To on se na ní vykašlal. On byl ten, kdo jí měl vzít do kina.

JOEY: Eddie Dolane, ty jsi génius! [obejme ho] Pojď!



[Párty. Audrey jde přes opuštěné kulisy hřbitova a všimne si opřené rakve. Vleze si do ní. Všimne si, že se blíží Pacey, a tiše zavře víko rakve. Pacey si jí nevšimne a posadí na nedaleký náhrobní kámen. Objeví se Emma a spatří osamoceně sedícího Paceyho.]

EMMA: Ahoj.

PACEY: Ahoj.

EMMA: Všechno v pohodě?

PACEY: Jo, jo. Jestli tvá definice "v pohodě" zahrnuje silnou touhu napustit si horkou vanu a podřezat si zápěstí, tak to sedí.

EMMA: Á. Máte s dámou nějaký problémy?

PACEY: Tak by se to dalo říct.

EMMA: Uf-och. Chceš si o tom trošku pokecat?

PACEY: To mi spolu neprovozujem, nebo jo?

EMMA: Ne, ale jsme spolubydlící a myslím, že to tě k něčemu opravňuje.

PACEY: Dobře. Myslíval jsem si, že k sobě s Audrey dokonale padnem. A padli, protože poprvý ze všech mých vztahů, jsme měli rovnocenný postavení. Žádný hrátky, žádný dramata, žádný napětí. Byla to jen zábava.

EMMA: To z ní dobře... teoreticky. Je trochu těžký takovou věc udržet.

PACEY: Na to jsem taky přišel.

EMMA: Jo.

PACEY: A nevím co s tím. Protože si nejsem opravdově jistej, jestli důvod, proč se odtahuje, je ten, že si neumím poradit s vážným vztahem, nebo jestli je to prostě proto, že už jí nemiluju. Hmm. Vlastně když na to přijde, jestli jsem jí kdy opravdově miloval.

EMMA: [nadechne se] Jo. Obávám se, že na to můžeš odpovědět jenom ty.

PACEY: A abych byl úplně upřímnej, fakt na to nechci přijít dneska. Takže co bys řekla, kdybysme se vrátili na párty, hm?

EMMA: Dobře.

PACEY: Ale stejně díky, žes mě vyslechla.

EMMA: V pohodě. Ale, víš, jenom proto, že jsme vedli jeden vážnej rozhovor, si nemysli, že se mi můžeš vyplakávat na rameni pokaždý, když si zamaneš.

[Odejdou a po chvíli Audrey otevře víko rakve. Ve tváři se jí zračí smutek a bolest.]



[Párty. Jen a David spolu sedí na nějakých židličkách, povídají si a pijí nějaký punč.]

JEN: Takže...

DAVID: Ano?

JEN: Jak dlouho jste "spolu"?

DAVID: Uf, co myslíš tím "spolu"?

JEN: Nebo jak-jak dlouho se znáte?

DAVID: Uf, asi tak rok. Setkali jsme se v poradenským centru.

JEN: Ááách. Takže jsi jeden z těhlech.

DAVID: Jo. Jenom další odhozenej mladej gay pokoušející se přetvořit svět k svýmu obrazu. Měla bys někdy přijít.

JEN: Ne. Ne, díky. CJ už se mě pokoušel zlákat.

DAVID: Takže ty jsi ta Jen, o který pořád mluví.

JEN: On o mně mluví?

DAVID: Pořád. Dost těžce tě chce.

JEN: Fakt?

DAVID: Jo. Myslí si, že bys byla skvělej poradce.

JEN: Á! Na vteřinku-- na vteřinku jsem si myslela, že--že myslíš, že mě "chce". Ale samozřejmě, že ne. On je--on je gay. Proč by mě tak chtěl?

DAVID: Kdo -- CJ?

JEN: Jo.

DAVID: CJ není gay.

JEN: Ne?

DAVID: Ne. Ani náhodou.



[Jinde na párty. Jack a CJ popíjejí punč a mluví spolu.]

JACK: Promiň.

C.J.: Neurazil jsem se, jenom prostě nejsem gay. David je gay. Já, ani tak ne.

JACK: No, znám někoho, kdo to moc rád uslyší.

C.J.: Koho? Nechápu.

JACK: Uf, Jen. Tu malou roztomilou blondýnku, co volala na Linku pomoci, aby tě pozvala na tuhle sešlost.

C.J.: Á, to je hezký.

JACK: A ty nemáš zájem, co?

C.J.: Pravda je, že nemám. Je fakt bezva a všechno, myslím, že by pro nás byla velkým přínosem, jde jen o to, že... právě teď něco takovýho nehledám.

JACK: Ale kdybys hledal...?

C.J.: Není můj typ.



[Kino. Eddie říká nějakému klukovi v kostýmu, jak se dostane k strašidelnému domu, když z kina vyjde Joey s Harley.]

EDDIE: Strašidelnej dům je kousek odtud, zahni doprava a pak jdi pořád za nosem. Chápeš? Je skvělej.

HARLEY: Zneužívání dítěte, zneužívání dítěte. Ne tak hrubě! Ahoj, Eddie.

EDDIE: Vyděsila jsi nás, mladá dámo.

JOEY: Nebuď na ní milej. Nezaslouží si to.

HARLEY: Neboj, Joey. Večer skoro skončil. Brzy se mě zbavíš. Pak se můžeš vrátit ke svý malý nešťastný existenci.

JOEY: Nevadilo by ti, kdybys nám dal vteřinku?

EDDIE: Jasně.

[Eddie odejdou stranou.]

JOEY: Ehm... [odkašle si] Hele, já vím, že jsi naštvaná na tátu, že se na tebe vyflák, ale to neznamená, že je to špatnej táta a neznamená to, že tě nemá rád.

HARLEY: Ne, znamená to jenom, že je to pitomec.

JOEY: Harley-

HARLEY: Líbí se ti vůbec? Někdy nechápu, jak by se moh vůbec někomu líbit. Je hrozně hrubej.

JOEY: Pravda, ale taky je...

HARLEY: Pokaždý, když za ním jdu, přesvědčuju sama sebe, že to tentokrát bude jiný. Ale nikdy není. Je to pokaždý jenom jinej odstín toho samýho.

[Harley odejde za Eddiem.]



[Párty. Dawson znovu koutkem oka zahlédne tu záhadnou ženu. Pokusí se jí chytit, ale cestu mu zastoupí několik lidí. Snaží se jí dohonit a všimne si, že zašla do kulis ložnice. Pomalu dojde ke dveřím a otevře je. Spatří plně oblečené Todda a Natashu, jak spolu leží v posteli a líbají se.]

TODD: Leery! Uf... není to tak, jak to vypadá.

DAWSON: Fakt? Vy jste si mi to nerozdávali za zády?

TODD: Ne, rozdávali. Ale podívej se na ní, chápeš co myslím? Je moc přesvědčivá.

DAWSON: Zmlkni.

TODD: Nemůžeš mi říkat, abych zmlknul.

DAWSON: Co uděláš? Vyhodíš mě? To už jsi zkoušel. Nevyšlo to. Hele, Natasho, mě--mě fakt mrzí, že jsem ti ublížil. To byla ta poslední věc, co jsem chtěl, aby se stala. Věř mi. Dostal jsem se doprostřed neuvěřitelně komplikovaný situace a udělal jsem bezmyšlenkovitou volbu a byla to špatná volba, což je důvod, proč jsem s tebou nebyl schopnej... dost dobře komunikovat, já... já tě mám rád. Neustále si říkám, že nežárlím, ale já žárlím. Já strašně žárlím. Tohle--myšlenka, že se tě dotýká někdo jinej, zvlášť on, chci říct, je to... Todd.

TODD: Leery, víš, nebude mi činit potíže to s tím vyhazovem zopakovat.

DAWSON: Příliš pozdě. Končím. Já... hodně štěstí se zbytkem filmu. Padám.

[Odejde a nechá je samotné.]



[Párty. Dawson se chystá odejít, když se zastaví a otočí se. Když se rozhlíží, vzhlédne a spatří na rampě opět tu záhadnou ženu. Rozběhne se nahoru, ale tentokrát mu ta žena neutíká. Jde k němu, sundá si paruku a brýle a vidíme, že je to Natasha. Pak se za Dawsonem objeví Todd s kamerou.]

TODD: [směje se] Leery, tak tohle je nářez, kámo!

DAWSON: Co to-

NATASHA: Šťastnej Halloween, Dawsone. Bylo nám nesmírným potěšením, že jsme si s tebou mohli dneska večer pohrát.

DAWSON: [vydechne] Moment. Takže vy dva jste ani-

NATASHA: Ani náhodou. Příliš starej, příliš statistek.

TODD: Jo, a taky nedělám do odloženýho zboží mýho asistenta.

NATASHA: Tak, tak.

DAWSON: Co ty záběry?

TODD: Filmový kouzla, kámo.

DAWSON: Nebylo to až moc práce na to, abyste se zasmáli na můj účet?

TODD: Ne. Stál za to každej okamžik. Jasně. Zajdu za Danníkem, aby to sestříhal.

NATASHA: Áách, to chci vidět.

TODD: No tak pojď. Ehm... s tou výpovědí tos nemyslel vážně, že ne? Protože tak nějak potřebuju pomoct se zítřejším rozpisem scén. Jdeš do toho? Jsi mudrc.

[Dawson se jen zasměje a oni odejdou.]



[Párty. Jen a CJ stojí venku a povídají si.]

JEN: Dneska jsme neměli moc příležitostí si popovídat.

C.J.: Ne, vždycky můžeš zase zavolat na Linku pomoci.

JEN: Víš, vlastně jsem přemýšlela, že si to s tím poradenstvím rozmyslím. Mám pocit, že jsem možná byla z kraje příliš odsuzovačná.

C.J.: No, rádi bychom tě tam přivítali. Jen se ujisti, že to děláš ze správných důvodů.

JEN: Existuje snad jiný důvody?

C.J.: Já nevím.

JEN: Víš, moh by sis ušetřit spoustu problémů, kdyby sis se mnou prostě vyšel.

[Střih na Jacka a David, kteří je sledují.]

JACK: Je mi z toho smutno.

DAVID: Proč?

JACK: No, nemá o ní zájem a já jí řek, aby mu zavolala.

DAVID: Věř mi, je jí líp bez něj.

JACK: Co tím myslíš?

DAVID: Uf... to je dlouhej příběh.

JACK: Nechtěl bys mi o tom říct někdy u kafe?

DAVID: U kafe?

JACK: Horký kofeinový nápoj. Je těžká doba. Poskytuje výmluvu, aby se lidi sešli a zjistili, jestli se sobě navzájem líbí.

DAVID: Jo, myslím, že něco takovýho by se mi líbilo.

JACK: Bezva.

[Přijdou k nim Jen a CJ.]

C.J.: Jdem?

DAVID: Jo. No, rád jsem tě poznal.

JEN: Já rovněž.

C.J.: Jacku.

JACK: CJi.

DAVID: A myslím, že my dva si brzy popovídáme.

JACK: Určitě, Dave.

DAVID: Fajn.

JACK: Čau.

JEN: Čau.

[CJ a David odejdou.]

JACK: Jak to šlo?

JEN: No, hraje si na tvrďáka, což mě vyvádí z konceptu, ale žádný strachy, dostanu ho.

JACK: [povzdechne si] Pojď. Pojďme odtud.



[Pekelná kuchyně. Joey a Harley hrají kulečník, když se konečně objeví profesor Heston.]

HESTON: Ahoj, srdíčko.

HARLEY: Čau, tati. Jaký bylo rande?

HESTON: Skvělý. Do okamžiku, než řekla, že mám toxickou osobnost. To je špatný? Jak to šlo tady?

JOEY: Skvěle. Je to dokonalej andílek.

HESTON: Bezva. Půjdem?

HARLEY: Vteřinku, tati.

[Profesor Heston odejde stranou.]

HARLEY: Promiň, že jsem byla takovej spratek.

JOEY: Všichni máme svý chvíle. Víš co? Nepřestaň doufat, že to s ním bude jiný. Jsi příliš mladá, než abys byla takhle zahořklá.

HARLEY: Může ti dát jednu radu?

JOEY: Jistě.

HARLEY: Eddie tě totálně žere. Doufám, že se na mě taky jednou bude nějakej kluk dívat takhle. Nezvorej to.

JOEY: Dobře.

[Harley a Heston odejdou. O chvíli později k Joey přijde Eddie.]

EDDIE: [odkašle si] Jeden velkej pohár. Kde je?

JOEY: Pryč. Heston si jí právě vyzved.

EDDIE: Chceš ho? Škoda, aby přišel nazmar. Jako můj potenciál.

JOEY: Zmlkni.

[Sednou si a pustí se společně do poháru.]

JOEY: Můžu ti položit jednu otázku?

EDDIE: Když musíš.

JOEY: Co se mezi náma děje?

EDDIE: Co myslíš?

JOEY: Myslím... já políbila tebe, tys políbil mě. V některých státech by to považovali za randění.

EDDIE: My nerandíme.

JOEY: Ach bože, ne.

EDDIE: A já se na Hestonovo přednášky nevrátím.

JOEY: Fajn.

EDDIE: Vážně?

JOEY: Jasně. Jsi, jakej jsi, Eddie. Netoužím to změnit.

EDDIE: Víš co, Joey? Nevíš, co se mezi náma děje... ale mně se to takhle líbí.

JOEY: Mně taky.



[Před párty. Pacey vyjde ven a má radost, že konečně našel Audrey, který sedí na kapotě jeho auta.]

PACEY: Čau. Tady jsi. Všude jsem tě hledal. Je všechno v pořádku?

AUDREY: Myslím, že bysme se měli rozejít, Pacey.

PACEY: [zasměje se] Cože? [vidí, že to myslí vážně] Pojeďme domů a vyspěme se na to. Můžem si o tom promluvit ráno.

AUDREY: Ne. Já to chci.

PACEY: Já nechtěl, aby se to stalo takhle.

AUDREY: Zmlkni, Pacey! Prostě zmlkni, jo? Zjednodušuješ si to a ty to víš. Já tě nenechám pronést nějaký falešný protesty, aby jsi měl lepší pocit. Ukončuju to. [Následuje dlouhá pauza, kdy oba mlčí.] Takhle vím, že je konec. Neřek jsi ani slovo, Pacey. Ani slovo. Protože nemáš energii se hádat a... já si zasloužím víc než tohle.

PACEY: Máš pravdu. Zasloužíš. Zasloužíš si mnohem víc než tohle.

AUDREY: Pokračuj, Pacey. Proč se nedržíš scénáře? Víš, řekni všechny ty věci, který mi máš říct. Máš něco jinýho? Kolik prázdných slov bude třeba, aby se ti dneska dobře spalo?

PACEY: Co ode mě chceš, Audrey? Ty víš, že to tak není, ale ta negativita mě taky dostává, jasný? Takže s tebou souhlasím.

AUDREY: Neodvažuj si hrát na ušlechtilýho, Pacey. Ty nejsi žádnej rytíř v zářivý zbroji. Jsi jenom kluk, kterýho unavilo rozdávání si to se stejnou holkou a cítíš se za to vinnej. Myslíš, že je to hrozný? Proč--proč nezkusíš bejt tím, kdo musí přemýšlet, proč všichni lidi, který miluje, jí lásku neoplácej?

PACEY: Audrey, no tak.

[Audrey mu vyšije pořádnou facku.]

AUDREY: [vzlyká]



[Natáčení. Párty skončila a Dawson sedí v kulisách ložnice a přemýšlí. Vstane a vydá se na odchod. Když otevře dveře, najde za nimi Natashu.]

NATASHA: Pořád se na mě zlobíš?

DAWSON: Nikdy jsem se na tebe nezlobil. Já jsem-

NATASHA: Šíleně žárlil?

DAWSON: [povzdechne si] Pochybuju, že jsem si uvědomoval, jak moc s tebou chci ve skutečnosti být, dokud jsem si nemyslel, že spíš s Toddem.

NATASHA: Řekni to ještě jednou.

DAWSON: Co? Že jsem žárlil?

NATASHA: Ne. Že mě máš rád.

DAWSON: Mám tě rád, Natasho. Fakt tě mám rád.

NATASHA: Fajn, protože... já tě mám taky ráda. Spousta lidí ti vejde a odejde ze života, Dawsone, a... možná nebudeš věřit tomu, co ti chci říct, protože jsem herečka a lhaním si vydělávám na živobytí, ale... ty jsi jeden z mála lidí, kterých jsem se fakt chtěla držet.

DAWSON: Nevím, čemu věřit... ale zbožňuju svůj život. Já... skoro každý ráno se musím štípnout, abych věřil, že jsem tohohle všeho byť jen malou součástí. Ale... nemůžu si pomoct a mám pocit, že je to všechno iluze. Víš, že to každou chvíli navždy zmizí.

NATASHA: Protože to tak je. Co já vím, tak tohle by taky mohla bejt mám poslední práce. Takže si to budu užívat, dokud to trvá, objímat všechny hned teď, protože zítra tu nemusejí být, a získávat zkušenosti. A pokud z tohohle budu mít jen setkání s tebou, no, mohlo by mi to stačit.

DAWSON: Bože, chyběla jsi mi.

NATASHA: Vždycky jsem tě chtěla zpátky, víš? Jenom jsi musel zaplatit za svý hříchy.

DAWSON: Jsme teď vyrovnaní?

NATASHA: Skoro.

[Položí ho na postel a začne ho líbat.]

DAWSON: Počkej, jsi... si tím jistá?

NATASHA: Tak jistá jak jsem si ještě ničím ve svým životě nebyla.

DAWSON: Bezva.

[Začnou se mazlit, když dovnitř vejde nějaký člověk v zabijáckém kostýmu, zvedne nad hlavu sekeru a máchne s ní na ně dolů. Následuje zatmívačka.]

[Závěrečné titulky.]