Úvod Scénáře Spoilery Povídky Obrázky Různé Odkazy

Epizoda 501 - Bostonští společníci

Tom Kapinos, překlad: Petr Říhánek


[Worthington - Joeyina přednáška z angličtiny. Profesor Wilder čte práci Joey a my při tom vidíme scénu s polibkem ze závěru 4.série.]

WILDER: [čte] A pak se náhle líbali. Nevěděla, jak k tomu došlo. Neměla ani ponětí. Myšlenka na líbání tohoto kluka ji nepřišla na mysl roky, což bylo zvláštní, protože kdysi na to myslela neustále. A pak to náhle skončilo. On si odkašlal, ona šoupla nohou... a usmála se pro sebe. Byl to jeden z těch okamžiků; jeden z těch okamžiků, kdy si nepřipadáte jako pouhý smrtelník a dosáhnete, byť jen na okamžik, opravdové velikosti. Strávila spoustu chvil s tímto klukem, ale nyní odjížděl a... nic už nebude stejné jako předtím. [ke třídě] Tak co si myslíte o povídce Joey? Alexi?

ALEX: Neuvěřitelně banální.

WILDER: Do toho, řekněte nám vaše skutečné pocity, Alexi.

ALEX: Je to klišovitost o středoškolský známosti. Koho to zajímá?

DÍVKA: No, já si myslím, že to bylo brilantní. Ten způsob, jakým vylíčila okamžik vedoucí k polibku... jako bych tam s ní byla. Je to jako kombinace Joyce Carol Oatesové a... Judy Blumeové.

ALEX: Říkáš to, jako by to byla dobrá věc.

WILDER: Hele, netrefujte se do Judy Blumeový. Bez ní by mé mladší já nebylo schopno dekódovat náhodné činy šílenství prováděné tím úžasným tvorem známým jako dospívající dívka. Takže, slečno Potterová, mám dobrou zprávu a mám špatnou zprávu. Ta dobrá je... přednáška skončila. Dnešní mučení dospělo ke konci.

JOEY: A ta špatná zpráva?

WILDER: Jste očividně spisovatelka... [hodí její práci na stůl a na úvodní stránce je červeně napsaná známka - trojka] Což znamená, ze mučení teprve začalo. [ke třídě] Dobrá, uvidíme se příští týden. Alexi, jste na řadě! Už se nemůžu dočkat.



[Úvodní titulky]



[Chodba. Joey běží za Wilderem, který schází po schodišti.]

JOEY: Pane profesore?

WILDER: Moc se vám nelíbí to trojka, že, Joey?

JOEY: Ne, nelíbí. Ve skutečnosti se mi nelíbí ani trochu a přemýšlela jsem, jestli bych mohla udělat něco, aby se ta trojka stala trochu míň trojkou.

WILDER: Jistě. Můžete to přepsat.

JOEY: Jak?

WILDER: Ten váš kluk, existuje ve skutečnosti?

JOEY: Ano, existuje. Tenhle víkend přijede na návštěvu.

WILDER: Ach, dokonalé.

JOEY: Proč je to dokonalé?

WILDER: No, pomůže vám to opravit vaši povídku.

JOEY: Opravit? Ani nevím, co je na ní špatně.

WILDER: Problém vaší povídky, Joey Potterová, je, že končí přesně v ten okamžik, kterým by měla začínat. [Joey se dívá na odcházejícího Wildera. Přemýšlí o tom, co řekl.]



[Boston - Joey běhá. Za páskem má mobilní telefon. Telefon zazvoní, Joey se zastaví a zvedne ho.]

JOEY: Haló?

DAWSON: Ahoj, to jsem já.

JOEY: Ahoj! Jsi na letišti?

DAWSON: Ehm, ne tak docela. Ne. Chceš nejdřív slyšet dobrou zprávu nebo špatnou zprávu?

JOEY: Uf, znova už ne.

DAWSON: Co?

JOEY: Nic. O co jde?

DAWSON: No, pamatuješ si na práci, o který jsem ti říkal?

JOEY: S tím režisérem? Vzali tě?!

DAWSON: Vzali.

JOEY: Dawsone, to je skvělý, jsem za tebe moc šťastná... znamená to, že nemůžeš přijet na víkend.

DAWSON: Začínám dnes.

JOEY: To je hrozný.

DAWSON: Já vím. Tak trochu jsem se těšil, že tě uvidím.

JOEY: Tak trochu?

DAWSON: Ty víš, co chci říct.

JOEY: No, taky jsem se tak trochu těšila, že tě uvidím.

DAWSON: Pořád je tu příští víkend.

JOEY: Kterej se nejspíš ukáže bejt příštím měsícem.

DAWSON: Nebo příštím rokem.

JOEY: Než se naděješ, bude to občasný vánoční přání... když ti manželka připomene.

DAWSON: Asi bychom si prostě měli říct sbohem navždy hned teď.

JOEY: Jo, to bychom taky mohli.

DAWSON: Dramatická královno.

JOEY: Já vím. Ehm... no, poslouchej, hodně štěstí dneska.

DAWSON: Díky. A... někdy po víkendu ti zavolám.

JOEY: Ahoj.



[Hollywood - Dawson přichází k bráně filmového studia. Strážný vyjde z budky a přistoupí k Dawsonovi.]

STRÁŽNÝ: Dobré ráno, synku.

DAWSON: Dobré ráno. Jdu sem do práce.

STRÁŽNÝ: Vážně? Máš místo?

DAWSON: Dneska je můj první den.

STRÁŽNÝ: První den. Jsi nervózní?

DAWSON: Uf, ne. Ne, uf... No, já--jo.

STRÁŽNÝ: Jaké máš příjmení?

DAWSON: Leery. [přijíždí nějaké auto, Dawson uhne z cesty a brána se otvírá. Auto vjíždí dovnitř.]

STRÁŽNÝ: Víš, kam máš jít, pane Dawsone Leery?

DAWSON: Absolutně nemám ponětí.

STRÁŽNÝ: Přímo za zády, druhá doleva, a pak doprava.

DAWSON: Dobře. Díky.

STRÁŽNÝ: Dawsone... zkus se tam neztratit.



Kavárna. Jack a Jen popíjejí kávu. Při pohledu na ostatní okolo Jack poznamená, že kluci z vysokých jsou sexy. Jen mu z legrace řekne, aby jí podal telefon, že to zavolá Tobeymu (Jackův kluk, který momentálně studuje v Kalifornii). Jack jí radí, aby si brzy někoho našla, protože od Henryho neměla kluka. Pak je nějaký kluk pozve na párty nějakého školního bratrstva. Jack to s nadšením přijímá a povzbuzuje Jen, že bude legrace a možná tam někoho potká. Jen pochybuje, že by potkala lásku svého života zrovna na párty vysokoškolského bratrstva.



[Worthington - pokoj Joey. Joey sedí za stolem a studuje. Na jedné polovině pokoje je hrozný nepořádek, zatímco strana Joey je bez poskvrnky. Blonďatá dívka, Audrey, vchází dovnitř.]

AUDREY: Joey!

JOEY: Audrey.

AUDREY: Můžu požádat mou nejoblíbenější spolubydlící na celým širým světě o tu největší z laskavostí?

JOEY: Jistě. Pokud nebudu muset opustit tenhle pokoj. [Audrey se ušklíbne. Joey se otočí a podívá se na ní.] Budu muset opustit tenhle pokoj, že jo?

AUDREY: Je tady Zach.

JOEY: Kde?

AUDREY: Venku.

JOEY: To je ten z tetováním svýho bratrstva na kotníku?

AUDREY: Ne. To byl Tom.

JOEY: Co se stalo s Tomem?

AUDREY: Špatně líbal. CH.N.Z.

JOEY: CH.N.Z.?

AUDREY: Chlupy na zádech. Úděsný!

JOEY: Audrey.

AUDREY: Joey.

JOEY: Takhle to nemůže dál pokračovat.

AUDREY: Nemohla bys prostě na chvilku zajít do knihovny?

JOEY: Máš ponětí kolik času jsem už tenhle semestr strávila kvůli tvejm sexuálním radovánkám v knihovně? A to je teprve začátek října.

AUDREY: Prosím? Pěkně prosím a jen abys věděla, plánuju se úplně vytratit, jakmile se tu objeví ten tvůj kluk.

JOEY: Zaprvý, není to můj kluk. A zadruhý, nepřijede.

AUDREY: Dunston nepřijede-

JOEY: Dawson!

AUDREY: Jasně.

JOEY: Něco mu do toho přišlo.

AUDREY: Hele... Potřebuješ mě teď? Protože jestli jo, pošlu Zacha do háje. Chci říct, že sis to ještě nemusela uvědomit, ale jsem až takhle bezvadná.

JOEY: To je dobrý. [vezme si knihy] Musím si stejně ještě jít promluvit s profesorem Wilderem.

AUDREY: A tohle chceš mít na sobě?

JOEY: A co má jako bejt?

AUDREY: Joey! Profesor Wilder je oslnivej!

JOEY: Audrey, jdu za ním ohledně svý práce. Ne, abych ho sbalila. [odchází]



[Worthington - Chodba před Wilderovou pracovnou. Chodbou se táhne dlouhá fronta dívek až k východu z budovy. Joey vejde do budovy a šokovaně pohlédne na frontu. Promluví s dívkou na konci fronty.]

JOEY: To všechny jdete k profesoru Wilderovi?

DÍVKA: Mmm-hmm. A řeknu ti, že se to zhoršuje každou minutou.

[Joey se otočí a vyjde z budovy. Náhle zahlédne Wildera, který vylézá z okna své pracovny. Joey se zastaví a počká na něj.]

JOEY: Co to děláte?

WILDER: Unikám před hordami. Nemůžete to pochopit, mohl bych tam být hodiny.

JOEY: To musí být hezké.

WILDER: Co máte na mysli?

JOEY: Mít prvačky, které kvůli vám neustále omdlévají.

WILDER: Ach, nebojte se. Jdu domů za manželkou a dítětem. Udržují mě při zemi. Takže předpokládám, že jste mě chtěla vidět.

JOEY: Jo, chtěla jsem se vás zeptat na tu svou povídku.

WILDER: Když musíte. Když musíte zničit dokonale nádherný den otázkou ke školní práci. Tak spusťte.

JOEY: No, říkal jste, že by ta povídka měla začínat tam, kde skončila, ale problém je, že po tom se už nic nestalo. Ti dva lidé prostě šli dál oddělenými cestami.

WILDER: Na tom nezáleží. Jak chcete, aby ta povídka pokračovala? Chápejte, psaní je o dělání voleb, Joey. To jste nezvládla. Přestala jste před tím, než jste musela udělat volbu. Chci říct, že ani nevím, co znamenal ten polibek.

JOEY: Byl to prostě polibek.

WILDER: No, to pro mě nic neznamená. Udělejte volbu. Jaké to bylo? Bylo to přátelské, bylo to vášnivé? Bylo to, chci tě položit na nejbližší místo a dělat s tebou hříšné věci, nebo to bylo sbohem? [odchází a nechává Joey, aby o tom přemýšlela].



[Hollywood - Dawson vchází do budovy, kde má pracovat. Recepční, Ashley, se vyřítí z místnosti a křikne za ním přes rameno.]

ASHLEY: Hned se vrátím!

HEATHER: [vchází dovnitř] Ahoj ty! [políbí Dawsona s každé strany na tvář]

DAWSON: Ahoj.

HEATHER: Ach bože, říkali, že jsi mladej, ale neměla jsem ponětí, že až tak! Byl jsi v tý restauraci? Ne? S Gregem a Mickeym a těma chlápkama z UTA? Ne? Dobře, zapomeň na to. Neznáme se. Pojď dál. Něco k piti?

DAWSON: Vodu.

HEATHER: [křičí na chodbu] Vodu! [sednou si ke stolu] Takže... musím ti říct, že jsi fantastickej scenárista.

DAWSON: Vážně? Jak to víte?

HEATHER: Je to moje práce, zlato. To je to, co dělám.

DAWSON: Aha. Chtěl jsem vám říct, že jsem velký Toddův fanoušek. Zvláště jeho videoklipů. Těch, co dělal s Janet Jackson...

HEATHER: Paráda! Todd je zatracenej génius! Myslím, že je to největší vizuální machr svý doby. Ty videoklipy byly skvělej nářez, ale teď se soustředíme na filmy. Právě teď natáčí Damage Inc.

DAWSON: Jasně, do kin půjdu příští léto, že?

HEATHER: Jo, správně. A má práce je mu najít další biják. Pokouším se ho přemluvit k celovečerní verzi Sedmýho nebe.

DAWSON: Toho televizního seriálu?

HEATHER: Ano. Co si myslíš?

DAWSON: Uf, myslím, že je to tak trochu... zvláštní.

HEATHER: Přesně. V plánu je to vzít z mnohem vážnějšího úhlu. Jako to, jak natočili Brady Bunch Movie. A v tý chvíli přicházíš ty.

DAWSON: Nerozumím.

HEATHER: Davide, tvá ukázka byla perfektní. Jsi prostě pro tenhle projekt jak stvořenej.

DAWSON: Dawsone.

HEATHER: Cože?

DAWSON: Jmenuju se Dawson.

HEATHER: Dawson Hartley.

DAWSON: Dawson Leery.

HEATHER: Kdo je Dawson Hartley?

DAWSON: Nemám ponětí.

HEATHER: [vypadá zmateně, pak pochopí] Ach! Ach, Dawson Leery! Jasně. Jasně. [vypadá znovu zmateně] Co jsem od tebe četla?

DAWSON: Pravděpodobně můj životopis.

HEATHER: [když vchází do místnosti Ashley] Ashley?

ASHLEY: Co-co?

HEATHER: Kdo to je?

ASHLEY: Nový brigádník.

[Dawson se na Heather rozpačitě usměje.]



Dům babičky Jen. Jack, Jen a Joey mluví o tom, kde by mohl být Pacey. Joey nakonec říká, že ať už je kdekoli, doufá, že je šťastný. Také se jim svěří s problémy se svou spolubydlící, která neustále střídá kluky, takže Joey nikdy neví, koho najde, když přijde do pokoje. Jen žertuje, že s babičkou je to úplně stejné, oni taky nikdy neví, koho si přivede z binga. Jack přemlouvá Joey, aby s nimi šla na tu párty. Joey se to nezdá, ale Jack říká, že teď je nový školní rok a oni by měli roztáhnout křídla a zažívat nové věci. Joey se obrací na Jen s otázkou, co se to Jackovi stalo. Jen odvětí, že ho pozval hezký kluk. Joey odchází.



[Hollywood - natáčení. Dawson vejde na plac, kde je velký ruch.]

TODD [režisér]: Lidi, právě jsem si uvědomil, že díky neschopnosti štábu, nestihnu termín. Jsem z toho smutnej. Jsem z toho v depresi. Vy lidi jste hanba tohohle řemesla, kterýmu jste se vyučili. Vy si říkáte filmovej štáb? James Cameron by vás musel vyhodit a zastřelit hned na místě. Na druhou stranu to z vás všech prostě udělá předmět opovržení a posměchu. [k Dawsonovi] Kdo jsi a co tak civíš?

DAWSON: Nový brigádník.

TODD: A co bych moh udělat pro novýho brigádníka?

DAWSON: Heather mi dala tenhle scénář, říkala, že vám ho mám dát a říkala, že je to velmi důležité a máte si ho během pauz mezi záběrama přečíst.

TODD: Hrůza. Tím jsem si jistej. Heather nemá nejlepší vkus na scénáře. Ale je dost sexy, co?

DAWSON: To nemůžu popřít.

TODD: Jak se jmenuješ?

DAWSON: Dawson.

TODD: Prokážeš mi laskavost, Dawsone?

DAWSON: Jistě, cokoli.

TODD: Přečti si to. A dej mi vědět, co si o tom myslíš.

DAWSON: Vážně?

TODD: Jasně. Použij mou režisérskou židličku. A dej mi vědět, až skončíš.

DAWSON: Dobrá.

TODD: Dobrá. Kde jsme to skončili? Ach ano. Vy si říkáte odborníci na speciální efekty? Nevidím žádný chybějící prsty...

[Todd pokračuje v nadáváni, zatímco se Dawson uvelebí v jeho režisérské židličce. Usmívá se při tom.]



[Worthington - Joey se vrací do svého pokoje. Než otevře dveře, dá si před oči ruku. Když otevře dveře, pomalu roztáhne prsty a vidí tam samotnou Audrey. Prozpěvuje si píseň z rádia a čte si nějaký časopis.]

AUDREY: Ahoj! Už jsi měla někdy orgasmus?

JOEY: Cože?

AUDREY: [ztlumí rádio] Už jsi měla někdy orgasmus?

JOEY: Tohle není to, co by se mi vyloženě líbilo probírat s téměř neznámým člověkem.

AUDREY: Já? Téměř neznámej člověk? Jsem tvá spolubydlící, Joey. Jako taková si vyhrazuju právo nadhodit témata jako je orální sex, dámská hygiena a orgasmy. Když o tom mluvíme, nemyslím si, že jsem na střední kdy nějakej měla. Myslela jsem, že měla, ale Zach mě přesvědčil o opaku. Je to škoda, že jsme se museli rozejít.

JOEY: Vy už jste se rozešli?

AUDREY: Jo. Pokoušel se mě ukecat ke trojce. Můžu bejt prostá, ale nejsem sprostá. Skončili jsme to.

JOEY: To je mi líto... myslím.

AUDREY: Dá to těžkou práci najít správnýho kluka. Což nás pěkně hezky přivádí k dalšímu tématu...

JOEY: Což je?

AUDREY: Bojím se o tebe, Joey.

JOEY: O čem to mluvíš?

AUDREY: Bojím se, že nemáš vlastní vysokoškolský zážitky.

JOEY: Oceňuju zájem, ale...

AUDREY: Ne, jde prostě o to, že studuješ, víš, strašně moc. A nikdy si se mnou nechceš vyrazit.

JOEY: Koukni, Audrey, vysokoškolský zážitky má každej jiný, dobře? Některý lidi rádi popíjej a poflakujou se a to je fajn. Ale některý lidi chtějí fakt studovat a dostat skvělý vzděláni, takže mají naději, že jednoho dne seženou dobrou práci a nebudou se muset obávat práce v sámošce v městečku, ze kterýho pocházej.

AUDREY: O to nejde, Joey.

JOEY: Ne?

AUDREY: Ne. Jde to, že to vypadá, jako by ses bála užívat si zábavy nebo tak něco.

JOEY: Proč bych se bála užívat si zábavy?

AUDREY: Protože kdyby sis užívala zábavy, mohla bys potkat někoho, kdo by se ti líbil. A kdybys potkala někoho, kdo by se ti líbil, mohla bys muset odhodit minulost. Koukni, já vím, že jsi smutná, že ten tvůj speciální kluk nemoh tenhle víkend přijet. Chápu to. Jsem vysoce intuitivní. Ale možná je to dobrá věc, víš? Možná je to znamení.

JOEY: Bez urážky, Audrey... ale o mým životě toho fakt moc nevíš.

AUDREY: A čí je to chyba? [vrací se ke čtení časopisu]



Bostonský přístav. Jen přichází k nějaké lodi se dvěma kelímky nějakého pití. Na palubu vyjde Pacey a přivítá jí: "Už zase ty?". Stěžuje si, že ho bratr práskl právě jí. Ptá se, kde si ostatní myslí, že je. Jen mu řekne o poslední teorii, že je na Bora Bora. Pacey se zeptá, co si myslí Joey. Jen odvětí, ze ta si ráda představuje, že je šťastný. Pacey odvětí, že to je. Jen namítne, že by byl šťastnější, kdyby si s nimi dnes večer vyrazil. Pacey oceňuje zájem, ale odmítá. Jen ho informuje o společných nedělních večeřích u babičky. Pacey se zeptá, jestli je ve městě Dawson. Jen odvětí, že je vázaný na filmovém projektu. Pacey říká, že Dawson měl dobrý nápad. Je pryč, dělá vlastní věci. Jde vpřed a neohlíží se na minulost. Nakonec jí Pacey požádá, aby jejich tajemství dál udržovala. Jen odvětí, že bude, ale ne věčně.



[Worthington - pokoj Joey. Jack a Jen sedí na posteli Joey a mluví s Audrey. Joey se vrací do pokoje zrovna, když se smějí.]

JOEY: Co jsem propásla?

AUDREY: No, tví kámoši mě jenom zasvěcovali do tvý šokujícně beznadějný romantický historie!

JOEY: [k Jackovi a Jen] Mockrát vám oběma děkuju. Předpokládám, že představování můžu přeskočit.

AUDREY: Jasně! Nech mě, abych to urychlila. Jen je má nová nejlepší kámoška. A Jack tu bude známý jako... Joeyin velice hezký kamarád.

JEN: Ach ne. Ne, on je velice hezká kamarád - gay.

AUDREY: Ne, vážně?

JACK: Určitě.

AUDREY: A není nic, co bychom s tím mohli udělat?

JACK: [dává ruce kolem Jen a Joey] No, byl jsem políbenej dvěma z nejhezčích holek, co může tenhle svět nabídnout, a nic to neudělalo.

AUDREY: Obě jste se líbaly s tímhle klukem? To je prostě tak nefér. [odchází z pokoje]

JOEY: Takže půjdem nebo co?

JACK: Jo.

JOEY: Tak jdem.

JEN: Ona je naprosto bezvadná, Joey!

JOEY: Vážně?

AUDREY: [přichází se svou kabelkou] Dobře lidi. Jdem na to!



[Hollywood - Dawson právě dokončil čtení scénáře. Přichází Todd.]

TODD: Takže jaký je verdikt, brigádníku?

DAWSON: Je to přesně takový, jaký jste se obával. Je to úděsný.

TODD: Co je na tom špatnýho?

DAWSON: Je tam opice.

TODD: Vážně? Opice? To je děs. No, to nevadí. Asi to stejně natočím.

DAWSON: Proč?

TODD: Protože v tom bude hrát Drew Barrymoreová.

DAWSON: Jo, ale ten scénář je strašnej.

TODD: Tak ho opravím. Psaní není tak těžký. Takže čím chceš bejt, až dospěješ, Dawsone?

DAWSON: Čím jiným? Režisérem.

TODD: Jo? Co pro to děláš?

DAWSON: Studuju na filmový škole.

TODD: Filmová škola je naprd. Co pro to vážně děláš?

DAWSON: Já, uf... minuly rok jsem natočil dokument o A.I. Brooksovi.

TODD: O kom?

DAWSON: Byl to pulpovej režisér v 50-tých letech. Je to fakt neuvěřitelnej příběh. Moh bych vám ho pustit.

TODD: Ne, díky.

DAWSON: Dobře.

TODD: Hele, kolik ti je, 18?

DAWSON: Jo.

TODD: Nejspíš to nebude dobrý. A kdybych se na to kouknul a bylo to opravdu strašný, musel bych přijít s nějakou milosrdnou lží, aby ses necítil špatně. A kdyby to bylo náhodou dobrý, co bych z toho měl? Proč bych chtěl žárlit na nějakýho osmáctiletýho kluka, že natočil lepší film než já? Chápeš můj přístup?

MUŽ: Jsou připraveni, Todde.

TODD: Vítej v Hollywoodu, Dawsone. [odchází]



Párty. Všichni se baví a pijí. Hraje tam nějaká kapela a Audrey si vyleze na pódium a přidá se k nim. Když to spatří Joey, usměje se. Pak do ni vrazí nějaký kluk. Omluví se a řekne jí, že si jí pamatuje z hodin ekonomie. Poznamená, že Joey sedí každý den ve třetí řadě na desátém sedadle. Pak se jí zeptá, jestli by s ním nechtěla někam jít a popovídat si. Joey se zamyslí a pak řekne, že by se měla jít podívat po svých přátelích. V další scéně balí Jen nějaký kluk, ale ta ho odmítne s tím, že by se s ním stejně nevyspala. Pak Jack narazí na toho kluka, co je pozval na párty. Ten kluk se ho ptá, jestli by se nechtěl přidat k jejich bratrstvu. Jackovi se to nezdá. Ten kluk ho přesvědčuje, že jsou jako rodina a že se jeden o druhého po ty čtyři roky na vysoké starají. Nabádá Jacka, aby o tom přemýšlel.



[Hollywood - natáčení. Dawson vchází na plac se spoustu kelímků kávy a zakopne. Všechna káva se vylije na podlahu.]

TODD: [do megafonu] A ruský soudce mu dává 8.5 let. Neschopnost! Všude, kam se podívám.

DAWSON: [pro sebe] Nezblázněte se.

TODD: Cože?! Chtěl by ses o něco podělit s ostatníma?

DAWSON: Ne, zapomeňte na to.

TODD: To jsem si myslel. Nech si příště svůj komentář pro sebe, chlapče. Dobře? Bezva. Kde jsem to byl?

DAWSON: Todde? Řek jsem "nezblázněte se". Měl byste se stydět, chlape, a ne proto, že špatně zacházíte s lidma, protože to dělá spousta lidí. Měl byste se stydět, protože máte neuvěřitelnou výsadu a neberete jí vůbec vážně. Dostal jste se k natáčení filmů. Živíte se tím a vůbec si toho nevážíte. Tenhle film bude nespíš strašnej. Já to vím, vy to víte a celej štáb to ví. A váš příští film bude nejspíš taky strašnej. Někdo vám dal klíče od království a vy to vořete. Je mi vás lito. Jestli se sem někdy dostanu, budu to dělat úplně jinak. [Lidé začínají tleskat, dokud se na ně Todd neotočí a oni přestanou. Todd se otočí zpět k Dawsonovi.]

TODD: Máš kuráž, chlapče. Teď vypadni z mýho placu. Máš padáka. [ke štábu] Dobrá, teď zase do práce...



[Párty - Joey sedí stranou na zídce. Přijde k ní Audrey a sedne si.]

AUDREY: Joey, měla sis jít zazpívat s kapelou. Je to jako karaoke, až na tu skutečnou muziku. Je to hrozná legrace!

JOEY: Možná pozdějc.

AUDREY: Dobře. Jsi v pořádku?

JOEY: Jsem v pohodě. Měla jsi pravdu, víš?

AUDREY: V čem?

JOEY: Že jsem uvězněná v minulosti. Jsem teď prvačka na vejšce. Kdybych tě nechala víc mě poznat, zjistila bys, že je to dost velká věc. Čtu, studuju, píšu práce... učím se, víš? Zamilovávám se do tohohle města, který je úžasný, ale pořád je tu ještě má část, který je pořád 15. Pořád je uvězněná v Capeside. Pořád je zamilovaná do toho kluka od zátoky, kterej ve mě vidí jen kamarádku.

AUDREY: Chris. [Joey se na ní podívá] Byl to můj kluk na střední škole. Daní mu sbohem bylo možná to nejtěžší, co jsem kdy udělala. Protože jsem věděla, že bez ohledu na to, jak moc jsme se milovali, bez ohledu na to, jak moc jsme si slibovali, že zůstaneme jeden pro druhého těmi pravými, by to prostě nefungovalo. Skončíš vzájemným si ubližováním. Takže jsem přestříhla pouto a dala mu sbohem. A někdy je to fakt těžký. Vím, že tam někde je... zamilovává se a odmilovává se s holkama, co nejsou já. Musíš si myslet, ze jsem fakt hrozná poběhlice, co? Ale já se prostě pokouším žít život, víš? Bavit se. A když mám náladu na líbání se s nějakým klukem...

JOEY: Tak ať.

AUDREY: Přesně. Žádný výčitky. To byl fakt dobrej rozhovor, Joey Potterová. Doufám, že přijde víc takovejch.

JOEY: Já taky.



[Koupelna v bratrstvu. Před dveřmi je fronta a Joey je uvnitř a telefonuje. Někdo klepe na dveře.]

JOEY: Moment! [do telefonu] Ahoj, Dawsone, to jsem já, ehm.. chtěla jsem ti zavolat. Jsem teď na jedný párty s Jackem a Jen a mou šílenou spolubydlící. Hádej co? Mám se naprosto skvěle, ale tak jak je to skvělý, to není úplně skvělý a to kvůli tobě. Nejsi tady a já vím, že jsem říkala, že je to v pořádku, že jsi tenhle víkend nepřijel, ale víš co? Není to v pořádku, protože mi chybíš. A potkala jsem tady dneska jednoho kluka, co po mě balil, nebo si aspoň myslím, že po mě balil. A byl dokonale milej a já ho odkopla a ani si nejsem jistá proč. Ale vlastně jsem si dost jistá, že to bylo kvůli tobě. A... posledních pár měsíců jsem se chovala, jako že se prostě jednoho dne objevíš u mých dveří, ale ty tu nejsi. Jsi tam daleko a uskutečňuješ si svý sny, což je to, co pro tebe chci, Dawsone [někdo buší na dveře] Za minutku! [do telefonu] Dawsone, myslím, že je čas tě nechat jít. A je to pro mě fakt těžký, protože vím, že jedna moje část bude do tebe zamilovaná po zbytek mýho života. Ale tohle celý běháni na místě a fantazírování není prostě zdravý ani pro jednoho z nás. Takže tímhle přestříhávám pouto, dělám to, co jsem měla udělat před třema měsícema. Dávám ti sbohem, Dawsone. Zavolej mi. Ahoj. [zavěsí]



Párty. Jen sedí sama stranou u zídky, když k ní přijde s láhví vody Charlie - baskytarista z kapely. Jen okamžitě spustí, že nemá zájem. Charlie se diví, o čem to mluví, vždyť ještě nic neřekl. Jen odvětí, že určitě chtěl spustit něco jako "Ahoj, kočko. Víš, co by pro tebe bylo dobrý? Já." Charlie se směje a říká, že takový není. Jen namítne, že na párty bratrstev se vyskytují právě takovýto kluci. Charlie jí řekne, že on je tu s kapelou. Jen ho pochválí, že hrají skvěle. Pak chce Charlie odejít, ale nakonec se otočí zpátky a řekne Jen, že prostě chtěl říct: "Ahoj, jmenuju se Charlie. A jak ty?" a pak doufal, že by si mohli popovídat a on by zjistil, že Jen není ten typ dívek, které obvykle chodí na párty bratrstev. Pochvaluje si, že se spolu dobře pohádali. Když chce odejít, Jen ho zastaví a řekne mu, jak se jmenuje. Charlie odvětí, že se s ní rád seznámil a pak už definitivně odchází. K Jen přichází Jack a zeptá se jí, co se tak usmívá.



[Hollywood - Zasmušilý Dawson odchází z ateliérů. Zastaví ho strážný z dřívějška.]

STRÁŽNÝ: Tak jak se vydařil první den?

DAWSON: Ve skutečnosti první a poslední. Dostal jsem padáka. Ta práce stejně nebyla placená.

STRÁŽNÝ: Jsou i horší věci.

DAWSON: V týhle chvíli ne.

STRÁŽNÝ: Odkud jsi, chlapče?

DAWSON: Z Capeside. To je městečko v Massachusettes.

STRÁŽNÝ: Aha, jasně. Já původně pocházím z Bostonu.

DAWSON: Vážně? Všichni mí přatelé jsou právě teď v Bostonu.

STRÁŽNÝ: Jak to, že nejsi s nimi?

DAWSON: Protože tohle byl můj sen. Filmy.

STRÁŽNÝ: A jak se to dá srovnat s realitou?

DAWSON: Je to zvláštní. Nedá.

STRÁŽNÝ: Co kdybych ti zavolal taxíka?

DAWSON: Díky.



[Dům babičky - kuchyně. Jack, Jen a Joey přicházejí domů.]

JOEY: Dobře Jen. Řekneš mi, jak se jmenuje, nebo tě budu muset zabít?

JEN: Pššt... neprobuď dračí paní.

JOEY: Jen! Jennnnn?

JEN: Charlie. Dobře? Jmenuje se Charlie.

JOEY: Charlie je rozkošnej.

JEN [sarkasticky]: Jasně.

JACK: Němý hoch se svým snem.

JEN: Charlie není němej.

JACK: Jéje, někoho se to dotklo!

JEN: Moh bys bejt zticha? Lidi, jestli jsou v těhlech skříňkách nějaký sušenky, oddám svůj život Bohu a jeho učení.

BABIČKA: [vchází do kuchyně] Aach, to je hudba pro mé uši, Jennifer.

JACK: Promiňte, paní Ryanová.

JEN a

JOEY: Omlouváme se.

BABIČKA: [zívne] Aach, nic se neděje. Můžu spát až umřu. Tak jaká byla párty?

JOEY: Jen potkala kluka.

JACK: Charlieho. A není němej.

BABIČKA: No... chvála pánu za ty dary. A říkám, že bylo na čase.

JEN: Díky, babi.



[Worthington - Joey jde k svému pokoji a potká kluka, co se jí pokoušel sbalit na párty. Trochu se na něj usměje, a když kolem ní projde, úsměv jí zase zmizí. Jde do pokoje a najde tam Audrey ponořenou do spánku. Joey padne na postel a zavře oči. Náhle se ozve zaklepání na dveře.]

JOEY: Audrey. Audrey! [Audrey se otočí a pokračuje ve spaní. Znovu se ozve zaklepání] Vydržte.

[Došourá se ke dveřím a otevře je. Venku stojí Dawson.]

DAWSON: Ahoj. [Joey se usměje a silně ho obejme.]

[Zatmívačka a závěrečné titulky.]